23. 10. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
23. 10. 2006

POZNÁMKA NA OKRAJ:

Nové německé téma, o kterém nikdo nechce mluvit: spodní vrstva

Ještě německá nadace Friedrich-Ebert-Stiftung oficiálně nevydala svou vědeckou studii, v níž její autor Frank Karl vůbec nepoužil výrazu "spodní vrstva", ale už se o tom mluví a píše. Podle studií žije v Německu 6,5 milionu osob, které se už nemohou dostat ze své ekonomicky prekérní situace. V té souvislosti se používá v němčině neobvyklý výraz "abgehängtes Prekariat", což je termín pro skupinu lidí, která žije vlastně sociálně odpojena od společnosti.

Problém některých vědeckých prací je v tom, že dřív, než publikují svůj komentář, interpreti by měli pozorně číst a zamyslet se nad tím, jakých výrazů vědci ve své studii použili a proč. Na to asi nějak zapomněl předseda německých sociálních demokratů Kurt Beck, když zjednodušením vědeckého výrazu hovořil ve svém komentáři ne o "abgehängtem Prekariatu" ale o "Unterschicht", tedy o "spodní vrstvě".

Následkem tomu vznikla z Berlína politiků a novinářů větší drůbežárna. Všichni se teď vyjadřují na téma "spodní vrstvy". Bylo slyšet, že existuje, neexistuje, neexistovala, nemá existovat, nebude existovat... A pozorovatel mohl mít občas dojem, že to všechno pochází od jediného člověka...

Ne, že by politikové nevěděli, že existuje spodní vrstva, oni ale zjistili, že se tohoto tématu chytli novináři, a poznali, že lidé nechtějí patřit do té skupiny, o níž omylem začali politikové mluvit. Tak začali všichni "veslovat zpátky", a vznikl z toho ten dojem všeobecné drůbežárny.

Přitom se rádo v Německu mluví o "Mittelstand", co znamená v překladu do češtiny "střední vrstva", nebo spíše "střední stav". Protože Němci nepoužívají slova "Mittelschicht" ("Schicht" znamená německy "vrstva"), ale "Mittelstand". Kdyby mluvili o "Schicht", hned by bylo jasné, že někdo je nad ní a někdo pod ní. Podle slova "Mittelstand" někde někdo stojí. A jak víme všichni, když někdo stojí uprostřed, ostatní mohou stát vedle nich, na pravé nebo na levé straně. Politicky je toto slovo, jehož se v Německu používá nejvíc, mnohem bezpečnější. Dokonce se bez obav může mluvit i o "Oberschicht", o vysoké vrstvě. K ní patřit, to je sen. To má jen velmi málo co společného se situací, v níž žijí členové středních vrstev, a ještě míň s tou, v níž žijí členové spodní vrstvy.

Je to vlastně pokrytecké, popírat existenci spodní vrstvy. Tato vrstva existuje všude na světě, v každém systému, v každém státě. Její členové se nemají vždycky špatně ve srovnání s jinými lidmi ve světě, ale mají se vždy špatně ve srovnání s jinými členy společnosti, v níž žijí.

A je pokrytecké, když se politikové a novináři teď diví, že v Německu existuje chudoba. O nezaměstnanosti se ví už dost dlouho. Ví se o tom, že hlavně ve východní části země je silně rozšířena rezignace. Ví se i to, že lidé žijí odpojení od společnosti, bez naděje, že by se do ní mohli zase včlenit, mít práci a příjmy a být váženi jako členové společnosti.

Omylem se kdosi prořekl a zmínil se o existenci spodní vrstvy. Ale ta vrstva existuje. A také existuje starší německé slovo pro to, co autor studie z nadace Friedrich-Ebert-Stiftung nazval výrazem 'abgehängtes Prekariat'. Dříve se spolu s Marxem hovořilo o "lumpenproletariátu" (proletáři v hadrech), o lidech, kteří nemají jen ten dojem, že je společnost nepotřebuje. A mělo by se o tom mluvit znovu, i když jsou to hrozná slova. Proč? Protože teprve, když se o drastických skutečnostech začne mluvit drastickými slovy, začnou politikové dělat něco, aby se zlepšila situace těch, kteří pomoc nás všech potřebují.

                 
Obsah vydání       23. 10. 2006
23. 10. 2006 Zrušte ústavu, stačí nám prezident Bohumil  Kartous
23. 10. 2006 Bude nám stát určovat, co si máme myslet? Jan  Čulík
23. 10. 2006 Co Klaus činí, dobře činí Oldřich  Průša
23. 10. 2006 Býk Josef Jaroslav Langer
22. 10. 2006 Zelení nebudou nadšeni, Klaus chce uhelné i jaderné elektrárny Štěpán  Kotrba
23. 10. 2006 Ministr Říman (ODS) chce škodit klimatu výrazně více Miroslav  Šuta
23. 10. 2006 Prověrka nestrannosti BBC v bulvárním provedení Jan  Čulík
23. 10. 2006 Daily Mail: BBC "přiznává, že není nestranná"
23. 10. 2006 Citát dne - včerejšího
23. 10. 2006 Přes 300 zabitých či zraněných vojáků při útoku na americké muniční skladiště v Bagdádu Brian  Harring
23. 10. 2006 Slovensko: Podle ministra obrany je přítomnost v Iráku hazardem a vyhazováním peněz
23. 10. 2006 Nové německé téma, o kterém nikdo nechce mluvit: spodní vrstva Uwe  Ladwig
20. 10. 2006 Server mladých komunistů je mimo provoz Štěpán  Kotrba
20. 10. 2006 Augiášův chlév po česku Jiří  Jírovec
23. 10. 2006 Brazíle: budou volby. Opět. Josef  Mikovec
20. 10. 2006 Google: Koho zajímá Havel a koho zajímá Bush Štěpán  Kotrba
23. 10. 2006 Vietnam zasahuje proti "podvratnému využívání" internetu
20. 10. 2006 Nejtvrdší a nejšpinavější Štěpán  Kotrba
23. 10. 2006 Byť dnes svetoobčanom Eduard  Chmelár
23. 10. 2006 Slovensko a minimálna mzda: fakty namiesto mýtov Ivan  Špáni
20. 10. 2006 Zpráva o výzkumu organizace Gender Studies Věra  Říhová
22. 10. 2006 Milan Kundera konečně svolil k vydání Nesnesitelné lehkosti bytí v ČR
11. 10. 2006 Vynikající Taneční hodiny v Praze!
6. 10. 2006 Hospodaření OSBL za září 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce