Blair ignoroval varování od svých poradců, aby nesměšoval politiku s náboženstvím, a vyjádřil se při vystoupení v populárním televizním chat show slavného britského moderátora-veterána Parkinsona, že prý pochází jeho zájem o politiku z křesťanství a že "hodnoty i filozofie" křesťanství mu byly při kariéře v politice zásadním vodítkem.

Na otázku, jak může žít s rozhodnutím poslat britská vojska do Iráku, Blair odpověděl: "Máte-li víru v těchto věcech, pak si uvědomíte, že to, co děláte posuzují jiní. Pokud věříte v Boha, posuzuje to také Bůh." Jeho výroky vyvolávají srovnání s prezidentem Bushem, "znovuzrozeným křesťanem", který považuje za svou zásluhu, že do politiky přinesl náboženství. Blair těmito výroky ovšem riskuje, že vyvolá zuřivost v arabském světě, kde se často používá výroku "křižák" pro odsouzení křesťanských politiků, kteří zasahují do vnitřních záležitostí Blízkého východu.

Jde přesně o ty výroky, před nimiž Blaira jeho poradci opakovaně varovali. Britská veřejnost totiž není příliš silně nábožensky založena a vládne riziko, že skeptičtí britští voliči budou reagovat záporně na politiky, kteří se jim budou pokoušet "kázat". Pohořel na to v devadesátých letech na celé čáře konzervativní britský premiér John Major, který se snažil také téměř nábožensky vnucovat britské společnosti "morální, rodinné hodnoty". Jeho morální kampaň se proměnila ve frašku, když tisk začal odhalovat četné nemanželské aféry Majorových politiků a poslanců Konzervativní strany. Posléze, vyšlo najevo, že sám Major měl nemanželský poměr s ministryní Edwinou Currieovou.

Zřejmě při vědomí toho, jak se v devadesátých letech drasticky v médiích zesměšnili britští konzervativci, varovali poradci Tonyho Blaira opakovaně, aby na britské voliče nezkoušel náboženství. Blair dostal instrukci od Alastaira Campbella, svého bývalého šéfa komunikací: "Boha prostě neděláme."

V chat show "Parkinson" v britské komerční televizi vysvětlil Blair také, že jeho náboženská víra i jeho politické přesvědčení k němu "přišly rázem". "Na univerzitě ve mně probudili zájem o politiku určití lidé. Zároveň jsem začal být aktivní v náboženství. Asi do dvaceti let svého věku jsem se o politiku skoro vůbec nezajímal," řekl Blair.

V rozhovoru Blair odmítl, že by ho bylo možno charakterizovat jako "křesťanského socialistu", a to proto, že se mu nelíbilo slovo "socialista". "Je to už hodně dlouho, co mě kdokoliv charakterizoval jako 'socialistu'," řekl Blair.

Souhlasil, že jeho politiku lze charakterizovat jako křesťanskou, a to "co se jejích hodnot i filozofie týče". Blair také potvrdil, že náboženství "vede v politice jeho ruku". "Pokud věříte v Boha, samozřejmě vás to ovlivňuje i při vytváření politiky" -- ale nejlépe je samozřejmě to nepřehánět," řekl Blair v televizi.

Roger Bacon, který neúspěšně usiluje o setkání s Tonym Blairem od doby, kdy byl v Iráku usmrcen jeho syn, čtyřiatřicetiletý major Matthew Bacon, k tomu řekl: "To by vysvětlilo, proč se nechce setkat s rodiči usmrcených vojáků. Jak by mohl mluvit s námi, když mu Bůh řekl, aby poslal vojáky do Iráku, aby tam byl usmrcen náš syn?"

Rose Gentlová, jejíž syn Gordon byl zabit v Basře v roce 2004, uvedla, že je "opravdu zhnusená" premiérovými výroky. "Jak může tvrdit, že je křesťan? Křesťan by nikdy neposílal lidi na smrt."

Během osmi let, co Blair zastává premiérský úřad, nemohl prý spát jen tehdy, kdy se rozhodoval, zda poslat britská vojska do Iráku. Avšak dodal: "Jediný způsob, jak můžete dospět k takovémuto rozhodnutí, je pokusit se udělat správnou věc, podle vašeho svědomí. A pak to necháte úsudku historie."

Blair se odmítl v rozhovoru vyjádřit k tomu, zda se modlil k Bohu o pomoc, aby mu poradil, zda vyslat britská vojska do Iráku. Při válce v Iráku přišlo o život 103 britských vojáků, 2300 amerických vojáků a asi 30 000 Iráčanů. Dalších mnoho tisíc lidí bylo zraněno a zmrzačeno v konfliktu, který si od pádu Bagdádu vyžádal více obětí než samotný původní vojenský útok na Irák.

Opakovaně se tvrdí, že se v roce 2002 Tony Blair připojil v modlitbě k Georgi Bushovi na jeho ranči v Crawfordu v Texasu. Prý se tam oba modlili k Bohu o pomoc, jak se rozhodnout ohledně invaze do Iráku. Podle mnoha pozorovatelů se prý právě na tomto ranči tehdy Bush a Blair rozhodli zaútočit na Irák.

Tvrzení o tom, že se Blair modlil s Bushem, učinil křesťanský autor Stephen Mansfield, který tvrdí, že mu to sdělili pracovníci Bílého domu. Potvrdil to posléze i reportér týdeníku Time David Aikman.

Bush jednou sdělil vedoucím představitelům palestinského státu: "Bůh mi řekl: Georgi, jdi a skoncuj s tyranií v Iráku, a tak jsem to učinil."

ZDE