Venezuelský prezident Hugo Chávez již dlouhou dobu usiluje o post nestálého člena Rady bezpečnosti OSN. Kvůli tomu procestoval mnoho zemí třetího světa, kde sliboval vysoké investice. Podporu se mu podařilo získat i u Severní Koreje, Běloruska či Íránu....Naopak Guatemala může počítat s hlasem Spojených států (Washington se obává dopadů působení Venezuely v RB OSN), Mexika, Kolumbie a téměř všech zemí střední Ameriky.

Chávez se tedy snaží stát se jakýmsi mluvčím rozvojového světa. Jeho úlohy jsme si mohli všimnout i na 14. setkání Hnutí nezúčastněných zemí v Havaně, které se konalo v září na Kubě. Summit získal i díky Chávezovi silný nádech antiamerikanismu. Právě antiamerická rétorika měla venezuelské hlavě státu přinést hlasy třetího světa. Na jednání Valného shromáždění označil Chávez amerického prezidenta za "ďábla". To ale nebyl příliš šťastný nápad. Podle některých komentátorů paradoxně tato slova venezuelské kandidatuře velmi uškodila. Mnoho zemí tedy raději podpořilo umírněnou Guatemalu.

Přesto Guatemala nebyla schopná získat dvoutřetinovou podporu Valného shromáždění. Celá volba se tak ocitla ve slepé uličce: ani jedna země nezískala ve více než 40 hlasovacích kolech potřebných 124 hlasů. Přesto Guatemala téměř ve všech kolech získala o třicet hlasů více než Venezuela.

Kompromis má jméno Bolívie

Na konci minulého týdne se tedy jednání ocitla na mrtvém bodě. Jak rozlousknout oříšek nevyrovnané volby? Řešením by mohl být kompromisní kandidát, kterého by podporovala většina zemí Latinské Ameriky. A tím by podle Cháveze mohla být Bolívie. Venezuela by se tedy vzdala kandidatury ve prospěch Bolívie, ale pouze za podmínky, že stejně by učinila i Guatemala.

Chávez se ale jen tak nevzdá vysněného křesla v RB OSN a prozatím si nechá otevřená dvířka a počká až jak se situace vyvine. Avšak ani kandidatura Bolívie nemá naději na okamžitý úspěch. V čele země stojí Evo Morales, který má velmi blízko jak k Chávezovi, tak k Castrovi. Proto se již objevily první domněnky o tom, že bolívijské působení v OSN by bylo silně ovlivněno postojem Cháveze. Začalo se spekulovat o dalších kompromisních kandidátech: největší naději by mohlo mít Uruguay či Dominikánská republika, možná i Panama nebo Kostarika.

Guatemala dosud nebyla členem Rady bezpečnosti OSN, na rozdíl od Venezuely, které zde již zasedala čtyřikrát, naposledy v letech 1992 až 1993. Nový zástupce za Latinskou Ameriku má nahradit Argentinu, které vyprší mandát na konci prosince 2006. Již v roce 1979 si Latinská Amerika musela vybrat kompromisního kandidáta- Mexiko, protože Kuba ani Kolumbie nezískaly potřebnou dvoutřetinovou většinu hlasů.

Venezuela ani Guatemala tedy prozatím svou kandidaturu nestáhly, avšak zdá se, že i další hlasování skončí neúspěšně. Bolívijský prezident Evo Morales již oznámil, že by byl v případě nutnosti ochoten zúčastnit se hlasování. Jenže ani on nemá příliš mnoho šancí, Guatemala oznámila, že Bolívie pro ni nepředstavuje vhodný kompromis. Většina zemí se nakonec pravděpodobně přikloní ke kandidatuře Uruguaje či Dominikánské republiky. Přesto významný dopad by mohla mít i snaha mexické diplomacie, která se snaží najít další spojence pro podporu Guatemaly. Hledání konsenzu by mohlo ukázat i na politické roztříštění regionu, který hledá svou cestu mezi levicovým populismem à la Chávez a politickým realismem Latinské Ameriky 21. století.

Infolatam ZDE

El Mundo ZDE