Ostatně, představme si sami sebe, jak sedíme někde mezi blízkými spolupracovníky a bavíme se o výsledku podniku po valné hromadě a vy jako ředitel říkáte štábu: panebože, vy volové, vždyť když se na to podíváme, tak jsme jen žvanili, nikdo nic pořádného nedělal, váleli jsme si šunky, co si budeme namlouvat a vlastně je náš největší úspěch, že nás hromada potvrdila, tak teda laskavě pohněme těma tlustejma prdelema a začněme opravdu dělat! Bez té ironie a parodického přízvuku a uvolněné nálady z toho může kterýkoli novinář napsat: Ředitel K. považuje své spolupracovníky za hlupáky a přiznává, že za jeho vedení se nepracovalo a že podvedl valnou hromadu. Případně se pohorší nad hrubým slovníkem.

Mnohem horší je ale vážnější následek té technické dokonalosti -- i tak dost bezbarví a nudní politici budou ještě nudnější a bezbarvější, protože obava ze zneužití jakékoli silnější barvy vede už dnes k opatrnosti a šedé nudě, kde se vede nulám. Jediná barva, která je povolena, je nadávání jinak smýšlejícím.

Zrcadlo

V německém týdeníku Der Spiegel napsal publicista Henryk M.Broder text, který vám předkládám v nepatrném zkrácení.

Stažení opery Idomeneo v Berlíně je symptomem šokující preventivní kapitulace -- dnes už nepotřebujeme ani konkrétní výhrůžku islamistického násilí, k zastrašení kulturní instituce stačí vágní "analýza ohrožení".

Potom, co katolická církev potřebovala 359 let, aby zrušila rozsudek proti Galileovi, stačily úřadujícímu papeži dva dny, aby se stihl distancovat od citátu, starého 500 let a přece aktuálního. Právě odstoupivší holandský ministr spravedlnosti Piet Conner považuje zavedení práva šaría ve své zemi za možné, pokud se pro ně jednoho dne rozhodnou dvě třetiny Holanďanů; londýnská policie oznamuje, že bude v budoucnosti vždy informovat a konzultovat grémium muslimských Community Leaders, než začne s protiteroristickými opatřeními, týkajícími se muslimů.

Teď tedy stáhla Deutsche Oper v Berlíně Mozartova Idomenea, po tom, co Zemský kriminální úřad (LKA) shledal ve své analýze, že "vyrušování při představeních nelze vyloučit". V Neuenfelsově inscenaci dvě stě let staré opery vystoupí krétský král Idomeneo na scénu s krvavým pytlem s uťatými hlavami Poseidona, Ježíše, Buddhy a Mohameda.

Já jako světský, nevěřící žid, píše Henryk M.Broder ve Spiegelu, jemuž v této chvíli uražen a dotčen. Cítím se zraněn a diskriminován! Jak to, že tam není hlava Mojžíše? Co má tohle pohrdání jedním ze světových náboženství znamenat?

Má mě chytit amok a mám zapálit Deutsche Oper, nebo stačí, když se pozvracím ve foyer, abych vyjádřil svou nespokojenost? Tak se ocitáme ve středu tématu. Nevíme, kdo nařídil nebo objednal tuto "analýzu", ale ať to bylo tak nebo ona, jisté je jen, že kdyby Idomeneo nesl jen hlavy Krista, Poseidona, Budhy a Mojžíše, žádná analýza by se nekonala.

Od sporu o Mohamedovy karikatury víme, že muslimové jsou obzvláště citliví, když jde o jejich proroka, a mají extrémně nízký práh citlivosti, jejž není radno překračovat. K tomu je nutno připočíst, že tvrzení, že mají sklon k násilí, považují za urážku, na niž odpovídají spalováním vlajek, loutek a voláním Zabijte ty, kdo urážejí islám.

Zástupci jiných věrouk či skupin reagují shovívavěji, stanou-li se předmětem ironie a posměchu. Žádný katolický hodnostář nevyslovil kletbu, když byl kolínský kardinál Meisner na karnevalu předváděn jako inkvizitor upalující ženy a Angela Merkelová neposlala žádné sebevražedné komando na ty, kdo ji v Mohuči sexisticky karikovali.

Letos ovšem se karnevalové společnosti, jež jinak ve svých vtipech neznají žádná tabu, dohodly, že nebudou riskovat a nebudou vtipkovat na účet islamistů. No a tak nebude veselí zkaleno výbuchy násilí...

Není to velká ztráta pro svobodu slova a projevu, ale je to další krok k preventivní kapitulaci. Zbytek vyřídí strach.

Ovšem, berlínský případ je spektakulární, kdyby se to stalo někde v provincii, nedělo by se nic, tam je to totiž běžné. Kabaretista Hans Schreibner píše pravidelné satirické glosy pro Schweriner Zeitung. Při sporu o karikatury napsal: "Nene, drazí muslimové, mrzí mě, že vám to musím říct, ale u nás na křesťanském Západě je náš pánbůh silnější než ten váš." Noviny se rozhodly text nevytisknout, aby to nebylo na jejich čtenáře moc. Při návštěvě papeže Schreibner napsal: "V Bavorsku holdovali Bavoři s rozzářenýma očima hlavě své soukromé sekty, hlavě, která pobíhá po světě v komickém převleku s čadící lampičkou..." Ani tento text redakce nevytiskla, takže si katolíci ani stěžovat nemohli.

A co bude příště? Nejen hamburský světící biskup Jaschke je toho názoru, že náboženské city nesmějí být zraňovány. Jestliže se v podobné míře, jako výše, tento prostoj prosadí, budou to literatura, divadlo a umění mít těžké. Voltaire, Spinoza a Heine budou vypuzeni z veřejných knihoven a dokonce i tak nevinné kusy, jako je Lessingův Moudrý Nathan budou staženy, protože Křesťan, Žid a Muslim v něm nevedou rovnoprávný dialog.

Co dodat: ozývá se volání po "racionálním dialogu mezi náboženstvími" -- jediný racionální dialog, který si umím představit, je asi takový: všechna náboženství mají vysokou kulturní, filozofickou, historickou a společenskou hodnotu a kvalitu, nicméně svou pravost nemůže dokázat ani jediné, pokud bůh nevystoupí osobně a nevyjádří se -- a proto by víra měla být jen a jen soukromou záležitostí každého jedince.

Myslím, že EU by měla zavést cosi jako občanskou přísahu: budu dodržovat zákony a náboženství je jen mou soukromou věcí, včetně jeho vnějších atributů -- a jestliže tuto přísahu nedodržím, budu z EU vyhoštěn, s čímž počítám. Já vím, že to není realistické. Viz Broderův článek.