Pražští kavárenští povaleči tak nejspíš definitivně ztratí raison d'etre. Číst Respekt a volit ODA bylo v těchto kruzích cool. ODA padla do jámy pamětnice, Respekt do peripetií odvykacích kůr závislosti na špionážních a policejních zdrojích. Ví ale dodnes, na které straně stojí. A stojí pevně, přepevně. Dokud dvoumetrový modernizátor, který by z novin formátu deníku, periodicitou týdeníku a čteností čtvrtletníku nezačal dělat časopis. S  nákladem, který by redakci i uživil.

Miloš Čermák není svázán s duchem redakčního archivu. Rozumí mainstreamové žurnalistice i intelektuálnímu žvanění kulturních příloh, rozumí ale také popkultuře komixů. Použít umí vše. Váží si vyváženosti. Mediamixu, ve kterém se nalezne nevyhraněný člověk s hlubším zájmem o některou oblast, s povrchním zájmem o cokoliv, kvůli čemu bude číst další stránku. Spíše Reflex, než Respekt.

Hrozba výpovědí "staré" redakce může mít dva scénáře, podobné buněčnému dělení Literárek. Vznikne "kultovní" Respekt s nákladem tisíc kusů, do kterého budou přispívat autoři stejně zdarma jako do Stránského Přítomnosti. Redakce zůstane, Čermák odejde. Bakala zjistí, že peníze jsou víc než přátelství . Schwarzenberg uzavře jednu kapitolu života sám. Sepukou. Nebo vznikne Bakalův Nový respekt dle Čermákova modernizačního scénáře. Čermák zůstane a redakce odejde. Schwarzeberg si dá poslední portské a odejde. Středem. Redakce bude nezaměstnaná z vlastní vůle a vlastního vzdoru. Bakala si oddechne a nová generace mladých absolventů FSV UK a žurnalistických fakult se pokusí nenavázat na tu starou, odkojenou bránickým pivem a rockovými koncerty.

Zná někdo třetí variantu sametové redakční revoluce?

Lidovky: Redakce Respektu dala výpověď ZDE