V televizi je hned jasné, kdo je kdo. Avšak v mezinárodním tanečním sále washingtonského Hiltonu, kde bylo mnoho hostů příliš daleko, aby pořádně viděli, v sobotu večer vznikl zpočátku zmatek. Bush řekl: "Tady jsem," ale to každého nepřesvědčilo. Ani po několika dialozích mezi oběma muži nebylo hned zjevné, kdo je kdo.

George Bush, kterému za poslední rok dává washingtonský tisk co proto, se netěší na tyto výroční recepce. Ve svém vystoupení s Bridgesem řekl sarkasticky: "Jak víte, na tyhle recepce se vždycky těším." Nepravý prezident, který vystupoval jako Bushovo upřímné já, řekl otevřeněji: "Musím předstírat, že jsem tady rád. Ve skutečnosti mě to opravdu štve." 64 procent Američanů nyní nesouhlasí s Bushovou politikou, tak nepravý prezident konstatoval: "Proč nemůžu být na recepci s těmi 36 procenty lidí, co mě mají rádi?"

Tato recepce pro novináře je jedním ze zlatých hřebů washingtonského společenského kalendáře. Začal s ní v roce 1924 prezident Calvin Coolidge. V poslední době se stalo zvykem, že prezidenti mají vystupovat jako komici.

Přítomno bylo asi 2600 hostů, většinou z médií a z politiky.

Při vystoupení obou Bushů se smáli i Bushovi kritikové. Falešný prezident opakovaně zpochybňoval postoje pravého prezidenta. Bridges opakovaně požadoval, aby se Bush pokusil správně vyslovit slova, která systematicky při svých veřejných projevech komolí (neumí například říct slovo "jaderný", místo "nuclear" (vyslovuje se anglicky "njúkliar" Bush opakovaně říká "njúkjular"). Nepravý Bush si také dělal legraci z toho, že pravý Bush často vyslovuje na veřejnosti banality: "Miluju Ameriku, protože je plná Američanů."

Pravý Bush se během patnáctiminutové scény trvale usmíval. Přítomní tleskali a smáli se. Bush s komikem měl scénku nazkoušenou, takže věděl, co přijde. Ale nevěděl o vystoupení, které pak následovalo, o kritice jeho prezidentského úřadu od politického satirika Stevena Colberta. Colbert dělal vtipy o neexistujících zbraních hromadného ničení v Iráku, o oportunistických fotografiích, pořízených na letadlových lodích a o nekompetentní Bushově reakci na hurikán Katrina.

Colbert ostře kriticky reagoval i na Bushova selhání v Iráku: "Jsem přesvědčen, že nejlepší vláda je ta, která vládne co nejméně, a podle těchto měřítek jsme vytvořili v Iráku vládu opravdu vynikající."

Bushův úsměv se pomalu proměňoval v grimasu. Na konci Colbertova vystoupení mu s Laurou krátce pokynuli a rychle odešli bez úsměvu z jeviště.

Podrobnosti v angličtině ZDE