Také nepřehlédněme další nové úběžníky té nezáviděníhodné situace. Námět s odložením volby šéfa Parlamentu ČR samozřejmě je součástí té choulostivé poziční hry, do níž jakoby zatím ČSSD výslovně žádným svým kandidátem nevstoupila. Aby měla jistotu, že všichni její poslanci zůstanou spolehlivě mimo pokušení v nějaké situaci "náhodou" dát hlas někomu relativně průchodnějšímu? Je třeba také myslet na situaci po případném neúspěchu dvou vlád ucházejících se o důvěru parlamentu; návrh na třetího možného premiéra má ve své pravomoci právě předseda PS. Je to jen malý příklad toho, že o programu netřeba jednat, nejsou-li k tomu odpovídajícím způsobem silné mocenské pozice. Samozřejmě že ten případný návrh ČSSD na "opoziční smlouvu číslo 2" je také současně lakmusovým papírkem testujícím pevnost trojkoalice. Zároveň by se nemělo přehlížet, že Mirek Topolánek před volbami velmi důrazně ujišťoval, že s takovou alternativou (jakou je "oposmlouva") ODS po volbách nepočítá. Pak ovšem lze na druhé straně smysluplně odvodit z Topolánkovy nabídky na projekt čtyřkoalice (tedy navíc s ČSSD!) dvojí: a) poškádlit ČSSD a získat body u voličů, b) vážný pokus jednat o limitech možného kompromisu se zatím nekomunikující ČSSD. Prezident republiky se již také ozval, že se hodlá aktivně zapojit do možného řešení zatím zablokované cesty k nové vládě. Pochopitelně v té stávající situaci jeho případná pozitivní intervence by byla nadmíru slušně viditelná, nejen v parlamentě, ale i v národě. Přitom je nutno počítat s tím, že Václav Klaus jistě pomýšlí na svou kandidaturu pro druhé funkční období. Takže kromě nějakých programových priorit pro příští směřování státu by tu mohly být podpůrně relevantní také kariérní zřetele; pak nejen ty, které se týkají postu premiéra nebo šéfa PS. Přitom prezident Klaus dobře nemůže vystupovat jen jako "čestný předseda ODS"; zároveň --- bez ohledu na relativní slabost stávající koalice se svým přesně stem mandátů v PS --- by měl vhodným způsobem přesvědčit obě strany "levice" o žádoucnosti schůdného kompromisu s vítězem voleb. Že to jednání bude velmi svízelné, je jasné. Jiří Paroubek jako úřadující premiér do žádného chomoutu nemusí spěchat. Může oslyšet jakékoli věcné i personální návrhy. Nemůže ovšem čekat, že dnes klíčovou pozici předsedy parlamentu pro ČSSD může dostat zadarmo. To případné šilhání po pověření ČSSD (tj. J. Paroubka) sestavením vlády na třetí pokus totiž není reálné při blokování jakéhokoli vzájemného kompromisu mezi ODS (s KDU-ČSL a SZ) a ČSSD v této fázi zatím nefunkčního parlamentu. Může (a musí) zatím nerušeně pokračovat ve své práci --- s omezeným "manddátem"! --- jenom stávající "koaliční" vláda se stávajícím premiérem, bez přesně dnes odhadnutelného času její případné demise, ať už volby dopadly jakkoli...