Článek 3, odst. 1 stanoví povinnost mj. zákonodárných orgánů, upřednostňovat při veškerých postupech týkajících se dětí nejlepší zájem dítěte.

Poslanecký pozměňovací návrh na snížení věku trestní odpovědnosti (k němuž se přidal i ministr spravedlnosti Němec), však takový zájem vůbec nebere v úvahu, zcela populisticky se řídí jen "hlasem lidu", mediálně vyprovokovaným strachem z "dětských vrahů". Argument, že to lidé chtějí, by však poslanci příště mohli použít i pro znovuzavedení trestu smrti.

Tato změna však byla zcela zbytečná, neboť dětští pachatelé závažných trestných činů jsou od 1. 7. t. r. umisťování do speciálních detenčních oddělení výchovných ústavů, kde nehrozí nebezpečí útěku, ale ani to, že se od spoluvězňů přiučí trikům pro kariéru recidivisty.

Výbor OSN pro práva dítěte byl znepokojen pouhou diskusí, která se v Česku na toto téma vedla, a 24. ledna 2003 vydal při hodnocení plnění Úmluvy pro práva dítěte v České republice následující stanovisko:

Senát nyní odůvodnil zamítnutí trestního zákoníku mj. právě snížením věkové hranice trestní odpovědnosti na 14 let. Pokud jej Poslanecká sněmovna přehlasuje, nedodrží Česká republika jako účastnický stát Úmluvy toto naléhavé doporučení příslušného orgánu OSN.

Sjezd mezinárodní organizace na obranu dětí DCI (Defence for Children International) v Betlémě přijal 2. 7. 2005 deklaraci Žádné děti za mříže!, v níž je hlavní zásadou:

"Děti nepatří za mříže. Děti by měly chodit do školy. Měly by si hrát se svými kamarády. Měly by být spolu se svými rodinami." 

Žádá všechny státy mj, aby investovaly do lepší budoucnosti dětí, např. takto: "Zaveďte programy ke snížení násilí a podporujte pozitivní výchovu dětí v rodinách a komunitách a zlepšete systém sociálních podpor. Vytvářejte více příležitostí k participaci dětí na rozhodování, což ovlivňuje je i jejich komunity a posiluje jejich role jako kladných společenských činitelů. Vytvořte akční plán ke snížení počtu dětí za mřížemi, který bude obsahovat vytvoření základní linie a prostředků pro jeho snížení během 10 let o 50 %." 

Média, pedagogy a neziskové organizace pak žádá, aby podporovali a prosazovali celosvětovou kampaň "Žádné děti za mříže!".

Připomínáme též argumentaci poslance Kasala, že snížení hranice trestní odpovědnosti požadují samy děti, zúčastněné na Junior-parlamentu. Nešlo však o žádný dlouhodobě pracující a informovaný parlament dětí a mládeže, svolaný podle článku 12 Úmluvy o právu dětí na participaci na rozhodování, nýbrž o jednorázovou akci zorganizovanou některými poslanci KDU-ČSL s vylosovanými žáky vylosovaných škol z jednoho kraje na podporu jejich stanovisek. Legitimně volený Národní parlament dětí a mládeže se též zabýval touto otázkou a k snížení věkové hranice trestní odpovědnosti nepřijal usnesení.

Jakýmsi druhem zvrácené logiky při schvalování trestního zákoníku pak bylo, že snížení hranice trestní odpovědnosti se dětem "kompenzuje" obdobným snížením věkové hranice pro trestný čin pohlavního zneužívání.

Ve skutečnosti však jde o snížení hranice pro ochranu dětí před pohlavním zneužíváním ze strany dospělých. Není známo žádné odborné stanovisko, které by něco takového doporučovalo v zájmu dětí, tedy jde o porušení článku 3, odst. 1 Úmluvy o právech dítěte.

Bylo by naopak plně v duchu článku 12 Úmluvy o právu dítěte, kdyby při rostoucí psychické vyspělosti a informovanosti dětí bylo dětem od 15 let umožněno, aby uplatnily svoje právo na rozhodování, snížením hranice pro aktivní volební právo v komunálních volbách.

Z pověření Výkonné rady DCI/CZ RNDr. Miroslav PROKEŠ, předseda