20. 3. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
20. 3. 2006

Spojené státy a Indie: noví nejlepší přátelé?

se svoelním autora přeložil Rudolf Převrátil

George W. Bush navštívil Indii a uzavřel dohodu, kterou mnozí analytikové vítají jako historickou událost, jako obrat v geopolitice světosystému. Na první pohled se opravdu zdá, že tato cesta (některými srovnávaná dokonce se schůzkou Nixona a Maa v Pekingu) opravdu znamená podstatnou změnu postojů obou zemí. Ve skutečnosti je ale její význam možná menší, než jak se jeví navenek.

Po roce 1945, v poválečném systému uspořádání světa, byla Indie z hlediska Spojených států velmi rušivým elementem, a to z mnoha důvodů. Byla původní „neangažovanou“ mocností ve studené válce mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.

Spojené státy neměly porozumění pro důsledný, přímočarý způsob, jakým Indové obhajovali svůj názor. Neangažovanost Indie považovaly za faktické nadržování Sovětskému svazu a po roce 1948 začaly nadržovat Pákistánu, aby Indii způsobily potíže.

Indický národní kongres byl osvobozeneckým hnutím a v mnoha ohledech také vzorem pro jiná hnutí po celé Asii a Africe. Politika prvního indického premiéra Džaváharlála Néhrúa a jeho bezprostředních následovníků byla kombinací neangažovanosti, aktivní podpory všech protikoloniálních hnutí a jisté varianty sociální demokracie uvnitř země. Indie se také snažila posilovat svou vojenskou moc. Protože Spojené státy nechtěly tyto její ambice podporovat, Indie kupovala zbraně a letadla od Sovětského svazu, což Spojené státy ještě více iritovalo.

Indický národní kongres však prošel stejnou ochromující deziluzí, jaká postihla všechna podobná hnutí v 70. a 80. letech minulého století. V 90. letech už Kongres ztratil někdejší lesk a v letech 1996 až 2004 vládla Indii pravicová strana, hindská šovinistická Bharátij džanata párti (Bharatiya Janata Party, BJP). V období po skončení studené války už Kongres nehlásal neangažovanost ani protikolonialistickou solidaritu, a doma dělal jen málo, co by připomínalo sociální demokracii.

Za posledních pět let došlo v obou zemích k důležitým změnám. Ekonomický rozvoj proměnil Indii v jednu z hlavních oblastí poskytujících služby informatice USA. Indové ve Spojených státech, kteří získali značné jmění v informatice a jiných oborech, udržují svazky s mateřskou zemí, a protože jsou politicky konzervativní, naléhají na indickou vládu, aby posilovala vztahy s USA.

Na druhé straně Spojené státy se dostaly kvůli politice Bushova režimu do značné politické izolace. Indie je dnes jednou z mála zemí, jejichž obyvatelstvo má podle průzkumů veřejného mínění příznivý názor na Spojené státy. To neznamená, že v ní už neexistuje velmi velká skupina s nepříznivými názory, ale vcelku se Indie pohybuje opačným směrem než tradiční spojenci Spojených států jako západní Evropa nebo Jižní Korea.

To vše vytváří pozadí pro cestu, na níž vyvrcholila jednání mezi Indií a Spojenými státy o pomoci USA indickému jadernému programu. Indie byla jednou z pouhých tří zemí, které odmítly podepsat smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Dalšími členy trojice byli Pákistán a Izrael. Všechny tři země vyvinuly jaderné zbraně. USA až dosud oficiálně ostře odmítaly indický jaderný program a když Indie uskutečnila roku 1998 jaderné výbuchy, Spojené státy do ní omezily vývoz jaderných technologií.

Nyní Spojené státy radikálně změnily svůj postoj. Smlouvou se zavázaly prodávat Indii jaderné palivo i technologii bez ohledu na skutečnost, že Indie nadále nemíní podepsat smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Pomoc se samozřejmě vztahuje pouze na mírové využívání jaderné energie a je spojena s inspekcemi, ovšem pouze v závodech zabývajících se mírovým využitím jádra. O tom, které závody jsou určeny k mírovým účelům a které k vojenským, bude rozhodovat Indie. Bush uvítal dohodu jako začátek „strategického partnerství“.

Co získá Indie touto dohodou, je zcela zřejmé. Dostane potřebnou technickou pomoc, která jí umožní urychlit vlastní jaderný program. A bude de facto uznána jako legitimní jaderná mocnost víceméně stejné kategorie jako pět stálých členů Rady bezpečnosti. Za to vše se nemusela vzdát skoro ničeho.

Co získají Spojené státy, tak zřejmé není. Říká se, že Spojené státy chtějí posílit Indii jako protiváhu potenciální vojenské a politické moci Číny v Asii. Dejme tomu. A Spojeným státům se dostává přátelského gesta od významné mocnosti, což je pro ně v těchto letech velmi vzácné zboží.

Proti dohodě se ale okamžitě zvedla silná palba. V Indii jsou nespokojeni všichni, kdo nesouhlasí s geopolitickým příklonem ke Spojeným státům, včetně koaličních partnerů Indického národního kongresu v zákonodárném sboru. Ve Spojených státech se na dohodu pálí z celého politického spektra kvůli tomu, že znamená de facto likvidaci smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Navíc samozřejmě obrací vniveč celou argumentační základnu v kauze Íránu, protože Írán ve skutečnosti žádá totéž, co dostala Indie. A velmi nespokojen je samozřejmě Pákistán, protože Bush dal ihned jasně najevo, že o uzavření podobné dohody s ním Spojené státy neuvažují.

Skutečnou otázkou je, k čemu to všechno povede. Kritikové v Kongresu USA jsou už připraveni prosadit, aby byla smlouva schválena pouze po splnění určitých podmínek. A je docela pravděpodobné, že pokud uspějí, Indie tyto podmínky odmítne. Jestliže se tak stane, sympatie indické vlády ke Spojeným státům pravděpodobně vymizí, ale vztahy mezi Spojenými státy a Pákistánem, už tak napjaté, se ještě zhorší.

Indie v každém případe dopadne dobře. Rusko se už nabídlo, že jí bude prodávat jaderné palivo, přičemž právě tomu se Spojené státy snažily v minulosti zabránit. Dnes však už nemají k dispozici žádný dobrý argument. Navíc je dále oslabena jejich problematická kauza proti Íránu. A severokorejská vláda se určitě chechtá na celé kolo.

Celková bilance historického průlomu: řada kladných bodů pro Indii, další nezdar pro diplomacii USA. Namísto strategického partnerství přináší dohoda další zrnka písku nahlodávající geopolitickou pozici USA.

Zdroj: FERNAND BRAUDEL CENTER
Binghamton University, USA
© Immanuel Wallerstein 2006

Všechna práva vyhrazena. Autor dává svolení šířit tento text elektronicky a publikovat ho na nekomerčních internetových stránkách, pod podmínkou, že nebude krácen a že bude publikováno toto copyrightové oznámení. Přejete-li si text přeložit, publikovat ho na komerčních stránkách či tiskem, obraťte se na autora.

distributed by Agence Global

Cílem těchto komentářů, vydávaných dvakrát měsíčně je uvažovat o světové scéně nikoli z perspektivy novinových titulků, ale z dlouhodobého hlediska.

                 
Obsah vydání       20. 3. 2006
20. 3. 2006 Druhá kniha Miloše Zemana a dva příklady mentální úrovně českého tisku II. Bohuslav  Binka
20. 3. 2006 Lékaři, víno Alex  Koenigsmark
20. 3. 2006 Ježek na stromě Jaroslav  Hutka
20. 3. 2006 Spojené státy a Indie: noví nejlepší přátelé? Immanuel  Wallerstein
20. 3. 2006 Michael  Marčák
20. 3. 2006 Bez tebe Jaroslav  Vrchlický
20. 3. 2006 Bůh nemá tvář Jan  Paul
20. 3. 2006 Vzestup Zelených je dobrá zpráva Boris  Cvek
20. 3. 2006 „Mám radost z představy, že dobrý britský právník bude mít povědomí o českém filmu“
20. 3. 2006 Porážka, nebo vítězství? Josef  Provazník
20. 3. 2006 Americký soudce nařídil Googlu, aby vládě vydal vyhledávací data
20. 3. 2006 Nej, nej, nej, láska mezi stranou a lidem Ladislav  Žák
20. 3. 2006 Česká televize uvádí na pravou míru... Štěpán  Kotrba
20. 3. 2006 Blairův skandál pokračuje
20. 3. 2006 Bělorusko: Evropa a USA určují vítěze před hlasováním
20. 3. 2006 Životopisy kandidátů na prezidenta Běloruska - volby 19. března 2006
20. 3. 2006 Bělorusko: Lukašenko vyhrál volby
20. 3. 2006 Jsme v jedné Unii? Oldřich  Průša
20. 3. 2006 Metafyzika pohlavnej lásky Sylvia  Rychlá
20. 3. 2006 Moderní tragikomedie Jiří  Jírovec
20. 3. 2006 Jak nám pan prezident udělal čáru přez rozpočet Tomáš  Gal
20. 3. 2006 Televize není nezkrotná! Jan  Motal
20. 3. 2006 Hnutí bez televize - za zábavnější život
20. 3. 2006 Mark Twain – cestovatel Irena  Zítková
20. 3. 2006 Globální důsledky čínských hospodářských reforem Miloš  Pick
19. 3. 2006 Koheze, nebo kolize? Na co také jsou euromiliardy
20. 3. 2006 Irák: Má demokracie ještě nárok? Lubomír  Molnár
17. 3. 2006 Duha: Rozplétání nespletených sítí Vojtěch  Kotecký
20. 3. 2006 Bohatá stařenka a nezištný přítel Vladimír  Rott
19. 3. 2006 Monsanto: 100 milionů dolarů kompenzací
20. 3. 2006 Homosexuálové vypískali na berlínské univerzitě polského prezidenta Richard  Seemann
20. 3. 2006 Čeká Francii generální stávka? Simone  Radačičová
20. 3. 2006 Tomáš Krystlík v MFD zkresluje význam německé okupace
20. 3. 2006 Kubánsko-floridská stopa: počkáme až se ministr Svoboda opět převlékne? Michal  Brož
20. 3. 2006 Bývalá vysoká americká soudkyně varuje, že by v USA mohla vzniknout diktatura
20. 3. 2006 Blaira varovali poradci: „Americká strategie v poválečném Iráku je strašná“
20. 3. 2006 „Naše přednašima“ aneb tip na předvolební trhák v postfeministickém kontextu František  Schilla
20. 3. 2006 Na vlně BBC-Česko nevysílá dokonale mrtvé rádio Štěpán  Kotrba
18. 3. 2006 AI: Pište dopisy prezidentu Lukašenkovi
18. 3. 2006 CNN o ropném zlomu
17. 3. 2006 Registrované partnerství - krok do Evropy Darina  Martykánová
17. 3. 2006 Politikům se hodí, že Svobodná Evropa i česká BBC byly zrušeny
19. 3. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1. - 15. března 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce
12. 2. 2006 Hospodaření OSBL za leden 2006

Budoucnost NATO a OSN RSS 2.0      Historie >
20. 3. 2006 Česká televize uvádí na pravou míru... Štěpán  Kotrba
20. 3. 2006 Spojené státy a Indie: noví nejlepší přátelé? Immanuel  Wallerstein
14. 3. 2006 Vztahy NATO - Rusko : nová kvalita   
7. 8. 2004 Powell podepsal dohody o modernizaci radarové základny USA v Grónsku Štěpán  Kotrba
6. 8. 2004 Global Trends 2015: A Dialogue About the Future With Nongovernment Experts   
9. 7. 2004 Spojené státy tajně jednají o výstavbě raketové základny v České republice Stanislav  Kliment
21. 6. 2004 Bush: Peniaze na novú jadrovú zbraň Jakub  Topol
21. 6. 2004 OSN: Pomoc třetímu světu je nedostatečná Simone  Radačičová
13. 4. 2004 Podajú si Mečiar s Klausom ruky v NATO a EÚ? Peter  Weiss
16. 2. 2004 Francie a Británie chtějí společně stavět letadlové lodě nové generace   
2. 12. 2003 Rumsfeld odmítl pochválit novou obrannou iniciativu EU   
1. 12. 2003 Vyriešiť hádku o spoločnej európskej obrane   
16. 6. 2003 Armáda má méně, než by potřebovala, ale její nároky jsou značné Darius  Nosreti
13. 6. 2003 Rumsfeld kritizoval belgické soudy   
13. 6. 2003 Korupce při vyjednávání o koupi Gripenů pro ČR?   

Immanuel Wallerstein: Commentaries RSS 2.0      Historie >
20. 3. 2006 Spojené státy a Indie: noví nejlepší přátelé? Immanuel  Wallerstein
17. 2. 2006 Írán a bomba: mnoho povyku pro nic Immanuel  Wallerstein
22. 6. 2004 Turecko v Evropě? Immanuel  Wallerstein
11. 6. 2004 Jeden skandál za druhým Immanuel  Wallerstein
20. 5. 2004 USA a Evropa – od roku 1945 dodnes Immanuel  Wallerstein
3. 5. 2004 Stažení USA? Immanuel  Wallerstein
30. 4. 2004 Marx, marxismus-leninismus a socialistické zkušenosti v moderním světovém sytému Immanuel  Wallerstein
30. 4. 2004 Centrum a periferii bude mít i Evropská unie Stanislav  Holubec
20. 4. 2004 USA prohrávají válku Immanuel  Wallerstein
8. 4. 2004 Španělsko, Evropa a pan Bush Immanuel  Wallerstein
17. 3. 2004 Haiti: převrat ke dvoustému výročí Immanuel  Wallerstein
3. 3. 2004 Hry, které hrají celé národy Immanuel  Wallerstein
19. 2. 2004 Válečný prezident propadající se do bahna Immanuel  Wallerstein
3. 2. 2004 Rostoucí síla Světového sociálního fóra Immanuel  Wallerstein
16. 1. 2004 Pohádka o dvou zprávách Immanuel  Wallerstein