Viceprezident Spolkové lékařské komory Andreas Crusius prohlásil, že "navzdory nedostatečnému financování zdravotnictví v Německu máme v důsledku mimořádně vysokého nasazení zde přítomných kolegyň a kolegů přesto dobrou zdravotní péči."Odmítl přitom tvrzení některých politiků, že existují miliardové úspory v této oblasti, které musí být vyčerpány. "To není jen věcně falešné, ale také perfidní, protože politici chtějí od sebe vlastní selhání odvrátit.Proto říkám spolkovému ministru financí a celé vládě, že nyní se bude náš tlak zvyšovat". Crusius v této souvislosti prohlásil, že je již dále neudržitelné zdarma pracovat v nemocnicích, podfinancovávat ambulantní péči a nedostatečně platit zdravotnický personál. Ekkehard Ruebsam-Simon z organizace Medi obvinil politiky velké koalice, že se snaží chirurgickými řezy zastřít své triky a klamat zdravotnickou veřejnost. "My lékaři jsme se naučili bojovat, my můžeme vydržet!".

Hlavní kritikou demonstrujících ve všech protestních dnech směrem k politikům je obvinění, že se snaží "podstrčit černého Petra podfinancování zdravotní péče lékařům, kteří, aby udrželi systém, pracují bez odměny". Ze statistiky vyplývá, že němečtí lékaři pracují průměrně 46,1 hodin týdně v zemi, kde je 38 hodinový pracovní týden. Osm procent mladých lékařů pod 35 let dokonce více jak 60 hodin. Protesty kromě pracovních podmínek jsou zaměřeny proti zákonu "O zlepšení hospodaření s lékovými prostředky", protože podle jejich názorů racionalizační působení znamená v zásadě "špatné nastavení výhybek". Očekávané úspory podle názorů lékařských organizací mohou v důsledku předpokládaných bonusů a malusů negativně ovlivnit léčbu pacientů drahými léky a žádají proto zákonodárce o jeho stažení z programu.Dalším požadavkem je pak omezit papírování, kterým je práce lékařů zatížena.

Zasedání lékařského sjezdu bylo zahájeno den poté, co zdravotnický personál univerzitních klinik přerušil na jeden týden stávku, aby mohl provést nejdůležitější operace, které byly odloženy. Naděje, že vlastně tím konečně skončila, protože tarifní sdružení zemí TdL uzavřelo dohodu s veřejnými službami, které údajně platí i pro lékaře, se ukázaly zcela liché. Koncem týdne na hlavním shromáždění Marburgského svazu delegáti dali zcela jasně najevo, že tuto tarifní dohodu neakceptují. Zástupce vedení Lutz Hammerschlag prohlásil, že "žádný lékař nebude akceptovat tarifní smlouvu, která nebude podepsána Marburgským svazem". Upozornil, že budou zahájeny stávky komunálních klinik, pokud by ztroskotala tarifní jednání, která v současné době pokračují v Hannoveru. Pokud nebudou opět zahájena tarifní jednání, pak bude stávka univerzitních a zemských klinik pokračovat nejméně dalších čtrnáct dní. Jak známo, lékaři těchto zařízení žádají zvýšení mezd o 30 procent, lepší pracovní dobu, specifickou tarifní dohodu a upozorňují, že pokud se tak nestane, nepůjde zastavit odliv lékařů. Již nyní se 12 500 odborných lékařů vystěhovalo do zahraničí.

Dohoda tří velkých stran tzv.Koalitionsvertrag CDU, CSU, SPD zdůrazňuje velký politický význam zdravotnictví. Nejen jako garanta zajištění vysoké zdravotní péče o osmdesátimilionové obyvatelstvo, ale i největšího zaměstnavatele, v jehož řadách stojí na čtyři miliony pracovníků.

Upozorňuje, že vysoká lékařská péče pro každého má dnes cenu a ta se odráží ve stále rostoucích výdajích, způsobených zdravotním pokrokem a demografickým vývojem. Aby bylo možno vyrovnat se s tímto vývojem, který se projevuje značným finančním tlakem, je zapotřebí podle velké koalice modernizaci zdravotnického systému. Zachována má přitom být svobodná soutěž mezi soukromými a ze zákona určenými pojišťovnami a lékař by měl mít svobodu určit si vlastní volbu. Moderní sociální stát bude muset svým občanům zajistit povinné pojištění vzhledem k tomu, že stále rostoucí počet populace jej nemá. Ačkoliv uplynulo již více jak půl roku od přijetí dokumentu o velké koalici, na obzoru se zatím neobjevuje řešení, což se odráží na stále rostoucí nevoli mezi lékaři a zdravotníky vyjádřené již třemi celostátními protestními dny a několikatýdenní stávkou univerzitních a zemských klinik, nyní přechodně na týden přerušenou.

Proto slovem do pranice byl nedělní interview předsedy sociálně demokratické poslanecké frakce ve Spolkovém sněmu Strucka pro "Bild am Sonntag". Prohlásil na adresu lékařů, lékárníků a výrobců léků , že "plánovaná zdravotnická reforma potřebuje drastické úspory i přes očekávaný odpor. Špek na tomto systému musí být konsekventně odbourán". Zvláště Struck se vyslovil proti "drasticky" stoupajícím platbám za léky, které v prvém čtvrtletí tohoto roku vzrostly o 500 milionů euro víc,než se plánovalo. "Proti tomu musí koalice přijmout účinná opatření, protože platby za léky musí klesnout". Podle aktuálních informací dnes každý druhý pojištěnec si musí platit léky ze své kapsy. Více jak polovina lidí si podle Vědeckého institutu AOK kupuje nejméně čtvrtletně prostředky proti nastydnutí a bolestem, vitamíny, minerální látky, posilující léky a prostředky na sebeléčbu. U žen to činí oproti mužům téměř 60 procent, přičemž na takto prodávané léky neexistují v lékárnách jednotné ceny.Struck přitom odmítl návrhy předsedy frakce CDU/CSU Volkera Kaudera na zavedení tzv. "zdravotní prémie". "Musíme nejprve hovořit o úsporách", prohlásil Struck, pak můžeme jednat o dalších opatřeních. Přitom počítáme s tím, že dlouhodobě bude příspěvek na zdravotnictví stejně vzrůstat přes veškerou naši snahu spořit.

Partneři velké koalice musí při nastávajících krácení výdajů spolupracovat a své usnesení v tomto směru prosadit.