Zatímco si připomínáme tragické bombové útoky v Londýně, Evropou se šíří zlověstná varování před hrozbou islámu: Evropa měnící se v euro-arabský kalifát, Londýn v Londonistán. Jeden významný politický komentátor nedávno varoval: "Právě když se zdá, že křesťanství v Evropě umírá, islám povstává, aby otřásl 21. stoletím, jako již tolikrát v předchozích staletích." Postavy jako Bin Ladin a Zarkáví utváří naše vnímání muslimů. Jak můžeme zabránit tomu, aby činy a militantní rétorika menšiny určovaly podobu islámu a vztahů mezi muslimy a Západem?

Naše společná bezpečnost a mír jsou podmíněny vzájemným porozuměním, nikoliv démonizací. My všichni, muslimové i ne-muslimové, jsme oběti globálního terorismu: v New Yorku, Madridu, Londýně, Bali i Ammanu. A přesto je i dnes, pět let po útocích v New Yorku, válka proti terorismu mnoha muslimy vnímána jako válka proti islámu. Zatímco islámofobie a xenofobie rostou, ono zásadní rozlišování mezi extremistickým a mainstreamovým islámem se rozmazává. Jak se můžeme vysvobodit z tohoto bludného kruhu nevědomosti?

Průzkum Gallup World Poll nám poskytuje informace o postojích, názorech, obavách a nadějích muslimů. Poprvé tak máme možnost nespokojit se s protiřečícími si analýzami, reportážemi a náhodně vybranými názory z ulic arabských měst. Tento průzkum názorů miliardy muslimů sice místy potvrzuje zažité představy o naší odlišnosti a našich vzájemných neshodách, ale také je v mnoha oblastech zpochybňuje.

Existuje mezi muslimy slepá nenávist k Západu? Z průzkumu vyplývá, že nikoliv. Muslimové v deseti zemích (Maroko, Egypt, Libanon, Jordánsko, Turecko, Saúdská Arábie, Írán, Pákistán, Bangladéš, Indonésie) tvrdí, že nejvíce na Západu obdivují - hned po technologické vyspělosti - jeho politické svobody. Naprostá většina lidí ve všech těchto zemích by při navrhování ústavy podpořila svobodu projevu, náboženského vyznání a shromažďování. Většina obyvatel prakticky všech těchto zemí si myslí, že ženy by měly mít stejná práva jako muži.

Průměrný muslim obeznámený s Evropskou unií si myslí, že tato skupina národů zastává při prosazování míru spíše pozitivní než negativní roli. Nicméně USA a Británie byly, jak se dalo očekávat, hodnoceny měně pozitivně než Francie a Německo; USA byly spojovány s takovými charakteristikami jako "bezohledný a arogantní". Muslimové se stavěli kriticky i ke svým vlastním zemím, s poukazem na "extremismus, radikalismus, terorismus, fanatičnost, nedostatek politických svobod, politickou korupci". Pouze 8% muslimů se domnívá, že teroristické útoky v New Yorku 11. září byly ospravedlnitelné, zatímco 35% se k USA staví pozitivně a věří, že útoky ospravedlnitelné nejsou; 51% jich patří k "umírněným skeptikům", kteří se k USA staví kriticky, ale také nevěří v ospravedlnitelnost útoků.

Co by mohlo zlepšit vztahy se Západem ? Nejčastější odpovědí muslimů bylo "dát najevo více porozumění a respektu vůči islámu", pomoci s "ekonomickým rozvojem a zaměstnaností" a "přestat se vměšovat do našich záležitostí". Většina si přála lepší vztahy se Západem, ale nevěřila, že USA to s prosazováním skutečného sebeurčení myslí vážně.

Co z toho vyplývá ? Proti-západní postoje muslimů vychází z toho, co děláme, z naší politiky a našich činů, nikoliv z našeho způsobu života. Globalizace a rostoucí multikulturalismus prověřují naši schopnost postavit se za naše hodnoty. Islámofobie je hrozbou pro náš demokratický způsob života - tato rakovina by měla být stejně nepřijatelná jako antisemitismus. Pluralita a tolerance vyžadují více porozumění a respektu ze strany muslimů i ne-muslimů. Čím víc se toho o sobě navzájem dozvíme, tím spíš budeme schopni překonat naše rozdíly a neshody, soustředit se na hodnoty a zájmy, které nás spojují.

John Esposito je profesor religionistiky a mezinárodních vztahů na Georgetown University ve Washingtonu a vedoucí výzkumník institutu Gallup. Je americkým vládním poradcem pro záležitosti muslimů.