6. 10. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
8. 10. 2006

DOKUMENTY

Ne, nejsme na kolenou - ryjeme držkou v zemi

Proč chce česká armáda rozšířit účast v Afghánistánu? Protože to dostala za úkol. Je Barma opravdou prioritou české zahraniční politiky? To jsou otázky i odpovědi, které vyvstanou poté, co zjistíme, jak vypadá jednání českých poslanců a senátorů se zástupci Ministerstva obrany, State Departmentu a dalších vlivových uskupení Spojených států amerických

Zpráva z tisku: "Obě delegace položily pak věnce na hrob Neznámého vojína."
A co na to neznámý vojín?
V čele klaka, pak ctnostné rodiny
a náruč chryzantém...

Karel Kryl, český písničkář, básník a potulný zpěvák ZDE

Ve dnech 4. -- 10. dubna 2006 navštívila Spojené státy delegace Výboru pro záležitosti Evropské unie Senátu a Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny. Nikde v médiích se o této diplomatické cestě nehovořilo. Britské listy o podrobnostech jednání získaly dokumenty - cestovní zprávu včetně interního komentáře velvyslance Koláře.

Vedoucím delegace byl rokycanský senátor Luděk Sefzik (ODS). Přítomen jednání byl senátor Karel Schwarzenberg (ODA), senátor Miroslav Škaloud (ODS), senátor Karel Tejnora (ODS), poslanec Pavel Svoboda (ODS), Soňa Marková (KSČM), poslanec Milan Ekert (ČSSD), poslanec Josef Poláček (ODS). Kdyby politici něco nevěděli, měli s sebou poradce - JUDr. Jiřího Georgieva, konzultanta Výboru Senátu Parlamentu ČR pro evropskou integraci. Zatímco celou delegaci nějak zabavili - například prohlídkou Lincolnova památníku, položení kytic u sochy T. G. Masaryka či návštěvou Pentagonu, Schwarzenberga školili pro možnou funkci v Barmě, kde by měl navázat na aktivity bývalého prezidenta Havla na poli vývozu americké představy o demokracii.

Senátor Schwarzenberg měl hned po příletu separátní konzultace s ředitelkou Institut for Asian Democracy Michele Bohana a Madeleine Albrightovou, hned následující den pak jednání s Markem P. Lagonem, vrchním ředitelem sekce pro mezinárodní organizace a Barry F. Lowenkronem, náměstkem pro demokracii, lidská práva a práci. Další Schwarzenbergovy schůzky byly s Henrym Kissingerem, Christopherem Hillem, náměstkem pro Východní Asii a Pacifik, s náměstkem pro vztahy s vládou Heritage Foundation Jamesem Deanem. Celá delegace se pak setkala s vrchním ředitelem pro evropské a euroasijské záležitosti Markem Pekalou a dalšími americkými politiky.

Separátní program senátora Schwarzenberga a obsah jeho jednání ve Washingtonu byl oficiálně zaměřen na jeho kandidaturu na funkci velvyslance OSN pro lidská práva v Barmě/Myanmaru a americké zájmy na proměně tamního režimu. Jednání se zástupci ministerstva obrany se zúčastnil ředitel pro politiku NATO Anthony Aldwell, ředitel pro jižní Evropu Albert Zaccor, odborník pro politiku EU a NATO Rod Fabrycky a ředitelka pro ČR Rachel Ellehuu. |šok

Jednání s ministrstvem obrany

Pan Aldwell v úvodu poděkoval ČR za spolupráci v boji proti terorismu a za aktivní podporu ve vojenských operacích v Iráku a Afghanistánu. Konstatoval, že vzhledem ke stávající situaci bude nutné pokračovat v těchto misích i nadále, v Afghanistánu bude zřejmě potřebné misi dokonce rozšířit.

Za základ transatlantických vztahů považují NATO. EU je signifikantní fórum pro politiku spolupráce. Při tak velkém objemu různých operací si EU a NATO nemusí konkurovat. Domnívá se, že EU se může angažovat i v oblastech, kde by intervence NATO nebyla vhodná. Bude však třeba, aby země EU zvýšily výdaje na svoji obranyschopnost, tak by bylo dosaženo cíle NATO ve výši 2 % HDP. EU a NATO se občas ve svých názorech rozcházejí, ačkoli členské státy EU jsou většinou i členy NATO. Přesto nemají z EU negativní pocity, naopak se domnívají, že obdobná mezinárodní spolupráce podporuje zvyšování bezpečnosti.

K otázce možného budoucího rozšíření NATO o země Balkánu uvedl, že USA podporují otevřené dveře pro ty, kteří splní požadavky výkonnosti. Je zřejmé, že spojenci by měli sdílet stejné hodnoty. Z pěti kandidátských zemí v současné době není připravena na vstup žádná, do roku 2008 to budou tak jedna nebo dvě země. Každá z kandidátských zemí bude posuzována odděleně. Uvažuje se o tom, že by koncem roku 2006 byla přizvána ke kandidatuře Ukrajina, případně Gruzie.

Na dotaz, jakému způsobu vedení armádních operací s účastí USA dávají přednost (zda pod hlavičkou OSN, NATO či koalice ochotných) uvedl, že by samozřejmě byli rádi, kdyby všechny akce byly posvěceny OSN. Pokud ale existuje reálná hrozba, jsou ochotni převzít na sebe plnou odpovědnost. Nicméně vzhledem k obdobnému uvažování, věří v podporu NATO.

K pravděpodobnosti reakce na jaderný program v Íránu citoval prezidenta Bushe, že všechny možnosti jsou otevřené. Vojenský zásah je až na posledním místě. Otázku Íránu považuje za dobrý příklad toho, jak EU může prosazovat mírové řešení problému. Na přímý dotaz, zda jsou si jistí tím, že nenechají Írán vyrobit jadernou bombu, konstatoval, že na 100 % se nadá říci nic, hlavní je prevence. Připustil možnost, že se Írán stane příkladem pro další země regionu, zejména pro Sýrii. Sledují s obavami, jak Írán vyvíjí určitý tlak na okolní země. Byli zklamáni výsledky prezidenta Bašára Assáda.

Delegaci rovněž zajímal názor USA na embargo na zbraně do Číny. V EU se začíná diskutovat o možnosti zrušení embarga -- ČR je proti, zastáncem zrušení je např. Francie. USA považují embargo za velmi důležité, protože sofistikované zbraně by mohly být použity i v dalších zemích Asie. Revize postoje k Číně není vzhledem k nedostatečnému pokroku v otázce lidských práv na programu dne.

Posledním tématem byl Irák a pravděpodobnost, že jej vojska USA opustí bez destabilizace situace. Pan Aldwell konstatoval, že v současné době ještě není možné vyhodnotit, zda měl jejich zásah úspěch. Mnoho záleží na další spolupráci s tamní vládou. Je frustrující, že sestavení stabilní vlády je zatím v nedohlednu. Příští rok se musí dosáhnout toho, aby irácká armáda a policie převzala kontrolu nad územím. Samozřejmě tam vojsko nechtějí nechat příliš dlouho.

Jednání na Heritage Foundation

Jednání se zúčastnil náměstek pro vztahy s vládou p. James Dean, ředitelka pro bezpečnostní a zahraniční politiku pí Helle Dale, odborník na mezinárodní obchod a ekonomiku p. Anthony B. Kim, výzkumná pracovnice pro obranu a národní bezpečnost pí Laura P. Keith a odborník na otázky bezpečnosti a války proti terorismu p. Peter Brookes.

Paní Dale delegaci krátce seznámila s činností Heritage Foundation (dále HF). James Dean doplnil, že jde o nadaci založenou bývalými zaměstnanci Capitol Hill a bývalými kongresmany, nejde tedy o sdružení akademiků. Vzhledem ke svým předchozím zkušenostem vědí, že mají-li dosáhnout nějakého cíle, musí umět podat co nejvíce informací na co nejmenší ploše -- hromady dokumentů nevedou k lepší informovanosti. Proto jsou jejich podklady maximálně zhuštěné.

Debata se zaměřila na témata vízové a imigrační politiky a na ekonomické otázky. Zástupci HF upozornili na své snahy prosadit změnu vízové politiky USA vůči novým členským státům EU (viz přiložené dopisy a "road map"). Jsou si vědomi toho, že ČR je partnerem USA v boji proti terorismu. Chápou naše rozčarování a, stejně jako členové delegace, jsou přesvědčeni o tom, že změnu mohou prosadit kongresmani jen tehdy, budou-li o její nutnosti přesvědčeni. Kongres říká, že zrušení vízové povinnosti je otázkou exekutivy, vláda přisuzuje rozhodující roli Kongresu. Proto, a pro pocit přátelství (pan Dean se účastnil jednání o rozšíření NATO), se HF rozhodla s tím něco dělat. V příštím týdnu například připravují schůzku s demokratem p. Jamesem Jayem Carafanem, na které kromě otázek domácí bezpečnosti bude jedním z bodů i "road maps for visa". Poté by měla následovat schůzka s republikány.

Členové delegace poděkovali za aktivitu HF v této otázce, i za jejich budoucí kroky. Upozornili, že v roce 2007 se ČR stane součástí Schengenského prostoru. Připravujeme zavedení biometrických prvků do cestovních dokladů. Připomněli rovněž, že Češi emigrují pouze z vážných důvodů. Tím, že se otevřel pracovní trh mnohých evropských zemí, zmenšil se počet lidí, kteří se chtějí dostat do USA za prací.

V USA je v současné době imigrace1, a zejména ta nelegální, velmi důležitým tématem. V Kongresu je připravován zákon, který by měl zpřísnit legalizaci pobytu. Přesto snaha zamezit ilegální imigraci neznamená vybudovat nějaké mechanické nebo právní zábrany, ale především pomoci zemím, ze kterých imigranti přicházejí, k ekonomické svobodě.

Členové delegace konstatovali, že v EU se otázky imigrace také dostávají na přední místa v diskusích. Problémem je především to, že imigranti (často ani v druhé generaci) nesdílejí naše hodnoty a nemají zájem se integrovat.

Delegace informovala, že ČR dosáhla v loňském roce 6 % hospodářského růstu (5. nejlepší výsledek na světě), získala i nejvyšší procento zahraničních investic na obyvatele (1100 USD). Jsme na 73 % průměru EU, a při tomto růstu bychom se na 100 % mohli dostat za 7 let.

A. B. Kim nepochybuje o tom, že ekonomická svoboda je základní podmínkou úspěšného rozvoje všech zemí. ČR svým vstupem do EU získala určité výhody -- na druhé straně bylo nutné zaplatit za možnost využívat větší trh. HF při srovnání zjistila, že ukazatele ekonomické svobody a ekonomického růstu jsou v ČR vyšší než ve starých členských zemích. Upozornili na knihu "2006 Index of Economic Freedom", kde jsou důkladně zpracovány hospodářské a migrační otázky (lze ji nalézt na www stránkách HF). K dotazu na nezaměstnanost uvedli, že 3,5 % nezaměstnanost v USA je především důsledkem malé ochrany pracovního trhu a vysoké mobility pracovníků. Lidé jsou připraveni na to, že během života budou měnit zaměstnání -- dnes mladí lidé po škole mění zaměstnání v průměru 1x za tři roky.

Na dotaz, jak hodnotí poslední kolo rozhovorů WTO v Hongkongu uvedli zástupci HF, že nešlo očekávat nějaký pozitivní výsledek. Podpora zemědělské produkce je velkým problémem v celém světě. Bohužel země, které poskytují nejvyšší ochranu svým zemědělcům patří k těm zemím, které mají největší vliv. Demografický vývoj přinese změnu v tom smyslu, že se mladí lidé nebudou chtít věnovat neperspektivnímu oboru.

Jednání na State Departmentu

Kromě vrchního ředitele pro evropské a euroasijské záležitosti p. Marka Pekaly se jednání zúčstnil i zástupce ředitele pro severní a střední Evropu p. David J. Kostelancik a p. Eric Fichte.

Mark Pekala uvedl, že naše současné vztahy jsou skvělé, sdílíme názory na mnoho oblastí. Historicky byly transatlantické vztahy zejména o Evropě -- od 2. světové války, přes obnovu hospodářství a demokracie, studenou válku až po snahu USA pomoci vrátit svobodu a demokracii ve východní části Evropy a nastolit tak stabilitu v tomto regionu. Na konci 20. stol. se transatlantické vztahy rozšířily i na ostatní svět; všude tam, kde můžeme pomoci šířit humanitu, demokracii a dodržování lidských práv.

Delegace označila českou zahraniční politiku za kontinuální, založenou na osobní zkušenosti v oblasti lidských práv. M. Pekala potvrdil, že USA nás považuje za leadera zejména ve státech jako je Barma/Myanmar, Kuba či Bělorusko.

Ke směřování EU a k úvahám o vhodnosti dalšího rozšiřování vs. prohlubování spolupráce uvedl, že celá Evropa je nyní zahleděná do sebe, do svých problémů, které se objevily po dvojím "ne" ústavě. USA se obává, aby tento stav netrval příliš dlouho. EU by se měla pozorně věnovat svému okolí, zejména "periferii" Evropy. Ve spolupráci USA a Evropy je nejdůležitější prvek součinnosti. Proto USA potřebují silnou EU zaměřenou na budoucnost.

Členové delegace uvedli, že v multilaterálních vztazích dochází k tomu, že EU má odlišná stanoviska než USA (např. ve vztahu k Izraeli a Palestině). V současné době je zřejmě nejkonfliktnější otázkou postoj k Iránu. Neměly by se postoje sladit?

M. Pekala konstatoval, že otázku Íránu je třeba vyřešit. Všichni se shodují na tom, že není možné Íránu dovolit mít jaderné zbraně. Je však optimistou, takže věří, že dohoda bude možná i když vyjednávání jsou zdlouhavá.

K výhře Hamasu ve volbách v Palestině -- kvarteto (OSN, EU, USA a Rusko) se snaží dosáhnout dvou států žijících vedle sebe v míru. Akceptují výsledek voleb, neříkají že byly nelegitimní. Nicméně Hamas je stále teroristická organizace. První krok tedy musí učinit oni -- tzn. přijmout "road map", uznat Izrael, vzdát se násilí a jednat. Pokud to neučiní, zůstanou teroristickou organizací, a tu USA financovat nebudou. USA je ve shodě s EU v tom, že se snaží, aby omezení nepostihla obyčejné lidi.

Delegace upozornila na přetrvávající problém v bilaterálních vztazích USA a ČR -- tj. na vízovou povinnost českých občanů. Konstatovala, že vstupem do EU pominuly důvody, pro které jsou udržovány vízové povinnosti. Rovněž jsou zaváděny biometrické prvky v pasech. Zdůraznila, že ČR nikdy nebyla zaměřena proti Americe a bylo by dobře, kdyby se to udrželo i nadále. Na to M. Pekala uvedl, že si uvědomují důležitost tohoto problému jak pro ČR, tak pro vzájemné vztahy. Uznávají proamerické cítění Čechů. Domnívá se, že kombinace otevřeného trhu práce v EU, zavádění biometrických prvků a příslušnost do Schengenského prostoru napomůže dodržet parametry pro získání bezvízového styku.

Posledními tématy rozhovoru byl Západní Balkán a schopnost ČR zprostředkovat pro země přecházející k demokracii a tržnímu hospodářství své dobré i špatné zkušenosti. M. Pekala konstatoval, že pro Západní Balkán je rok 2006 velmi významný. Partnerství pro mír je důležitým povzbuzením těchto zemí k nutným reformám. Považuje za prospěšné podělit se o úspěchy i neúspěchy. Jsou přesvědčeni, že český model je životaschopný a lze jej brát jako vzor pro další země v obdobných podmínkách (Ukrajina, Bělorusko).

Jednání s poslancem Alcee Hastingsem

Jednání se dále zúčastnil vedoucí kanceláře Fred L. Turner. A. Hastings uvedl, že je členem komise pro jednací řád a subkomise pro terorismus a vnitřní bezpečnost. Kromě EU se zajímá i o možnosti zmírnění závažných problémů Afriky. Posilování pozice EU se stává potřebným k rozvíjení transatlantických vztahů.

Členové delegace uvedli, že byli na všech předchozích jednáních ujišťováni o dobrých vztazích mezi USA a ČR. Chápeme důležitost otázky bezpečnosti USA, věříme ale, že vízová povinnost bude co nejdříve zrušena. A. Hastings konstatoval, že propagoval prodloužení doby vízové povinnosti, protože to považuje za potřebné.

Čeští zástupci informovali p. Hastingse, že ČR se výrazně angažuje při demokratickém procesu v Bělorusku. Například umožní běloruským studentům, kteří byli po nepokojích vyhozeni ze škol, aby dostudovali v ČR. Oceňujeme roli USA v této otázce a byli bychom velmi rádi, kdyby pokračovali v tlaku na vedení tohoto posledního nedemokratického systému v Evropě. A. Hastings konstatoval, že Bělorusko nevyřešíme bez účasti Ruska. Je potřeba společného úsilí ke změnám.

K vízové povinnosti se delegace vrátila ještě jednou -- za nejdůležitější považují změnit názor kongresmanů. Podle výsledků voleb je pozice posl. Hastingse na Floridě velmi silná, mohl by tedy přesvědčit své voliče o potřebě víza pro ČR zrušit. Je třeba reflektovat to, že nelegální migrace Čechů do USA klesá v důsledku otevření legálních možností zaměstnání v Evropě. Rovněž by měli vzít v úvahu naší podporu jejich problematických akcí. Přivítali bychom nastartování procesu v USA. A. Hastings v reakci sdělil, že s našimi argumenty souhlasí, přesto bude zrušení víz pro nás i pro ostatní státy chvíli trvat. Musíme chápat jejich oprávněné obavy z mezinárodního terorismu, obchodu s lidmi, organizovaného zločinu a drog.

Plánovaná schůzka s poslankyní Jo Ann Davis byla ze zdravotních důvodů zrušena.

Jednání se senátorem Chuckem Hagelem

Vedoucí kanceláře pí Lou Ann Linehan omluvila sen. Hagela -- shání hlasy pro imigrační zákon, který se právě projednává. Kromě pí Linehan se jednání zúčastnil i Rexon Y. Ryu, poradce pro zahraniční politiku.

Vedoucí delegace informoval pí Linehan o dosavadních jednáních a požádal, aby informovala senátora Hagela o našem stanovisku a argumentech pro zrušení víz.

L. A. Linehan konstatovala, že senátor Hagel jako člen výboru pro zpravodajství a zahraničního výboru si je vědom toho, co ČR pro demokracii udělala. Jsou mu známy aktivity ČR v oblasti lidských práv a cení si naší pomoci dalším, dosud nedemokratickým, zemím. K vízům uvedla, že Německu a Itálii byl zrušen bezvízový styk, protože nesplnili požadavky na biometrické prvky (sic!). Vízová povinnost nebyla v Polsku zrušena z jiných důvodů. Neočekává, že by do bezvízového programu byly zařazeny nové státy EU. Těm zemím, které bezvízový styk měly a nesplnily povinnost biometrických prvků, byla o rok prodloužena doba, do kdy tak musí učinit. Otázka začlenění nějakého státu do programu pro bezvízový styk nikdy nebyla otázkou politickou.

Na přímý dotaz, zda na zařazení Polska do bezvízového programu závisí zařazení ostatních zemí, neodpověděla. L. A. Linehan uvedla, že jde jen o splnění technických a imigračních požadavků. Senátor Hagel podpoří studentské výměny event. další akce, které by vedly k zařazení do programu.

Jednání s poslancem Jimem Kolbem

Při jednání se česká delegace zaměřila jen na otázku vízové povinnosti. Pro usnadnění rozhodování pana poslance předložila argumenty pro zrušení: ČR je demokratickou zemí, je členem demokratických institucí, aktivně se zapojuje do propagace lidských práv a demokracie ve světě, přijala zákon zavádějící biometrické údaje do pasů, stane se součástí Schengenského prostoru, díky otevření evropských pracovních trhů klesá procento lidí odcházejících za prací do USA, je bezpečnou zemí pro americké občany (bez teroristických skupin), nepovažuje za účelné zavádět víza pro americké občany.

J. Koble uvedl, že dosud neřešil otázku víz pro ČR. Je přesvědčen, že ministerstvo zahraničních věcí má možnost ČR zařadit do bezvízového programu, pokud odmítnuté žádosti klesnou z dosavadních 20 % (sic!) na příslušnou mez.

Diskuse na Columbia University (Harriman Institute)

Diskuse se zúčastnil ředitel Centra pro východní a střední Evropu prof. John S. Micgiel a hostující profesor Andrzej Harasimowicz.

Oba předsedové představili práci svých výborů a způsob projednávání evropských dokumentů. Senátní výbor se zaměřuje především na projednávání dlouhodobých koncepcí, poslanecký výbor, který má blíže k vládě, se více zabývá aktuálními dokumenty. Upozornili na skutečnost, že při přijímání legislativních aktů RE (složenou z evropských úředníků) dochází ke spojení legislativy a exekutivy. Úkolem parlamentní kontroly je ochrana občanů před dopady přijímaných směrnic. Předsedové výborů se neshodli v tom, zda by se EU měla integrovat více do hloubky.

Sen. Sefzig uvedl, že historické i geografické skutečnosti vedou k podpoře evropské integrace. Je však třeba předcházet demokratickému deficitu uvnitř EU. Největší obavy jsou z toho, aby se nepředávaly rozhodovací pravomoci nevoleným institucím. Proto zájem senátního výboru směřuje ke kontrole principu subsidiarity a proporcionality. Je třeba zapojit co nejširší veřejnost do diskusí o budoucnosti Evropy. NATO považuje za jakéhosi garanta ochrany v globalizovaném světě. Jsme si vědomi toho, že nebezpečí musíme především předcházet, proto ČR souhlasila s vysíláním vojáků na mise např. do Afghanistanu, Iráku či na Balkán.

Posl. Svoboda uvedl, že Západ, jaký jsme znali posledních 50 let, přestal existovat. Evropa se posunula mimo centrum zájmu USA. Vidí pro to dva důvody -- jednak proto, že USA v 90. letech zaujala výlučné postavení v bezpečnostních systémech a jednak díky odlišné představě USA, jak v tomto novém bezpečnostním systému prosazovat své zájmy. Došlo k odklonu od trvalých paktů směrem k akcím koalice ochotných. USA již nepotřebuje souhlas Evropy ke svým vojenským operacím. Z pohledu EU to do budoucna není žádoucí, zpochybňuje to vybudované prostředí. Proto s tím EU musí něco udělat. Řešení ovšem není konfrontace, naopak EU by se měla stát strategickým partnerem USA a v součinnosti s nimi prosazovat své zájmy. Aby toto EU dokázala, je nutné postoupit hlouběji v její integraci. Je třeba formulovat společné zahraničně-politické zájmy.

Sen. Schwarzenberg konstatoval, že Brusel je spíše ovládán úředníky, proto si stále uzurpuje mnohem více pravomocí. K podstatným změnám systému ale dochází pouze v krizích. Domnívá se proto, že masivní předávání pravomocí přijde po nějaké velké krizi -- v tomto ohledu vkládá "velké naděje" do prezidenta Putina a event. na Střední východ. Pokud je mu známo, v ČR nikdo nezpochybňuje transatlantické přátelství -- pamatujeme si, že nám USA třikrát přinesly svobodu. Nevnímáme USA negativně jako země, které s nimi byly ve válečném stavu. Nicméně musí také podotknout, že je něco jiného přátelství a imperiální přátelství.

J. S. Micgiel uvedl, že USA nepochybují o účelnosti transatlantických vztahů. Za vlády R. Reagana bylo NATO vnímáno různě především díky jeho nevyváženému postoji. Tyto vztahy však nejsou statické, proměňují se podle současné světové politické situace. Nelze proto srovnávat ani vztah Bushe st. a Bushe ml. k NATO. Je zřejmé, že jedním z úkolů je vytvoření sil rychlé reakce pro poskytování pomoci např. při přírodních katastrofách.

Na dotaz posl. Ekerta jak se dívají na Polsko, které je zvláštní a zajímavou zemí uvnitř EU, uvedl A. Harasimowicz, že pracoval 10 let v integračním odboru polských premiérů. Může tedy zodpovědně prohlásit, že prosazování integrace bylo považováno nikoli za otázku politickou, ale technickou. Proto došlo k rozmělnění úsilí tím, že místo jednoho integračního ministerstva si agendu rozporcovaly odborná ministerstva, která se snažila své partikulární zájmy prosazovat samostatně, bez politiků.

Přítomní si rovněž vyměnili názory na různé problematické oblasti, jako je Kongo, Irák, Írán, Kuba či Bělorusko. Sen. Schwarzenberg v této souvislosti podotkl, že nejdůležitějším úkolem je napomoci vytváření občanské společnosti a nevyvolat přitom násilnou reakci vládnoucího establishmentu. Politické systémy těchto zemí mu nejvíce připomínají situaci v ČR v 50. letech.

Diskutovalo se i o schvalování ústavní smlouvy a nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny. V závěru česká delegace upozornila na vízovou politiku USA a požádala o podporu v úsilí nových členských zemí o její změnu.

Zpráva domů

ZÚ Washington | TIC | 19. dubna 2006
Č.j.: 2021/2006-Wash

Věc: Separátní program senátora Karla Schwarzenberga v souvislosti s jeho kandidaturou na post zvláštního zpravodaje RLP pro Barmu/Myanmar (B/M)

Shrnutí:

V rámci návštěvy senátní delegace v USA připravil ZÚ Washington pro senátora Karla Schwarzenberga (KS) separátní program v souvislosti s jeho nominací na post zvláštního zpravodaje RLP pro B/M (ZZ).

KS se v rámci programu setkal s čelnými představiteli State Departmentu, do jejichž pravomocí problematika B/M spadá a s ředitelkou Institutu pro demokracii v Asii (Institut for Asian Democracy, IAD).

Cílem schůzek bylo v rámci informační kampaně představit českého kandidáta a konzultovat s americkou stranou nejen aktuální situaci v B/M, ale především budoucnost mandátů ZZ v rámci nové RLP a možnosti jeho působení v B/M a regionu obecně.

Podrobný text:

V úvodu své návštěvy se KS setkal s ředitelkou IAD Michele Bohana (MB). Poté následovala jednání KS v doprovodu vv. P. Koláře s vrchním ředitelem sekce pro mezinárodní organizace Markem P. Lagonem (ML, Deputy Assistant Secretary, Bureau of International Organization Affairs), náměstkem pro demokracii, lidská práva a práci Barry F. Lowenkronem (BL, Assistant Secretary, Bureau of Democracy, Human Rights and Labor) a v doprovodu zást. vv. J. Kurfürsta s náměstkem pro východní Asii a Tichomoří Christopherem Hillem (ChH, Assistant Secretary, Bureau of East Asian and Pacific Affairs). K jednání byli také přizváni další představitelé SD, kteří se v příslušných sekcích problematikou B/M zabývají, a tak byla debata v mnoha momentech velmi konkrétní a přinesla řadu podrobných informací.

V úvodu setkání byl KS představen jako oficiální kandidát ČR na post ZZ RLP pro B/M s poukazem na skutečnost, že B/M patří k prioritním zemím české zahraniční politiky v oblasti lidských práv a nabídnutí českého kandidáta je logickým vyústěním dosavadních snah. PK objasnil, že právě proto, že dlouhodobě usilujeme o vyřešení alarmující situace v B/M, považujeme za svou povinnost navrhnout kvalitního a silného kandidáta, který bude schopen k řešení situace aktivně přistoupit. KS byl představen jako osobnost, která má bohaté zkušenosti v oblasti lidských práv. Přestože není odborníkem na daný region, má pro pozici ZZ velmi vhodný profil. MZV ČR je připraveno mu poskytnout veškerou podporu při přípravě jeho činnosti, a to mimo jiné ve spolupráci se ZÚ Bangkok, který velmi pozorně situaci v B/M monitoruje. Lze také využít zkušeností českých nevládních organizací, které v regionu působí.

Setkání s ředitelkou Institutu pro demokracii v Asii

Cílem setkání s ředitelkou IAD MB, která se velmi aktivně a účinně zasazuje o zviditelnění situace v B/M a o přijetí rezoluce RB OSN, bylo zhodnotit aktuální situaci v B/M s ohledem na pozici USA a projednat možnosti ZZ a roli, kterou by v budoucnu mohl a měl v regionu hrát. MB zdůraznila, že B/M čelí stále rostoucímu mezinárodnímu tlaku na zavedení skutečných demokratických reforem a nastoupení cesty k národnímu usmíření. Kromě tradičních snah USA a některých zemí EU zmínila také vyšší angažovanost okolních zemí regionu a členů ASEAN. Velice pozitivně zhodnotila fakt, že se B/M podařilo v loňském roce zařadit na pořad jednání RB OSN. Dle MB je nyní nutno usilovat o přijetí rezoluce RB OSN, která jediná může zásadním způsobem situaci ovlivnit.

Vnitropolitická situace v zemi zůstává dle MB v podstatě beze změny, vojenská junta nadále odmítá jakýkoliv dialog s opoziční Národní ligou pro demokracii (NLD) a drží Aun Schan Su Ťij (ASST) nadále v domácím vězení. S mezinárodním společenstvím junta také nespolupracuje a dostává se do stále větší izolace. Svou politikou ztěžuje práci humanitárních organizací, které jsou nuceny v mnoha případech svou činnost ukončit nebo výrazně omezit.

USA označují vyřešení situace v B/M za jednu z největších výzev americké a světové diplomacie v Asii a vyvíjejí intenzivní diplomatickou aktivitu v tomto směru. Téma B/M zaznívá stále častěji nejen ve veřejných vystoupeních představitelů SD, Senátu, Kongresu, ale také v projevech prezidenta G. Bushe a ministryně C. Riceové.

Působení představitelů OSN nepřineslo dle MB zatím hmatatelný úspěch. Zvláštní vyslanec GT OSN I. Razali složil svou funkci, neboť nebyl od března 2004 schopen navázat s vojenskou juntou žádný kontakt. ZZ S. Pinheiro sice pravidelně vydával své zprávy a doporučení, nicméně také neměl do země již od konce listopadu 2003 přístup. MB se přesto domnívá, že umožnění přístupu do země by nemělo být hlavní prioritou nově zvoleného ZZ, neboť mandát lze efektivně vykonávat i bez něho.

Jednání na State Departmentu

Vrchní ředitel sekce pro mezinárodní organizace ML v úvodu ocenil skutečnost, že ČR má zájem aktivně se podílet na vyřešení situace v B/M a navrhuje svého kandidáta na post ZZ. KS poděkoval za přijetí a dotázal se, jak ML vnímá současnou situaci v B/M, jaký je jeho pohled na mandát ZZ a reálné možnosti efektivního působení na režim, který se zcela uzavírá do sebe, nereaguje na jakýkoliv pokus o zahájení jednání a dokonce odmítá vstup ZZ do země. Zajímal se také o budoucnost mandátů ZZ ve vztahu k nově zvolené RLP. ML zastává názor, že je vždy výhodnější, pokud má ZZ do země přístup. Nicméně zajištění přístupu do země by se v žádném případě nemělo stát cílem samo o sobě, neboť jak vyplývá z dosavadní zkušenosti, řada ZZ a dalších představitelů OSN byla například v jiných zemích schopna efektivně vykonávat svůj mandát, aniž by měli do země přístup (Severní Korea, Kuba).

Pokud jde o samotnou činnost ZZ, USA budou usilovat o rozšíření jeho mandátu. ZZ by měl mít možnost dávat doporučení dalším orgánům OSN, které by pak měly být schopny na základě jeho zpráv skutečně jednat. ZZ by měl také blíže určit, jaký mandát mají jednotliví aktéři a jakým způsobem by mohli ke zlepšení situace přispět. Přestože si ML zachovává zdravý skepticismus pokud jde o efektivitu OSN i RLP, bude usilovat o to, aby RLP ihned v prvních měsících prokázala svou schopnost efektivněji řešit současné problémy v oblasti lidských práv. Hlavním posláním ZZ by mělo být především zviditelnění situace v B/M, neboť je nesmírně důležité, aby názory a hlasy barmského lidu byly veřejně tlumočeny. Zároveň musí být zdůrazňována skutečnost, že mezinárodní společenství na kritickou situaci v B/M nezapomíná a usiluje o její vyřešení. V této souvislosti podtrhl významnou angažovanost prezidenta G. Bushe, který aktivně ve věci B/M vystupuje a zahrnuje jí do svých projevů a dalších veřejných vystoupení.

ML a PK krátce pohovořili o bývalém vyslanci GT OSN I. Razalim, se kterým se PK osobně setkal. ML označil jeho činnost za velmi problematickou, neboť se příliš soustředil na vytvoření vztahu s vládnoucí juntou a nepodařilo se mu jakýmkoliv způsobem situaci v B/M ovlivnit. ML se také zajímal o šance českého kandidáta na zvolení na post ZZ. On sám se domnívá, že klíčová je podpora evropských zemí. Skutečnost, že český kandidát nepochází z regionu, se jeví spíše jako výhoda, neboť asijské státy jsou velmi citlivé na jakýkoliv náznak vměšování do vnitřních záležitostí svých zemí, za které by jistě činnost ZZ byla považována. Kandidát by měl být pro asijské země přijatelný, ale nemusí z Asie pocházet. Navíc kredit a zkušenosti českého kandidáta jen podtrhují smysluplnost jeho nominace.

Na závěr všichni přítomní pohovořili o změnách, které s sebou přináší ve své organizaci a fungování nová RLP. Přestože USA hlasovaly proti jejímu ustavení, budou se i nadále na její činnosti aktivně podílet, neboť jejich cílem není Radu oslabit, ale naopak posílit. ML nebyl schopen sdělit, zda USA budou o členství v RLP usilovat (Pozn. ZÚ: o několik dnů později již USA informovaly o svém rozhodnutí do RLP nekandidovat). Přesto je jejich prioritou, aby byly posty ZZ projednávány hned v prvních měsících činnosti nové Rady. V první fázi se sice očekává prodloužení jejich mandátů, nicméně poté by měli být nahrazeni silnějšími kandidáty, kteří by měli disponovat širšími pravomocemi. Svou angažovanost v rámci OSN a RLP považují USA z multilaterálního hlediska nadále za velmi důležitou. Budou se zasazovat o prosazení rezoluce RB OSN k B/M a spolupracovat s Mezinárodní organizací práce i se zeměmi v regionu, které zatím bohužel k situaci v B/M přistupují vzhledem k svým vlastním zájmům stále velmi opatrně a zatím v tomto směru nesplňují očekávání USA.

Náměstek pro demokracii, lidská práva a práci BL po úvodním představení shrnul na dotaz KS hlavní strategii USA ve věci B/M: 1/ spolupráce se zeměmi EU, 2/ spolupráce se zeměmi v regionu, 3/ spolupráce v rámci OSN a zejména snaha o zařazení B/M na pořad jednání RB OSN a následné přijetí rezoluce k B/M. V této souvislosti zmínil zprávu Havel-Tutu, která již v podstatě základ této rezoluce tvoří.

Také on vnímá první měsíce působení nové RLP jako "období testu", ve kterém musí Rada prokázat, zda je schopna zabývat se efektivně otázkami lidských práv právě v zemích jako je B/M. Zdůraznil také roli ZZ jako "hlasu svědomí" mezinárodního společenství a iniciátora setkání s ASST a skutečného národního usmíření. Mandát nového ZZ by měl by být co nejširší, aby mu umožňoval být nejen facilitátorem, ale především aktivním hybatelem změny situace v B/M.

KS poté otevřel téma možnosti spolupráce s barmskou opozicí. Dle spolupracovníků BL je barmská opozice stále aktivní a neztratila kontakt s realitou země. Její představitelé se většinou nacházejí v okolních zemích a mají do B/M stále přístup nebo dostávají aktuální informace od svých spojenců uvnitř země. Jejich aktivity ale nejsou zejména z důvodu jejich osobní bezpečnosti příliš známé. BL rovněž zmínil problematickou angažovanost okolních zemí, které vzhledem k citlivosti problému nevystupují dostatečně aktivně. V B/M samotné vrůstá nespokojenost uvnitř vládnoucí junty a dochází k "čistkám" ve vlastních řadách.

Setkání s náměstkem pro východní Asii a Tichomoří ChH bylo zaměřeno především na situaci v regionu s přihlédnutím k aktuální situaci v B/M. ChH považuje za největší problém v regionu Severní Koreu a její jaderný program. V B/M mají USA své diplomatické zastoupení a američtí diplomaté situaci kontinuálně monitorují.

KS požádal ChH o názor, kde lze B/M hledat pozitivní síly a možné spojence v situaci, kdy je ASST zcela izolována a nemůže se aktivně na činnosti opozice podílet. ChH poznamenal, že NLD je stále legální stranou a její představitelé se na výkonné moci podílí. Mají také své kontakty jak v etnických oblastech, tak v okolních státech. Nicméně původně zvolení představitelé NLD jsou již dnes většinou odtržení od reality a jejich představa, že jednou převezmou moc, je pouze iluzorním přáním. Generál Than Šwei si uvědomuje vzrůstající nespokojenost uvnitř vlastních řad. Také okolní země začínají projevovat své obavy a velmi negativně vnímají zejména relokaci hlavního města a stále větší izolovanost režimu.

Pokud jde o demokratické změny, USA očekávají, že k nim dojde zevnitř země samotné a že přijdou nečekaně a rychle, aniž bychom nutně měli možnost jejich příchod zaznamenat. ChH také zmínil ekonomické a sociální problémy země a etnické složení B/M. Rozporuplná je i existence opozičních armád (Kareni National Liberation Army, United Wa State Army), které jsou na jedné straně sice relativně silné a usilují o národní usmíření a demokratické reformy, na straně druhé jsou však často zapleteny do obchodu s drogami a proto s režimem spolupracují.

ChH také zmínil nesplněná očekávání USA, pokud jde o aktivity států ASEAN ve směru k B/M, které nejsou dle jeho názoru příliš efektivní. Čína a Indie spolu soupeří o vliv v B/M a sledují především své ekonomické zájmy. Nicméně i Čína si začíná uvědomovat nebezpečí, které B/M pro region představuje.

Ve věci mandátu a poslání ZZ ChH zmínil zejména jeho význam při zviditelnění B/M jako hlasu, který by volal po demokratických změnách a vyřešení kritické situace. Za tímto účelem by měl být ZZ schopen nacházet spojence, rozlišit zájmy jednotlivých států regionu a konkrétně se zabývat např. situací v Thajsku, kde se nachází největší počet barmských uprchlíků. Měl by se také zasadit o přijetí rezoluce RB OSN. Možného spojence vidí v Indonésii, která se opět snaží získat silnou pozici v regionu. Bývalého vyslance GT OSN I. Razaliho považuje za schopnou a fundovanou osobnost, se kterou by se měl KS setkat.

ChH také otevřel otázku "NGOizace" barmské otázky. Nevládní organizace podle něj představují velmi pozitivní sílu, nicméně jejich představy o možnosti prosazení rezoluce RB OSN jsou příliš naivní a optimistické. Nevládní organizace se podle ChH na problematiku B/M dívají pouze z jejich jednoho "omezeného" pohledu, přitom je třeba vidět situaci globálně a právě k tomu by měla činnost ZZ přispět. Jeho cílem by mělo být zviditelnit B/M a zasadit se o spolupráci jednotlivých států a OSN s cílem dosažení smysluplného a efektivního synergického efektu. Podle ChH je klíčové přesvědčit okolní země, že B/M není rizikem pouze sama pro sebe, ale pro celý region.

Komentář ZÚ:

Na rozdíl od velmi optimistického tónu veřejných vystoupení, během kterých představitelé USA zdůrazňují svůj mimořádně aktivní přístup k B/M, podporu prezidenta Bushe a ministryně Riceové, úspěchy své diplomatické strategie i pozitivní spolupráci se státy ASEAN, se jednání na SD nesla v daleko umírněnějším a střízlivějším stylu. Vyplynulo z nich, že USA si jsou vědomy omezených možností reálně do dění v B/M zasáhnout. Zajímavý byl také zmíněný rezervovaný přístup a určitá nedůvěra k aktivitám a interpretacím nevládního sektoru, které je podle nich nutné z oficiálních pozic korigovat.

Nejvřelejšího a neotevřenějšího přijetí se KS dostalo dle očekávání v Sekci pro demokracii, lidská práva a práci. Představitelé Sekce pro východní Asii a Tichomoří, kteří sice ve věci B/M vyvíjí nejrůznější aktivity a spolupracují s ostatními zeměmi regionu, nepovažují B/M za svou hlavní prioritou. Také vrchní ředitel sekce pro mezinárodní organizace, která je známá svými výhradami k OSN obecně a RLP konkrétně, neskrýval svůj skepticismus.

Nicméně všichni potvrdili důležitost role ZZ pro B/M, nutnost rozšíření jeho mandátu a také aktivnějšího a efektivnějšího přístupu. Pokud jde o skutečný dopad činnosti ZZ, jsou velmi opatrní a nevkládají do ní příliš velké naděje. Zásadní roli ZZ vidí spíše v rovině symbolické s cílem zviditelnění situace v B/M - jako "hlasu svědomí" barmského lidu a důkazu, že na něj světové společenství nezapomíná a usiluje o nápravu. Mezi konkrétními cíli pak byla zmíněna nutnost prosazení rezoluce RB OSN k B/M, hledání možností skutečně efektivní a synergické aktivity složek OSN, pomoc při řešení humanitární situace uprchlíků a dalších problémů či diplomatické působení v okolních zemích i v zemi samotné (setkání s ASST, hledání cesty k národnímu usmíření a demokratickým změnám).

Diplomatický jazyk této zprávy je dán tím, že ji zpracovával senátor Luděk Sefzig a velvyslanec Kolář. Čtenáři si zprávu ze zdvořilostního newspeaku přeloží do jazyka srozumitelného, v textu z počátku dubna 2006 si určitě najdou důležitá fakta, v té době ještě neveřejná, a udělají si závěry vlastní i bez editorova komentáře...

Být přítelem Spojených států

Dle průzkumů citovaných zpravodajským serverem Aktualne.cz je kritika politiky prezidenta Bushe mezi Evropany stále populární. Podle analýz a reportáží, pravidelně zveřejňovaných v Literárních novinách, je jí zároveň stále třeba.

Stejně jako každý rok podnítí i letos smutné výročí stovky politiků a tisíce novinářů k zhodnocení stavu současného světa. Jeho proměna zůstane bez diskuse. Komentáře se budou lišit ve výběru argumentů a celkovém vyznění posudku. Fakticky se ale mnoho nového nedozvíme.

Ne, že bychom informací měli málo.

Zdroj Literární noviny - Petr Jedlička: Být přítelem Spojených států ZDE

ČR nechystá výrazné posílení jednotky v Afghánistánu

Česká republika nehodlá výrazně zvýšit počet svých vojáků v Afghánistánu, řekl ministr obrany Jiří Šedivý. O posílení mise na jihu Afghánistánu před časem členské státy požádalo vedení Severoatlantické aliance. Ministerstvo obrany ale prý na zvýšení počtu vojáků nemá peníze. ...

Zdroj ČTK 21. 9. 2006 - Šedivý: ČR nechystá výrazné posílení jednotky v Afghánistánu ZDE

Ministerstvo obrany pro zvýšení účasti ČR v afghánské misi NATO

Česko, Slovensko, Kanada, Rumunsko a Dánsko vyjádřily záměr přispět dalšími svými vojáky do mise NATO v Afghánistánu, uvedla agentura Reuters k jednání ministrů obrany 26 členů Severoatlantické aliance ve Slovinsku. Mluvčí českého ministerstva obrany to ČTK ohledně ČR potvrdil s tím, že tento záměr však ještě musí projednat vláda a parlament. Ministerstvo obrany navrhne vládě a parlamentu, aby se česká účast v afghánské misi NATO zvýšila příští rok ze současných asi 120 až na 200 vojáků, upřesnil mluvčí Andrej Čírtek v telefonickém rozhovoru z Portorože. O posílení kontingentu NATO v Afghánistánu žádaly hlavně Spojené státy, jejichž síly tvoří jádro mise, která se setkává se silným odporem místních islámských vzbouřenců.

Zdroj zprávy ČRo 29. 9. 2006 ZDE

Tři poznámky na okraj jednoho diplomatického výletu

Jiří Georgiev se narodil 2.6.1976 v Praze. V letech 1995-2000 absolvoval Právnickou fakultu UK. Dále studuje historii a archivnictví na Filosofické fakultě UK, přednáší mezinárodní i evropské právo na katedře práva Vysoké školy finanční a správní. Předmětem jeho zájmu jsou právní a správní dějiny a politika konzervativního velkostatku v 19. století. Zabýval se Ústavní smlouvou EU, vývojem koncepce subsidiarity, postavením církví v habsburské monarchii, ale i souvislostmi sovětské invaze do Afgánistánu či idejemi konzervatismu. Je členem pracovního výboru Společnosti pro církevní právo a členem redakční rady Revue církevního práva, častý host akcí Mladých křesťanských demokratů, Mladých konzervativců a Občanského institutu.

Ministr zahraničí Alexandr Vondra působil v roce 2004 jako asistent The German Marshall Fund of the U.S. Instituce, financované z amerických vládních, ekonomických a finančních kruhů. German Marshall Fund podporuje například Boeing, Merck, Erste Bank, Citigroup, DaimlerChrysler, General Electric, Microsoft, rodina Rockefelerů či americký miliardář Soros.

Ministr obrany Šedivý působil jako profesor College of International and Security Studies na George C. Marshall Center for European Security Studies (Evropské centrum pro bezpečnostní studie) v německém Garmisch-Partenkirchenu, kde se zabýval zabýval řízením obranného sektoru. Marshallovo centrum je převážnou měrou financováno z amerického obranného rozpočtu a slouží výchově amerických důstojníků.

                 
Obsah vydání       6. 10. 2006
6. 10. 2006 Jsme svědky pozvolného pravicového převratu v České republice? Jakub  Rolčík
6. 10. 2006 Předčasné volby jsou nejpravděpodobnější variantou Michael  Kroh
7. 10. 2006 Reportéra britské komerční televize zastřelili američtí vojáci
7. 10. 2006 KSČM: "Co potřebujeme, je sebevědomí" Vojtěch  Filip
8. 10. 2006 Pokrytectví KSČM Jan  Čulík
8. 10. 2006 Ne, nejsme na kolenou - ryjeme držkou v zemi
7. 10. 2006 Ruská válečná reportérka nalezena mrtvá
7. 10. 2006 Zpravodajské dezinformace v médiích pokračují - hrozí snad před volbami výjimečný stav? Štěpán  Kotrba
7. 10. 2006 Citát dne - včerejšího
7. 10. 2006 Jubileum zeleného půlobčana a ideální volební systém Lubomír  Molnár
6. 10. 2006 Knihovny a nakladatelé musejí vstoupit do digitálního světa
6. 10. 2006 Mají ženy právo nosit muslimský závoj?
6. 10. 2006 Žalm 30 Ivan  Diviš
6. 10. 2006 Citát dne - včerejšího
6. 10. 2006 V roce 2006 bylo zavražděno dosud nejvíce novinářů
6. 10. 2006 Náklady na správu domu činí 24 korun z metru čtverečního měsíčně František  Beneš
6. 10. 2006 Co kariéře nepomůže Uwe  Ladwig
6. 10. 2006 Jak vlastně vypadá dnešní KSČM? Lubomír  Novotný
6. 10. 2006 Mateníky Jan  Polívka
6. 10. 2006 Muslimský svět a Západ v 21. století - výzva
5. 10. 2006 Vzpomínky na Karla Kosíka
5. 10. 2006 Občanské sdružení Oživení pracuje netransparentně a v rozporu se svými stanovami Štěpán  Kotrba
6. 10. 2006 Oživení pracuje netransparentně a v rozporu se stanovami? Petr  Kužvart
7. 10. 2006 Oživení: Přiznání ztěžuje zapírání Štěpán  Kotrba
5. 10. 2006 Servis pro voliče: jaký je vztah kandidátů ke korupci
5. 10. 2006 Odpovědi kandidátů do pražského zastupitelstva na otázky ohledně korupce
5. 10. 2006 ODS: Vám na žádné otázky o korupci odpovídat nebudeme
5. 10. 2006 Žranice paloňů Tomáš  Krček
6. 10. 2006 Existuje ideální volební systém pro ČR?
5. 10. 2006 Sexuální skandál ohledně emailů ohrožuje republikánskou většinu
5. 10. 2006 Šlo o mladistvé, a už dříve
5. 10. 2006 Tak trochu jiná Konzervativní strana
5. 10. 2006 Politika dnes: Nezáleží na programu, ale na stylu
4. 10. 2006 Klaus: Cesta po dějinách komunismu s tržními prvky Štěpán  Kotrba
4. 10. 2006 Obchod je důležitý, důležitější je však slušnost Jan  Čulík
5. 10. 2006 Ruce pryč od Kotrby!
5. 10. 2006 Ruce pryč od Čulíka! Jan  Rovenský
4. 10. 2006 V Británii se už nesmí na veřejnosti demonstrovat
22. 11. 2003 Adresy redakce
6. 10. 2006 Hospodaření OSBL za září 2006