12. 5. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
12. 5. 2006

Vědecký pokrok povede velmi brzo k prodloužení života

Jsou zde a ti lidé chodí mezi námi -- lidé s technologicky posílenými smysly, nadlidskými těly a uměle zvýšenou inteligencí. První lidé, kteří se ve zdraví dožijí 150 let se už zřejmě narodili. Obrovským pokrokem při prodlužování života se tento týden zabýval časopis New Scientist.

Je rok 2050 a Peter Schwartz se rozhoduje, co dál se životem. Už má za sebou dvě úspěšné kariéry a než zemře, asi za padesát let, chce ještě jednu. Tou dobou mu bude kolem 150 let.

V roce 2050 už bude proces stárnutí radikálně zpomalen -- lidem, kterým bude sto let, budou vypadat na padesát, padesátníci a šedesátníci na třicet. Nemoce už tou dobou budou téměř úplně zlikvidovány, píše britský časopis:

Schwartz nedělá nespolehlivé předpovědi. V dnešním světě, v roce 2006, je podnikatelským stratégem, který radí firmám, jak se připravit na budoucnost. Vyhlídky na "zlepšování" tělesného stavu lidí a vzrůst dlouhověkosti se však nyní berou velmi vážně. Debatovalo se o tom mj. letos v lednu na Světovém hospodářském fóru v Davosu. Americká Národní nadace pro vědu a britský Úřad pro vědu a techniku tyto záležitosti vážně zkoumají.

"Octli jsme se v klíčovém bodě obratu," konstatuje Joel Garreau, jehož kniha Radikální evoluce z něho v tomto oboru udělala známého odborníka. "Po stovky let jsme technologií měnili okolní svět. Nyní máme technologie, které budou zaměřeny dovnitř, budou měnit mozek, metabolismus, osobnost i děti."

Už v roce 2002 předpověděla pracovní skupina v Americké nadaci pro národní vědu bezprostředně se blížící vědeckotechnologickou revoluci, která povede k "obrovskému zvýšení" lidských schopností. O rok později sepsala Rada pro bioetiku amerického prezidenta seznam už reálně existujících technologií, jichž je buď už nyní anebo jichž bude v blízké budoucnosti možné využít pro zlepšení normálních lidských funkcí. Identifikovala pět oblastí:

  • Bude možné modifikovat DNA: včleňovat do dospělého lidského těla nové geny
  • Prostřednictvím chemických látek, jako jsou steroidy, bude možno zvyšovat fyzickou výkonnost lidského těla
  • Vnímání, paměť, nálady, chuť, libido a pozornost bude možno zintenzivňovat prostřednictvím psychoaktivních drog
  • Bude možno do lidského těla implantovat nové biologické i mechanické orgány nebo tkáně vypěstované z kmenových buněk, bude zřejmě možné propojit lidský mozek s počítačovými čipy
  • Prodlouží se nejen průměrný, ale i maximální věk

Žádné z těchto technologií nevznikly proto, aby se zvyšovaly schopnosti a délka života zdravých lidí. Vznikly jako terapie pro nemoce a invaliditu, avšak americká Rada nyní uznává, že všechny mají potenciál být využívány "mimo terapie" -- k posílení schopností lidského těla a duše.

V současnosti se pracuje na vypracovávání asi 40 různých chemických substancí, které budou schopny posilovat lidské schopnosti -- prodlužovat bdění, posilovat soustředění a paměť, rozhodovací schopnosti a plánování . Gerontologové začínají být přesvědčeni, že budeme schopni přímo zasahovat do procesu stárnutí a podstatnou měrou prodloužit lidský život.

Dochází také k rychlému pokroku při vývoji rozhraní mezi mozkem a strojem. Pokrok v oblasti genetického inženýrství znamená, že budeme brzo schopni přepisovat vlastní genetický kód. A nejde o budoucnost. Garreau: "Už se to děje teď."

To, k čemu má dojít v nadcházejících dvaceti až třiceti letech, bude prý nesmírně dramatické. Je to proto, že se technologie rozvíjejí exponenciálně. Jejich schopnosti se každých několik měsíců nebo let zdvojnásobují.

Za posledních 40 let se znásobila schopnost počítačů více než stomilionkrát. Očekává se, že exponenciální růst technologií bude pokračovat. Trvalo 15 let zmapovat genom HIV, genom SARS už se zmapoval za 31 dní.

Přes sto lety byla průměrná délka života v rozvinutém světě 55 let. Dnes je kolem už skoro osmdesátky. "Udělali jsme obrovský pokrok," konstatuje Sarah Harperová, ředitelka Oxfordského institutu pro stárnutí na University of Oxford. "Neplánovali jsme ale prodlužovat život."

To všechno se teď mění. Harperová konstatuje, že jsou teď vědci přesvědčeni, že bude možno prodloužit průměrný život i maximální život. Bude to pomalé a bude to mnoho práce, ale gerontologové jsou ochotni se vsadit, že už dnes žijí lidé, kteří se dožijí věku 150 let.

Jay Olshansky na universitě v Chicagu a jeho tři kolegové nedávno požadovali od americké vlády, aby investovala 3 miliardy dolarů do výzkumu proti stárnutí. Chtějí zpomalit stárnutí o sedm let.

Proč? Olshansky poukazuje na to, že riziko smrti a chorob, spojovaných se stárnutím, roste exponenciálně každých sedm let. Takže pokud by bylo možno zpomalit stárnutí o sedm let, snížilo by se riziko úmrtnosti v každém věku o polovinu. Člověk by žil dlouho a pak by zemřel relativně rychle.

Olsahnsky poukazuje na výzkum, z něhož vyplývá, že myši, vyživované vážně kaloricky omezenou dietou, žijí o čtyřicet procent déle než normálně. Zůstávají energické a živé až do pozdního věku a pak rychle umírají. Pokud by výsledky výzkumů u myší bylo možno přenést na lidi, znamenalo by to prodloužit průměrný lidský život na 112 let.

                 
Obsah vydání       12. 5. 2006
12. 5. 2006 Unionistický stranický sekretariát Štěpán  Kotrba
13. 5. 2006 Není stížnost jako stížnost Josef  Bouška
14. 5. 2006 Stávka hrozí kompletním uzavřením britských univerzit
13. 5. 2006 Při stávce univerzitních učitelů začíná jít do tuhého Jan  Čulík
12. 5. 2006 Satira v rozhlase je přípustná, ale tenhle pořad byl nevyvážený Jan  Čulík
12. 5. 2006 Sprostořekost a meze veřejné služby Štěpán  Kotrba
12. 5. 2006 Paroubek "je skutečně jak Mussolini"
12. 5. 2006 Přesná analýza situace
12. 5. 2006 Vědecký pokrok povede velmi brzo k prodloužení života
15. 5. 2006 Vysílání předvolebních spotů na obrazovce ČT
12. 5. 2006 Americký výzvědný úřad "dohlíží na telefonní rozhovory"
12. 5. 2006 Pod maskou levicové fráze Pavel  Pečínka
12. 5. 2006 O profesionální deformaci v demonstraci Oldřich  Průša
12. 5. 2006 Tatínku nebojte se, však se uzdravíte! Aneb o smrti až po volbách, pokud vůbec Jan  Paul
12. 5. 2006 O matce Milan  Libiger
12. 5. 2006 Oběti "krásy"
12. 5. 2006 Platit kartou, neplatit kartou... Patrik  Nacher
12. 5. 2006 ODS se důrazně ohrazuje
12. 5. 2006 Taškáři nebo neschopní břídilové? Jan  Polívka
11. 5. 2006 Vliv tématu marihuany na mozek novinářův Vladimír  Línek
12. 5. 2006 Marihuana, mozek novinářův a mozek neurologův Štěpán  Kotrba
12. 5. 2006 Je možné, že manipulace mozku slovem je nebezpečnější než kouření marihuany Vladimír  Línek
8. 5. 2006 Kouření konopí zřejmě zvyšuje pravděpodobnost duševních chorob Jan  Čulík
10. 5. 2006 Bayrou: Jsem ten, kdo šlechtí dostihové koně francouzské politiky Štěpán  Kotrba
11. 5. 2006 Přiznávám se. Podepsal jsem. Štěpán  Kotrba
12. 5. 2006 Upřesnění k Černobylu Vladimír  Wagner
12. 5. 2006 Tabák způsobuje rakovinu Darina  Martykánová
12. 5. 2006 Nesouhlasím s feminismem Dariny Martykánové
11. 5. 2006 Jak nám státní byrokracie zničila podnik Eduard  Vitásek
11. 5. 2006 Budyšín poprvé tváří v tvář neonacistům Radek  Mikula
10. 5. 2006 Jak řešit problémy ve zdravotnictví Petr  Wagner
11. 5. 2006 Nový česko-anglický slovník Josefa Fronka Jan  Čulík
11. 5. 2006 Promiňte, pane, císař nese komunistickou vlajku... Ema  Čulík
11. 5. 2006 Jacques: Paroubkova hra Milan  Daniel
11. 5. 2006 Vlasov nechtěl pomoci povstání v Praze Richard  Seemann
11. 5. 2006 If I were a rich man... Alex  Koenigsmark
11. 5. 2006 Feminismus jako islám Štefan  Švec
10. 5. 2006 Skutečné problémy českého zdravotnictví - z hlediska soukromých lékařů Bohumil  Kartous
22. 11. 2003 Adresy redakce
6. 5. 2006 Hospodaření OSBL za duben 2006