Tady bych chtěl uvést, že z jejího vítězství jsem měl opravdu velkou radost. I zápasy našich hokejistů jsem chodil sledovat do hospod (doma nemáme televizi). Raději se však sportu věnuji, než abych na něj pouze koukal.

Není mi však jasné, proč se z toho dělá senzace, když už to všichni ví. Daleko více bych přivítal, kdyby ona zpráva byla zařazena mezi další neméně důležité. Přijde mi to jako zjednodušování a udržování lidí ve stavu, kdy je sport jedinou skutečností, na kterou můžeme být jako Češi hrdí. Také mi to zapadá do nastoleného směru v médiích, který je založený na "senzacích". U nás už se neinformuje věcně, více se sází na zjednodušení.

Během mého pobytu ve Velké Británii jsem byl vděčný, že existuje deník jako je The Guardian. Zajímalo by mne, zdali onen anonyn stojící za poznámkou "Guardian rozdává DVD" tyto noviny někdy četl. Je pravdou, že z britské mediální scény jsem měl pocit dvou extrémů. Na jedné straně kvalita například reprezentovaná The Guardian a na straně druhé daleko nechutnější bulvár než u nás (The Sun, The Daily Mirror, ap.). Proč mohou takové noviny vycházet jinde a u nás ne? Jsme na tom tak špatně? Určitě to nebude pouze tradicí na Britských ostrovech.

Na pozadí těch několika článku bych chtěl zmínit, že naše chování by si zasloužilo kultivaci. Pokud by k tomu přispěly Britské listy, ale nejen ony, bylo by to potěšující.

Jinak se již teď teším na MS ve fotbale. Nebude před tím kam utéct, snad jen do nějakého obchodu. Máme totiž 2 jistoty - z každé sportovní události, které se účastní český tým (fotbal a hokej jsou prioritou), se dělá událost století; naše nakupování se odvíjí od slevových akcích (povánoční výprodej je vystřídán Valentýnem, kterého stíhají Velikonoce, atd.). Jak tomu odolat, aby nás to nestrhlo?