|
27. 2. 2006
Války jsou vedeny sofistikovaně"Současné války jsou zákeřné především v tom, že jsou vedeny sofistikovanou metodou. Lidé jsou likvidováni za pomoci techniky, která ostatním neumožňuje vůbec vidět, že umírají. Tudíž se to mnohých emocionálně nedotýká. To je největší rozdíl oproti válkám dřívějším, i když tím je neospravedlňuji. I americká válka proti Vietnamu však byla stále válkou lidí proti lidem. Navzdory tomu, že Američané byli dobře chráněni." To řekl v rámci pátého jednání Konference levicové jednoty předseda KSČM a člen prezidia Evropského mírového fóra Vojtěch Filip. Tématem byla Válka a mír v dnešním světě a význam mírových hnutí. Hlavní slovo měl tentokrát bezpečnostní expert a publicista, docent Fakulty mezinárodních vztahů VŠE Jan Eichler. KOLEJE, stejně jako jiné think-tanky, jsou možností setkání odborníků s politiky i novináři, diplomaty či pedagogy. Vždy v kultivované odborné diskuzi a nad jedním tématem. |
|
Eichler ve svém příspěvku upozornil, že po ukončení období zvaném studená válka netrvalo příliš dlouho a válka se opět vrátila. V "horké" podobě. Nejprve legitimní -- s mandátem Rady bezpečnosti OSN (tzv. první irácká válka), následně problematická a nelegální, bez onoho mandátu (letecké údery proti srbsko-černohorské Jugoslávii). "Přesto jsme o ní slyšeli nezapomenutelný výrok humanitární bombardování (pronesl tehdejší prezident Václav Havel -- pozn. red.)," dodal uštěpačně Eichler. Po teroristickém útoku na New York 11. září 2001 následovaly údery na Afghánistán, opět ale schválené Radou bezpečnosti. A pak přišla válka v Iráku. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1358 jasně hovoří o tom, že Velká Británie a USA jsou v Iráku okupanty. Do současnosti je již 100 000 mrtvých na straně iráckých civilistů a 2000 mrtvých amerických vojáků. K moci se za přeispění Spojených států amerických, dostaly v Iráku náboženští fanatici. Válka je jednoznačně nelegální -- bez mandátu Rady bezpečnosti a přitom se vzletným názvem Irácká svoboda. Tvorba emocionálních pojmenování k válce slov patří stejně jako doublespeak k válce zbraní... Jan Eichler - projev: Válka a mír v době boje proti globálnímu terorismu ZDE K Eichlerovu úvodnímu vystoupení zazněl příspěvek exministra obrany, generála v.v. Miroslava Vacka. Ten zdůraznil, že nikdy neměl výhrady proti Armádě České republiky, ale proti politickému vedení resortu. Připomněl, že Spojené státy americké se svou mimořádnou vojenskou silou nepotřebují "výpomoc" od ostatních států světa při vedení válek. "Účast cizích armád, byť symbolická, má však americkým akcím dodat punc demokracie," řekl bývalý ministr obrany. V následné diskusi zaznělo, že Česká republika se kupříkladu války na území bývalé Jugoslávie přímo nezúčastnila. Jelikož však rozhodnutím zákonodárného sboru poskytla své území pro přelety (na rozdíl třeba od Chorvatska, jehož obyvatelé přitom nemají se Srby zrovna nejlepší vztahy), zařadila se mezi agresory. Jan Kavan: Na reakci není nikdy pozdě ZDE Podobně se Česko zachovalo i při válce v Iráku. S ohledem na jeho vzdálenou polohu sice v rámci této války přes ČR letouny nelétaly, dalo se však hovořit o nikoli o tiché, ale přímo hlasité podpoře. Filip v této souvislosti zmínil, že v Česku je stále platný zákon na ochranu míru. Chtěl proto podat i jako právník a poslanec trestní oznámení na ministra zahraničních věcí Cyrila Svobodu (KDU-ČSL), který se dopustil mnoha výroků, zákon porušujících. Nakonec je nepodal, jelikož nechtěl už tak vypjatou situaci dále vyostřovat. Hovořilo se i o mírových hnutích v České republice. Předsedkyně Českého mírového fóra Vladimíra Al-Maliki - Levá zdůraznila, že akce na podporu míru a proti válkám v Česku pořádány jsou, ovšem za většinového nezájmu médií. Kupříkladu v roce 2003, v době, kdy válka v Iráku vypukla, se do Prahy sjeli míroví aktivisté z celého světa. Účastníci konference se shodli, že nejnaléhavějším úkolem pro nejbližší měsíce a roky je úkol nepřipustit žádnou další bojovou operaci bez mandátu Rady bezpečnosti OSN, stavět se proti účasti evropských zemí ve vojenských dobrodružstvích USA a šířit a podporovat základní myšlenky dokumentů OSN, jako je Charta OSN a Mezinárodní pakt o občanských a lidských právech. Mezi účastníky konfernce byl i politik Pražského jara, spisovatel a publicista, bývalý diplomat Čestmír Císař, zpravodajský expert a analytik Britských listů, bývalý diplomat Miroslav Polreich, představitelé Českého mírového fóra, České mírové společnosti, Českého národního hnutí za mír a lidská práva nebo Iniciativy za sociální fóra, zástupci ČSSD, KSČM a Strany demokratického socialismu. "Mírová otázka je určitě levicovým tématem. Levicově smýšlejícím lidem je přirozeně bližší, než pravicovým, kteří myslí individualisticky. Přesto bychom měli oslovovat lidi napříč názorovým spektrem (nehledě i na jejich náboženství) a vysvětlovat, že mír je důležitý pro všechny. A že je stále nutné za něj bojovat, protože bohužel není samozřejmostí," podotkl k tomu Filip. I Levá je pro informování všech občanů. S Filipem se shodla na tom, že je to ale vzhledem k výše zmíněnému embargu většiny médií velmi těžké. O médiích diskutovali i jiní. Bylo zmíněno, že tu a tam (skutečně zřídka) lze narazit i na objektivní článek, týkající se právě otázky míru a válek. Nebo třeba nedávné aféry s karikaturami proroka Mohameda, která s danou problematikou úzce souvisí. Dnešní války jsou totiž baleny do hávu války proti terorismu, které vždy "něco" předchází. Jmenován byl v českém tisku téměř ojedinělý článek redaktorky Terezy Spencerové v MF Plus 8/2006 "Komu vyhovuje pálení vlajek?", pojednávající o tom, že dánský deník Jyllands-Posten si dal velkou práci s tím, aby zveřejněnými karikaturami rozzuřil islámský svět. Nejprve totiž na karikatury nikdo nereagoval. A tak "usedli redaktoři dánského listu k telefonům a začali obvolávat radikální imámy, kteří působí v dvousettisícové islámské komunitě v Dánsku: Otázka byla jasná: Co těm obrázkům říkáte? Reakce byly zdrženlivé a vyhýbavé, jediné, co se odehrálo, byla asi čtyřtisícová pokojná demonstrace muslimů v Kodani. To ale bylo podle všeho málo, a tak se Jyllands-Posten musel poohlédnout o něco dál, zvláště poté, co o karikaturách informovala dokonce i arabská satelitní televize al-Džazíra, a přesto se muslimové ve světě nijak zvlášť nevzrušovali. Nakonec se přece jen zaměstnancům dánského deníku podařilo najít spřízněné duše, které jim byly ochotné pomoci 'vyvolat pobouření'," uvádí se v článku. Odkaz lze najít na stránkách MF PLUS, ale zatím tam není celý článek. Ten se tam zřejmě objeví, až vyjde další číslo týdeníku. V souvislosti s válkami byla kritizována i Evropská unie. Eichler se jí zastal. Vyzdvihl především mírové iniciativy dvou členských zemí -- Francie a Spolkové republiky Německo. "Když budeme Unii kritizovat, budeme tím vlastně pomáhat Bushově politice. Evropská unie přece na rozdíl od Ameriky nepoužívá ten nebezpečný termín válka proti terorismu, ale boj proti terorismu. To je velký rozdíl. Záležitosti se snaží řešit diplomaticky," dodal.
Ute Scheub: Mírotvorkyně, proFem 2005, ISBN 8090362613, Kč 160,-, 220 str., překlad Saša Lienau, z německého originálu Ute Scheub: Friedenstreiberinnen - Elf Mutmachgeschichten aus einer weltweiten Bewegung, ISBN 3898069311, Haland und Wirth im Psychosozial-Verl., 2004 |
