Rád bych se zeptal pana ministra Svobody, který investoval značný či spíše již jen svůj zbývající politický kapitál do image nekompromisního bojovníka se světovým terorismem, alespoň podle každé jeho druhé věty tak lze soudit, zda se vůbec kdy věnoval či bude vyvíjet podobné úsilí v případu vydání známého teroristy Luis Posada Carrilese spravedlnosti? A to ať již vlastní iniciativou nebo koordinovaně s partnery v rámci EU, kteří také až na výjimky taktně mlčí.

Luis Posada Carriles, vycvičen CIA ve Fort Benning během příprav na invazní operaci na Kubu (Bay of Pigs) roku 1961 se zařazením v elitním týmu pro vraždy a práci s výbušninou v týlu nepřítele, především se zaměřením na cíle v nejužším revolučním vedení. Po fiasku této operace, kdy JFK odmítá autorizovat eskalaci konfliktu původně přislíbeným letectvem je Posada Carriles převelen na další úkoly.

V polovině 70.let se Posada Carriles, Orlando Bosch, Ignacio and Guillermo Novo Sampollové pod dozorem bývalého spolubojovníka Felixe Rodrigueze setkávají u nových úkolů. Nejznámější je asi atentát v roce 1976 na kubánské civilní letadlo (Cubana Flight 455) při němž zahyne 73 obětí. Dnes méně známá je jen o pár týdnů dříve provedená poprava bývalého člena vlády Salvadora Allendeho, v exilu žijícího Orlando Leteliera a to explozí jeho vozu ve Washingtonu, DC. Nejdříve je jako hlavní organizátor najímající Posada Carillese usvědčen Michael Townley, původně CIA operativec později DINA, Pinochetova tajná služba. Po jeho vypovězení do USA je však zařazen do programu ochrany svědků.

Krátce nato jsou Posada Carriles tehdy již žijící ve Venezuele (ve vedení státní bezpečnostní služby DISP od roku 1967) spolu s Boschem usvědčeni a odsouzeni za letecký atentát, Posada prchá v přestrojení za kněze z vězení San Juan de Los Morros u Caracasu roku 1985, útěk kromě starých přátel zřejmě také pomáhají financovat exilové kruhy v Miami. Již o měsíc později se Posada Carriles hlásí u svého přítele Felixe Rodrigueze v El Salvadoru a povyšuje na jeho zástupce v dohlížení na místní operace Contras v Nicaragui, tedy zajišťování materiální podpory (Izraelské zbraně pro Somozu - po jeho svržení i pro Contras), pravicových guerill terorizující místní obyvatelstvo. Akce je financována částečně z vojenských fondů, ale především CIA a to z velké části obchodem s drogami.

Po skandálním odhalení (aféra Iran-Contra) a vyšetřování této praxe v Kongresu se Senátor John F. Kerry za stát Massachusetts při další příležitosti na senátním podvýboru (zahraniční vztahy) pro terorismus marně snaží Rodrigueze (naturalizován 1969, CIA) přimět k identifikaci zdroje peněz na Posadův útěk, které evidentně zprostředkoval. Podle dalších výpovědí a vyšetřování FBI vedly stopy ke jménu Jorge Mas Canosa, taktéž přítele a spolubojovníka z doby invaze a posléze vedoucí proti castrovské lobby, Cuban American National Foundation.

Například z vyšetřování v rámci Iran-Contra vyplynulo, že pozdější obětní beránek celé aféry plukovník Oliver North z týmu Národního poradce pro bezpečnost Johna Poindextra si v deníčku vedl záznam o převodu podobné sumy peněz mezi Canosou a Rodriguezem, několik měsíců před plánovaným útěkem. Kerry ovšem nakonec odmítá během těchto vyšetřování z důvodů národní bezpečnosti otevřít "plechovku plnou červů" naplno, tedy odkrýt vědomé zapojení všech složek vlády včetně prezidenta Reagana a viceprezidenta Bushe, a především obou špiček Republikánské i Demokratické strany, dále bankovního sektoru při krytí praní špinavých peněz pro tyto operace jako obchod s drogami a spolupráce s organizovaným zločinem, podpory terorismu atd.

To se týkalo především vyšetřování finančního konglomerátu BCCI v letech 1988-92, které kromě aféry Iran-Contra odstartovalo podezření praní špinavých peněz panamského diktátora Noriegy. Posléze se ukázalo, že tento uzel fungoval také pro řadu operací CIA ve spolupráci s tokem kapitálu na Středním východě, především v rámci Saudské Arábie a Pákistánu. Kerry nakonec rezignoval na úplné vyšetřování po silném tlaku ze své vlastní strany i když BCCI byla formálně zavřena. Mimochodem jedním z vedlejších výsledků tohoto vyšetřování je i připuštění civilních žalob v USA na naturalizované bývalé prominenty těchto latinskoamerických režimů, které úspěšně provádějí v posledních letech jejich oběti.

Zajímavé je, že řada postav identifikovaných v kauze BCCI se objevuje v průběhu celých 90.let ve spojení s financováním terorismu a kupodivu uskutečnění řady strategických vládních zakázek v oblasti zabezpečení a interoperability informačních systémů většiny federálních agentur včetně vojenské ochrany vzdušného prostoru a civilní letecké správy, tzv. causa Ptech/GoAgile. Jako v případě jejího hlavního investora Yassin al-Qadiho (zeť bývalého saudského ministra financí) prostřednictví další investiční společnosti BMI zapletené mimo jiné do převodů peněz pro Hamas, nebo bývalého ředitel BCCI a předního Saudského investora Khalid bin Mahfouze, podílníka BinLadinGroup, partnera v obchodní aktivitách kruhu kolem GHWB prostřednictvím Carlyle Group.

Bylo by tak velice ukvapené označit toto spojení vlády a terorismu jen jako epizody doznívající studené války, kde jak se často pohodlně tvrdí, byly takříkajíc všechny prostředky dovoleny. Například, Orlando Bosch se po odsezení trestu ve Venezuele rozhodl usadit ve Spojených státech, přičemž na jeho adresu tehdejší generální prokurátor Richard Thornburgh řekl, že by jako "nereformovaný terorista" měl být okamžitě deportován. Bosch byl ale nadále podporován jak v Miami tak na nejvyšších místech ve Washingtonu. President George H.W. Bush, zvrátil rozhodnutí FBI a Ministerstva spravedlnosti v roce 1990 a jeho žádost povolil.

Není žádným tajemstvím, že G. H.W. Bush, který začínal svoji dráhu u agentury (ředitel CIA 1976-77) ještě jako neoficiální spojka na kubánské kruhy v období invaze roku 1961, jak dokládají odtajněné dokumenty FBI z dob J. Edgar Hoovera, pojí právě s Rodriquezem nejen profesionální vztah z agentury, ale i osobní přátelství. Alespoň se jím oba nijak netají, návštěvy v Bílém domě a vánoční přání od GHWB tvoří u Rodriqeuzů rodinné album.

Stejně tak v případě nynějšího guvernéra státu Florida Jeba Bushe, který dosud pokračuje v rodinné tradici nadstandardních vztahů s radikální částí kubánského exilu. Nejdříve v roce 1989 jako manažer volební kampaně Ileany Ros-Lehtinenové (první exilové Kubánky ve funkci předsedy výboru Sněmovny reprezentantů) kde použili jako jedno z hlavní hesel kampaně "Svobodu pro Orlando Bosche!" V roce 2001 také pomohl prosadil předčasné propuštění dalších atentátníků Orlanda Leteliera z roku 1976 jmenovitě, Jose Dionisia Suareze Esquivela a Virgilia Paz Romera, kteří navíc nebyli následně deportováni, ale žijí dnes v Miami.

Zpět k postavě Luis Posada Carrilese, na konci 90. let organizuje teroristické útoky v reakci na boom turistických komplexů na Kubě, v roce 1997 je tak například usmrcen italský turista Fabio di Celmo a mnoho dalších zraněných. V roce 2000 se opět dostává na první stránky, kdy je odhalen jeho pokus o pumový atentát na kubánskou delegaci v rámci Ibero-Amerického summitu v Panamě. Posada Carriles a jeho tým je usvědčen a odsouzen k osmi letům vězení po právní bitvě až v roce 2004 nejvyšším soudním dvorem. O několik měsíců později jsou však všichni překvapivě omilostněni odcházející presidentkou Mireya Moscosovou, která má úzké vazby na Floridu. Posada Carriles se zpožděním následuje své komplice, kteří míří na Floridu a žádá počátkem roku 2005 o azyl. Cech amerických právníků a řada kongresmanů volá pro jeho okamžitou deportaci, Venezuela oficiálně žádá jeho vydání. Nakonec se nalézá vhodná klička a deportace je texaským soudcem pro domácí bezpečnost zamítnuta na základě údajné obavy z mučení v případě vydání.

V interview pro NYT z roku 1998 se mimo jiné Posada Carriles chlubí vlastnictvím několika pasů včetně amerického, přiznává a obhajuje svoji taktiku teroru a dodává, "Castro se nikdy nezmění, nikdy.. Naše práce je poskytovat inspiraci a výbušniny kubánskému lidu."

Velice podobná nit státem sponzorovaném terorismu se táhne na dalších kontinentech: výcvik a podpora mužáhedínů na Středním východě včetně skupiny Bin Ladina. Nebo známá operace Gladio, diskutovaná také Evropským parlamentem, při které byla odhalena spolupráce zpravodajských služeb designovaných uvnitř delegací NATO a údajných "levicových radikálních skupin" konce 60.let až poloviny 80.let. Která pravděpodobně stojí za několika únosy a atentáty, nejznámější asi italského předsedy vlády Aldo Mora v roce 1978.

Stát Florida, má nepochybně několik desítek let dlouhou tradici jako ideálního prostředí pro skryté operace všeho druhu od přípravy invaze na Kubu, útočiště teroristů, pašování drog apod. Pozoruhodná náhoda je také, že většina údajných pilotů z 11. září včetně Mohameda Atty prošla sítí stejných pilotních škol ať již ve Venice nebo Pensacole (Huffman Aviation a další), jejíž představitelé dříve figurovali v Iran-Contra či jiných operacích.

Dále se dozvídáme řady podrobností ze současného skandálu Able Danger tedy ohledně faktů, že minimálně tzv. hamburská skupina Atty byla alespoň rok před 9/11 během pohybu po území Spojených států pod neustálým intenzivním monitoringem části bezpečnostních složek.

Například je tak zdokumentováno jak v létě 2000, kdy Atta nejprve vystřídá neúspěšně několik pilotních kurzů, nezvládl ani naprosté základy řízení malého letadla (podobně jako další údajné letecké eso Hani Hanjour, který podle svých instruktorů nebyl schopen řídit malé letadlo od prvních pokusů o licenci opakovaně již od roku 1998 a stěží později rozeznal přístroje jumbojetu při sporadických návštěvách na simulátorech). Atta večery tráví pro údajně radikálního muslima netradičně ve strip barech a silnou konzumací alkoholu, drog. Zřejmě díky příchozím převodům několika set tisíc dolarů z UAE pro jeho hamburskou buňku, se nechává vidět.

Ve stejném období roku 2000 zadržují protidrogoví agenti DEA v jiném letadle majitele stejné školy Huffman Aviation, wisconsinského podnikatele Wally Hilliarda rekordní množství heroinu. Centrální Florida je agenty DEA označena nejrizikovější stupněm a tento letecký uzel jako nervový bod pašování drog do Spojených států trasou přes Columbii a Venezuelu. Hilliardův letecký charter jménem Discover Air (novodobý Air America?) pracoval také na reciproční reklamní bázi v rámci Republikánské volební kampaně vedené Jebem Bushem na Floridě, který se s kontakty s Hilliardem donedávna netajil. Podobná taktika privátních leteckých charterů nedávno způsobily kontroverzi ohledně tajného převozu zajatců přes evropské země.

Ve stejné oblasti centrální Floridy, jak ukazuje aktuální vyšetřování předního republikánského lobbyisty a přímého finančního podporovatele Jacka Abramoffa, zde organizovaný zločin provozuje tzv. plovoucí kasina, což je v tomto státě neregulovaná činnost generující značné zisky, ale především fungující jako masivní pračka špinavých peněz. Pravděpodobně i z obchodu s drogami. Podle Washington Post část této sítě kasin SunCruz, kterou Abramoff převzal právě od těchto struktur v deklarované hodnotě 150 mil. dolarů nikdy neuhradil, čili pravděpodobně fungoval v této akci v roli bílého koně pro širší kriminální syndikát. Adam Kidan, Abramoffův partner při převzetí SunCruz najímal spolupracovníky z prostředí mafiánských rodin Gambino a Gotti.

Neodpustím si na závěr jednu z mnoha drobných perliček této mozaiky, vice-předseda kontroverzní Národní vyšetřovací komise pro událostí 11. září, vlivný demokratický senátor Richard Ben-Veniste, zastupoval ve své soukromé advokátní praxi od roku 1982 Adler Berriman Seala. Barry Seal byl legendární drogový pašerák spolupracující s Medelínským cartelem (Pablo Escobara), který později mimo vlastní organizace provozu několika dalších osobních letadel sám často pilotoval vojenské dopravní letadlo C-123K v režii CIA s nákladem zbraní pro Contras do Nicaragui, dál do Columbie a zpět s nákladem drog. Není bez zajímavosti, že Seal operoval od roku 1981 především z letiště Mena ve státě Arkansas. Tedy v průběhu více jak dekády trvajícího působení Billa Clintona v tomto státě proslulém endemickou korupcí a zázemím pro organizovaný zločin, ve funkcích nejdříve jako generálního prokurátora a později guvernéra. Ohledně podílu místních a federální úřadů na těchto aktivitách se vedlo několik vyšetřování, Bill Clinton v tomto smyslu pro WSJ prohlásil těžko uvěřitelné, "..nic mě o tom neřekli.." Ben-Veniste také zastupoval demokratického sponzora Trumana Arnolda v Clintonově korupčním skandálu Whitewater.

Již jen z tohoto úzkého pohledu kubánsko-floridské stopy je oficiální prezentace represivní politiky Kuby velice jednostranná, nelze se divit, že místní autentický disent musí bojovat na dvou frontách jednak hájit svoji legitimitu a nezávislost na diskutabilních exilových kruzích před domácí veřejností tak i před vládnoucím režimem. Ale především jak se ukazuje v dalším plánu, dosavadní mediální masáž o událostech z 9/11 a konceptu vyhlášení války světovému terorismu postrádá veškerou deklarovanou logiku, naopak co je zcela patrné je kontinuita v používání stejných osvědčených prostředků, kontaktů a zázemí pro modifikované aktuální cíle v novém tisíciletí. Které podle vlastních slov nekonzervativních teoretiků (PNAC) současné americké administrativy, "potřebovalo nový Pearl Harbor" k akceleraci uskutečnění jejich agendy.

Definuj nebo budeš definován, naštěstí komická agitační politika, kterou v tomto směru u nás provádějí například osoby jako ministr Svoboda, poslanec Zahradil či politické křídlo uvnitř některých humanitárních nevládních organizací, je již natolik nepřesvědčivá a kontraproduktivní, že chlapci a děvčata budou muset co nejdříve přijít s nějakým novým - bohužel pravděpodobně ještě děsivějším kusem.

Zdroje

Washington Post, New York Times, Miami Herald, CNN Iran-Contra Archive, Boston Globe, Wall Street Journal

Technickou vivisekci nejen logice a fyzice odporující oficiální verzi událostí z 11.září 2001 jsem nechtěl v této tématické kubánsko-floridské stopě více komentovat. Pro úplné vysvětlení navštivte například, prezentaci organizace "Vědci pro pravdu o 9/11", kde naleznete detailní analýzy od řady odborníků nejrůznějších technických a sociálních disciplín, leteckých profesionálů, očitých svědků apod.

Shrnující přednášku Prof. Jonese je možné vidět jako audio,video, powerpoint ZDEZDE