Tak tedy: potkal jsem bývalého kolegu a jak již to bývá v Čechách tradicí, domluvili jsme se, že "zaskočíme na jedno". Osud tomu chtěl, že nejblíže byla právě ona vyhlášená nejmenovaná pivnice. Obsluha rychlá (jak jinak, když kromě nás zde byli ještě nějací dva cizinci a personál). Po dotazu na druhy čepovaného moku (Plzeň 12, Gambrinus 10 a černý Kozel 10) si kolega objednal Plzeň a já "řezané" (je to zlozvyk, kterému podléhám když někde mají černé pivo). Mezitím, co si kolega odskočil, jsem se v jídelním lístku ujistil, že i v této lukrativní lokalitě si mohu dopřát půllitr oblíbeného nápoje.

Ceny se pohybovaly od cca 40 do 60 Kč v závislosti na stupňovitosti piva a velikosti sklenice, takže jsem usoudil, že si prostě nedám dvě, které bych za uvedenou cenu pořídil ve většině ostatních pražských hospod, ale ono dohodnuté "jedno". Pro pointu příběhu je důležitá skutečnost, že cena zde není proporcionální objemu sklenice (tak tomu bývá často na západ od českých hranic) a malé pivo tak stojí jen o zhruba 10 Kč méně, než velké, je tedy relativně dražší.

To většinu domácích konzumentů (ani mě) nemusí trápit; když se v Čechách řekne pivo, znamená to automaticky velké a číšník se na nic dalšího neptá. Když se kolega vrátil ke stolu, čekala na něj již orosená sklenice plzeňského (0,4 dl), zatímco já měl půllitr své tmavší míchaniny. Díky studiu jídelního lístku jsem na rozdíl od kolegy nebyl překvapen, půllitrová Plzeň v nabídce nebyla -- patrně by svou cenou odrazovala zákazníky. Kolega situaci vyřešil tak, že porušil původní dohodu a dal si ještě jedno. Tentokrát opravdu velké a po mém vzoru řezané. Potud probíhalo vše naprosto normálně.

Tak proč o tom vlastně píšu? Zápletka se dostavila, jak jinak, při placení. Nejprve dostal účet kolega a zněl na částku přes 150 Kč. Domnívali jsme se, že číšník nepochopil, že jsme chtěli platit každý zvlášť. Z omylu mě vyvedl můj účet, který mi za jedno řezané vyčíslil úhradu 97 Kč (slovy devadesátsedm).

Ohradil jsem se, že jsem na jídelním lístku neviděl dražší pivo, než 60 Kč, jestli nedošlo k omylu. Nedošlo. Kolegyně (u které jsme objednávali) prý vypočítává cenu řezaného piva tak, jako by je smíchala z jednoho malého světlého a jednoho malého tmavého.

Co udělali se zbytkem, který se již do půllitru nevešel, to jsem se nedozvěděl. Zda skutečně museli kvůli mému rozmaru mýt tři půllitry (dva malé a jeden velký, což je na celém nápoji vzhledem k zanedbatelné ceně vstupní suroviny nejdražší) nebo zda používají k míšení piva nějakou špičkovou a tedy také přiměřeně nákladnou technologii (zatímco jinde prostě půlku natočí z jedné pípy a zbytek z druhé), po tom jsem vzhledem k nedostatku času radši nepátral.

Holt jsem si ze své konzumace neutrhnul dvě piva, ale rovnou čtyři a odměnou mně bylo potvrzení starého známého hesla "nelez do hospody, kde nikdo není". A od té doby taky vím, že když není řezané pivo přímo na jídelním lístku, je lepší nejprve předem jeho smluvní cenu (v některých restauracích) dohodnout. Tento týden si už pivo nedám, ale od příštího týdne bude vše zase v normálu ;-))