23. 6. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
23. 6. 2006

K článku o Václavu Bendovi

Paní Darina Martykánová a pan Jakub Rolčík komentují můj článek o Václavu Bendovi a vytýkají mi především jeho kladné vyzdvižení v otázce názoru na generála Pinocheta. Předně bych chtěl upozornit paní Martykánovou, že věta „…stejně jako za totality se nehodlá přizpůsobovat scestným paradigmatům a politicky korektním trendům" není myšlena tak, že by scestná paradigmata byla lidská práva, scestnými paradigmaty mám na mysli a priorní postoj ke kontroverzní osobě jako byl Pinochet (tím neadoruji diktaturu, ale vyslovuji uznání nad přístupem Bendy, který rozhodně nevyznával mnohými jedinci médii uplatňovaný postoj „s jistými lidmi není slušné nemluvit“).

Přesně jak jsem čekal, citace Bendy byly vloženy do mých úst. Paní Martykánová mi vytýká, že jsem Bendův výrok hájící Pinocheta nechal bez komentáře. Mě to naopak přišlo správné a objektivní, ať si na to udělá každý názor sám. Pinocheta však neadoruji, uznávám, že represe byly mnohdy brutální. Rozhodně mi však přijde nepřiměřené srovnání chilského AUTORITATIVNÍHO režimu s nacistickou TOTALITOU, jak píše pan Rolčík. Mějme na paměti, že hitlerovský režim byl cílený a založený na etnickém teroru a rasové nenávisti. Na rozdíl od Pinochetovy junty, která vznikla jako reakce na komunistické nebezpečí a Pinochet po několika letech předal moc demokratické vládě. To by se v totalitním režimu nikdy nestalo. Osobně si myslím, že Pinochet reagoval adekvátně (svržení Allendeho), avšak neadekvátními prostředky (kruté represe).

Pan Rolčík se ptá, v čem byl Allende špatný. Šlo přece o legálně zvoleného politika. Ano, Allende bývá vykreslován jako ten chudák, který chtěl blaho pro chilský lid a ti zlí „polofašističtí“ generálové jej svrhli. Učebnice historie jsou plné hesel jako operace Colombo, téměř nikde se však nedočteme o „demokratickém“ Allendovi. Vždyť již on sám se choval jako diktátor. Zatímco chilští obyvatelé trpěli hladem a chudobou, „pokrokový“ Allende se choval jako správný buržoa. Zatímco chilským obchodům chyběly často základní potraviny, Allende měl jeden z nejlepších vinných sklepů v Chile a jeho stůl byl stále plný velkého množství jídla a delikates. Celé chilské hospodářství téměř nefungovalo, zato však Allende nakupoval přímo od cizích států drahé obleky, šperky a hedvábné kravaty.

Za Allendeho „demokratické“ vlády byla zakázána volnost šíření myšlenek, noviny a tiskoviny kritizující vládu (nikoli žádné „krajně-pravicové“, ale svobodné a nezávislé deníky). Allende všechny odpůrce nazýval „fašisty“ a „reakčními buržoalisty ve službách USA a CIA“. Násilné akce páchané v Chile byly připisovány na vrub „buržoazním pravicovým živlům“, avšak je pravdou, že je ve valné většině páchaly levicové teroristické bojůvky. Chilskou společnost nepostavila proti sobě a nepolarizovala vojenská junta, nýbrž Allende svým umělým nayšováním třídní nenávisti.

Allende proslul typickým předkládáním falešných vizí lepší budoucnosti chudým. Přitom je pravda, že chudým pomohl málo, ne-li vůbec. Allendeho vláda se o tyto lidi nikdy nestarala, místo bydlení a práce jim dala jen sliby, které nikomu nepomohly. Vláda Lidové jednoty převzala (spíše ukradla) téměř 80% chilského a mezinárodního průmyslu bez ohledu na jeho velikost, či důležitost. Dohled nad přebíráním závodů a půdy měli extremističtí teroristé, v tom sice Allendeho vláda nebyla namočena přímo, ale je pravda, že tyto tlupy podporovala morálně.

Allende amnestoval a legalizoval levicové partyzánské teroristické tlupy, které neblaze prosluly terorem Chilanů a vládou Lidové jednoty byly tyto bandy označovány za „mladé idealisty“. Zatímco tito lidé byli propouštěni a legalizováni, do kriminálu byli posílání lidé, kteří se režimu z jakéhokoli důvodu znelíbili, ať již šlo o majitelé podniků, soukromé zemědělce, či novináře kritizující vládu. Kde v této chvíli byla kupříkladu Amnesty International, zůstává otázkou.

Vláda Allendeho znamenala jen chaos, bídu a utrpení. Nechci ospravedlňovat a vyzdvihovat násilná řešení, ale z historie i reality známe, že takové situace v drtivé většině končí buď občanskou válkou, či krvavým střetem dvou znepřátelených skupin. Na to, co a kdo je pro koho menší zlo, ať si každý udělá názor sám.

A k problému „Pinochet kontra demokracie“ bych ještě rád dodal jedno. Pro českou společnost je typické, že jakmile se vyjádří (nikoli bezmezný obdiv!), ale jisté uznání dílčích bodů činnosti, či zapochybování nad absolutní stigmatizací určité kontroverzní osoby „z pravého břehu“, hned se spustí lavina kritiky zpochybňující demokratické smýšlení, či pomalu duševní zdraví. Naproti tomu strana, jejichž představitelé často absolutně adorují komunistické vrahy typu Gottwalda, či Stalina, je označována za standardní a demokratickou a všemožně se bojuje proti údajné „antikomunistické hysterii“, namířené proti ní. Ale v pořádku, máme přece demokracii, a tak říkejme co chceme.

                 
Obsah vydání       23. 6. 2006
23. 6. 2006 Budeme zas privatizovat ČEZ? František  Hezoučký
23. 6. 2006 Kubiceho aféra: Oč tu běží? Pavel  Urban
23. 6. 2006 Trestní oznámení a stížnost ministra zdravotnictví na "neznámého" pachatele David  Rath
22. 6. 2006 Časopis ČLK - ekonomický přehled
23. 6. 2006 Tady je to stejně blbý Bohumil  Kartous
23. 6. 2006 Do Schengenu nebo do ....?! Ladislav  Žák
23. 6. 2006 Vynesl Topolánek nečekaně novou kartu? Miloš  Dokulil
23. 6. 2006 Hon na komunisty: návrat do padesátých let?! Andrea  Cerqueirová
23. 6. 2006 Krůpěj deště Bohuslav  Reynek
22. 6. 2006 Komentář ke komentáři II. Alex  Koenigsmark
23. 6. 2006 Michael  Marčák
23. 6. 2006 Privatizace veřejných služeb nevede k nižším cenám Eduard  Zeman
23. 6. 2006 Od čtvrtka do čtvrtka Irena  Ryšánková
23. 6. 2006 Lidská práva nejsou scestné paradigma! Darina  Martykánová
23. 6. 2006 Velkodušný zastánce brutální diktatury Jakub  Rolčík
23. 6. 2006 K článku o Václavu Bendovi Ondřej  Šlechta
23. 6. 2006 Hádej, kdo přijde na večeři! Darina  Martykánová
23. 6. 2006 Volby Jaroslav  Hutka
23. 6. 2006 Jsem obětí feministek Lenka  Vytlačilová
23. 6. 2006 Ani nenávisť nepozná hraníc Gustáv  Murín
23. 6. 2006 Michael  Marčák
23. 6. 2006 Omluva Janu Piňosovi Ivan  Brezina
22. 6. 2006 Guantánamo není americký gulag, aneb Kam s jejich uvězněnými? Josef  Brož
23. 6. 2006 Opční protokol proti mučení vstupuje v platnost
23. 6. 2006 Německo-české vztahy potřebují podstatné zlepšení Radek  Vogl
22. 6. 2006 Den, který prohrál Hitlerovi válku Richard  Seemann
22. 6. 2006 O domácím násilí Jan  Potměšil
22. 6. 2006 Spojené státy přišly s proklamací, že „nejste-li na naší straně, stojíte proti nám“ Felipe Pérez Roque
22. 6. 2006 Světový kongres Československé společnosti pro umění a vědy v Českých Budějovicích Michal  Giboda
22. 6. 2006 Prodám šéfa, zn: levně Václav  Dušek
22. 6. 2006 Kybersocialismus Milan  Valach
22. 6. 2006 Shopping mall není městotvorný element Jan  Mech
21. 6. 2006 Život v Bagdádu (jak ho líčí americký velvyslanec)
22. 6. 2006 Podoba historického kompromisu Martin  Kunštek
12. 6. 2006 Hospodaření OSBL za květen 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce