25. 10. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
25. 10. 2006

Třída proti třídě

Mimořádně velký úspěch ODS v komunálních volbách a prvním kole senátorských voleb naznačil další postup nejdůležitějších aktérů politické scény v nejbližším období.

Mirek Topolánek sází na přímou konfrontaci se sociální demokracií. Vylučuje nejen koalici s ČSSD na úrovni vlády, ale nedoporučuje ji ani na nižších úrovních. Důvod je prostý: po selhání při sestavování vlády mu politickou budoucnost nabízejí pouze předčasné volby. Kdyby dopadly podobně přesvědčivě jako hlasování o minulém víkendu, má místo v čele strany a vlády jisté.

Navíc to vypadá, že úspěch ODS v obecních volbách změnil roli pražského primátora Pavla Béma. Tne je považován za politika, který by mohl nejsnáze na vládní úrovni uzavřít koaliční dohodu s ČSSD. Nyní právě především od něho Topolánek požaduje, aby ukončil letitou koaliční spolupráci, která vytvořila nejedno magistrátní bratrstvo napříč politickým spektrem.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek naopak ostatní strany vyzývá, aby se podílely na osvědčené simultánce, která se vícekrát při druhém kole senátních voleb hrála ve jménu obavy z jednobarevné většiny v horní komoře parlamentu. Tato simultánka vedla k tomu, že všichni nemodří hlasovali proti ODS. Dnes to vypadá tak, že může v Senátu vzniknout nejen prostá většina, ale i ústavní většina ODS.

Nemluvě o tom, že se téměř vytrácí možnost ČSSD a KSČM ovlivnit volbu prezidenta. A tak levicové strany ve jménu boje proti nebezpečí "modré diktatury" mobilizují nejen své voliče, které jinak senátorské volby nemilují.

Je tu však jedno "jenže". Je o nepředvídatelnosti výsledku jarních či letních předčasných voleb, byť vše slibuje přesvědčivé vítězství ODS. Stačilo pouze několik týdnů, aby se mnohé ministerské hvězdy ODS představily v nelichotivém světle. Také odhalení nejúspěšnějšího "volebního týmu" této strany, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, začínají být okoukané. A hlavně: ODS bude k sestavení vlády zase potřebovat nějaké partnery.

Volby v Česku s neúprosnou pravidelností přinášejí prognostikům jedinou jistotu - že nedopadnou tak, jak předvídají sociologické výzkumy. Také příliš racionální úvahy analytiků, kteří se snaží vyhnout číslům z volebních preferencí, mohou vézt k falešným iluzím. Stále žijeme v zemi, kde je pro velkou část voličů lepší, když v Senátu zasedne herec, jehož jedinou strategií v předvolební kampani bylo vyhýbání se veřejné diskusi o problémech obvodu či země, než univerzitní profesor. Stranický prapor často zastíní osobní předpoklady, potřebné k rozhodování o věcech veřejných. Zvolený zástupce je pro mnohé voliče více ideologickým reprezentantem než osoba pro řízení této země. Nelze předpokládat, že by se v týdnu před druhým kolem senátorských voleb na tom všem něco zásadně změnilo. Voliči dále zůstanou v zajetí stranických emocí. V tom je budou podporovat politici, vedení osobními zájmy, stejně jako média oddaná ideologické čistotě.

Strana zelených v komunálních volbách ukázala, že má ještě daleko k tomu být skutečnou stranou. Přitažlivost mírně nad úrovní pěti procent, kterou obstarávala zeleným velká města, vedla k zisku pouze 0,65 % mandátů. A udrží Martin Bursík po mimořádných volbách všechny zelené v roli protiparoubkovského beranidla?

KDU-ČSL prožívá hlubokou krizi. Nejde pouze o to, že ve volbách zaznamenala ve výsledku mírný pokles. Ubývá počet kandidátů, které KDU-ČSL navrhuje v komunálních volbách. To svědčí o zužování a únavě stranického aktivu. Obdobný jev je patrný i u KSČM. A ve všech stranách chybějí peníze, přičemž cena poslední kampaně při volbách do Sněmovny se pohybovala kolem půl miliardy korun.

Při nárůstu prestiže a sebevědomí ODS se prezidentovi nabízí jako nejvhodnější řešení, aby znovu pověřil sestavením vlády Mirka Topolánka. Když Topolánek uspěje, je vše vyřešeno. Když ne, nabízí se předčasné volby, nebo vláda vedená ČSSD. Varianty se nezměnily, pouze se přiblížily.

Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom

                 
Obsah vydání       25. 10. 2006
24. 10. 2006 Zakažme bibli a Platóna Ondřej  Slačálek
25. 10. 2006 Němečtí ministři "věděli o mučicích centrech CIA"
25. 10. 2006 Svalnaté modré gesto Pavel  Pečínka
25. 10. 2006 Je nezbytné zrušit komunisty Bohumil  Kartous
25. 10. 2006 Kde je Šafr? Fabiano  Golgo
25. 10. 2006 58 procent Američanů zastává názor, že invaze do Iráku byla chyba
25. 10. 2006 New York Times musí prozradit své zdroje
25. 10. 2006 Zoufalý Buchert Jana  Bobošíková
25. 10. 2006 Divadla v ohrožení Václav  Dušek
25. 10. 2006 Perm sobě!
25. 10. 2006 ■ ■ ■ J. H. Krchovský
25. 10. 2006 Dialog U husy, noviny, volby a vynikající výkon ČT Alex  Koenigsmark
25. 10. 2006 Přísný Sarkozy Lubomír  Molnár
25. 10. 2006 V ČR se bojuje na papíře Michal  Vimmer
25. 10. 2006 Názory a program Petr  Hušek
25. 10. 2006 Únik mozků z Německa Uwe  Ladwig
25. 10. 2006 Peníze, nebo život Wenzel  Lischka
25. 10. 2006 Kreml -- energetický nepřítel? Oskar  Krejčí
25. 10. 2006 Třída proti třídě Oskar  Krejčí
25. 10. 2006 Morbidita, Fajtl, Lidl, Peřina Oldřich  Průša
24. 10. 2006 Svoboda tisku v ČR a na Slovensku je "větší než v Británii a v USA" :)
24. 10. 2006 O mejdanu mezi hroby v českých novinách
24. 10. 2006 V Česku zuří válka policajtů, přiznává už i Mladá fronta Dnes
20. 10. 2006 Server mladých komunistů je mimo provoz Štěpán  Kotrba
24. 10. 2006 Irák: Britští voliči požadují návrat britské armády do konce letošního roku
6. 10. 2006 Hospodaření OSBL za září 2006
24. 10. 2006 Co by snad být nemuselo Miloš  Dokulil