20. 9. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
20. 9. 2006

Linka Washington – Bagdád – Kábul

Tolik diskutabilní a proklamovaná válka proti terorismu, jež se narodila v krutých bolestech z dýmajících trosek 11. září 2001, má za sebou první pětiletku. Opomeňme oficiální údaje a data, jež nám jsou neomaleně podsouvána, a pohleďme syrové realitě do tváře.

Přinejmenším 3438 Iráčanů zemřelo násilnou smrtí během července tohoto roku; (přibližný počet zemřelých platí také pro červen a srpen) jde tedy o číslo o málo vyšší než 2973 – tolik lidí zaplatilo svými životy za 11. září 2001, oficiální doktrínou považované za zásadní změnu v dějinách lidského pokolení. Na počátku září letošního roku se počet amerických vojáků zabitých v Iráku od invaze v roce 2003 na krátkou chvíli zastavil na čísle 2974, aby se o den později znovu navýšil.

Podle britského listu The Independent vyústila Bushova válka proti teroru, co do počtu obětí, minimálně v dvacetinásobný a maximálně šedesátinásobný ekvivalent „11.9.“ Přímo bylo zabito 62.000 lidí, ilegální agrese vyhnala čtyři a půl miliónu obyvatel ze svých domovů a náklady na válku stály Spojené státy víc peněz než je potřeba k oddlužení nejchudších zemí světa. Odhaduje se, že dohromady, tedy na následky zranění a vinou útrap způsobených americkou invazí do Iráku, zemřelo již 180.000 lidí.

V roce 2003 činil celkový počet amerických vojáků nasazených v Iráku 150.000. Navzdory ujišťování ze strany amerického vojenského velení, že se tento počet bude rapidně snižovat, nyní je v Iráku přítomno stále 145.000 vojáků. Nedávno americký Senát schválil dalších 63 miliard dolarů pro vojenské akce v Iráku a Afghánistánu, ale to je jen další kapka v nenasytném moři utrpení; celá militaristická avantýra stála již americké daňové poplatníky 469 miliard dolarů, přibližně tolik, kolik činí roční rozpočet Pentagonu a padesátiprocentní podíl výdajů na válečný průmysl ve zbývajícím světě.

Zatímco Američané plánují, že na památku „11.9.“postaví čtyři obří věže a obrovský, extrémně drahý památník v manhattanském „Nulovém podlaží“, obyvatelstvo Bagdádu přemýšlí praktičtěji. Potřebují investovat nemalé peníze do výstavy dvou mamutích márnic vybavených chladícím zařízením, neboť v Bagdádu visí ve vzduchu nerudovské dilema kam s ním, přesněji, kam s mrtvými těly. Kapacita jedné márnice dovoluje uchovat 250 těl denně, na celý měsíc se počítá s tím, že v márnici může být uloženo až 7.500 těl.

Podle studie vypracované Pentagonem stoupl počet mrtvých iráckých civilistů i povstalců, díky násilí rozdmýchaném mezi Sunnity, Šíity, okupačními vojsky, proamerickými iráckými jednotkami, eskadrami smrti a ostatními o 51% za posledních pár měsíců; suma sumárum, počet usmrcených během posledních dvou let konfliktu se navýšil čtyřikrát.

Ve stejné zprávě je zmíněno, že útoků na okupační vojska a irácké státní milice je v současnosti 800 za jeden měsíc, v podstatě se toto číslo od počátku roku 2004 zdvojnásobilo. V provincii Anbar, v srdci sunnitského odporu, čelí okupační vojska až třiceti útokům za den.

Spolu s občanskou válkou, etnickými čistkami, sílícím odporem a neexistující bezpečnostní situaci, jde ruku v ruce astronomicky vysoká inflace, která tento rok činí 70%, oproti minulému roku, kdy tato činila 32%; stagnují výplaty pracovníků státní správy i obyčejných občanů (tedy těch, kterým jsou vypláceny), bankovní systém v podstatě zkolaboval, ceny benzínu a elektřiny se během tohoto roku zvedly až o 270%, zemi ovládla masivní korupce, obyvatelstvo nedostává potřebné množství pitné vody, trpí vysokou nezaměstnaností, která se zvýšila z 15% na 50 až 60%, lidé hromadně postrádají životně důležitou komoditu – plyn na vaření. Země, která má třetí největší ropné zásoby na světě, je donucena investovat 800 miliónů dolarů, aby importovala zpracované ropné produkty ze sousedních států. Samotné jablko sváru – ropný průmysl – je v troskách (tři hlavní ropné rafinérie nyní špatně fungují a poskytují pouze poloviční množství ropy než před invazí).

Zpráva, kterou poskytl Pentagon Kongresu, udává, že 26 % iráckých dětí trpí chronickou podvýživou a tyto děti, pokud přežijí, budou nemocemi poznamenány na celý život.

Zpráva OSN o situaci v Iráku za minulý rok hovoří, že 84% vyššího vzdělávacího systému bylo zničeno a vykradeno. Kolem miliónu lidí uteklo ze země, do Jordánska, Sýrie, Egypta a dalších zemí. Irácké zdravotnictví, kdysi na vysoké úrovni v porovnání s ostatními státy třetího světa, je v hrozném stavu, chybí základní léky a další lékařské vybavení. Zemi postihla epidemie tyfu a tuberkulózy. Rozsáhlá síť zdravotních středisek byla vážně poničena americkým bombardováním Tisíce Iráčanů jsou nadobro zmrzačeny, v důsledku „spojeneckého“ bombardování, použití zakázaných střel s ochuzeným uranem, bílým fosforem a napalmem. Značná část půdy je zamořena vysokou radiací, protože tyto zbraně obsahují vysoké procento radioaktivních látek. Na jihu země, ale i jinde se rodí velké množství znetvořených dětí, a řada obyvatel trpí onkologickými onemocněními, především leukémií.

Právní systém státu byl před invazí, i přes tvrdou diktaturu Saddáma Husajna, poměrně lepší, než je tomu v nynější době, kdy se země řítí do spirály bezpráví. Ženy a děti jsou opět na pranýři útlaku, mluvíme-li o dodržování lidských práv. Ilegální agrese a hrůzostrašné aspekty, které ji provázely a stále provází, zasely v obyvatelích odůvodněnou nenávist a bezmocnost vůči okupantům, a přispěly tak k růstu radikálního fundamentalismu a islámskému extremismu.

Okupanti se, jak víme, dopustili vážných válečných zločinů, ačkoliv již samotná invaze v roce 2003 byla uskutečněna v rozporu s mezinárodním právem a světovým míněním, a je tudíž sama válečným zločinem, jak je kodifikováno Ženevskými konvencemi, které však byly smeteny ze stolu a v lepším případě glosovány jako „politováníhodné omyly a chyby“. Blokáda a útok na město Fallúdža, kde se údajně schovávali povstalci, zavinily smrt tisíců civilistů včetně dětí, žen a starých lidí. Totální destrukci se nevyhnula města Samaří a Ramadi. V malém městečku Haditha bylo Američany stylem popravní čety zabito dvacet čtyři civilistů včetně jednoho nemluvněte, aniž by byl pro tento zločin jediný důvod.

Afghánistán jako první oběť kruciáty vedené ve jménu „dobra“ byl před pěti lety podroben masivní vzdušné kampani, jež byla provedena přes protesty předních vojenských specialistů a odborníků z OSN, kteří varovali, že milióny Afghánců jsou vystaveny reálné hrozbě extrémního hladovění, poté, co USA zablokovaly přísun nejnutnější humanitární pomoci. Během dvou týdnů bombardování se počet ohrožených obyvatel zvýšil z pěti miliónů na sedm a půl miliónu. Z celého světa i ze samotného Afghánistánu, především od antitalibanských organizací, proudilo nesčetné množství žádostí, aby proamerická koalice útoky zastavila.

Naštěstí se apokalyptické předpovědi nesplnily, přestože při náletech zemřelo nejméně 3600 lidí a vlna bombardování vyhnala z domovů mnoho dalších, zničila úrodu a ztížila humanitárním pracovníkům, aby efektivně vykonávali záchranné akce.

Nyní, pět let po skončení bojů, je situace v Afghánistánu přímo katastrofální. Ve zprávě o současné politické a ekonomické situaci v Afghánistánu, již vydal tzv. Senlis Council – mezinárodní rada, která má své filiálky v Kábulu, Londýně, Paříži a Bruselu a již léta monitoruje situaci v Afghánistánu – je uvedeno, že počet hladovějících a chudých lidí na jihu země neuspokojivě roste. V provinciích Helmand a Kandahár existuje deset až patnáct uprchlických táborů, a v každém z nich žije v příšerných podmínkách kolem deseti tisíců lidí. Podle zprávy může za současnou kritickou situaci americká koalice svou vojenskou a protidrogovou kampaní. V průběhu několika let byla zničena rozsáhlá maková pole, jež byla jediným zdrojem obživy místních farmářů. Tisíce lidí byly díky plošnému bombardování nuceny opustit své domovy a žít prakticky na útěku. Tato bezvýchodná situace vehnala bezpočet nešťastníků do náruče Talibanu, jenž kontroluje prakticky polovinu jižního Afghánistánu. Taliban poskytuje, v rámci svých bojových operací, těmto lidem sociální služby a ochranu, což představuje ironický paradox, který nutí k hlubšímu zamyšlení.

Podle zpráv některých humanitárních organizací se Afghánistán nalézá v horším stavu než za sovětské okupace v osmdesátých letech minulého století. Narůstá moc místních kmenových vůdců, obchod z opiem během posledních let prudce vzrostl a v současnosti představuje 92% světové produkce. Firmy, které mají za úkol rekonstruovat zničenou zemi, provádějí nekvalitní práci; civilní infrastruktura je díky vlčímu právnímu systému a nenasytnosti koncernů v politováníhodném stavu. Zemědělství zde téměř neexistuje; zoufalství a beznaděj obyčejných lidí každým dnem vzrůstá.

Emmanuel Reinert, výkonný ředitel The Senlis Council, uvedl, že během roku dojde v Afghánistánu k situaci, kdy legitimita kábulské vlády bude oslabena natolik, že ztratí schopnost udržet zemi pohromadě.

Obětí teroristických činů v New Yorku, Madridu, Beslanu, Londýně a na Bali hluboce a upřímně litujeme a tyto zločiny kategoricky odsuzujeme, zčásti díky masivní mediální masáži, avšak desítky, ba stovky tisíc bezejmenných obětí Bushovy „války proti terorismu“ nadále zůstávají ve stínu těch prvních a stávají se mementem naší ignorance a zapomnění.

                 
Obsah vydání       20. 9. 2006
20. 9. 2006 Zpochybňování vědeckého konsensu o hrozbě globálního oteplování systematicky financují firmy Phillip Moris a Exxon
20. 9. 2006 Britská Královská vědecká společnost požaduje, aby Exxon přestal financovat popírače globálního oteplování
20. 9. 2006 "Vědecký konsenzus" o hrozbě globálního oteplování je fikce Ivan  Brezina
20. 9. 2006 "Snaha zmírnit globální oteplování je ztráta času a peněz"
20. 9. 2006 Polský poker o základnu Štěpán  Steiger
20. 9. 2006 Čípak je ten rozpočet a proč je takový „nasoleně nemastný“? Miloš  Dokulil
20. 9. 2006 iDnes: Armáda nakoupila nový radar za 1,5 miliardy Štěpán  Kotrba
20. 9. 2006 Irácká nezávislost soudu v americké režii
20. 9. 2006 Linka Washington – Bagdád – Kábul Daniel  Veselý
20. 9. 2006 Venkov Martin  Reiner
20. 9. 2006 „Soukromý“ Rusnok opět ve veřejných financích aneb žluťácká koalice Vladislav  Černík
20. 9. 2006 U snědeného krámu Michael  Kroh
20. 9. 2006 Největší bohatství Ladislav  Žák
20. 9. 2006 Úskalí lékové politiky Jan  Mertl
20. 9. 2006 Slovenský problém Josef  Vít
20. 9. 2006 Výzkumníci Factum Invenio se nic nenaučili Josef  Baxa
20. 9. 2006 Mýty a axiomatizace společenské a politické reality Petr  Sak
19. 9. 2006 Co říci o českém školství Eduard  Zeman
20. 9. 2006 Švédsko po volbách Vojtěch  Tělupil
20. 9. 2006 Katolická korespondence
20. 9. 2006 Madona v katedrále sv. Víta Bohumil  Kartous
20. 9. 2006 Co věřit věřícím? Uwe  Ladwig
20. 9. 2006 Koupíme rakety země vzduch Pavel  Pečínka
20. 9. 2006 Pro Angelu Merkelovou zemské volby dopadly špatně Richard  Seemann
20. 9. 2006 Soudcovský stát přede dveřmi aneb přeslechnuté varování prezidenta? Stanislav  Křeček
19. 9. 2006 Zasloužil si papež tu bouři nevole? Miloš  Dokulil
19. 9. 2006 Návrat Diových blesků - laserové zbraně se dočkaly bojového nasazení Štěpán  Kotrba
19. 9. 2006 Smrtící sklizeň: Libanonská pole jsou plna izraelských kazetových bomb
18. 9. 2006 Američané posílali své lidi do Iráku podle loajality, ne na základě znalostí
18. 9. 2006 Open Society Fund korumpuje novináře, zavádí "nové principy do praxe policie" a ještě se tím chlubí Štěpán  Kotrba
22. 11. 2003 Adresy redakce
4. 9. 2006 Hospodaření OSBL za srpen 2006

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
20. 9. 2006 Linka Washington – Bagdád – Kábul Daniel  Veselý
19. 9. 2006 Guantánamo: Britští lékaři obviňuji britskou vládu z podílu na válečných zločinech   
18. 9. 2006 Saddám nebyl diktátor, tvrdí předseda iráckého soudu   
18. 9. 2006 Američané posílali své lidi do Iráku podle loajality, ne na základě znalostí   
12. 9. 2006 Vzkaz ČT: pořiďte prosím za veřejnoprávní peníze relevantní dokumentární tvorbu Michal  Brož
11. 9. 2006 Jason Burke: Al Kajda je v úpadku   
11. 9. 2006 Chvála kacířství Boris  Cvek
11. 9. 2006 BL by měly podporovat faktickou diskuzi, nikoliv neumělou propagandu Telegraphu Michal  Brož
11. 9. 2006 iDnes se věnuje anatomii útoků na WTC   
9. 9. 2006 Mlčení   
9. 9. 2006 Saddám neměl žádné styky s al Kajdou   
9. 9. 2006 Vyprodáno: V Londýně vystoupí hlavní konspirační teoretik o 11. září   
9. 9. 2006 Konspirační teorie, anebo alternativní verze událostí? Michal  Brož
9. 9. 2006 CIA je příliš neschopná na to, aby zorganizovala útoky z 11. září…   
9. 9. 2006 Útoku na Světové obchodní centrum předcházel třicetihodinový výpadek proudu ve vyšších patrech WTC Jiří  Mašek

Americké volby 2006 RSS 2.0      Historie >
20. 9. 2006 Linka Washington – Bagdád – Kábul Daniel  Veselý
18. 9. 2006 Prezident Bush připravuje obrat americké politiky o 180 stupňů   
18. 9. 2006 O globálním oteplování se teď hovoří všude   
15. 9. 2006 Televize BBC: Bush chce "speciální vojenské tribunály", aby nevyšlo najevo, že byli obvinění mučeni   
1. 9. 2006 Zdroje energie: Rusko hrozbou pro Spojené státy Jakub  Rolčík
7. 7. 2006 Republikán Peter King: Obviňte New York Times ze zrady ! Štěpán  Kotrba
20. 6. 2006 BBC: Americká armáda mučila vězně v Iráku dál i po skandálu v Abu Ghraib   
12. 5. 2006 Americký výzvědný úřad "dohlíží na telefonní rozhovory"   
20. 3. 2006 Bývalá vysoká americká soudkyně varuje, že by v USA mohla vzniknout diktatura   
7. 3. 2006 Bílý dům se chystá stíhat úniky informací   
3. 3. 2006 George Bush byl předem varován, že hurikán Katrina způsobí v New Orleans katastrofu   
10. 1. 2006 Budiž trhy: kapitalismus a křesťanští fundamentalisté v Americe Greg  Evans
9. 1. 2006 Většinu amerických padlých mohly zachránit kvalitnější balistické vesty Karel  Dolejší
19. 12. 2005 Spojené státy chtějí postavit zeď na hranicích s Kanadou Miloš  Kaláb
17. 12. 2005 Bush přiznal, že schválil odposlechy v USA