13. 3. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
13. 3. 2006

Buď kapitalismus nebo obyvatelnou planetu - nemůžeme mít obojí

Jindřich Kalous shrnul článek Roberta Newmana

Na klimatické změny neexistuje jiná rozumná odpověď než zásadní společenská změna. Limity na cokoli a kvóty na něco jiného to nezajistí. Ať do nich fušujeme jak chceme, stejně nemůžeme základní pozemské systémy podporující život udržet v rámci stávajícího ekonomického systému.

Kapitalismus není udržitelný ze své vlastní podstaty. Je závislý na nekonečně expandujících trzích, na rychlejší spotřebě a větší výrobě na konečné planetě. A přece tento ideologický model zůstává ústředním organizačním principem našich životů a dokud to tak bude pokračovat, bude automaticky znemožňovat (svou neviditelnou rukou) každou zelenou iniciativu, se kterou se kdokoli bude snažit přijít.

Mnohé diskuse o energii, bez jediného slova o podstatě moci, vedou k mylné představě o šetrném zeleném kapitalismu nějak donuceném sloužit ochraně životního prostředí. Ve skutečnosti se moc soustřeďuje kolem bohatství.

Soukromé vlastnictví obchodu a průmyslu znamená, že rozhodující politickou silou ve světě je soukromá moc. Korporace budou vždy mít navrch nad sebenepatrnějšími zákony a předpisy snažícími se omezit jejich zisk. Toto překáží fungující demokracii potřebné k boji s klimatickými změnami. Jedině rozbití moci korporací a jejich převedení pod společenskou kontrolu umožní překonat globální ekologickou krizi.

Jsme vyzýváni, abychom obdivovali schopnost kapitálu podniknout rozhodnou akci, zatímco vláda váhá. Všichni chválí Wal-Mart, že vyhlásil 20% omezení svých uhlíkatých emisí. Skutečností však je, že supermarkety končí. Mezi námi a naší potravou nemohou být tak dlouhé zásobovací cesty. Nikdy více. Samotný model supermarketů je neudržitelný, pokud jde o balení, ujeté "potravinokilometry" a likvidaci tuzemského zemědělství. Malí nezávislí dodavatelé, zpracovatelé a maloobchodníci nebo obecní obchody, prodávající potraviny vyrobené v místech, stmelují společnost a omezují emise uhlíku. Totéž platí o družstevních prodejnách obsluhujících kdysi bílá místa na mapě potravinářského maloobchodu.

Všichni chválí British Petroleum a Shell za to, že postoupily od ropného byznysu k vytvoření neziskových eko-sítí dodávajících zelenou energii. Zapomínají však oslavovat korporace z Fortune 500, které nás prý všechny ochraňují, a ekologisté jsou pranýřováni jako odpůrci obchodu. Mnoho ekologických aktivistů se obává, že by se svou protikapitalistickou pozicí odcizili většinové společnosti, navzdory svým "neprůstřelným" argumentům. Není to však spíše tak, že lidi jsou ochromeni až k nečinnosti nelogickým rozporem mezi extrémním charakterem popisované krize a nijakostí navrhovaných řešení? Běžte demonstrovat před sněmovnu. Napište svému poslanci. A se kterým politickým systémem vlastně váš poslanec drží? Jmenujte jednoho, který není prokapitalistický. No dobře, jeden by se možná našel. Ale zkuste jich najít třeba pět.

Jsme lapeni mezi Scyllu klimatické změny a Charybdu ropného zlomu. Jakmile se jednou dostaneme na vrchol světové těžby ropy (kdy jí začne rychle ubývat a poptávka převýší nabídku), bude mít lidstvo k dispozici čím dál tím méně primární energie. Ropní geologové odhadují, že k tomu dojde někdy mezi lety 2006 a 2010. Odborník na ropný zlom Richard Heinberg tvrdí, že si to vyžádá úsilí srovnatelné s tím, které bylo vynaloženo na vítězství ve druhé světové válce, jestliže má většina z nás přestát toto období. Nic menšího, protože moderní agrobyznys vkládá do polí stovky kalorií fosilních energií na každou kalorii energie vyprodukované ve formě potravin.

Je to samozřejmě pěkná šlamastyka: Vůbec nejhorším osudem, který by náš živočišný druh mohl potkat, by bylo objevení velkých nových zásob ropy, nebo i kdybychom vypálili do poslední kapky veškerou ropu, o které už víme. Pak by se pouhý kolaps průmyslové civilizace stal jen vedlejší atrakcí ve srovnání s klimatickou katastrofou, kterou by to rozpoutalo. Takže když už stejně musíme odejít od ropy, proč to neudělat teď?

Řešení musí přijít zezdola, od samotných lidí. Jakmile však jednou budou založeny místní nezávislé skupiny, budou potřebovat vládní podporu v podobě přesunu technologií od státu na obecní úroveň. Jinak bude příliš drahé dostat solární panely na každou střechu, natož vybudovat místní energetické rozvodné sítě. Není to přílišná utopie a má to historický precedens: Ještě ve 20. letech 20. století měly některé londýnské čtvrtě pro své obyvatele vlastní elektrorozvodné sítě. Avšak dokud budou existovat velké energetické korporace, budou se zuby-nehty bránit odpojování celých regionů od celostátní sítě. Ani banky a zaměstnavatelské svazy nebudou neutrálními pozorovateli šťastně pozorujícími, jak je postupující participativní demokracie aktivní při omezování uhlíkatých emisí nebo jak odbory stávkují za emisní kvóty.

Existuje mnoho organizačních projektů, z nichž se můžeme poučit. Například Sdružení pro skutečnou změnu bylo založeno černošskými a hispánskými skupinami v USA, které s odbory vyjednávají spojenectví mezi "frontovými dělníky a obcemi za plotem", což znamená mezi odboráři, kteří pracují ve znečišťujícím průmyslu a čelí ztrátě zaměstnání, když jsou továrny zavírány, a těmi, kdo bydlí v jejich sousedství a bojují proti poškozování svého zdraví, když zavírány nejsou.

Musíme začít vážně plánovat nejen systém osobních emisních povolenek, ale i na jakou úroveň nastavit svůj národní příděl emisí uhlíku. Jakmile Velká Británie dostane pevný příděl emisních povolení, za co jej utratíme? Které druhy infrastruktury chceme vybudovat, přestavět nebo zlikvidovat? Které organizační struktury budou fungovat, až klimatické změny způsobí, že velká většina obcí bude "za plotem", zatímco skoro všechna pracovní místa "na frontě"? (Většina našich emisí vzniká, když jsme v práci.)

Abychom se k tomu dopracovali, musíme začít mluvit o klimatickém chaosu z hlediska toho, co je potřeba udělat pro přežití lidstva a nehledět, kam teď dospěla debata nebo kteří lidé ji zítra pravděpodobně podpoří. Jestliže přesto odmítáme nadcházející radikální změny - a dosud tak činíme všichni - existují pro to pádné geologické důvody. Zatím jsme žili v éře nadbytku laciné energie. Nikdy nebyla a nikdy více nebude možná taková úroveň spotřeby, jakou zatím známe. Ropné mezidobí, tento ojedinělý historický okamžik, toto období abnormální prosperity, nás přivedlo k víře, že nemožné je možné, že lidi v severních průmyslových městech mohou v zimě chytat bronz a v létě jíst jablka. Avšak jakkoli jsme si kvůli ropné bublině přestali připouštět existenci fyzikálních skutečností s nulovým součtem, bude moudřejší připomenout si, že nikdy nezanikly. Můžeme mít buď kapitalismus nebo obyvatelnou planetu. Jedno nebo druhé, nikdy obojí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       13. 3. 2006
13. 3. 2006 Jde o střet mezi barbarstvím a civilizací, nikoliv o náboženský konflikt
11. 3. 2006 Slobodan Miloševič nalezen mrtev
11. 3. 2006 Jak informovaly Britské listy o válce v Kosovu
13. 3. 2006 V měsíci vánic Jakub  Grombíř
13. 3. 2006 Zaujatost a zakomplexovanost II. Jan  Čulík
13. 3. 2006 Jak ČT Moravcovým diskusním pořadem zkreslila politické poměry Jan  Čulík
11. 3. 2006 V Mladé frontě Dnes Miloševiče odsoudili i potrestali Štěpán  Kotrba
13. 3. 2006 Autorka žaloby proti Miloševičovi: Nechtěli jsme, aby byl shledán nevinným
13. 3. 2006 Rozvoj Tibetu na čínský způsob - děkuji, nechci Karel  Dolejší
13. 3. 2006 Neuvěřitelně hloupý článek Josefa Víta o Tibetu
13. 3. 2006 Petra Buzková a gymnázia -- slova versus činy Radek  Sárközi
13. 3. 2006 Francie: protesty proti novému zákonu o zaměstnávání Simone  Radačičová
13. 3. 2006 Feminismus a redefinice ženství a mužství v demokratickém Španělsku Darina  Martykánová
13. 3. 2006 Je sekularizace všelékem na neduhy postmoderní společnosti? Kamil Vladislav Vaněk
13. 3. 2006 Pověz mi, kdo je nejkrásnější Zuzana  Drhová
13. 3. 2006 Zavedení GM vojtěšky může mít vážné ekologické dopady Linda  Nová
13. 3. 2006 GM nevedou k vyššímu užívání herbicidů Ivan  Brezina
13. 3. 2006 Čésky pasník, tópry pasník... Boris  Cvek
13. 3. 2006 Solární panely
11. 3. 2006 Čulík "kritizuje, ale sám má břevno v oku svém"
11. 3. 2006 Břevno v oku... Kamil  Abbid
13. 3. 2006 Umění předvolební argumentace
13. 3. 2006 Elektorát zelených i jiných očima sociologů Štěpán  Kotrba
13. 3. 2006 Nejsem překvapen, že Senát poslancům trestní zákon vrátil Jaroslav  Zvěřina
13. 3. 2006 Buď kapitalismus nebo obyvatelnou planetu - nemůžeme mít obojí
13. 3. 2006 Zpravodajství iráckého odboje za dny 15. - 28. února 2006
11. 3. 2006 Vše je o to horší, že ČR není žádná diktatura Egon T. Lánský
13. 3. 2006 Finsko, nová "vojensko-strategická velmoc" Egon T. Lánský
13. 3. 2006 Otázky VM speciál Vít  Hinčica
11. 3. 2006 Lékaři odsoudili násilné krmení hladovkářů na Guantánamu
13. 3. 2006 Demonstrace: Mladí a neklidní se probudili se sněženkami Štěpán  Kotrba
10. 3. 2006 Zelený kruh: Pověz mi, kdo je nejkrásnější
10. 3. 2006 Mediscan Network se distancuje od gynekologa
10. 3. 2006 Šuta: "Brezinova směs výmyslů a pomluv" Miroslav  Šuta
12. 2. 2006 Hospodaření OSBL za leden 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce