Nikdo neuspořádal konferenci. Přitom i zde lze potkat mladíky, o jejichž zletilosti lze s úspěchem pochybovat. Pokud někdo chce opravdu s dětskou prostitucí bojovat, nemusí navštěvovat Horu svatého Šebestiána kilometr od německých hranic, kde z místních majitelů nemovitostí většina přeměnila chalupy na bordely. Zimmer frei... Skutečný boj s dětskou prostitucí vypadá jinak, než aktivity organizace KARO. Musí obsahovat spolupráci zpravodajských služeb, policie i radnic na vymýcení zločinného podhoubí a šedé ekonomiky vietnamských tržnic, barů a hodinových hotelů - i když v mnohých obcích přinesly místním - včetně policistů a zastupitelů - netušený blahobyt. Bohatý Němec na sexuálním výletu živí zprostředkovaně nejen tolerantního a slepého policistu, ale i místního starostu.

"Dobro-činná" činnost dobro-činných organizací je nesmyslnou a nelogickou záplatou na absenci účinné a promyšlené sociální politiky státu. Mají li být peníze na vojenské transportéry, musí chybět na okraji společnosti. Vysílání žoldáků na vojenské "mírové" mise způsobí, že se "válka" přesune do Čech. Zavinili jsme is to sami. Neuváženými kroky na "ochranu osobních údajů". Neuváženým rušením řady preventivních činností ve zdravotnictví. Potržněním zdravotnictví. Zrušily se tisíce depistážních sester, řízených hygienickou službou, které patřily ke "státnímu dozoru", sledujícímu šíření pohlavních onemocnění. Nejsou na jejich činnost peníze a mnohdy už ani zákonný rámec pro účinnou koordinaci jejich činnosti s policií. Máme přeci svobodu. I v šíření pohlavních chorob. Je přece odpovědností jedince, a ne společnosti, chovat se mravně a neriskovat nákazu kdesi v bordelu. Proč by měl "poctivý občan" "doplácet" na nezřízený život prostitutek "ze svého"? Individualizace a privatizace odpovědnosti je oním zločinem, který umožňuje šíření prostituce, a dalších rizikových forem spolu se sociálním vyloučením, chování do nebývalých rozměrů. Trpíme-li gastarbeitery, trpíme-li obchod s tvrdými drogami, trpíme-li celodenní flákače po barech, vietnamské tržnice a prázdné čínské restaurace, neexistenci nutnosti prokáat příjmy na nákup mercedesu u prodělávajích "podnikatelů", nedivme se. Kurvy jsou všude. Řešením je odpovědná sociální politika, péče a odpovědnost státu, nikoliv chaos byrokratických bariér, zprivatizované odpovědnosti, sociálního vyloučení sociálně neadaptabilních a vidina rovného důchodu.

Transformace zdravotnictví neumožňuje využívat dříve fungující a vysoce kvalitní depistážní síť. Tato činnost je podhodnocena v sazebníku výkonů, a proto soukromí lékaři nemohou zaměstnávat depistážní sestry, které měly tuto problematiku dříve na starosti.

Dále se opomíjejí metodická preventivní opatření. Velkému množství sexuálně výdělečně činných osob je ponechána absolutní volnost a o jejich zdraví "pečují" jejich manažeři trvalým podáváním antibiotik, čímž se vytvářejí nové rezistentní kmeny původců onemocnění, či gynekologové a sexuologové, kteří nepostupují systematicky a nemají vhodné vyšetřovací metody.

To jsem nenapsal já, ale Doc. MUDr. Petr Arenberger, CSc. v článku Syfilis v Čechách v časopisu Vesmír. A poslankyně Gerta Mazalová už v roce 1993, čtyři roky po "sametu", kdy jedny kurvy vystřídaly druhé kurvy, v Poslanecké sněmovně pronesla obžalobu nového zdravotního systému, rodícího se na troskách dříve fungujícího mechanismu, držícího prostituci v nízkých mezích.

zdroj ZDE

Uwe Ladwigovi připadlo divné, že jsem upozornil na vzácnou časovou shodu, protože po celý rok o organizaci KARO nebylo slyšet. Já prostě nemám rád uměle vyvolané mediální kampaně, zvláště ty pomlouvačné. Dobrá práce se chválí sama. Česká republika má policii. A ta policie nezjistila, že by tvrzení organizace KARO se zakládala na pravdě. Konstatoval to policejní prezident. Konstatovala to nejvyšší státní zástupkyně. Konstatoval to ministr vnitra. Konstatovali to i další ministři v reakci na diplomatický incident, za který se před třemi roky musela omlouvat i manželka německého prezidenta Raua.

Komerční sexuální zneužívání dětí - průběžná zpráva MV ČR ZDE

V roce 2003 se omluvilo i Saské policejní prezídium. Písemně se bylo nuceno distancovat od tvrzení pracovníka prezidia Axela Teichmanna, který v deníku Berliner Zeitung obvinil českou policii a úřady, že nepodnikají nic proti údajné masové dětské prostituci v českých pohraničních okresech a nepředává německé straně důkazy. Právě na základě knihy, vydané německou pobočkou UNICEF na základě informací KARO: "Kinder auf dem Strich - Bericht von dem deutsch - tschechischen Grenze"

Co víc by si Uwe Ladwig přál?

Dětská prostituce není v Chebu masový jev, vyskytují se sice ojedinělé případy, ale není to tak, že by rodiče prodávali své děti," říká mluvčí policie v Chebu Vladislav Hošek.

"Většinou je to tak, že 'sexuálního turistu' Romové trochu vydírají. Řeknou: Chceš mladé, zaplať předem. Když nechce dát peníze, tak mu řeknou: Dobrá, my jdeme na policii nahlásit, že jsi chtěl za peníze zneužít naše děti," uvádí sociální pracovník.

To jsou dva citáty z článku na serveru Aktuálně, které vyprovokovala právě letošní "podzimní" aktivita organizace KARO.

"Dětská prostituce není nijak rozsáhlá, prakticky neexistuje, alespoň tedy ne viditelně na ulici; romské dívky ve věku 13 let se sice nabízejí, ale podvodně: chtějí zaplatit předem, peníze pak odnesou a klient je už nikdy neuvidí,"

To se zase píše ve studii Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), která pro ministerstvo vnitra zjišťovala údaje o slovenských Romech v Česku.

Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, která situaci v roce 2003 prověřovala, připustila ojedinělé případy, v žádném případě ale masový jev. Ojedinělé případy lze zaznamenat kdekoli v zemích EU. Organizace KARO tohoto stavu pouze sprostě zneužívá k mediálnímu odůvodnění své společenské potřebnsti. Větu o tom, že dětská prostituce v Chebu nadále vyskytuje, z ulic se ale přesunula do podsvětí, opakuje Cathrin Schauerová už druhým rokem. To nejspíše proto, že konkrétní výsledky nemá a peníze na KARO potřebuje pořád. Musí proto vzbudit emoce. Nejlépe rozhořčení nad nečinností státu, morální pobouření nad zvrhlíky a lítost nad zneužívanými ubožátky... Cesta za lacinými českými kurvami je v sousedním Německu oblíbeným víkendovým výletem mužů ze středních vrstev i dělníků. Ukrajinské, polské, české, rumunské nebo romské prostitutky žádného filantropa mimo klientů k otevření peněženky nedojmou. Zneužívané děti ano. I boj o granty bohatců je tvrdý. Blíží se zima. Peněz není nikdy dost.

iHNed: Většina lidí považuje týrání dětí v ČR za velký problém ZDE