Roku 2002 vyšel nejdříve rozsáhlejší text Klikaté cesty českých zelených (Pečínka 2002), po něm publikace Zelená zleva? Historie ekologických stran v Evropě (Pečínka 2002a), zachycující vývoj zelené politické scény v Evropě a vyčleňující pro zelené v Československu rozsáhlejší prostor. Publikace byla spíše soupiskou vývoje jednotlivých stran, komentáře a srovnání rozdílů mezi západními a východními zelenými ve voličské a členské základně, v ideologii, výběru spojenců atd. tvořila menší část.

Detailní pohled na evropské i české zelené přineslo 4. číslo Parlamentního zpravodaje z května 2003. Přineslo 3 studie (Sokol 2003, Sokol 2003a, Pečínka 2003). Pavel Pečínka/, člen SZ, se zaměřil na vnitrostranický vývoj SZ. Petr Sokol, funkcionář Mladých konzervativců, analyzoval české a evropské zelené, jako pracovní metodu úspěšně vyzkoušel plagiátorství - většinu textů opsal z předchozích Pečínkových článků bez uvedení zdroje.

Následujícího roku o českých zelených psala Environmental Politics (Jehlicka, Kostelecky 2003), která se zaměřila na srovnání SZ před- a po zlomu v roce 2002.

Program oživené SZ, nazvaný Vize ekologické demokracie, podrobil kritickému pohledu a jeho některé rysy se staršími totalitárními koncepty srovnal sociolog Karel Dolejší (2004). Vysvětlit rozdílnou podobu zelených ve třech odlišných oblastech Evropy pomocí konceptu konfliktních linií a zasadit do tohoto kontextu i české zelené se pokusil Pečínka (2004), tentýž autor pak s použitím víceúrovňového přístupu Krise Deschouwera zkoumal odlišnou podobu SZ a spřízněné Strany pro otevřenou společnost v různých "patrech" politiky a odlišných regionech. (Pečínka 2004a).

Rozsáhlejší soubory dat, o něž už se daly pevněji opřít výzkumy, zpracovali samotní zelení:

Koncem března 2003 vyhodnotil 40 vyplněných dotazníků (z celkem 80 rozeslaných) člen SZ Petr Uhl. Odpověděli jen 4 členové "staré" SZ z 90. let, celkově bylo 7 žen a 33 mužů, z toho 14 středoškoláků a 26 vysokoškoláků. Třetina pocházela z Prahy, třetina z Brna. Lidé odpovídali na 100 otázek. Z oněch 40 odpovídajících považovalo odsun Němců asi 60 % za nespravedlivý a nikoli nezbytný, asi 50 % nesouhlasilo se zákazem KSČ, podle 50 % lustrace společnosti spíše prospěly, cca 75 % litovalo rozdělení Československa, asi 50 nesouhlasilo s válkou proti Iráku. Pro hlubší integraci Evropské unie se vyslovilo 60 %, zvolení V. Klause prezidentem neuvítal nikdo, asi 70 % se stavělo proti asimilaci Romů, asi 60 % nesouhlasilo se spolufinancováním zdravotnictví. Stoupenců a odpůrců zásahů státu do života jednotlivce bylo vyrovnaně, většina kritizovala globalizaci a Bushovu vládu v USA, většina považovala KSČM za nedemokratickou. Nikdo si nevybral ODS a KSČM jako oblíbené strany, nejoblíbenější byla US, o něco méně pak KDU-ČSL a ČSSD. Většina uvítala nezvolení M. Zemana prezidentem a naopak nezvolení J. Sokola litovala. Větší část uvítala zrušení trestu smrti, ovšem asi 30 % by podpořilo snížení trestní odpovědnosti mládeže na 14 let. Větší část projevovala vstřícnost vůči imigrantům, Romům, homosexuálům, uživatelům lehkých drog, souhlasila s liberálním přístupem k interrupcím a se zavedením euthanasie (Uhl 2003).

Rozsáhlejší a propracovanější podobu měla anketa dalšího člena SZ, Petra Šafaříka, rozeslaná členům SZ koncem roku 2004. Do konce března 2005 rozsáhlý dotazník vyplnilo asi 80 členů SZ, odpovědi však dosud nebyly autorovi textu k dispozici (Šafařík 2004).

V března 2005 zpracoval okruh kolem Dany Kuchtové, 1. místopředsedkyně SZ, údaje ohledně členstva SZ. Ukázalo se, že zjara 2005 měla SZ celkem 1142 členů (včetně asi 250 fiktivních a problematických), z toho 33 % žen. Z oněch 1142 členů patřila třetina k vysokoškolákům. 13 % členstva bylo mezi 18-25 lety, 25 % mezi 26-35 lety, 18 % mezi 36-45 lety, 33 % mezi 46-60 lety a 12 % mezi 61 a více lety. Nejpočetnější skupinu tudíž tvořili 46-60letí (cca 350 členů), 26-35letí (cca 270 členů) byli jako skupina druzí v pořadí. Nejvíce členů (210-240) žilo v Jihomoravském kraji, asi 200 v Praze, 100-140 členy disponovaly kraje Jihočeský, Moravskoslezský, Olomoucký, Středočeský a Ústecký, jen kolem 30 členů pak měly kraje Zlínský, Karlovarský, Liberecký, Pardubický a Vysočina (Kuchtová 2005).

Dosud asi nejhodnotnější analýzy vypracoval v březnu a dubnu 2003 člen SZ Michal Veselský (2005), který u první části výzkumu srovnal charakteristiku voličstva SZ a dalších stran za pomoci výzkumů CVVM od ledna 2002 do dubna 2004, u druhé části pak zpracoval data CVVM od ledna 2003 do září 2004. Podle první části výzkumu má nynější SZ nejvyšší podíl voličů, kterým SZ "nejméně vadí," protikladem jsou nejvíce přesvědčení voliči KSČM. Vliv blízkého člověka na volbu strany je u stoupenců SZ nejnižší, u KSČM a KDU-ČSL nejvyšší. Funkcionáři SZ mají nejmenší důvěru svých voličů, funkcionáři KSČM nejvyšší. Co se však týče ideologie, zde SZ a KSČM nestojí v protikladu - program je největším pojítkem mezi voličem a stranou jak u SZ, tak u KSČM. Vnitrostranického života se silně účastní voliči KSČM, u ostatních stran včetně SZ je tomu přesně naopak. Voliči SZ s KDU-ČSL se nejvíce řadí ke středu, KSČM vlevo, ČSSD do levého středu, ODS vpravo. Nejspokojenější se svou životní úrovní jsou voliči ODS, nejrozladěnější KSČM, SZ stojí uprostřed. SZ má nejvíce svobodných voličů, nejméně KDU-ČSL a KSČM. Nejvzdělanější voliče má ODS, nejméně pak KSČM, SZ se nachází uprostřed a nelze ji zatím charakterizovat jednoznačně jako stranu volenou intelektuály. Nejvíce věřících volí KDU-ČSL, ostatní strany včetně SZ vykazují silnou sekularizaci. SZ s nejmladšími voliči stojí v protikladu ke KSČM a KDU-ČSL s voliči nejstaršími.

Druhá část výzkumu ukazuje, že polovina voličů SZ je mladší 30 let, u KSČM a KDU-ČSL dominují lidé nad 60 let. SZ jednoznačně převyšuje všechny strany v poměru voličů -- studentů (19 %), nejméně studentů má mezi svými voliči KDU-ČSL (3 %) a KSČM (1 %). Důchodců-voličů má SZ nejméně - pod 10 %, KSČM cca 50 %, KDU-ČSL 40 %. Naproti tomu SZ a KSČM mají přibližně stejný poměr voličů-nezaměstnaných (8 %). V podílu samostatně výdělečných osob stojí SZ se 7 % blízko KDU-ČSL s 6 % a KSČM se 4 %, a v protikladu k ODS (16 %) a US (14 %). Spolu s ODS však SZ sdílí pouhý 11 % podíl dělníků ve svém voličstvu oproti cca 19 % u ČSSD. Nejdisciplinovanějšími voliči disponuje ODS, u SZ je tomu přesně naopak.

Úryvek pochází z následující studie, dokončené na jaře 2005:

Pečínka, Pavel: "Zelená mozaika pod drobnohledem. Výzkum počáteční vývojové fáze západoevropských zelených (od konce 70. do začátku 90. let) a českých zelených (od 90. let do r. 2005)". In Víceúrovňové vládnutí: teorie, přístupy, metody. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005, s. 45-61.