Česko nakonec na konferenci kmitočty, které chtělo, protože čeští zákonodárci, regulátoři, experti i provozovatelé byli - narozdíl od slovenských - připraveni. Koncem letošního roku by se mělo také rozhodnout, jak ČTÚ a RRTV vyřeší zemské digitální vysílání v systému T-DAB (T-DMB) a otázku 12. televizního kanálu, který nyní používají celoplošné analogově vysílající televizní stanice - Nova a ČT2.

Podle Evropské unie musí ke switch off dojít na celém kontinentu nejpozději 31. prosince 2012, takže teoreticky dalším "magickým" termínem by mohl být i 12. 12. 2012. To je ale nutno chápat jako technologicky nejzazší termín. Pak nastane analogová tma na celém kontinentu. Ten, kdo má dnes strach ze switch off, jsou komerční televize, pro které je proces digitalizace procesem finančně náročným a riskantním. Stejný je totiž objem peněz z reklamy, která je doposud živí. Nové samostané digitální televize ale segmentují trh jinak a způsobí brutální propad příjmů stávajících výrobců komerčních hvězd.

Přeorientování se na tzv. "triple play" - přenosu hlasu, videa a dat jako zdroje obživy je kvůli zažitým stereotypům diváků i televizních pracovníků noční můrou všech finančních ředitelů komerčních televizí. Přežijí ho jen ti nejsilnější. Přeorientování na nové technologie znamená rozsáhlé změny v organizaci výroby, změny v kvalifikaci lidí, změny hardware výrobního řetězce, v některých komerčních multiplexech i změny uži vatelových antén, rozvodů STA a přijímcích dekodérů. Alespoň jeden multiplex totiž bude už v kódování MPEG4, a to nejen kvůli televizi s vysokým rozlišením obrazu HDTV 1080i či dokonce 1080p. Hlavně kvůli ceně za šíření jednoho programu.

Standardní program v kódování MPEG4 by mohl vyjít prvozovatele daleko laciněji. HDTV televizní obraz s rozlišením 1920 x1080 pixelů při stávajících datových tocích MPEG-2 zabere 24-30 Mbps, při kódování do MPEG-4 pouze 12-15 Mbps. V případě 1080i (interlaced) a kódování MPEG-2 zabere obraz 16-20 Mbps, při MPEG-4 pouze 8-10 Mbps. Statistické multiplexování (dynamické přidělování kompresního poměru dle charakteru vysílání a dynamice pohybujícího se obrazu ) přinese ještě větší úsporu. 1080i znamená, že namísto 480 řádek je obraz rastrován prokládaným (interleased) signálem o rozlišení 1920 x 1080 pix. 1080p znamená, že se tak děje v "progresivním", neprokládaném módu. Formát 1080i byl představen v roce 1984 na výstavě NAB v Las Vegas. 82" televizor Mitsubishi WL-82913 LCoS Rear-Projection TV má požadované rozlišení 1920x1080pix, stejně jako 65" či 103" 1080p plasma Panasonic nebo špičkový 30" počítačový monitor Dell UltraSharp 3007WFP Wide-screen Flat Panel LCD Monitor .

Ale na dveře už klepe D16 Anamorphic rozlišení 2880x2048pix, uHDTV 4046 x 2048 pixelů s barevným prostorem GRGB, vhodné i pro malá kina... Jako je Sony Cinealta 4k projektor. Digitální kinematografická kamera "Origin" s rozlišením "double" uHDTV měla světovou premiéru na National Association of Broadcasters show v Las Vegas, 5. dubna 2003.

V Asii lámou rekordy. Tchajwanská firma CMO (Chi Mei Optoelectronics) na Cebitu 2006 předvedla komerční 56" Quad-HDTV LCD panel V562D1 s rozlišením 3840x2160 pix. Japan Broadcasting Corporation vyvíjí uHDTV televizory. Laboratoř STRL (Science and Technical Research Laboratories), která patří japonské státní televizi NHK, už pokusně vysílala dokonce "double" uHDTV-u signál na vzdálenost 260 km po optické lince HDSDI (SMPTE 292M) s rozlišením 7680 x 4320 pix s šedesáti snímky za sekundu a 24kanálovou zvukovou aparaturou 22.2, testovala příslušné kamery uHDTVp 250-140 Mbps HDCAM, až 450" televizory, projektory a stovekterrabytové diskové recordery . Počítá se satelitním vysíláním v pásmu 21 GHz . Její systém Super HiVision má neuvěřitelné nároky na kamerový systém - signálová sběrnice 24 Gbbps, v tuto chvíli používá 16 MPEG-2 enkódovacích čipů, signál je pak comprimován na 250 Mbps. Pro srovnání: "normální" HDTV signál má 1.5 Gbps a 20 Mbps pro MPEG2 kompresi. Komerční start plánuje na období 2020 - 2025 v souvislosti s rozvojem Blue-Ray záznamu obrazu a HVD (Holographic Versatile Disc) .

Dalším přechodným formátem může být 4HDTV se specifikací obrazu podle normy WQUXGA 3840x2400 - 4x(1920x1200 HDTV). Doposud nejvyšším uvažovaným rozlišením je širokoúhlé WHUXGA 7680x4800 pix. Widescreen High Ultra eXtended Graphics Array. Doposud "akademické" rozlišení videokamer 4K je 4096x6144 pix. Existují ale i experimentální vědecké kamery s 50 i více megapixelovým rozlišením či speciální 3D koncept IVVV (Interactive Virtual View Video) Heinrich-Hertz-Institutu v Německu, vycházející ze standardu uHDTV a přinášející uživatelský 3D výřez obrazu prostřednictvím HMD displaye. Představen byl na veletrhu IFA 2001 v Berlíně.

souvislosti ZDE

"640K ought to be enough for anybody."

Dá se říci s určitou mírou zkreslení, že do jednoho současného analogově šířeného televizního programu se vejde celý multiplex. Ukažme si na příkladu stávajícího vysílání v přechodném multiplexu A, jak ovlivňuje kvalita obrazu i zvuku množství programů v pevně dané šířce pásma (bandwidth) 8 MHz - 22,12 Mbps. Při stávající kompresi MPG2 má ČT 1 se standardním rozlišením 4:3 - 720x576px přidělen datový tok 3,5 Mbps, ČT 2 3,75 Mbps, zpravodajská televize mluvících hlav ČT24 pouze 3 Mbps, rzchlá, sportovní ČT24 ale 4,25 Mbps. ČRo 1 - Radiožurnál zabírá svým stereo zvukem 160 kbps, ČRo 2 - Praha stereo 192 kbps, ČRo 3 - Vltava stereo 192 kbps, převážně hudební ČRo 4 - Radio Wave stereo 192 kbps, stanice vážné hudby ČRo D-dur stereo plných 256 kbps, zpravodajská stanice ČRo Rádio Česko má vzhledem k logice zpravodajství pouze monofonní zvuk a zabírá tak pouhých 96 kbps. "Vědecká" stanice ČRo Leonardo má přidělen stereo zvuk a 160 kbps. Do vysílání se musí vejít ještě komplex EPG, MHP, zvláštní meteovysílání - MHP počasí ČT24 a případně další multimediální obsah Českého rozhlasu.

Pilotní projekt DVB-T multiplexu firmy Czech Digital Group o celkové kapacitě 23,42 Mbps šířil signál "spřátelené" Prima TV o velikosti 720x576px 4,75 Mbps a kvalitě zvuku 256 kbps, zatímco Óčko mělo rozlišení pouze 544x576 px, obraz 2,25 Mbps a zvuk 192 kbps. "Parlamentní" 24cz měla rozlišení pouze 352x576 , spotřebovala 2,5 Mbps na obraz a 128 kbps na mono zvuk. Rádia jako např. Evropa 2 spotřebovala pro stereo zvuk 192 kbps.

V případě komprese MPEG4 by byla celková kapacita či množství programů prakticky dvojnásobné.

Triple play médií veřejné služby spolu se samostatným multiplexem je tedy logickým vyústěním programových snah o komplexní uspokojení širokého spektra posluchačů, diváků a čtenářů. Ano, i čtenářů. Protože rozhlas má svůj tištěný týdeník, televize sice přišla o týdeník Televize, ale má zase rozsáhlý teletext. Dlouhodobá je snaha obou institucí poskytovat nezávisle na vysílání rozsáhlý multimediální obsah a služby na internetových stránkách a to i ve spolupráci s ČTK. Nyní, po několika letech právní nejistoty telekomunikačních operátorů, tedy i provozovatele přechodného multiplexu A, přijde na řadu řada služeb napojená na dosluhující statickou telefonii i mobilní telefonii 2. generace ve formě ipTV a ipR, TVoDSL a RoDSL či dalších verzí televizního a rozhlasového vysílání prostřednictvím internetového protokolu TCP-IP či nastupujících sítí mobilních komunikací 3. generace. "Televizní" digitální multiplex DVB-T a "rozhlasový" T-DMB umožní médiím veřejné služby kooperovat na společné vrstvě služeb, jejichž provozování v multiplexu veřejné služby jim přikazuje zákon: obsahu elektronického programového průvodce a obsahu "superteletextu" či videteletextu" MHP - Multimedia Home Platform. Oběma institucím zákon umožňuje poskytovat multimediální obsah. Nebude to tak dlouho trvat a sportovní přenosy budou diváci na velkých plazmových obrazovkách chtít vidět v plné kvalitě HDTV 1080p a prostorovým zvukem 5.1. Kvalita přenosu koncertů se bude muset blížit studiovému záznamu, prodávanému dnes pouze na CD discích. Nabídka těchže zvuků na internetu formou "on demand" bude další alternativou uživatelského "selfprogramingu". Rádio se změní na Vaše rádio. Vy si budete rozhodovat, co chcete poslouchat. A jestli si "nabijete" váš iPod přes noc či během pracovní doby z internetu rozhlasovým či tlevizním programem, nebo vezmete zavděk jiným příjmem prostřednictvím mobilu a handsfree, bude v zásadě jedno.

Není proto logický důvod zdržovat náběh stávajících technologií, blokovat tvorbu nového obsahu, prodlužovat lhůty pro switch off až do konce roku 2011, ale naopak. Je nezbytné zkrátit souběh analogového a digitálního vysílání na minimum jako jinak zbytečné plýtvání penězi. Ty budou potřeba na masivní nabídku obsahu a rozšíření programové nabídky do stávajícího "starého vysílání", digitalizaci možných celuloidových archivů v maximálních možných rozlišeních, nové multimediální programy, specializovaně vytvářené pro nové, digitální příležitosti a způsoby šíření obsahu. A příležitost přeje pouze těm, kteří budou v pravý čas správným způsobem připraveni. Budoucnost je zde.

Autor je členem Rady Českého rozhlasu

souvislosti ZDEZDEZDE