25. 7. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
25. 7. 2006

Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. -- 15. července 2006

Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová

Muži v uniformách loutkové policie a další bez uniforem v deseti služebních autech bez poznávacích značek vpadli do sunnitského okrsku Sankar a vtrhli do domu Muhammada Fáliha. Před očima celé rodiny zabili jeho a jeho syna Karrára a pak s sebou odvedli pět dalších místních lidí, z nichž někteří byli Fálihovými příbuznými. Šlo o první útok, při němž byla oběť zavražděna ve vlastním domě; dosud v Basře docházelo k sektářským vraždám nebo únosům lidí jen na ulicích.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL

Sobota 1. července 2006

Stanovisko rady ulamá k Málikího iniciativě národního usmíření

Nejvyšší sunnitská autorita v zemi vydala ráno prohlášení, jímž odmítla iniciativu premiéra Málikího a označila ji za pouhou kampaň pro vylepšení image vlády. Málikího návrh podle rady vůbec neobsahuje základní předpoklad, tj. zmínku o harmonogramu odchodu okupačních vojsk. Údajné odbojové organizace, které podle zpráv režimních médií iniciativu přijaly a uvítaly, ve skutečnosti nikdo v Iráku nezná; všeobecně známé organizace k ní naopak zaujaly odmítavý postoj.

Bagdád

V ranních hodinách došlo na tržišti v bagdádském Madínat as-Sadr k explozi auta naloženého výbušninou, která zabila 60 civilistů a dalších 114 zranila. Rada ulamá vydala vzápětí nato prohlášení, v němž tento útok na civilní obyvatelstvo odsoudila jako zločin na nevinných lidech, který napomáhá rozbití jednoty iráckého lidu

Ramádí

Podle zprávy QudsPress okupační síly před čtyřmi dny obklíčily a uzavřely čtvrť Mu'allimín, po střechách rozmístily své ostřelovače a v ulicích a uličkách obrněná vozidla. Obyvatelé nemohou vycházet z domů a strádají nedostatkem vody a potravin. Nejde elektřina, pro zákaz vycházení není ani možno pohřbívat mrtvé jinde než na dvorcích domů. Vojáci střílejí i po sanitkách a hasičských vozech.

Podrobnější zprávy o březnovém americkém masakru v Mahmúdíji

Mafkarat al-Islam přinesl svědectví o znásilnění a vraždě zdejší rodiny. Přitom poznamenal, že případů znásilnění iráckých žen americkými vojáky je už celá řada a neustále dochází k dalším. Řada žen byla znásilněna v Abú Ghurajb a dalších vězeních. Mahmúdíjský případ se však stal symbolem barbarství a brutality, které překročily všechny meze.

Onoho březnového dne ve 14:00 přišlo 10-15 amerických vojáků prohledat dům Qásima Hamzy Rašída al-Džanabího, který pracoval jako ostraha ve státním obchodu s bramborami. Žil se svou ženou Fakríjou a čtyřmi dětmi -- Abír (1991), Hadíl (1999), Muhammadem (1998) a Ahmadem (1996). Američané strčili Qásima, jeho ženu a mladší dceru Hadíl do jedné z místností v domě a tam je zastřelili; oba chlapci byli ve škole. Abír pak odvedli do druhé místnosti a zahnali do kouta. Svlékli ji a všech deset ji znásilnilo. Pak ji udeřili ostrým předmětem do hlavy, aby ztratila vědomí, a polštářem udusili. Tělo pak zapálili.

Jejich soused viděl vojáky vcházet do domu a slyšel výstřely, po nichž nastalo ticho. O hodinu později se objevil kouř a vzápětí nato vojáci rychle opustili dům. "S pomocí šíitské národní gardy obklíčili okolí a řekli nám, že v domě byli teroristé z al-Qá'idy a že je všechny zabili. Nikomu nedovolili do domu vstoupit. Já jsem však řekl vojákům národní gardy, že jsem soused a že bych je chtěl vidět, abych mohl říci al-Hadždžovi Abú al-Qásimovi, co se stalo s jeho synem a jeho rodinou, a jeden z vojáků mne nechal vejít. Tak jsem vstoupil do domu a v první místnosti jsem uviděl Qásima, jeho ženu a Hadíl. Jejich těla plavala v krvi. Krev tekla z jejich těl tak silně, že vytékala pode dveřmi."

"Pak jsem šel do místnosti, kde byla Abír. Oheň vycházel z ní. Hořela jí hlava a hruď. Vypadala zoufale; šat jí shrnuli ke krku a podprsenku jí roztrhali. Mezi nohama jí vytékala krev, i když byla už čtvrt hodiny mrtvá. Umřela, Bůh buď milostiv její duši. Znal jsem ji od narození. Poznal jsem, že byla znásilněná, protože byla obrácená tváří dolů, střední část těla měla zvednutou a ruce a nohy měla svázané."

"O tři hodiny později obklíčili dům Američané a lidem řekli, že rodina byla zabita teroristy, protože byla šíitská. Nikdo ve městě téhle historce nevěřil, protože Abú Abír byl znám jako jeden z nejlepších lidí ve městě, jeden z nejlepších, a žádný šíita, ale sunnita-monoteista. Po západu slunce odvezli vojáci čtyři těla na svou základnu. Druhý den je pak předali vládní nemocnici v Mahmúdíji a správě nemocnice řekli, že rodinu zabili teroristé. Šel jsem to ráno s příbuznými mrtvých do nemocnice. Převzali jsme těla a pochovali je."

"Pak jsme se rozhodli, že nesmíme mlčet, a tak jsme požádali mudžáhidy, aby co nejrychleji odpověděli. Během dvou dnů odpověděli 30 útoky na okupanty a zabili více než 40 amerických vojáků. Ale naše krev dosud nevychladla, a tak jsme se rozhodli jít do TV al-Arabíja a říci jim, co se stalo, protože je to arabská stanice. Ale Arabíja nám nevěnovala pozornost a řekla, že jsme lháři. Řekli nám, že jejich úkolem je přinášet oficiální oznámení vydaná americkou armádou a oni se nezapletou do historie, která nemá žádný vliv. To nám řekl korespondent al-Arabíje Ahmad as-Sálih. Tak jsme šli do místních novin a oni před námi zabouchli dveře, protože jsme sunnité a znásilněná oběť byla sunnitská dívka. Ale členové odboje nám řekli, že Bůh nedovoluje promarnit krev žádného muslima, a řekli nám, abychom byli trpěliví a uvidíme takový trest za krev Abír a její rodinu, za pohanu cti naší sestry, trest, nad nímž budou vstávat vlasy na hlavě."

Sebevražedný útok

V mosulské čtvrti Wahda najel automobil řízený fidáím do policejní hlídky, zničil vozidlo, zabil dva a zranil rovněž dva policisty.

Ozbrojené akce

Ráno podnikla skupina více než deseti partyzánů v Kirkúku na hlavní silnici do Tikrítu útok na kontrolní stanoviště tzv. národní gardy, zničila dvě hlídková vozidla, zabila pět gardistů a čtyři zranila.

Při útoku na kontrolní stanoviště loutkových sil na dálnici v západní části Bagdádu zabili partyzáni jednoho a zranili dva loutkové vojáky.

V Durá zaútočili partyzáni na auto se čtyřmi ozbrojenci z Brigád Badr, dva z nich zabili a dva vážně zranili.

Ostřelování

Šesti minometnými střelami zasáhl odboj tábor amerických a loutkových vojáků u dálnice v Júsufíji.

Čtyři silné minometné střely dopadly na americkou leteckou základnu u Jathribu asi 70 km severně od Bagdádu. Základna Bakr, pojmenovaná nyní Camp Anaconda, patří mezi největší v Iráku.

Bombové útoky

V bagdádské Džadídě explodovala bomba pod policejní hlídkou, zničila její vozidlo, zabila tři a zranila dva policisty.

Výbuch bomby pod hlídkou loutkové Irácké národní gardy zneškodnil jedno vozidlo a vážně zranil dva gardisty.

V Chán Dárrí na západě Abú Ghurajb zasáhla bomba kolonu loutkové armády, zničila vozidlo Hino, zabila dva vojáky a čtyři další vážně zranila.

Při výbuchu bomby v Barwáně severovýchodně od Hadíthy bylo zcela zničeno jedno Humvee americké hlídky a usmrceni čtyři vojáci v něm.

Na bombu narazil také americký zásobovací konvoj západně od Rawy u syrské hranice. Výbuch zapálil jeden z kamionů a zabil jeho řidiče.

Další bomba zasáhla americkou kolonu na severní straně Baládu na silnici do Dulu'íje, zneškodnila Humvee, zabila jednoho a zranila dva vojáky.

Odboj zabil amerického generála

Odbojová skupina Islámská armáda oznámila, že její členové zabili u Jathribu nedaleko dosud obléhaného města Dulu'íja amerického generála, jehož dílem byla řada vojenských akcí, při nichž byli zabíjeni civilisté včetně žen a dětí. Na svědomí měl mj. masakr v Isháqí, kde bylo zavražděno asi 11 lidí. Výbuch bomby zasáhl kolonu generála, jehož jméno zní přibližně jako "Fitzy", při návratu z jednání s městskou radou v Jathribu v neděli 25. června. Usmrtil generála a další čtyři americké vojáky a tři další zranil.

Neděle 2. července 2006

Šíité útočí na sunnitské čtvrtě Bagdádu, mezi šíity jsou i členové íránských Revolučních gard

Jak pozdě večer oznámila rada ulamá, v Durá jižně od Bagdádu došlo odpoledne k prudkým bojům mezi silami tzv. ministerstva vnitra, doprovázenými šíitskými milicemi na straně jedné a místním obyvatelstvem na straně druhé. Terčem útoku šíitských kolaborantů byla řada mešit; místní lidé se jim velmi odvážně postavili, způsobili jim značné ztráty a zajali dokonce několik útočníků, kteří svou příslušnost k sektářským milicím přiznali. Velikost bojovnosti místních lidí dokazuje to, že se útočníci nakonec dali na ústup, přičemž je následovaly i osádky řady kontrolních stanovišť v okolí. Teprve o půlnoci se v Durá objevilo pět aut tzv. ministerstva vnitra. Dvě z nich zase zmizela, zbývající tři zaujala vyvýšené pozice, odkud mohla čelit případnému útoku nebo palbě.

Kolem 19:00 ostřelovaly šíitské milice raketami a minomety převážně sunnitský bagdádský okrsek Azamíja. Několik střel dopadlo na obytné domy, královský hřbitov a na historickou katedrální mešitu Abú Hanífy an-Nu'mána. Desítky šíitů mezitím Azamíji obklíčily a chystaly zřejmě útok.

Asi o hodinu později zasáhly Azamíji čtyři silné minometné střely, vypálené mahdisty. Jedna z nich zničila obytný dům, v němž usmrtila celou rodinu

Kolem 21:00 odbojová organizace v Azamíji oznámila, že zajala dva členy íránských Revolučních gard v civilním oděvu s nákladem ručních granátů a lehkých zbraní. Oba mluvili plynule arabsky.

Azamíja je jako centrum odboje v hlavním městě opakovaně terčem útoků. Pozdě večer podnikly síly Magháwir a mahdisté kromě toho útok na sunnitskou čtvrť Džihád, který ale byly po 25 minutách odraženy, nejméně deset mahdistů bylo zabito a zbytek útočníků se stáhl. V průběhu boje byla zraněna jedna sunnitská žena.

Sebevražedné útoky

Automobil řízený fidáím najel na hlavní ulici okrsku Rašad v západní části Kirkúku do policejní hlídky, zničil jedno vozidlo, zabil dva policisty a čtyři zranil.

Kolem 18:00 najel fidáí do kontrolního stanoviště loutkových sil u mostu spojujícího bagdádskou Ámiríji se čtvrtí Džihád. Podle místních lidí, kteří jeho útok sledovali ze střech svých domů, bylo stanoviště úplně srovnáno se zemí a nikdo z jeho posádky nezůstal na živu.

Ostřelování

Šest minometných střel ráže 82 mm zasáhlo kolem 1:00 štáb amerických a loutkových sil v západní části Fallúdže.

Bombové útoky

Ranní výbuch bomby pod americkou kolonou zneškodnil v Tárimíji Humvee a zranil čtyři vojáky.

Auto naložené výbušninou ráno explodovalo vedle policejní hlídky v bagdádském okrsku Karradá, zneškodnilo hlídkové vozidlo, zranilo dva policisty a zapálilo dvě blízko stojící auta.

Americkou kolonu zasáhla exploze bomby v západní části Abú Ghurajb, zničila Humvee, zabila dva vojáky a dva zranila.

Poblíž Balád Rúzu zničila exploze bomby ráno hlídkové vozidlo tzv. národní gardy, jednoho gardistu zabila a tři včetně velícího kapitána zranila.

Odpoledne se terčem bombového útoku stala další hlídka tzv. národní gardy, tentokrát v Buhrízu jižně od Ba'qúby. Tady byli ve zničeném vozidle čtyři gardisté zraněni, jeden z nich vážně.

V Durá zničila odpoledne exploze bomby vozidlo americké hlídky, přičemž zabila tři a zranila dva vojáky.

Bomba instalovaná u společného americko-iráckého štábu v centru Fallúdže zničila hlídkové vozidlo loutkové armády, zabila v něm jednoho vojáka a tři zranila.

Pondělí 3. července 2006

Bagdád

Během dne bylo na různých místech Bagdádu nalezeno 27 mrtvých sunnitů, zavražděných šíitskými eskadrami smrti. Ve třech případech šlo o studenty unesené, když opouštěli univerzitu Mustansiríja na ulici Palestina. Dalších 15 těl patřilo sunnitům, které unesli mahdisté ve čtvrti Ámil, čtyři zaměstnancům směnárny na ulici Bejrút. V posledních pěti případech šlo o chlapce, z nichž nejstaršímu bylo 17 let. Podle slov zaměstnance soudního lékařství byli všichni před smrtí obzvlášť krutě mučeni.

Razie v Basře

Muži v uniformách loutkové policie a další bez uniforem v deseti služebních autech bez poznávacích značek vpadli do sunnitského okrsku Sankar a vtrhli do domu Muhammada Fáliha. Před očima celé rodiny zabili jeho a jeho syna Karrára a pak s sebou odvedli pět dalších místních lidí, z nichž někteří byli Fálihovými příbuznými. Šlo o první útok, při němž byla oběť zavražděna ve vlastním domě; dosud v Basře docházelo k sektářským vraždám nebo únosům lidí jen na ulicích.

Ozbrojené akce

Při útoku na auto se členy Brigád Badr v Zafaráníji na jihozápadě Bagdádu zabili partyzáni všechny tři muže, kteří byli zároveň členy sil Magháwir loutkového ministerstva vnitra, a sami poté zmizeli.

V centru Ramádí zničili partyzáni při útoku na americkou kolonu jeden z tanků a zabili nebo zranili jeho posádku.

Jižně od Tárimíje zaútočili večer partyzáni na silnici do Mušáhady na americkou kolonu, zneškodnili jedno obrněné vozidlo a zapálili Humvee.

Ostřelování

Tři rakety středního doletu zasáhly americký štáb na břehu Eufratu v západní části Rawy.

Dvě rakety Kaťuša a čtyři minometné střely ráže 82 mm dopadly do štábu šíitských milic v bagdádské čtvrti Šula, kde způsobily materiální škody a zabily nebo zranily několik členů milic.

Čtyři minometné střely ráže 82 mm zasáhly také štáb loutkové armády v západobagdádské čtvrti Ámiríja.

Pět minometných střel vypálil odboj na americký štáb v Saqlawíji severozápadně od Fallúdže.

Bombové útoky

Ranní výbuch bomby na silnici mezi Basrou a městem Amárou zasáhl konvoj zásobovacích vozidel americké armády, zničil jeden kamion a vážně zranil jeho řidiče.

Další konvoj naložený materiálem pro americké základny narazil na bombu na silnici z Bagdádu jižně od Mosulu. Také tady byl zničen jeden kamion a jeho řidič usmrcen.

Americká vojenská kolona najela na bombu v západní části Miqdádíje, kde exploze zneškodnila obrněné vozidlo.

Americká hlídka složená z Humvee a obrněných vozidel najela na bombu na polní silnici v jihozápadní části Abú Ghurajb. Výbuch zneškodnil obrněné vozidlo a čtyři vojáky v něm zranil.

Exploze bomby na hlavní ulici v centru Chálidíje zničila celý americký tank a jeho pětičlennou posádku zabila nebo zranila. Nedaleko Chálidíje kromě toho vybuchla bomba pod americkou pěší hlídkou, jednoho z vojáků zabila a tři zranila.

Auto naložené výbušninou a zaparkované na kraji hlavní ulice procházející tržištěm v mosulské části Džazá'ir, explodovalo při průjezdu policejní hlídky, usmrtilo jednoho policistu a čtyři zranilo. Výbuch usmrtil také tři a zranil 18 civilistů.

Úterý 4. července 2006

Generál loutkové armády přiznává: irácký odboj kontroluje polovinu Bagdádu

Brigádní generál irácké loutkové armády, který si nepřál být jmenován, přiznal, že během posledních dvou týdnů po operaci "Společně vpřed" se situace pro loutkovou vládu zhoršila a velká část Bagdádu padla do rukou iráckého odboje. Jak uvedl, během ovládá odboj 50 % a během noci 60 % města. Pod jeho kontrolou jsou okrsky Ámiríja, Ghazálíja, Bajjá a Sálich, Sajjidíja, Fadl, Sálihíja, Azamíja, Durá, čtvrti Chadra al-Džámi'a, Mansúr, Jarmúk, Ámil a Džihád. Kontrolní stanoviště zřízená v těchto částech americkými nebo loutkovými vojáky slouží jen k jejich ochraně; určení ke službě na těchto stanovištích je považováno za trest.

Okrsky Thawra, Šula, Kázimíja, Karradá, Džadída a Rusafá a čtvrť Ur kontrolují šíitské milice. Tolik vychvalovaná operace "Společně vpřed" tak vlastně totálně zkrachovala.

Rutba

Večer oznámil Mafkarat al-Islam, že město bylo od 20. června neprodyšně obleženo a odříznuto od zbytku světa. Americké síly nedovolily dopravit do města ani potraviny a léky. Důvodem těchto opatření byla smrt pěti amerických vojáků a vyvěšení těla jednoho z nich na jeřábu u umývárny aut. Američané během obléhání provedli ve městě několik razií a zatýkání.

Ozbrojené akce

V centru Abú Ghurajb zasáhl ostřelovač dva členy hlídky loutkové armády, která se zastavila na ulici procházející městským tržištěm. Jednoho vojáka zásah na místě usmrtil, druhého zranil.

Další ostřelovač usmrtil amerického vojáka, stojícího na hlídce u základní školy v Haqláníji.

Ostřelování

Čtyři minometné střely ráže 60 mm zasáhly ráno společný štáb tzv. národní gardy a policie ve čtvrti Tahrír v centru Ba'qúby.

Šest minometných střel ráže 82 mm dopadlo na ležení amerických a loutkových vojáků u Tárimíje.

Několik raket středního doletu vypálil dopoledne odboj na americký tábor západně od Ramádí.

Večer zasáhlo osm minometných střel ráže 82 mm americkou základnu Warrár západně od Ramádí a čtyři další střely americké ležení v polích východně od města.

Bombové útoky

V ranních hodinách vybuchla ve čtvrti Mikánik v Durá bomba pod hlídkou sil Magháwir, čtyři vojáky usmrtila a několik dalších zranila. Jak připojil korespondent Mafkarat al-Islam, v posledních dnech lze pozorovat růst napětí mezi mahdisty, jejichž baštou je okrsek Abú Dašír, a sunnitskými částmi Durá.

K další explozi došlo ráno ve čtvrti Chadra na západě Bagdádu pod hlídkou tzv. národní gardy. Zneškodnila její džíp, usmrtila jednoho a zranila dva gardisty.

Při výbuchu bomby pod americkou kolonou bylo na jihu Baládu zničeno Humvee a zabito nebo zraněno pět vojáků v něm.

Večer zasáhla bomba americkou hlídku složenou ze čtyř obrněných vozidel Bradley, která projížděla čtvrtí Jarmúk na západě Mosulu; zneškodnila jedno vozidlo a vážně zranila čtyři vojáky v něm.

Středa 5. července 2006

Objevila se nová šíitská odbojová skupina

Jordánský deník al-Arab al-Jawm oznámil, že Abbásova brigáda, šíitská odbojová skupina operující v jižním Iráku, vyhlásila prostřednictvím videozáznamu, který v neděli přinesla místní TV "Bagdád" boj americkým okupantům a jejich slouhům: "Byli jsme dost dlouho trpěliví a dávali jsme prostor politickému procesu, ale protože stále trvá nenáviděná okupace, stalo se pro nás nezbytným zapojit se do odboje a zachránit naši zemi dřív, než bude ztracena."

V jihoiráckých městech Karbalá, Nadžaf, Díwáníja, Samáwa a Basra se objevily letáky této Abbásovy brigády, hrozící cizím armádám v zemi odvetnými útoky, neboť "Američané okupovali Irák a plundrují naše zdroje, vměšují se do všeho, vyvolávají sektářské spory mezi sunnity a šíity, Araby a Kurdy." Cílem brigády je proto vyhnat cizí okupanty a zachovat národní jednotu.

Ramádí

Američtí vojáci doprovázení loutkovými silami vpadli odpoledne do nemocnice v severní části města pod záminkou, že ji odboj využívá k podnikání útoků na americké síly. Americký velitel města plukovník Sean McFarland tvrdil, že nemocnice je "centrem aktivit ozbrojenců" a podplukovník námořní pěchoty Stephen Neary prohlásil: "Od té doby, co jsme před čtyřmi měsíci přijeli do Ramádí, užívali ozbrojenci komplexu Saddámovy nemocnice k minometným útokům ... a ke střelbě na nás z horních oken nemocnice."

Sebevražedný útok

V severní části Mosulu prorazil fidáí s automobilem bezpečností zátarasy u objektu policejní stanice a v jeho bráně se odpálil. Zničil velkou část stanice, zabil osm a zranil několik dalších policistů a tři civilisty.

Bombové útoky

Na polní silnici severně od Júsufíje zasáhl ráno výbuch bomby americkou kolonu, z níž zcela zničil Humvee a zabil nebo zranil jeho pětičlennou posádku.

Na silici mezi Tádží a Rašídíjí zneškodnil výbuch bomby Humvee z americké kolony a zranil čtyři vojáky.

Další americká kolona se stala terčem bomby na polní silnici v bagdádském okrsku Arab Džabbúr, kde zneškodnila obrněné vozidlo.

Pozdě večer došlo v Mahmúdíji k explozi silné bomby pod americkou hlídkou sedmi obrněných vozidel, která jedno z nich zničila a zabila čtyři Američany. Exploze po sobě zanechala v asfaltové silnici jámu o průměrů tří metrů.

Čtvrtek 6. července 2006

Zřizuje se opevněná "zelená zóna" v Ramádí

Před několika dny zbořili Američané ve městě asi deset domů, zčásti státních, zčásti soukromých. Na dotazy, proč se tak děje, odpovídali, že na jejich místě zřídí "veřejný park", čemuž lidé samozřejmě neuvěřili. Tlumočníci pracující pro Američany pak prozradili, že se americké síly chystají zřídit ve městě opevněnou "zelenou zónu" podobnou bagdádské.

Demoliční práce vyvrátily zprávy, podle nichž měli Američané z města po uzavření dohody s kmenovými vůdci odejít.

Tikrít

Během noci a rána zničil oddíl asi 20 partyzánů postupně tři policejní kontrolní stanoviště v oblasti Džabal Machúl asi 20 km severovýchodně od Tikrítu. Všechna tři stanoviště do základů vypálili a zabili celkem 25 policistů, mezi nimi jednoho důstojníka. Americké síly o několik hodin později oznámily, že pro neschopnost iráckých sil přebírají zodpovědnost za "bezpečnost" této oblasti do svých rukou.

Miqdádíja

Po tři dny blokovali Američané vesnici Zúr ležící severně od Miqdádíje, v níž došlo k bojům partyzánů s mahdisty. Jak uvedl v telefonickém rozhovoru s QudsPress jeden z místních obyvatel, Muhammad Bakr al-Džabbúrí, Američané místo toho, aby se zaměřili na útočníky, obklíčili vesnici, vydali zákaz vycházení a snažili se sebrat vesničanům zbraně. V rámci blokády znemožnili přísun léků raněným.

Ve čtvrtek od rána probíhal ve vesnici boj mezi Američany a tzv. národní gardou na jedné a partyzány na druhé straně, iniciovaný útokem dvou vrtulníků, které zničily dvě auta a zabily řadu obyvatel včetně žen, dětí a starých lidí. Partyzáni pak odpověděli prudkým protiútokem, při němž zničili dvě americká obrněná vozidla a dvě Humvee; zabito bylo nejméně devět amerických vojáků a dalších deset zraněno. Poté se partyzáni z vesnice táhli, aby předešli vlastním ztrátám.

Kolem 14:00 se jim podařilo sestřelit nad vesnicí jeden z vrtulníků Apache, jehož posádka při pádu vraku na zem na místě zahynula. O pouhých 15 minut později zasáhla raketa Strela druhý vrtulník; ani jeho posádka zřícení stroje nepřežila.

Výbuch v Kúfě

Podle informace zdroje z řad loutkové policie došlo přesně v 7:00 poblíž šíitské svatyně v Kúfě, kde bylo právě velké množství íránských poutníků, k explozi automobilu naloženého trhavinou. Asi 15 z poutníků výbuch usmrtil a nejméně 45 zranil.

Podle zprávy webové stránky Rady muslimských ulamá výbuch způsobil minibus Kia, který prorazil policejní zátaras a vybuchl vedle dvou autobusů, které přivezly íránské poutníky. Ty byly zničeny a jejich pasažéři zabiti nebo zraněni. Mezi mrtvými a zraněnými bylo podle této zprávy také několik policistů, kteří svatyni střežili.

Únos šajcha v Mahmúdíji

Večer, když se imám zdejší mešity šajch Táhá as-Sámarrá'í (70), vracel domů, zastavili jeho auto u zátarasu, který sami postavili, šíitští ozbrojenci, oblečení jako členové Mahdího armády, vytáhli šajcha z vozu, ztloukli ho a zkopali. Podupali jeho turban, pak mu zavázali oči a odvlekli ho spolu s dalším mužem, jehož totožnost není známa, neznámo kam. Šajchovi příbuzní začali následujícího rána prohledávat bagdádské ulice a smetiště a hledali jeho tělo, vědomi si toho, jak šíité se svými zajatci obvykle nakládají.

Sebevražedné útoky

Ve čtvrti Chadra v západním Bagdádu najel ráno fidáí autem do kontrolního stanoviště tzv. pořádkových sil, zneškodnil dvě hlídková vozidla, zabil pět loutkových vojáků a šest zranil.

V bagdádské čtvrti Iskán zaútočili dopoledne současně dva fidáíové na kontrolní stanoviště loutkové armády, zničili jedno z vozidel, zabili šest a zranili čtyři vojáky a tři civilisty.

Ozbrojené akce

V Nahrawánu došlo k útoku partyzánů na policejní hlídku a policejní stanici, při němž byla zničena čtyři policejní vozidla a zabito sedm policistů. Dalších šest utrpělo při útoku zranění.

Amerického vojáka zasáhl a usmrtil partyzánský střelec v Chálidíji při stráži na mostě Siddíqín. V Džazírat al-Chálidíja zemřel stejným způsobem loutkový voják z pěší hlídky, zasažený střelou dalšího ostřelovače.

Také ve fallúdžské čtvrti Džawlan byli ostřelovači zabiti člen hlídky tzv. národní gardy a jeden voják z americké hlídky.

Ostřelování

Dvě rakety středního doletu dopadly ráno do štábu britských okupačních sil v prezidentském paláci v Basře.

Bombové útoky

V talafárské čtvrti Hasanköy explodovala bomba pod hlídkou tzv. národní gardy, zneškodnila její džíp, zabila tři gardisty a čtvrtého vážně zranila.

V Isháqí na hlavní silnici mezi Baládem a Bagdádem zničil ráno výbuch bomby vozidlo z americké kolony a usmrtil jeho čtyřčlennou posádku.

Kolem poledne zasáhly dvě bomby na hlavní ulici Hítu dvě americké hlídky. V prvním případě zničila bomba Humvee a zabila nebo zranila čtyři vojáky v něm, při druhém výbuchu o necelou hodinu později bylo zneškodněno obrněné vozidlo a jeho čtyřčlenná posádka rovněž zabita nebo zraněna.

Pátek 7. července 2006

Blokáda Rutby

Americké síly zakázaly "z bezpečnostních důvodů" ve všech mešitách Rutby konání pátečních modliteb a od 11:00 vydaly zákaz vycházení. Přístup k mešitám zablokovala americká vozidla.

Při razii ve čtvrti Mu'allimín zatkli Američané imáma jedné z mešit šajcha Ahmada al-Kubajsího a 19 dalších lidí. Situace ve městě zůstává svízelná, lidé jsou nuceni pít říční vodu, není elektřina, přerušena jsou veškerá spojení, jedinou místní nemocnici Američané při zahájení blokády města před několika dny uzavřeli. Především mezi dětmi se začínají šířit nemoci.

Bagdád

V Ámiríji bylo ve čtvrtek a v pátek ráno nalezeno 56 mrtvol, z nichž 51 patřilo sunnitům ve věku 18-60 let, zbývajících pět příslušníkům sil Magháwir. K nejmladším patřili studenti středních škol a univerzit z různých bagdádských okrsků. Mrtví pocházející z Madínat as-Sadr měli v kapsách listy s textem: "Tento osud čeká nevěřící wahhábovské bastardy".

Ve čtvrti Džihád vybuchlo kolem 14:00 auto naložené výbušninou u mešity, kde zabilo a zranilo několik věřících včetně žen a dětí, vycházejících po modlitbách ven.

Přibližně v tutéž dobu unesli badristé před očima iráckých loutkových sil imáma Ibn Tajmíjovy mešity v centru Bagdádu šajcha Mustafu al-Baghdádího.

Boje v Miqdádíji

Odpoledne došlo na několika místech v Miqdádíji a v okolních vesnicích Arab Džabbúr, Sudúr, Hárúníja a Sansal k prudkým střetům mezi partyzány a okupačními a loutkovými silami, na něž odboj z různých směrů zaútočil. Řada loutkových vojáků vzápětí nato bojiště opustila, partyzáni zničili americké Humvee a ostřelovali americké pozice minomety a raketami. V této oblasti byly v úterý sestřeleny dva americké vrtulníky. Později kolem 19:00 byl raketou zničen obří tank Abrams a v něm zabito nejméně šest Američanů.

Američané byli nuceni stáhnout z boje vrtulníky, které mohly být vzhledem k menší letové výšce snadno zasaženy. Na útoky partyzánů odpověděli shozením tříštivých bomb z letadel na vesnice Arab Džabbúr, Alí a Hanbás. Bomby dopadající na hliněné domy zabily několik žen a dětí.

Kolem 20:00 zajali partyzáni zástupce velitele Brigády Škorpion bezpečnostních sil tzv. ministerstva vnitra, která je spolu s americkými vojáky ve městě nasazena do boje proti partyzánům. Současně zajali pět dalších členů brigády, mezi nimi jednoho nadporučíka.

Tzv. irácká vláda večer oznámila, že v Miqdádíji bylo objeveno velké vězení obehnané ostnatým drátem a vysokými zdmi, v němž partyzáni údajně drželi šíitské a kurdské vězně. Obyvatelé města vzápětí toto tvrzení popřeli, protože do míst, kde údajně mělo být nalezeno, se okupačním ani loutkovým vojákům pro zuřivý odpor partyzánů vůbec nepodařilo dostat, jak ostatně sami Američané v jiném prohlášení potvrdili.

Podle poslední zprávy Mafkarat al-Islam (22:40) připomínala noční Miqdádíja Bagdád v době, kdy padl do rukou okupantů. Partyzáni nadále odráželi útoky okupantů v tancích, z mešit se opakovaně ozývaly modlitby na podporu bojujících obránců.

Ostřelování

Raketa Kaťuša a minometná střela zasáhly ve 3:00 americkou základnu v Kirkúku.

Pozdě odpoledne ostřeloval odboj sídlo proamerických Brigád Badr a Mahdího armády v okrsku Šula. Oba objekty podle svědků zasáhlo sedm minometných střel.

Turecko protestovalo proti zásahům Mossadu do kurdských záležitostí

Turecký ministr zahraničí si předvolal vyslance "Izraele" a předal mu protest své vlády, týkající se zasahování sionistické tajné policie Mossad do kurdských záležitostí. Ankara odmítla vysvětlení "Izraele" stran rostoucích žádostí iráckých Kurdů o politický azyl v židovském státě. Podle tvrzení židovských představitelů "Izrael" pouze reaguje na žádosti o azyl, z nichž většina pochází od Kurdů židovského původu, kteří si přejí žít v "Zemi zaslíbené" -- tj. v Palestině. Turecké bezpečnostní orgány stále více upozorňují, že Mossad využívá "židovské Kurdy" pro svou špionážní činnost a tvrdí, že procházejí výcvikem ve specializovaných sionistických ústavech v Tel Avivu, po němž se vracejí do iráckého Kurdistánu jako majitelé cestovních společností apod. Turecká výzvědná služba zaznamenala, že do iráckého Kurdistánu se vracejí lidé, kteří jej opustili v době první války v Zálivu. Kurdská skupina, která získala logistický výcvik v židovském státě, v současné době působí ve správě irbílského letiště. Existuje rovněž úzká spolupráce mezi stoupenci Mas'úda Barzáního a Kurdské dělnické strany (PKK), která aktivně pracuje proti turecké vládě.

Sobota 8. července 2006

Le Figaro: Jen za červen došlo v Bagdádu ke 1 300 útokům odboje

Georges Malbrunot z francouzského listu Le Figaro získal a zveřejnil tajnou americkou zprávu, podle níž došlo jen za měsíc červen ve velkém Bagdádu ke 1 300 útokům partyzánů. Na jejím základě odmítl tvrzení iráckých loutkových ministerstev obrany, vnitra a zdravotnictví, podle nichž bylo během měsíce května provedeno pouze 26 explozí aut, 65 bombových útoků, dvě sebevražedné operace a 60 úroků RPG, tedy průměrně pět akcí denně. Skutečnost je podle něho mnohem horší -- podle zprávy, jejíž kopii se mu podařilo získat, došlo během května ke 260 explozím podomácku vyrobených bomb a počet útoků RPG činil 120 -- což je desetkrát víc, než praví zpráva iráckých loutkových orgánů.

V tajné zprávě se uvádí, že od února 2006 provádí odboj denně jednu komplexní operaci, jíž se účastní 50-60 mužů a deset vozidel. Většina operací je přitom dílem vojáků bývalé saddámovské irácké armády.

Malbrunot na základě zprávy v článku napsal, že americké okupační síly se snaží zatajovat fakta o těchto komplexních útocích a dávají přednost zprávám o sebevražedných útocích, za jejichž autory označují "cizí džihádistické bojovníky" z al-Qá'idy.

Bývalý činitel CIA: Musíme zabíjet více civilistů

Bývalý analytik americké CIA Mike Sheuer řekl pro BBC, že Spojené státy svou válku v Iráku prohrají pokud nezačnou zabíjet více nevinných civilistů a nepřipraví se na vyšší vlastní ztráty: "Musíme boje zastavit, pokud skutečně věříme nesmyslu, že můžeme válku vybojovat bez zabíjení nevinných a bez ztráty vlastních lidí."

Lidské ztráty ve válce ho nechávají klidným, neboť "můj etický názor je vymezen mou povinností chránit Spojené státy, a pokud jednáme podle zákonů naší republiky, pak nemám potíže udělat cokoli." Podle jeho tvrzení zaujímá stejný postoj většina Američanů: "Kdyby Palestina nebo Izrael či Bolívie nebo Belgie zmizely zítra z povrchu Země, pro nikoho ve Spojených státech by se tím nic nezměnilo."

Scheuer byl šéfem jednotky CIA, pověřené úkolem zajmout Usámu bin Ládina; funkci složil v roce 2004, protože se domníval, že nekritická a neochvějná podpora "Izraele" Spojenými státy oslabuje možnost formovat arabsko-islámský region podle přání Spojených států.

Bagdád

Večer došlo ve čtvrti Džihád k výbuchu auta u šíitské mešity Zahra, který zabil 11 návštěvníků mešity a 14 zranil. Tato mešita původně patřila sunnitům, až po americké okupaci ji zabrali šíité, přeměnili na svou modlitebnu a sídlo svých milic. Stalo se tak po rozhodnutí ájatolláha Sístáního, kterým zabírání sunnitských mešit ospravedlnil.

Útoky na okupanty v Hadíthě a okolí

V okrsku Sabháníb v Hadíthě provedli partyzáni sérii koordinovaných útoků na americké síly. Nejprve zaútočili na americkou pěší hlídku, zabili dva a zranili čtyři vojáky. Když pak americké síly oblast obklíčily, usmrtil ostřelovač dalšího vojáka. Jiný ostřelovač mezitím zastřelil amerického vojáka u hadíthské hlavní nemocnice.

Při útoku na americký tábor v Barwáně severovýchodně od města zničili partyzáni část ležení, zabili nejméně jednoho a zranili pět vojáků.

Po všech těchto útocích vydali Američané ve městě zákaz vycházení a uzavřeli všechny přístupy k němu.

Okupanti odraženi od Miqdádíje

Během pátku a noci na sobotu se americké síly marně snažily získat kontrolu nad městem a jeho okolím. Po neúspěšném útoku na partyzánské pozice se musely spolu s loutkovými silami stáhnout. Rozednění pak přineslo pohled na vraky šesti zničených amerických vozidel, americký dělový člun a čtyři pickupy loutkových sil. Partyzáni kromě toho získali šest zajatců včetně zástupce velitele Brigády Škorpion tzv. ministerstva vnitra. Sami ztratili šest mužů a 19 utrpělo zranění, pět z nich bylo ve vážném stavu. Po ústupu vojáků se situace ve městě zklidnila, všechny silnice však byly nadále, tedy už pátý den, zablokovány.

Odpoledne ve městě vybuchla bomba pod kolonou amerických a loutkových vojáků, mířících do vesnice Džabú severně od Miqdádíje. Zničila americké obrněné vozidlo a zabila nebo zranila jeho čtyřčlennou posádku.

Ozbrojené akce

V okrsku Dumíz v Kirkúku zaútočili časně ráno partyzáni na automobil se čtyřmi badristy, zabili je a neprodleně z místa zmizeli, aniž sami utrpěli nějaké ztráty. Ohledání těl ukázalo, že šlo o členy Brigád Badr operujících v oblasti Miqdádíje asi 85 km severovýchodně od Bagdádu.

Ve dvouhodinové bitvě partyzánů s americkou hlídkou byla ráno v Durá zničena dvě Humvee, zabiti čtyři vojáci a sedm dalších zraněno.

Po výbuchu bomby, který na silnici mezi Karmou a Rufou u Fallúdže zničil americké transportní vozidlo Zeal, zaútočili na zbytek kolony partyzáni, zničili další dvě Humvee a zabili nebo zranili nejméně 18 vojáků.

Ostřelování

Čtyři rakety středního doletu zasáhly za svítání britský tábor Abú Nádží ve městě Amára.

Sedm minometných střel dopadlo ráno na štáb sil Magháwir v Júsufíji.

Pět střel ráže 82 mm zasáhlo americko-irácký štáb v Ubajdí východně od Qá'imu.

Bombový útok

Exploze bomby na hlavní silnici na jihu Fallúdže zasáhla americkou kolonu, zcela zničila Humvee a zabila dva vojáky. Další tři Američané byli vážně zraněni.

Neděle 9. července 2006

Boje mezi šíity, kolaboranty a Američany na jedné straně a povstalci na straně druhé v Bagdádu

Badristé pod vedením Džalála as-Saghíra, imáma mešity Buratha, zaútočili za svítání na sunnitskou obast Fadl v centrálním Bagdádu. Saghír během útoku jezdil kolem bojujících v autě. Obyvatelé Fadlu se tvrdě bránili a útočníkům způsobili materiální i lidské ztráty.

Kolem poledne vyhnali šíité ve čtvrti Džihád 33 sunnitů z jejich domů a na ulici je postříleli. Na vrahy pak zaútočila sunnitská Umarova brigáda spolu s obyvateli čtvrti. Stovky partyzánů a dobrovolníků se pustily do boje se šíitskými milicemi a americkými vojáky a silami Magháwir, kteří je přišli podpořit, zatímco další skupina se vydala do okrsku Fadl podpořit jeho obránce. Sunnitští představitelé čtvrti nařídili po dobu bojů uzavření všech sunnitských mešit.

Ve Fadlu kolem poledne boje eskalovaly, především následkem toho, že šíitské milice podpořily loutkové vládní síly. Byli tu mrtví i mezi ženami a dětmi, ale pro prudkost bojů nebylo možno sledovat situaci podrobně. Ve čtvrti Džihád zajali partyzáni šest členů šíitských milic a řadu dalších zabili. Americké vrtulníky bránily dobrovolníkům z jiných částí města, aby se dostali do bojových oblastí a pomohli tamním sunnitům.

Brigády Badr zaútočily i na komplex Qádisíja blízko čtvrti Jarmúk, obývaný především sunnity, a 18 z nich zabili, načež z komplexu zmizeli.

Kolem 14:00 zničili partyzáni RPG a raketami Kaťuša šíitskou mešitu az-Zahra, centrum šíitských milic. Podnikli rovněž útok na štáb sil Magháwir, odkud však zatím nebyly k dispozici zprávy o jeho výsledku.

Asi o hodinu později šíitské milice v doprovodu sil Magháwir zahájily útok na sunnitskou Ghazálíji na západě města. Střelbou do civilistů zabili devět lidí, mezi nimi tři děti a ženu. Asi 30 šíitů se snažilo proniknout do sunnitské mešity Kamál al-Hadíthí, kterou její stráž zuřivě bránila.

Šajch Ahmad Kamál, člen Irácké islámské strany, kolem 15:00 oznámil, že ve čtvrti Džihád bylo zabito 57 sunnitů, mezi nimi duchovní, vládní zaměstnanci, ženy a děti a dodal, že některá těla dosud leží na ulicích. Šíité se mezitím začali odtud stahovat směrem do čtvrti Furát, protože i oni měli značné ztráty na mrtvých a zraněných.

Ačkoli se na sektářském násilí do značné míry podíleli i příslušníci Mahdího armády, agentura AP citovala Muqtadu as-Sadra, který útoky na sunnitské civilisty odsoudil a přísahal, že se postará o potrestání všech, kdož se jich účastnili, byť by šlo o členy jeho vlastní milice.

Po stažení šíitů ze čtvrti Džihád se tu rozmístili američtí okupanti a kolem 18:00 vyhlásili zákaz vycházení s tím, že zastřelí každého, kdo vyjde z domu. Mezitím deset ambulancí odváželo ze čtvrti do nemocnic těla mrtvých a zraněných.

Korespondenti Mafkarat al-Islam ze šíitských okrsků Karach a Rusafá odpoledne oznámili, že zdejší šíité začali zajišťovat ulice a mosty barikádami v obavách z odvetných akcí sunnitů.

Kolem 18:00 došlo v Madínat as-Sadr k explozi auta v blízkosti štábu Mahdího armády, která zabila nebo zranila několik lidí. Ani ne o 25 minut později vybuchla v tomtéž okrsku dvě auta naložená výbušninou u mešity Ta'mímí, která rovněž slouží jako štáb mahdistů. Tentokrát byla usmrcena nebo zraněna řada mahdistů, ale i civilních věřících.

V sunnitských okrscích města bylo během dne zabito 14 badristů. Podle dalších zpráv bylo usmrceno mimoto asi 20 mahdistů.

Iskandaríja

Exploze dálkově odpálené nálože zabila v Iskandaríji asi 50 km jižně od Bagdádu předního iráckého nukleárního vědce a profesora bagdádské technologické univerzity dr. Madžída Džásima Mahmúda al-Džannabího.

Ramádí

V okrsku Abú Džábir byl ráno zastřelen americký voják stojící na stráži na střeše domu, v němž si Američané zřídili velitelství.

Ostřelování štábu ve Fallúdže

Pět minometných střel ráže 82 mm dopadlo ráno na zdejší štáb amerických a loutkových sil.

Bombové útoky

Ráno došlo v Mosulu k výbuchu bomby pod policejní hlídkou projíždějící okrskem Muthanna. Ve zneškodněném vozidle zemřel jeden policista a dva utrpěli zranění.

Další bomba explodovala pod hlídkou tzv. národní gardy na silnici mezi Hawídžou a Abbásíjí, zničila hlídkové vozidlo, zabila dva gardisty a druhé dva zranila.

Pondělí 10. července 2006

Ámiríjat al-Fallúdža

Okupační síly pokračovaly druhým dnem v blokádě obce. S pomocí obrněných vozidel se snažily proniknout do okrsků Fálihát a Uwajsát; partyzáni tu při odrážení jejich útoků zničili tank a zabili nebo zranili šest Američanů v něm. Nálet amerických letadel zničil několik obytných domů a zabil šest civilistů, z toho ženu a dvě děti, a osm dalších zranil.

Bagdád

Na tržišti v centru Bagdádu na ulici Rašíd poblíž Irácké centrální banky došlo k podezřelé explozi, která zničila několik zaparkovaných soukromých aut. Podle svědků byla instalována u vchodu do restaurace, zabila sedm a zranila 27 civilistů.

K boji mezi šíitskými milicemi a silami Magháwir na jedné a partyzány na druhé straně došlo v Durá, kde se šíité pokusili proniknout do mešity Sa'dún. Partyzáni jim úmysl překazili, zničili několik jejich aut a zabili nebo zranili část kolaborantů.

Ozbrojené akce

Po výbuchu bomby, který v Abú Ghurajb zapálil americké Humvee, zaútočili partyzáni na ostatní vozidla americké hlídky, tři vojáky zabili a tři další zranili.

Krátce po poledni usmrtil partyzánský ostřelovač člena tzv. národní gardy stojícího na kontrolním stanovišti u nového mostu v západní části Fallúdže.

Ostřelování

Tři silné minometné střely ráže 120 mm zasáhly ráno štáb mahdistů v centru Madá'inu.

Několik minometných střel a nejméně čtyři rakety Kaťuša středního doletu ráno dopadly na štáb šíitských milic včetně Mahdího armády a sil Magháwir v okrsku Sáb al-Búr západně od Bagdádu. Podle svědků tu byly zabity nebo zraněny desítky ozbrojenců.

Dalších šest minometných střel ráže 82 mm dopadlo tamtéž na sídlo tzv. Irácké národní gardy.

Bombové útoky

Při ranní explozi bomby na dálnici severně od Júsufíje bylo z americké kolony zničeno vozidlo se zásobami a zraněni dva vojáci.

Exploze auta naloženého výbušninou a zaparkovaného u vjezdu do sídla Vlasteneckého svazu Kurdistánu ve čtvrti Wásití v jižním Kirkúku usmrtila jednoho ze strážců objektu a tři zranila. Kromě nich bylo zraněno také šest civilistů .

Podobné auto vybuchlo v kirkúcké čtvrti Arafa vedle projíždějící kolony aut tamního amerického konzulátu. Jeden z automobilů výbuch zničil a způsobil ztráty mezi jeho posádkou. Zraněn byl rovněž jeden náhodný chodec.

Saddám Husajn odmítl další účast na soudním procesu

Saddám Husajn zaslal prezidentu zvláštního soudu vlastnoručně psaný dopis, jímž oznámil, že se od 10. července nebude účastnit jeho jednání, protože rozsudek nad ním byl už stejně vypracován podle amerických instrukcí. Stejné rozhodnutí oznámil soudu také tým jeho obhájců, jenž upozornil, že stát jim není schopen zajistit bezpečnost.

Úterý 11. července 2006

Ramádí

Ve 2:00 zřídili Američané velitelské stanoviště v jednom z obytných domů ve čtvrti Andalús, jehož obyvatelům dali 10 minut na odchod a pak je vyhodili na ulici, aniž jim dovolili vzít si něco víc než, co měli na sobě. Majitel domu, Hadždž Muštaqq Tálib Abd ar-Rahmán, jeho žena, tři synové a čtyři dcery, strávili zbytek noci na ulici. Celkem už tady Američané zabrali více než 200 domů, jejichž obyvatelé žijí ve stanech, školách a prázdných vládních budovách.

Po prudkých bojích, k nimž došlo během pondělí a v úterý ráno v okrsku Súfíja v centru města, a dvou bombových útocích, při nichž bylo ráno zničeno Humvee a transportní vozidlo, zabito pět a zraněno dalších pět Američanů, obnovili Američané blokádu města.

Bagdád

Časně ráno ostřelovali šíitští ozbrojenci spolu se silami Magháwir z minometů Ghazálíji na západě města; partyzáni odpověděli rovněž palbou, celou čtvrtí se rozléhala střelba a minometné střely dopadaly na obydlí místních obyvatel, převážně sunnitů.

V poledne prohledali loutkoví vojáci spolu s Američany mešitu ar-Rahmán v Azamíji, sebrali imáma a pět věřících a odvedli je. Venku začali střílet po okolních obytných domech, jejichž obyvatelé popadli své zbraně a na střelbu odpověděli. Američané a jejich sluhové se přitom snažili proniknout hlouběji do Azamíje, ale bez úspěchu, protože desítky místních lidí, kteří se vyrojili na ulice, jim v tom zabránily.

Odpoledne několik desítek šíitských sektářů zaútočilo na Ámiríji na západě hlavního města. Také tady došlo k prudkým bojům s obyvateli Ámiríje. Do boje později zasáhli partyzáni a šíitské útočníky odrazili. V ulicích a v doutnajících vozidlech zůstalo ležet 13 z nich, pravděpodobně mahdistů. Poté, co boj utichl, objevili se v okrsku američtí vojáci a vyhlásili zákaz vycházení.

Sebevražedné útoky

V Bagdádu zaútočil fidáí na kontrolní stanoviště sil Magháwir ve čtvrti Adl na jihozápadě Bagdádu. Výbuch jeho auta zcela zničil stanoviště a dvě hlídková vozidla, zabil osm příslušníků sil a pět zranil. Zraněni byli také tři civilisté.

Další fidáí se v 11:30 odpálil v automobilu u vjezdu do bagdádské tzv. Zelené zóny proti restauraci navštěvované příslušníky tzv. Irácké národní gardy. Výbuch usmrtil devět lidí, z toho čtyři gardisty, a 26 zranil. Zničeno bylo také několik obchodů a automobilů zaparkovaných v okolí.

V centru Mosulu najel fidáí s autem do americké hlídky. Výbuch usmrtil pět příslušníků námořní pěchoty a dva další zranil. Američané místo výbuchu vzápětí nato uzavřeli a zatkli korespondenta agentury Associated Press, když fotografoval dva mrtvé vojáky ležící uprostřed ulice. Nejprve mu jeden z vojáků rozdupal kameru, pak hodili korespondentovi na hlavu černý pytel a odvlekli ho do jednoho ze svých vozidel. Jeho další osud není znám.

Další ozbrojené akce

Při útoku partyzánů na kontrolní stanoviště tzv. Irácké národní gardy na silnici mezi Kirkúkem a Hawídžou shořelo jedno hlídkové vozidlo, čtyři loutkové vojáci byli zabiti a dalších pět zraněno.

Terčem útoku se ráno stala rovněž hlídka tzv. národní gardy v Šaraqatu na severu provincie Saláh ad-dín. Partyzáni tu zničili dvě vozidla, usmrtili deset vojáků a šest zranili.

Na dálnici jihozápadně od Durá přepadli partyzáni autobus se členy šíitských milic mířící do jižního Iráku, deset z nich zabili a dalšího vážně zranili.

Kolem 19:00 zastřelili partyzáni v Bagdádu řidiče automobilu Prince, ve kterém poznali člena mahdistické milice, jenž se v neděli podílel na sektářském útoku v bagdádské čtvrti Džihád. Dotyčný muž byl identifikován podle videozáznamu zachycujícího mahdisty v ulicích čtvrti.

Ostřelování

Ráno zasáhlo společnou americko-iráckou základnu na severu Fallúdže pět minometných střel ráže 82 mm.

Bombové útoky

Ráno došlo v západní části Abú Ghurajb k výbuchu bomby pod pěší hlídkou loutkové armády, který zabil jednoho a zranil druhého vojáka.

Na hlavní silnici severozápadně od Karbaly zasáhla v 11:00 exploze bomby americkou hlídku, zničila Humvee a zranila v něm čtyři Američany.

V centru čtvrti Jarmúk na jihozápadě Mosulu vybuchla odpoledne bomba pod americkou kolonou, zneškodnila Humvee a zabila nebo zranila jeho pětičlennou posádku.

Středa 12. července 2006

Ramádí

Kolem 14:00 začali Američané buldozery ničit palmové a citrusové háje v okrsku Hawz na břehu Eufratu a vyhánět tamní obyvatele z jejich domů, které zabírali pro sebe. Ti museli domy opustit jen v tom, co měli na sobě. Kromě citrusů a palem zničili vojáci i veškerou úrodu v oblasti.

Sebevražedné útoky

Fidáí v BMW naloženém výbušninou vjel do ležení amerických vojáků, které si zřídili v domě zabraném jeho obyvatelům v ramádském okrsku Mal'ab, z velké části objekt zničil, zapálil dvě Humvee a zabil nebo zranil nejméně 12 amerických vojáků, kteří ve vozidlech seděli.

Do kontrolního stanoviště loutkové armády vjel v Ámiríji blízko mostu do čtvrti Džihád na západě Bagdádu odpoledne fidáí. Po explozi jeho auta došlo k přestřelce mezi partyzány a vojáky, kteří explozi přežili.

Ozbrojené akce

Na jihozápadě Kirkúku na silnici vedoucí do Hawídže zaútočil ráno oddíl partyzánů na kolonu loutkové armády, která měla v Hawídži provést razii. Podle údajů svědků byla zničena dvě transportní vozidla a zabito devět vojáků. Mezi dalšími sedmi zraněnými byli tři důstojníci. Z partyzánů jeden padl a další utrpěl zranění.

Na parkovišti v Miqdádíji obklíčili partyzáni 26 členů šíitských sektářských milic, všechny zajali a odvedli pryč.

Další skupina partyzánů zaútočila dopoledne v Ghazálíji na západě Bagdádu na auto se čtyřmi členy šíitské milice, všechny zabili a poté z místa neprodleně zmizeli.

V Hadíthě zabil ostřelovač jednoho z vojáků americké hlídky.

Ostřelování

Sedm minometných střel ráže 82 mm zasáhlo štáb amerických a loutkových sil v bývalém Technickém institutu v severní části Hítu.

Kolem 21:00 ostřeloval odboj televizní a rozhlasovou stanici tzv. irácké vlády v Mosulu po 15 minut neméně 13 minometnými střelami. Obě stanice, hlásající do světa americkou propagandu a vysílající výzvy, aby lidé okupantům udávali partyzány, byly zásahy zcela vyřazeny z provozu.

Bombové útoky

Ve východní části Bagdádu došlo v blízkosti tzv. ministerstva financí k explozi auta naloženého výbušninou, která usmrtila tři osoby, mezi nimi strážce banky, a pět dalších zranila. Vážně poškozeno bylo několik aut, která právě místem projížděla.

Odpoledne vybuchla v bagdádské Džadídě bomba u vchodu do restaurace, kterou často navštěvují příslušníci policie. Výbuch zabil 10 a zranil 26 osob, z valné části policistů.

Čtvrtek 13. července 2006

Kirkúk

Na silnici do kirkúckého okrsku Taza zřídili sektářští ozbrojenci falešné kontrolní stanoviště a unesli z něho devět sunnitů, které potom zastřelili a jejich těla nechali ležet uprostřed silnice. Místní lidé je odtud dopravili do hlavní kirkúcké nemocnice.

Ozbrojené akce

Na kontrolním stanovišti loutkové armády na silnici mezi Hawídžou a Rijádem jihozápadně od Kirkúku zabili partyzáni při útoku tři členy loutkové armády a další čtyři zranili.

V Durá jižně od Bagdádu zabili partyzáni při útoku na automobil s příslušníky sil tzv. ministerstva vnitra, mířící do Karbaly, pět členů Brigád Badr.

V Džámiji v západní části Bagdádu usmrtil partyzánský ostřelovač jednoho z příslušníků tzv. Irácké národní gardy na kontrolním stanovišti.

Ostřelování, pád vrtulníku

Ráno zasáhlo budovu policejní akademie v severovýchodním Mosulu šest minometných střel ráže 82 mm, kde podle informace policejního zdroje poškodily budovu a zaparkované automobily. Údaje o lidských ztrátách zdroj neuvedl.

Kolem poledne se podle přiznání americké armády jihozápadně od Bagdádu zřítil vrtulník Apache. Američané tvrdili, že se nepodařilo zjistit, proč ke zřícení došlo, že však jeho posádka je "v bezpečí" a byla převezena do americké vojenské nemocnice.

Bombové útoky

V západní části Mosulu dopoledne explodovala bomba pod hlídkou tzv. národní gardy, zničila její vozidlo, zabila jednoho a zranila čtyři gardisty, včetně kapitána. K další explozi došlo v mosulské části Jarmúk, kde zneškodnila Humvee projíždějící americké hlídky.

Pod společnou hlídkou loutkových policistů a kurdských pešmergů vybuchla bomba v kirkúcké čtvrti Arafa, vyřadila jedno vozidlo z provozu, zranila čtyři členy hlídky a čtyři další osoby.

Pátek 14. července 2006

Bagdád

Devět silných minometných střel vypálených šíitskými milicemi zasáhlo v noci na pátek sunnitskou mešitu v Ghazálíji, kde zabily pět a zranily čtyři lidi. Střely také vážně poškodily několik okolních domů, kde zabily či zranily několik dalších lidí.

Již počtvrté byl v celém Bagdádu v pátek od 11:00 do 16:00 vyhlášen zákaz provozu automobilů.

Kolem 14:00 došlo u vchodu do sunnitské mešity Ismáíla al-Kubajsího ve čtvrti Sálich k výbuchu bomby, která podle prvních práv zabila osm lidí vycházejících mešity a pět zranila. Mezi oběťmi byly i děti a staří lidé.

Nález masového hrobu obětí Američanů v Tal Afáru

Ve městě byl odpoledne odhalen masový hrob 23 obětí, zabitých před časem v době bitvy o město. Američané tehdy tvrdili, že v ní zabili pouhé čtyři civilisty, což tento nález vyvrátil. Kromě toho bylo na většině ostatků patrno, že smrt způsobily chemické zbraně nebo fosforové bomby. Ještě než byla exhumace dokončena, přijely na místo americké síly a nařídily, aby se lidé rozešli a přenechali další činnost lékařským specialistům.

Na silnici mezi Tal Afárem a Mosulem nalezla policie těla 12 příslušníků loutkových bezpečnostních sil. Těla čtyř důstojníků měla oddělené hlavy.

Hillá

Americká hlídka zpozorovala ve zdejší čtvrti Mu'allimín skupinu ozbrojenců, bez rozmýšlení na ně zahájila palbu a čtyři usmrtila. Teprve pak zjistila, že šlo o členy šíitských Brigád Badr sloužících USA.

Ozbrojené akce

Při útoku partyzánů na americkou kolonu bylo v Bú Faradž u Ramádí v 10:00 zničeno Humvee a zabito pět příslušníků námořní pěchoty. Vojáci na útok odpověděli a podle svého tvrzení zabili tři partyzány, jejichž těla odvezli s sebou do svého ležení v Ramádí.

Partyzáni ve třech autech zaútočili jižně od Kirkúku na kontrolní stanoviště loutkové armády, kde zabili 13 vojáků a sedm dalších osob. Pak zmizeli stejně rychle, jak se objevili.

Ostřelování¨

O půlnoci ze čtvrtka na pátek zasáhlo devět raket Kaťuša Američany okupovanou leteckou základnu Abú Ubajdá al-Džarrá v provincii Wásit.

Za svítání dopadlo sedm minometných střel na americkou základnu v Mahmúdíji.

Kolem 13:00 vypálil odboj čtyři minometné střely na americký štáb ve vesnici Bú Mar'í západně od Fallúdže.

Bombové útoky

V okrsku Andalús na západě Fallúdže zasáhl v 7:00 výbuch bomby americké vozidlo, zneškodnil je a zabil vojáka stojícího na něm; tři další Američané byli zraněni.

Večer došlo v mosulské čtvrti Muthanna k výbuchu auta naloženého výbušninou vedle hlídky loutkové armády.

Sobota 15. července 2006

Bagdád

Skupina ozbrojenců unesla odpoledne předsedu Iráckého olympijského výboru Ahmada al-Hadždžíju (sunnitu) a několik dalších sportovních činitelů.

Ramádí

Kolem poledne zastřelili neznámí ozbrojenci z jedoucího BMW Adnána al-Mahláwího, předního činitele Irácké islámské strany, když opouštěl svůj dům v okrsku Súfíja na severu Ramádí.

Dulu'íja

Okupační a loutkoví vojáci zatkli ve městě v rámci masového zatýkání nejméně 35 osob ve věku od 20 do 40 let. Některé sebrali při prohlídce jejich domů, jiné zcela náhodně na ulicích.

Sebevražedné útoky

Auto řízené fidáím najelo v bagdádském okrsku Ghadír do policejního kontrolního stanoviště, kde jeho výbuch zničil hlídkové vozidlo, zabil dva a zranil čtyři policisty. Zabit byl rovněž jeden civilista a dva další utrpěli zranění.

Další fidáí najel v centru Ramádí vysokou rychlostí do americké kolony, odpálil se a zcela zničil dvě americká vozidla a zabil nebo zranil několik vojáků.

Ozbrojené akce

Kolem poledne se partyzáni v okrsku Fadl v centrálním Bagdádu střetli se silami Magháwir doprovázenými šíitskými milicemi, které se pokusily provést v okrsku razii. Bylo zničeno jedno hlídkové vozidlo a zabito nebo zraněno několik příslušníků sil.

Ve Fallúdže zaútočila skupina partyzánů na tábor amerických a loutkových sil a způsobila v něm škody.

Pozdě večer přepadla skupina partyzánů v Karmě severně od Basry britskou hlídku, poškodila její vozidlo a vážně zranila dva vojáky, z nichž jeden později v nemocnici zemřel.

Ostřelování

Šest minometných střel zasáhlo americký štáb ve východní části Hadíthy.

Čtyři silné minometné střely dopadly do ležení amerických a loutkových sil v Karmě východně od Fallúdže.

Bombové útoky

V 5:00 explodovala v Džazírat al-Chálidíja bomba pod americkou hledačkou min, kterou dokonale zničila. O dvě hodiny později zasáhla ve stejném prostoru bomba americké obrněné vozidlo. Do třetice tu kolem 14:00 vybuchla bomba pod hlídkou složenou z několika Humvee. Jedno z vozidel shořelo a jeho posádka byla zabita nebo zraněna.

Exploze bomby na dálnici nedaleko komplexu ministerských budov ve východním Bagdádu zasáhla projíždějící americkou kolonu, zničila Humvee, zabila jednoho vojáka a tři zranila.

Na východním okraji Fallúdže zasáhl výbuch bomby americkou kolonu, z níž úplně zničil Humvee a zabil nebo zranil pět členů její posádky. Američané pak místo uzavřeli, zbili a sebrali zaměstnance nedaleké čerpací stanice, které teprve o hodinu později propustili.

Ve 21:30 odpálila odbojová organizace Džajš ar-Rášidín na dálnici nedaleko Bakríje u bagdádské Ghazálíje dálkově bombu pod cisternou s naftou pro americké síly. Exploze vyřadila cisternu z provozu. Přesně o hodinu později zasáhl výbuch bomby, instalované stejnou organizací, na této dálnici další cisternu a tentokrát ji úplně zničil.

Zdroj: ZDE

                 
Obsah vydání       25. 7. 2006
25. 7. 2006 Jednotka dočasnosti: jeden furt Ivan Odilo Štampach
25. 7. 2006 Nelezte Americe kamsi, požadují od Blaira britští voliči
25. 7. 2006 OSN: Libanonští civilisté jsou v drastické situaci
25. 7. 2006 Po pěti letech, rozhovory o světovém obchodu těsně před zhroucením
25. 7. 2006 Cena atómovej energie Matúš  Holý
25. 7. 2006 Smějí novináři porušovat zákon? Jiří  Pehe
25. 7. 2006 Nepřítel v přírodě Sandra  Wain
25. 7. 2006 Artěk 2006 Milan  Cimburek
25. 7. 2006 Rozhlas podporuje open source formáty Ogg Vorbis a SMIL Štěpán  Kotrba
25. 7. 2006 Digitální rozkoš Štěpán  Kotrba
25. 7. 2006 Encyklopedický tisk Štěpán  Kotrba
25. 7. 2006 Začátek balady, konec říkanky Sylvie  Richterová
25. 7. 2006 Následky použití Jiří  Dobrovolný
25. 7. 2006 Ďalší "úspech" Bushovej zahraničnej politiky
24. 7. 2006 Somálsko -- skrytý boj o ropu Lukáš  Lhoťan
25. 7. 2006 Hraběnka Bathoryová v Praze Václav  Dušek
24. 7. 2006 Nevím, čemu se divíme Jindřich  Kalous
24. 7. 2006 Silicon doubler Štěpán  Kotrba
24. 7. 2006 NE základnám
24. 7. 2006 Michael  Marčák
24. 7. 2006 Abú Hamza Muhádžir: Nový vodca Organizácie al-Qá'ida v Mezopotámii Jaroslav  Drobný
24. 7. 2006 Když víra nahrazuje úsudek František  Hezoučký
25. 7. 2006
24. 7. 2006 A tou nocí nevidím ani jedinou hvězdu Jan  Čulík
23. 7. 2006 Jak je těžké natáčet "cizí" filmy v Čechách Jan  Čulík
23. 7. 2006 Filmovku zahájila africká politická agitka Jan  Čulík
22. 7. 2006 Zvoník u matky Boží -- výtvarně pozoruhodná inscenace, scénářem méně Jan  Čulík
24. 7. 2006 Potíže růstu -- aneb jak klamat svět Václav  Dušek
24. 7. 2006 Izraelský útok na Libanon je cestou zpět v dějinách Bohumil  Kartous
24. 7. 2006 Usmrceni na cestě do bezpečí
23. 7. 2006 Jak se česká vláda přestala bát, a začala mít ráda základnu... Jaroslav  Pour
24. 7. 2006 Libanonská kríza Frank  Simoulay
25. 7. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. -- 15. července 2006
25. 7. 2006 Zastavte válku proti Íránu dříve, než začne!

Zpravodajství iráckého odboje RSS 2.0      Historie >
25. 7. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. -- 15. července 2006   
21. 7. 2006 Irácký Vietnam Štěpán  Kotrba
11. 7. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. -- 30. června 2006   
1. 6. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. -- 15. května 2006   
16. 5. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. -- 30. dubna 2006   
25. 4. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. -- 15. dubna 2006   
3. 4. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. - 31. března 2006   
13. 3. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 15. - 28. února 2006   
25. 2. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 14. února 2006   
10. 2. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. - 31. ledna 2006   
30. 1. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 15. ledna 2006   
23. 1. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. - 31. prosince 2005   
20. 12. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. - 30. listopadu 2005   
28. 11. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 15. listopadu 2005   
14. 11. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. - 31. října 2005