3. 7. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
3. 7. 2006

BUDOU POLITICI OVLIVŇOVAT OBSAH MÉDIÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY?

Odpovědnost člena Rady a odpovědnost partajního sekretariátu

Na šestém, výročním zasedání Rady Českého rozhlasu 28. 6. 2006 a na zasedání předsednictva Rady, které mu předcházelo, vypukla kontroverze o budoucnost Českého rozhlasu. Stalo se tak v době po započetí zásadních kroků Českého rozhlasu k naplnění cílů veřejné služby v období digitalizace médií. Byl to za posledních šest let, co spolupracuji s Českým rozhlasem i jeho Radou a poslední dva roky, po které jsem sám členem Rady, jediný pokus o zákulisní posílení vlivu poslanců politických stran a politiků obecně na rozhodování o podobě vysílání a budoucnosti mediální veřejné služby. Byl to v Rozhlase doposud jediný pokus o nátlak prostřednictvím temného zákoutí sněmovny a apelu prostřednictvím nijak nespecifikovaných názorů nijak nespecifikovaných "odborníků na média" v nijak nespecifikovaných politických stranách, kteří prý nesouhlasí se současným směřováním Českého rozhlasu. Do této chvíle panovala mezi členy Rady otevřenost a korektnost.

Byl to doposud jediný vážný pokus od televizní krize v roce 2000, o kterém vím. Realizovala ho bývalá manželka tajemníka prezidenta Klause, členka ODS v Praze 2, redaktorka internetového serveru Česká média mediálního lobbisty Jaroslava Berky, čerstvě zvolená místopředsedkyně Rady Dana Jaklová.

ČTK: Rada žádá ředitele ČRo, aby zastavil přípravy dalších stanic ZDE

"Technické inovace jsou vždy ve veřejném zájmu. Kdo není veřejnost?"

Na předsednictvu Rady Českého rozhlasu bezprostředně před zasedáním Rady generální ředitel Václav Kasík avizoval spuštění dalšího multimediálního projektu, podobnému "tak trochu jiné reality show" Odhalení, která by se měla odehrávat na podzim v Africe. Ještě předtím, na jiném předsednictvu, sdělil programový ředitel Ostrý členům Rady svůj záměr spustit do konce roku jazykové vzdělávání prostřednistvím multimediálního obsahu digitálního rádia a internetu - novou digitální stanici s názvem Lingua.

Na projekty multimediálního obsahu přitom dostal Český rozhlas před časem čtyřmiliónový grant od Ministerstva informatiky. Peníze, které nejsou koncesionářů. Bonus za dosavadní výsledky v prvé etapě digitalizace. Parlament schválil Českému rozhlasu navýšení koncesionářských poplatků a novelizoval zákon o Českém rozhlasu, a tím umožnil rádiu veřejné služby vstoupit do období mediální digitalizace po boku České televize v přechodné síti A Českých radiokomunikací a následně v připravovaném definitivním multiplexu veřejné služby. Parlament taktéž umožnil Českému rozhlasu novelou zákona č. 484/1991 Sb. realizovat ve vysílání i mimo něj šířit multimediální obsah a zvyšovat tak svou atraktivitu v době, kdy konvergenci jednotlivých druhů médií umožňují nejen technologie internetového vysílání či poskytování mediálního obsahu on-demand, ale digitální televize DVB-T i mobilní sítě třetí generace ve formátu IP-TV a IP-R, stejně jako vysílání DVB-H a nejnovější, doposud experimentální vysílání DAB, respektive jeho multimediální příbuzný DMB.

Český rozhlas už šest let rozvíjí multimediální obsah na svém internetovém portále. Za tu dobu existuje na jeho stránkách tisíce fotografií, tisíce zvukových záznamů pořadů a zpravodajství, stovky hodin videozáznamů i několik středně či dlouhometrážních dokumentárních filmů, speciální interaktivní mapa světa s uživatelskými vrstvami. Existuje živé, technicky dokonalé internetové vysílání skoro všech stanic ve formátech WMA, MP3, ale i OGG či jednotlivé pořady v Rádiu na přání. Přináší informace i do mobilních telefonů prostřednictvím služby WAP, RSS, do počítačů e-mailem či prostřednictvím speciálního, virtuálního radiomagnetofonu iRádio. Český rozhlas realizoval na internetových stránkách i řadu interaktivních prvků ve formátu flash či ve skriptovacích jazycích. Český rozhlas na internetu vysílá obraz i přímým přenosem ze svého studia Leonardo v podzemí budovy na Vinohradské třídě.

"Tak trochu jiná reality show" Odhalení znamenala první mohutnou "ostrou" zátěž Českého rozhlasu v oblasti multimédií. Tisíce hodin televizního záznamu z pražské zoo na archivních DVD pro potřeby výroby i vědeckého výzkumu, desítky hodin digitálního videa ze záchranné přírodovědecké stanice goril v Africe, tisíce digitálních fotografií, stovky hodin televizního programu na internetu, desítky hodin v rozhlase vyrobených televizních reportáží a magazínů pro Českou televizi, které se vysílaly na ČT1, ČT2 i ČT24 a jsou k dispozici na internetu. SMS hlasovací aplikace. Speciální počítačové programy a doplňky pro počítače a mobilní telefony ke stažení. Stovky hodin rozhlasových pořadů ve vysílání českého rozhlasu i internetovém archivu. Tři DVD, z toho dvě v prodeji. Plakáty, letáky, reklamní předměty. Soutěž pro děti a výstavu s ní spojenou. Spolupráce s firmami v oblasti špičkové elektroniky a videotechnologií. Spolupráce s univerzitními vědeckými pracovišti a mezinárodním sdružením CESNET. Spolupráce se zoologickými zahradami, univerzitami, Akademií věd, mezinárodními institucemi. To vše kvůli pěti gorilám. To vše kvůli "ne deseti, ne jedenácti, ale dvanácti melounům".

Rada toto všechno doposud kvitovala s povděkem a oceňovala šíři plnění veřejné mediální služby ve svých výročních zprávách.

Komerční DVD Odhalení bylo ve své kategorii nominováno na mezinárodní prestižní cenu Golden Panda Award, jejíž světové finále proběhne na podzim 2006. Reality show obdivovali diváci světových televizí i odborníci Euroepan Broadcasting Union - evropské asociace vysílatelů veřejné služby či experti na zasedání světového DAB Fora v Praze na počátku roku 2006. Na podzim roku 2006 měl proběhnout další podobný projekt - tentokrát v Africe. V průběhu roku 2007 měl proběhnout další díl projektu Odhalení, tentokrát ještě zajímavějším způsobem.

To vše je nyní ohroženo, protože jakýmsi nejmenovaným "odborníkům" "nejmenovaných" politických stran v parlamentu se podle jedné členky Rady nelíbí multimediální projekty, ani technologická progresivita a programová expanze Českého rozhlasu. Tato radní si nemyslí, že by Český rozhlas měl být lídrem rozhlasového trhu. Nejspíš by asi podle ní neměl být vůbec a nebo by měl dělat jen to, co ostatní, komerční rozhlasové provozovatele nezajímá. Bývalá redaktorka Radiožurnálu Dana Jaklová má totiž velmi specifický názor na budoucnost Českého rozhlasu.

"Mým cílem je - a snažím se o to všemi prostředky - komunikovat se všemi odborníky v mediálních komisích parlamentních stran. Jsem přesvědčena o tom, že je to právě reprezentace politická, která rozhoduje, která by měla udělat ten generální rozklad o tom, kam by veřejnoprávní média měla jít. Nikoliv management těch médií a nikoliv samy rady těch médií. Skutečně - mám signály o tom, že po přidání, zvýšení koncesionářských poplatků, není úplně shoda na tom, že ten rozhlas jde tou pravou cestou. Teď mám na mysli právě projekt Odhalení a chystaný projekt, o kterém nás informoval generální ředitel dnes. O tom, že to nejsou ty cesty... . Tak to je asi ta informace, kterou mám na mysli, ale to je informace, kterou se netajím a kterou jsem několikráte použila. Apeluji na to, znovu se zamyslet nad tím, zda nezvolit tuto variantu usnesení."

To řekla Dana Jaklová na zasedání Rady a vzápětí předložila návrh usnesení v tomto znění:

Rada Českého rozhlasu vyzývá generálního ředitele Českého rozhlasu Václava Kasíka aby dočasně pozastavil přípravu plánovaných nových programových formátů a stanic a do konce října 2006 připravil a Radě předložil programový audit ČRo spolu s formátovými manuály pořadů v souladu s Plánem dalšího rozvoje.

Bezprostředně poté jsem už nevydržel mlčet a přerušil proces hlasování dvěma dotazy na kolegyni Jaklovou. Neboť jsem si nebyl jistý, že jsem opravdu slyšel správně...:

Za prvé - zda ví něco víc, než víme my. V tom případě, aby to Radě sdělila. Za druhé - s kterými odborníky kterých politických klubů byla v kontaktu a které jejich signály "vnímá". Tady se po nás chce rozhodování za takových nejasných okolností, které mě osobně tak trochu zavánějí našeptáváním stranických sekretariátů, což je vždy důvod spíše k úsměšku - alespoň v této Radě. Pojďme si říci, zcela na rovinu, kteří jsou to ti odborníci a jaký je tedy jejich vzkaz, který nám místopředsedkyně Rady tlumočí."

Jaklová jakékoliv podrobnosti Radě nesdělila. "To je vše, co hodlám vám osobně, i tady Radě říci", opáčila.

Já jsem vám řekla, že je mou snahou komunikovat se všemi stranami v Parlamentu, protože jsou to právě naši zastupitelé v Parlamentu, kteří rozhodují o koncesionářských poplatcích a proto by oni měli rozhodovat či minimálně spolurozhodovat o tom, kam ta média budou směřovat. To je vše, co vám teď mohu říci."

Původní usnesení, které Rada chtěla přijímat a na kterém se členové při orientačním hlasování na své schůzce dopoledne shodli pěti hlasy (včetně mého), žádalo po generálním řediteli zpracování a předání Radě programového auditu spolu s formátovými manuály pořadů v souladu s Plánem dalšího rozvoje Českého rozhlasu. Nic víc. Rada má právo být informována o krocích managementu a schvaluje až vytvoření nových stanic, předložených jí ke schválení na návrh generálního ředitele. Stejně jako schvaluje pronájem či koupi nemovitostí, které bude pro svůj další rozvoj potřebovat - na návrh generálního ředitele. K exekutivnímu souhlasu se zřízením nové stanice samozřejmě potřebuje Rada disponovat relevantními informacemi. To je pochopitelné a je to v plném souladu s ze zněním zákona o Českém rozhlasu. Toto usnesení také předložil předseda Rady na řádném zasedání orgánu. Stav, kdy Rada není už několik měsíců v plném počtu, způsobil, že počet hlasů byl vyrovnán - 4:4.

Pro původní návrh hlasovala navrhovatelka usnesení Maria Ptáčková, členové Rady Seemann a Kotrba a místopředseda Rady Zoubek. Pro návrh místopředsedkyně Rady Jaklové hlasovali v prvním kole předseda Rady Florian, místopředsedkyně Rady Jaklová, členové Rady Jíša a Blažek. Proto Ptáčková s Jaklovou připravily "kompromisní" návrh, proti kterému jsem nakonec hlasoval pouze já a emeritní předseda Rady Seemann se zdržel. I tento návrh totiž dle mého názoru obsahoval nepřijatelné a ze zákona nikde nevyplývající omezení kompetence generálního ředitele a při takovémto zpolitizování rozhodování Rady, který předvedla místopředsedkyně Jaklová, by způsobil podřízenost generálního ředitele podivné konzervativní většině v Radě.

Usnesení 6. schůze Rady Českého rozhlasu ZDE

Vyjádření Dany Jaklové ke zprávě ČTK na serveru ČM ZDE
Pavel Foltán: „Volby, parita, RRTV, jak se to rýmuje...?“ ZDE

Co pojí zájmy i názory?

§ 5 odst (2) zákona č. 484/1991 Sb. v platném znění: Člen Rady nesmí zastávat žádnou funkci v politických stranách nebo v politických hnutích, společenských organizacích a sdruženích, občanských iniciativách a podobně, ani nesmí jejich jménem vystupovat nebo působit v jejich prospěch nebo ve prospěch jiných skupinových zájmů při výkonu své funkce v Radě; dále nesmí být členem společností, které působí v oblasti hromadných sdělovacích prostředků, ani zastupovat obchodní zájmy, které by mohly být v rozporu s výkonem jeho funkce nebo by mohly nepříznivě ovlivňovat jeho nestrannost a objektivitu rozhodování.

Člen Rady Milan Blažek oznámil radním před časem potenciální konflikt zájmů, neboť hodlá kandidovat na podzim do Senátu - za ODS.

Člen Rady JUDr. Ladislav Jíša (r.č. 490615/242) je stále předsedou dozorčí rady a.s. Regionální televizní studia, která je velmi úzce svázána s držitelem licence k regionálnímu vysílání TV-GIMI z Českých Budějovic a z rejstříku nedávno vymazané společnosti TV PULS z Hradce Králové (IČ 252 58 753) a stejně tak je svázána s držitelem licence na digitální vysílání RTA mediálního lobbisty Jaroslava Berky, pro kterého vyrábí program. O Berkově vazbě na ODS se není třeba příliš rozepisovat. Jíša je v orgánech další, politicky velmi zajímavé firmy - je společníkem a jednatelem firmy EURO ZEUS spol. s r.o., majoritně vlastněné firmou EURO CZECH Co.Ltd.spol. s r.o. (IČ 61507920) kontroverzního podnikatele Ryszarda Sikorskiho, spjatého s podnikáním Karla Komárka, bývalého poslance Jiřího Honajzera, exvelvyslance na Slovensku Filipa Šedivého a s pádem Pragobanky. Další osobou, která propojuje Jíšovo podnikání, je JUDr. Jiří Mejstřík, do roku 1993 generální ředitel Českého rozhlasu, ředitel TV Premiéra a posléze kandidát na generálního ředitele ČT, navržený poslancem KSČM Karlem Vymětalem. Jiří Mejstřík 29. ledna 2000 kandidaturu odmítl. Mejstřík je také součástí společnosti Moravsko-český hrozen (IČ: 49966481), kde je další Jíšovou společnicí ing. Jana Porybná, manželka Zdeňka Porybného, majitele deníku Právo... Ta pracovala v oddělení akvizice programu TV NOVA, dnes míří do TV Barrandov. V aktivitách Moravského hroznu se angažuje i bývalá pracovnice zahraničního vysílání předrevolučního Československého rozhlasu (od roku 1977), pak pracovnice televize Prima, dnes vedoucí oddělení propagace Českého rozhlasu 2 - Praha Mgr. Helena Kačerová. V o.p.s. Znojemský hrozen se pak angažuje další, v minulosti se v mediální problematice pohybující poslanec, ing. Ladislav Skopal (ČSSD) a bývalá členka kulturního výboru Sněmovny, poslankyně ing. Marta Bayerová (KSČM). Připomeňme si, že Skopalova koncepce nové podoby vysílacího zákona v posledním volebním období, kterou tvořil se spoluautorem zákona o ČT z roku 2001, ex-poslncem Jiřím Kučerou (ČSSD), tvrdě narazila pro zjevnou afinitu k zájmům TV NOVA. A i to byl důvod k tomu, že poslanec Skopal se ocitl na téměř nevolitelném místě sociálně demokratické kandidátky a nepředpokládá se, že by se nadále angažoval v mediální problematice. Jeho představy narazily nejen v ČSSD, ale i v KSČM, KDU-ČSL a US-DEU. Bayerová byla dvojkou na kandidátce KSČM, hned po expředsedovi KSČM Miroslavu Grebeníčkovi. Ještě před "sametem", v době končící normalizace, tehdy ještě pod jiným jménem, byl Jíša pracovníkem generálního ředitelství Československého rozhlasu. Dnes je členem Rady.

Medzi kampane českej pravice patrila vtedy okrem iného kritika "peňazovodu na Slovensko" a vytváranie psychózy ústretovej pre rozpad spoločného štátu. Svoju rolu zohrali v tomto procese vtedajší riaditelia oboch českých elektronických médií Ivo Mathé (ČT) a Jiří Mejstřík (ČRo). Oboch si vybrali politici vládnych strán medzi skúsenými pracovníkmi štátneho rozhlasu a štátnej televízie z čias normalizácie. ...

... Mediálnej politiky sa vo vládnej koalícii zmocnila ODA. Tá ovplyvňovala zloženie prvých mediálnych rád - najmä tzv. Rady veľkej (Rada pre rozhlasové a televízne vysielanie), lebo tá prideľovala licencie súkromným rádiám a televíziam - a mediálnu legislatívu (Michal Prokop). Mala svojich exponentov aj priamo vo vedení českých masmédií (napr. Jan Štern ml.). ČT aj ČRo boli vtedy obsadené tak, aby rozpor s politickou reprezentáciou vzniknúť nemohol. Problémy boli inde. Ako povedal Kasal v citovanom prejave: "Tvoril sa duálny systém, boli teda spory medzi verejnoprávnymi a súkromnými televíziami, pripomínam neustále diskusie na tému koncesionárske poplatky…"

To napsal dlouholetý funkcionář Syndikátu novinářů Jindřich Beránek pro slovenský týdeník SLOVO v článku "Ovocie ponovembrového vývoja" na počátku března 2001.

Mgr. MgA Dana Jaklová, členka ODS, dlouholetá redaktorka ČRo 1, je zaměstnankyní Jaroslava Berky v jiné jeho firmě - internetovém serveru Česká média. Zde působí a je akreditována jako parlamentní a senátní zpravodajka serveru. O kvalitách její žurnalistické práce nejlépe hovoří ona práce sama...

Podrobnosti ZDEZDEZDE ZDEZDEZDEZDE ZDE

Po nezvolení dosavadního předsedy Rady Prokopa Sněmovnou, nově zvolený předseda Rady Florian navrhoval mimo Jaklové, Jíšu jako druhého místopředsedu. To ale v hlasování Rady neprošlo.

Jednička nebo nula

Český rozhlas nyní opět stojí na rozcestí. Buď bude jedničkou, nebo bude nulou. Už se takto rozhodovalo jednou. V roce 1999 jsem byl ředitelem Českého rozhlasu na základě výběrového řízení pověřen, abych zpracoval pro Český rozhlas koncepci internetových stránek. Realizovala se pak od počátku roku 2000 a ve své době znamenala převratné řešení, které už tehdy počítalo s multimediálním obsahem jako samostatnou složkou vysílání a internetem, jako specifickým kanálem šíření obsahu. Integrace všech dosavadních stránek do jednoho portálu, sjednocení corporate identity a propojení všeho obsahu prostřednictvím jednoho redakčního a publikačního systému bylo úkolem, který si vyžadoval sladění zájmu všech a odklon od počínající decentralizace celoplošných i regionálních stanic. Všichni si byli nuceni uvědomit, že jsou součástí jedné instituce - Českého rozhlasu. Celý redakční systém byl vytvářen na bázi otevřených standardů a technologií, což vyloučilo závislost na externích dodavatelích a přineslo do rozhlasu potřebné know-how. V únoru 2001 jsem byl Radou Českého rozhlasu požádán o odborné stanovisko, které jsem zpracoval a na semináři s členy tehdejší Rady diskutoval. Materiál měl název Rozvoj informačních a komunikačních technologií na počátku třetího tisíciletí a změny v poslání média veřejné služby. To bylo v červnu roku 2001. Krátce poté se konal seminář Jednička nebo nula?, pojednávající poprvé na půdě Českého rozhlasu nejen o internetu a nových médiích obecně, ale i o tématu digitalizace. Tehdy jsem na úvod, jako ITC konzultant Rozhlasu a jeho Rady řekl:

"Vše, co se zde řekne, souvisí s tím, jestli chceme být jedničky, nebo jestli zůstaneme nuly v případě, že uděláme chybné rozhodnutí."

Doporučení, která jsem v závěru svého vystoupení vyslovil vůči Parlamentu, vládě či oběma zainteresovaným médiím veřejné služby, se v naprosté většině realizovala. Vzniklo ministerstvo informatiky tak, jak jsem to doporučoval, zachoval se doposud duální princip vysílání i v nastupující digitální éře a tyto priority byly zohledněny i ve všech dosavadních vládních prohlášeních a programech doteď vládních politických stran. Stát, prostřednictvím Parlamentu, navýšil médiím veřejné služby koncesionářské poplatky a umožnil vznik multiplexu veřejné služby. Český rozhlas se zaměřil mimo své standardní činnosti i na budování vnitřní komunikační infrastruktury a rozšíření počtu vysílaných signálů i produkce zvukových či multimediálních konzerv prostřednictvím stávajícího či vysokorychlostního internetu - prostřednictvím TCP-IP a existující infrastruktury. Vývoj nové infrastruktury probíhá. Český rozhlas se účastnil a doposud účastní vývoje a výzkumu audiovizuálních a přenosových technologií v rámci národního akademického sdružení CESNET. Rozšířil podíl segmentovaného vysílání a využil možností IP-rádií při vysílání přes internet. Český rozhlas se zapojil do experimentů na všech platformách, včetně DAB. Je lídrem trhu dopravních informací. Realizoval několik vzájemně provázaných programových bloků, zaměřených na různým způsobem handicapované, na mládež a na potřeby vzdělávání. Vznikla tak digitální stanice Leonardo, vzniklo specifické regionální studio a zároveň digitální stanice Wave. Vznikl Nadační fond. Rozhlas podporoval a na svých pracovištích instaloval otevřené technologie a používá i licenční modely open source. Rada Českého rozhlasu vytvořila v rámci novelizace Statutu úsek strategického rozvoje a povýšila tak dočasné komise k jednotlivým úkolům na stálý orgán. Český rozhlas spolupracuje s Českou televizí na digitálním šíření obsahu veřejné služby už nyní, ještě před spuštěním multiplexu veřejné služby.

Vážil jsem si tehdejších zástupců pravice v Radě - Pavla Scheuflera, Michala Pavlaty i Milana Uhdeho. Zejména optimismus Pavla Scheuflera ve vztahu k digitalizaci a novým médiím odblokovala nedůvěru, která mohla v tehdejší radě převážit. 11. července 2001 doporučila Rada generálnímu řediteli Václavu Kasíkovi, aby věnoval mimořádnou pozornost rozvoji internetu v ČRo jako nedílné součásti programových záměrů Českého rozhlasu. 7 hlasů bylo pro. Dnes už nikdo nepochybuje o tom, že to byla správná cesta. Dva z tehdejších radních se posléze stali na dva roky mými kolegy. Michal Pavlata i Milan Uhde přáli vždy rozhlasu vše dobré a nikdy se mu nepokusili uškodit, vždy se jejich slova i činy řídily prospěchem a strategií rozvoje veřejné služby. Zachovávali si svůj mnohdy konzervativní názor a dokázali ho vždy odargumentovat, aniž by se opírali o jakési partajní experty. O jejich kompetencích si jako profesně zkušení lidé, pobývající v Radě dvanáct let, vždy mysleli své. I když jsme spolu kolikrát nesouhlasili, respektoval jsem jejich moudrý postoj "starců" a tak v naprosté většině se rozhodování Rady Českého rozhlasu odehrávalo jednomyslně. I díky jejich moudrosti. Český rozhlas zůstával jedničkou - lídrem rozhlasového trhu. I díky jejich moudrosti se nikdy nestal hříčkou v rukou politiků či mediálních kšeftařů. I díky jejich moudrosti vyšel z prvního kola digitalizace jako vítěz.

Moudrost pravici v Radě nyní schází. Nastala doba handrkování a lobbyistických hrátek vyslanců politických i privátních zájmů, mající za cíl zastavit či alespoň zbrzdit rozvoj rozhlasu veřejné služby. A to je škoda.

Autor je členem Rady Českého rozhlasu a - což mu zákon umožňuje - stále členem ČSSD, což uvádí v tomto případě záměrně. Je tudíž jednou z osmi osob, které rozhodují mimo jiné i stížnosti na vysílání Českého rozhlasu a mají "v popisu práce" dohled nad uplatňováním zákona o Českém rozhlase a Kodexu Českého rozhlasu. Autor není řízen žádným "stranickým sekretariátem" a se svými, většinou kontroverzními názory si vystačí. V Britských listech, kam ho nezvolil nikdo, i v Radě Českého rozhlasu, kam ho zvolili zástupci čtyř politických stran - křesťané, liberálové, socialisté a komunisté. Kam ho nominovaly čtyři zájmové organizace - novináři, právníci, nájemníci a cikáni. Není velvyslancem zájmů nikoho z nich. To říká jen proto, že i po volbách se to nálepkami všude jen hemží. Podle autora je míra věcí veřejných nutná, abychom nežili v anarchii a současně, abychom nežili v diktatuře. I kdyby byla osvícená glorifikovanými zastánci nepolitické politiky. I kdyby byla hájena s praporem svobody bez přívlastku a bez hranic. I kdyby to byla permanentní politická revoluce s fangličkami na Václavském náměstí. Veřejná služba by se ale nikdy neměla stát předmětem kšeftu či zákulisních politických čachrů.

                 
Obsah vydání       3. 7. 2006
3. 7. 2006 Šikana v blázinci Miroslav  Kodet
3. 7. 2006 Ztracené město: příliš mnoho Hollywoodu Ema  Čulík
3. 7. 2006 Andy Garcia's The Lost City: Too much glitz Ema  Čulík
3. 7. 2006 Hřebejkova schematická Kráska v nesnázích Jan  Čulík
1. 7. 2006 Korejská umanutost a mezilidské vztahy Jan  Čulík
1. 7. 2006 Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí Jan  Čulík
1. 7. 2006 Užvaněnost a podivná čeština Jan  Čulík
2. 7. 2006 Toyen a mladí kluci Jan  Čulík
3. 7. 2006 Žena Fráňa  Šrámek
3. 7. 2006 Je to adekvátní prezentace informace (nebo „faktu“, anebo čeho)? Miloš  Dokulil
3. 7. 2006 Likvidační zákon Josef  Vít
3. 7. 2006 Amputace zdravé končetiny Bohumil  Kartous
3. 7. 2006 Odpovědnost člena Rady a odpovědnost partajního sekretariátu Štěpán  Kotrba
3. 7. 2006 Kdo skóroval v trapnostech? Petra  Procházková
3. 7. 2006 Že by se ta předběžně odtroubená demise ještě neodtrubovala? Miloš  Dokulil
3. 7. 2006 Dnes ještě zapadá slunce nad Zónou… Vladislav  Černík
3. 7. 2006 Vysoká cena za nezištnou pomoc Jana  Maříková
3. 7. 2006 Český sen? Sandra  Wain
3. 7. 2006 Potíže s demokracií Egon T. Lánský
3. 7. 2006 Proměny volného času a zaostávání pedagogiky Petr  Sak
3. 7. 2006 Bushův režim chce umlčet The New York Times Vratislav  Vyhlídka
3. 7. 2006 V zájmu národní bezpečnosti Martin  Kunštek
3. 7. 2006 Hořké letní komedie Václav  Dušek
2. 7. 2006 Světová obchodní organizace nepřekročila svůj stín Ludmila  Štěrbová
3. 7. 2006 Věčná koalice - nebezpečný útok na demokracii Miroslav  Polreich
2. 7. 2006 Žízeň po životě Zdeněk  Bárta
3. 7. 2006 Stížnost na Český Telecom Boris  Cvek
3. 7. 2006 Proč stavíme Temelín Wenzel  Lischka
30. 6. 2006 ČTK: Rada žádá ředitele ČRo, aby zastavil přípravy dalších stanic
3. 7. 2006 Dalším Sorosovým cílem bude Arménie? Stanislav  Kliment
30. 6. 2006 Kdo a jak vyhrál volby? Miloš  Pick
30. 6. 2006 Pane Topolánku, odmítat referendum je s demokracií neslučitelné Bohumil  Kartous
30. 6. 2006 Šikana na vysokých školách
30. 6. 2006 Dokážeme být svobodní? Jan  Čulík
30. 6. 2006 Trestní oznámení na velitele zásahu na akci CzechTek 2005
3. 7. 2006 Květen 2006: doposud nejvyšší návštěvnost stránek Britských listů
12. 6. 2006 Hospodaření OSBL za květen 2006

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
3. 7. 2006 Proměny volného času a zaostávání pedagogiky Petr  Sak
3. 7. 2006 Odpovědnost člena Rady a odpovědnost partajního sekretariátu Štěpán  Kotrba
3. 7. 2006 Amputace zdravé končetiny Bohumil  Kartous
22. 6. 2006 Švédský tisk má problémy s policií   
16. 6. 2006 Zdeněk Šámal: Diletanti nejsme Filip  Rožánek
10. 6. 2006 Česká televize v letošních volbách opravdu dostála svého slibu...   
10. 6. 2006 Česká televize o koze Štěpán  Kotrba
9. 6. 2006 Aspoň trochu gramotnosti! Oldřich  Průša
9. 6. 2006 ČT: "Jednání o nové vládě pokračují"   
8. 6. 2006 Den s kanály veřejnoprávní televize Štěpán  Kotrba
2. 6. 2006 Nový ředitel ČRo 6 Petr Duhan: „Byť s obtížemi se daří udržet neutralitu“ Petr  Žantovský
30. 5. 2006 ČTK: Ukázková manipulace mediální kočkou Filip  Rožánek
29. 5. 2006 Sovy nejsou tím, čím se zdají být Štěpán  Kotrba
29. 5. 2006 Princip veřejné mediální služby a meze Janečkova intelektu Štěpán  Kotrba
26. 5. 2006 Nejzávažnější volební téma, které politikové a média zametli pod koberec Jan  Čulík

Digitalizace sdělovacích prostředků RSS 2.0      Historie >
3. 7. 2006 Odpovědnost člena Rady a odpovědnost partajního sekretariátu Štěpán  Kotrba
22. 6. 2006 Jihoafrická vláda cenzuruje státní televizi?   
22. 6. 2006 Kybersocialismus Milan  Valach
21. 6. 2006 Google chce šířit americké vládní informace   
25. 5. 2006 Právníci EBU se diví: jak jinak vyžadovat pravidla profesionální novinářské etiky než kodexem? Štěpán  Kotrba
19. 5. 2006 Digitální vysílání – Velká Británie Jan  Čulík
8. 5. 2006 Digitální televize: Budou vás nutit dívat se na reklamy   
22. 3. 2006 Jan Kraus respektovým bavičem Štěpán  Kotrba
21. 2. 2006 Předběhl jsem dobu Štěpán  Kotrba
13. 2. 2006 Mediální křepelky vyletěly z hnízd Štěpán  Kotrba
5. 11. 2005 Reality show Odhalení: gorily v přímém televizním a rozhlasovém přenosu Štěpán  Kotrba
7. 10. 2005 Mluvčí nevědí, o čem mluví, a přesto mluví Štěpán  Kotrba
15. 8. 2005 Mobilní budoucnost Štěpán  Kotrba
20. 7. 2005 Reklama a hlasatelé zelené pravdy a lásky v Literárních novinách Štěpán  Kotrba
28. 6. 2005 Digitální vysílání je více než jen technologická změna Štěpán  Kotrba

10 let v českých médiích RSS 2.0      Historie >
3. 7. 2006 Odpovědnost člena Rady a odpovědnost partajního sekretariátu Štěpán  Kotrba
20. 3. 2006 Česká televize uvádí na pravou míru... Štěpán  Kotrba
14. 10. 2005 Marketing a média - ztracené iluze Daniel  Köppl
13. 10. 2005 Komu patří informace na internetu? Milan  Stibral
12. 10. 2005 Etika a česká média - mezi lepším a horším Václav  Moravec
11. 10. 2005 Čí je vlastně svoboda projevu? Novinářů, nebo vydavatelů? Jan  Jirák
10. 10. 2005 „Máme pitomější politiky, nebo novináře?“ Miloš  Čermák

České volby v roce 2006 a povolební pat RSS 2.0      Historie >
3. 7. 2006 Odpovědnost člena Rady a odpovědnost partajního sekretariátu Štěpán  Kotrba
3. 7. 2006 Věčná koalice - nebezpečný útok na demokracii Miroslav  Polreich
3. 7. 2006 Že by se ta předběžně odtroubená demise ještě neodtrubovala? Miloš  Dokulil
3. 7. 2006 Likvidační zákon Josef  Vít
3. 7. 2006 Je to adekvátní prezentace informace (nebo „faktu“, anebo čeho)? Miloš  Dokulil
30. 6. 2006 Učinil ve středu Jiří Paroubek rozhodný krok? Miloš  Dokulil
30. 6. 2006 Kdo a jak vyhrál volby? Miloš  Pick
27. 6. 2006 Koaliční smlouva, aneb „Kdo si přeje víc?“ Miloš  Dokulil
26. 6. 2006 Parties search for some post-election consensus Irena  Ryšánková
23. 6. 2006 Vynesl Topolánek nečekaně novou kartu? Miloš  Dokulil
15. 6. 2006 K povaze většiny našich diskusí Miloš  Dokulil
14. 6. 2006 Povolební pat neexistuje Oskar  Krejčí
12. 6. 2006 Podivná reakce prezidenta Klause Jiří  Jírovec
10. 6. 2006 Jak mohou být Zelení součástí pravicové koalice?   
9. 6. 2006 Jediné řešení je neprůchodné Josef  Vít

Radio Wave na vlně 100,7 FM RSS 2.0      Historie >
3. 7. 2006 Odpovědnost člena Rady a odpovědnost partajního sekretariátu Štěpán  Kotrba
30. 6. 2006 ČTK: Rada žádá ředitele ČRo, aby zastavil přípravy dalších stanic   
23. 1. 2006 Krutá pravda o Rádiu Wave Bohumil  Kartous
20. 1. 2006 Rádio 1 a Reflex: barterově vyměňovaný prostor pro vzájemnou propagaci Štěpán  Kotrba
19. 1. 2006 Potůček teče, vlna se valí... Štěpán  Kotrba
18. 1. 2006 Vlna spláchne i potůček špíny Štěpán  Kotrba