21. 2. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
21. 2. 2006

Literární server polemizující s uvyklostmi

Když v únoru 2004 vyšlo poslední číslo elektronické revue Chůdové kořeny a Občanské sdružení V-ART Písek ukončilo literárně-výtvarný projekt Litterate, nezasvěceným se mohlo zdát, že po adrese http://v-art.envision.cz zůstane na internetu prázdné místo. Nestalo se. Na stejných stránkách se jejich uživatelé přihlásili názvem serveru k domovskému kraji a nový virtuální objekt v kyberprostoru pojmenovali Prácheňské rezonance. Neoživují však folklórní tradice, naopak se přihlásili k moderním vývojovým tendencím, k nimž vybízejí technologie. Server má čtyři subprojekty, každý s jinou filozofií.

Kybernétés svým názvem připomíná, že Norbert Wiener, zakladatel kybernetiky, pojmenoval nový obor podle řeckého kybernétés, kormidelník. Subprojekt Kybernétés má podtitul Cesty regionalismu třetího věku a spolu s ústředním mottem „Umělci historické oblasti prácheňské a jejich hosté na planetární digitální scéně“ postihuje ty nejzásadnější proměny ve vztahu lokální (regionální) - planetární (celosvětové). Kybernétés navštěvují surfaři především z území středoevropských a západoevropských států, Austrálie, Spojených států amerických, Kanady, Brazílie a Argentiny, kde se jim ke zhlédnutí nabízejí výtvarná díla Františka Romana Dragouna, Dalibora Říhánka, Michaela Štojdla, Václava Švejcara či dílo řezbáře a houslaře Bohumila Novotného. Jako hosté se tu představují stěžejní osobnosti kulturního života exilového - v USA žijící Ota Ulč, z portugalského Lisabonu František Listopad a z německých Cách Klára Hůrková. Nechybí ani básnířka a překladatelka Hana Gerzanicová, navrátivší se z australského exilu, či přední básník-esperantista Čestmír Vidman. Pražský umělecký živel reprezentují manželé Bergrovi, Zdenka básnířka a překladatelka (Shakespeare, Baudelaire, Verlaine, Dostojevskij, Jesenin, Puškin, Korolenko, Někrasov, Lermontov, Pasternak a další), Věroslav malíř, grafik, ilustrátor, a vedle nich mimo jiných Jaromír Skřivánek, malíř, grafik, překladatel a národní sekretář Theosofické společnosti se sídlem v Pasadeně. internet dává vzniknout novým kontextům, regionální přerůstá vymezené hranice a tak se i dílo tvůrců subprojektu Kybernétés stává duchovním vlastnictvím účastníků provozu celého českojazyčného virtuálního dominia.

Subprojekt Taxus Bohemica má výrazně nadregionální ambice. S přívlastkem prácheňské zde rezonují jen organizátorské aktivity Prácheňského syndikátu V-ART Horažďovice - Písek. Taxus Bohemica slibuje široký vhled do současné české literatury, nezřídka právě zde poprvé elektronicky publikované. V době, kdy literatuře ubývá čtenářů a literatura spěje k tomu stát se předmětem studijního zájmu nadšenců, přichází syndikát s myšlenkou projektu té renomovanější části spisovatelské obce. Zdeněk Janík (Nepřišel ještě zaklepat čas), Čestmír Vidman (Písně kosmické po 125 letech), Zdenka Bergrová (Ze sonetů Williama Shakespeara), František Listopad (Umazané povídky), Ota Ulč (Inventura století, Postřehy), Jiří Karen (Dopisy našim potomkům do třetího tisíciletí), Ivo Fencl (Robinson v šumu příboje), Pavel Herot (Hlavy z podzemí), Petr Musílek (Tichý svědek, Věci našeho života), Klára Hůrková (Na konci setkání), Vladimír Brandejs (Balada o muži a zemi), Lubomír Macháček (Muž, který dělal lidi a jiné prózy), Josef Brož (Máchovské preludium) - to je jen několik jmen a titulů, jimiž zahájila Edice hostů. V souvislosti s ediční činností na serveru Prácheňské rezonance připomeňme mínění literárního vědce Milana Blahynky, že je „pravděpodobné, že se během desetiletí, možná jediného, velká část knižní produkce už obejde bez tisíců tun příliš drahého, těžkého, obtížně skladovatelného papíru a bez stále dražšího těžkopádného obchodování s knihami.“

Pilíři Edice hostů jsou ovšem literární sborníky. V nich dosud dali do tvůrčích dílen nahlédnout Stanislav Komenda, Hana Gerzanicová, Alena Vrbová, Jaromír Skřivánek, Jaroslav Schnerch, Emma Jarošová, Eli Urbanová, Hanka Hosnedlová, Karla Erbová, Milan Dušek, Božena Klímová, Jarmila Hannah Čermáková, Jarmila Jeriová, Jiří Žáček, Marta Zbyslava Gärtnerová a další. Literární vědec Petr A. Bílek v rozhovoru pro Chůdové kořeny (10. 10. 2003) řekl: „Vnímání literatury má asi jakousi „archetypální“ složku, ale v jádru je to záležitost arbitrérní, konvencionalizovaná, nesená vlastními, uměle a dohodově vytvořenými pravidly. Jen že na rozdíl třeba od sportovních her zde nejsou ta pravidla explicitně formulovaná. Ale změna toho, co a jak má být literaturou, je stejná jako třeba u hokeje: z vývoje samotné hry vyplyne, že ofsajd na červené čáře brání jistému typu krásných akcí, a tak se zruší. A v literatuře se teď prostě ukazuje, že tradiční morálně povznášející funkce už se přežila, a tak ji literární provoz eliminuje a ruší.“ Právě ve sbornících je proces těchto nejednosměrných změn dobře rozpoznatelný.

Server Prácheňské rezonance ovšem obrazí další, mnohem složitější vývoj. Je obor umělecké literatury konečný? Nepřivodí digitální technologie jeho zánik nebo splynutí s jinými tvůrčími obory? V subprojektu Literární výraz v raných formách interaktivních umění internetových se nabízí k prostudování velmi rozsáhlý filozoficko-umělecký tvar Litterate. Od dubna 2000 do února 2004 v něm publikovaly desítky nejznámějších osobností z komunity českých spisovatelů. Tvar Litterate myšlenkově zamířil nejdál ze všech existujících literárních projektů. Především nastoluje otázku vzniku další, nové civilizace. Třemi řadami ZONTY-edice nadnesl diskusní téma elektronických knih, kterých tu vyšlo třiašedesát a nechyběla mezi nimi díla tak renomovaných autorů, jakými jsou básníci Josef Hrubý, Karel Sýs, Alena Vrbová či Milan Hrabal. Jiným průkopnickým počinem byly editoriály revue Chůdové kořeny pojaté jako polemika (nebo přímo pře) několika publikujících. Především však tvar Litterate pohnul zakonzervovanými schématy vztahů dvou nejpočetnějších komunit ve spisovatelské veřejnosti - garnitury předlistopadové a garnitury polistopadové. Vzdor tomu, že obě vzalo pod svá křídla občanské sdružení Obec spisovatelů, zavilost a nedemokratická neúcta k tvořivému potenciálu názorového protivníka měla a namnoze stále má vrch (mimo jiné to vedlo ke vzniku Unie českých spisovatelů). Sedmdesátiletá Věra Adlová, „čítanková“ spisovatelka a tajemnice bývalého Svazu československých spisovatelů poskytla v roce 1990 rozhovor deníku New York Times. Mimo jiné řekla: „Neexistujeme... Mluvíte s mrtvolou... Nebudou nás vydávat. Mnozí nesměli vycházet dvacet let. Nebylo by přirozené, kdyby neměli pocit hořkosti a nespravedlnosti... Na jejich místě bych dělala totéž.“ Za panujícího pokračování „studené války“ v bipolarizovaném světě českých spisovatelů je o to zřejmější, jakým skutečně průlomovým počinem byl projekt Litterate. Přinesl tvorbu neselektovanou a stal se filozoficko-uměleckým tvarem necenzurovaně obrazícím hutné empirické a etické bohatství kolektiva homo sapiens sapiens, ocitnuvšího se v počátcích epochy i dramatických změn svého vývojového směřování, svého exodu. (Změn, které nevyhnutelně přinesou biovědy a kybernetika.) „V tomto projektu jsme se sešli jako autoři. Nazvěme to zjednodušeně „novou realitou“,“ řekl v rozhovoru pro Chůdové kořeny (2. 2. 2002) v Kanadě žijící spisovatel Jiří Klobouk. A také: „Váš průkopnický krok se s přibývajícím časem stane součástí širšího proudu. Od svých následovníků se budete lišit tím, že jste jim ukázali cestu.“

V almanachu ADIEU 2000, kterým projekt Litterate v dubnu 2000 zahájil, spisovatel Ondřej Neff prorokoval: „Jakmile zobecní a zevšední technologie tzv. rozpoznávání hlasu, takže elektronické přístroje (= přístroje jako takové, protože elektronika bude všudypřítomná) budeme ovládat hlasovými povely, a samozřejmě budeme hlasem komunikovat s počítačem, gramotnost dostane další těžkou ránu. Čekám, že brzy po roce 2050 se výuka čtení a psaní ve školách stane nepovinným předmětem a dost možná, že v následující éře bude zrušena, protože čtení kazí oči a zpřístupňuje texty z úpadkové dekadentní doby na přelomu dvacátého a jednadvacátého století. Čtení knih se stane výlučnou zálibou specificky zaměřených jedinců - a v mnoha částech světa se to bude dít v ilegalitě...“ Jisté je, že už dnešní internet mění chování spisovatelů: přibývá těch, kteří mají vlastní internetové stránky. Autoři pronikají do elektronického média buďto s ukázkami z tiskem publikovaných děl, nebo budují autorské projekty se vším podstatným z celoživotní tvorby. Z takových jsou i

Chůdové kořeny MVČ

, čtvrtý a poslední subprojekt serveru Prácheňské rezonance. Z autorů na http://v-art.envision.cz publikujících se podobným způsobem prosadili kupříkladu Ota Ulč, Klára Hůrková, Zdenka Bergrová, Zora Šimůnková, Jiří Žáček, Milan Dušek, Jaroslav Hutka či Petr Musílek. Elektronické médium zcela ruší tradiční vazby autor - nakladatel - knihkupec. Literatura už zkrátka je složkou kyberkultury a třebaže v Česku je k internetu připojena zatím jen čtvrtina domácností, literární servery své čtenáře mají.

                 
Obsah vydání       21. 2. 2006
21. 2. 2006 David Irving jako "mučedník za svobodu projevu"?
21. 2. 2006 "Al Džazíra: I v Evropě existují tabu"
20. 2. 2006 Britský historik David Irving odsouzen na tři roky do vězení
21. 2. 2006 Zatím se člověk nakazí ptačí chřipkou jen přímým kontaktem s nakaženým ptactvem
21. 2. 2006 * * * Boris  Cvek
21. 2. 2006 Thajští psi jsou nositeli ptačí chřipky, šíří se však od nich dál?
21. 2. 2006 Ptačí chřipku šíří drůbeží farmy
21. 2. 2006 Ptačí chřipka zůstane v Evropě natrvalo?
21. 2. 2006 Předběhl jsem dobu Štěpán  Kotrba
21. 2. 2006 Will Czech grads be prepared to compete? Jan  Čulík
21. 2. 2006 Utajené dějiny „permanentní kulturní revoluce“ Jaroslav  Kuba
21. 2. 2006 Otakar Motejl: Kdyby tomu velel jiný policejní ředitel, vzal by to na bodáky Martin "Juki" Jyrkinen, Dalibor "Exx" Záhora
21. 2. 2006 Nesnáze jsou s každým náboženstvím Miloš  Kaláb
21. 2. 2006 Tři utopické návrhy soudní Vladislav  Černík
21. 2. 2006 Američtí farmáři žalují vládu za schválení GM vojtěšky od firmy Monsanto Miroslav  Šuta
21. 2. 2006 Literární server polemizující s uvyklostmi Miroslav  Vejlupek
21. 2. 2006 Dřevostavby nejsou požárně nebezpečné
21. 2. 2006 Moudrost výroku od rabiho Hilela Karel  Sýkora
20. 2. 2006 Dobrou noc a hodně štěstí!
20. 2. 2006 Strýčku Toby, a co karikatury? Boris  Cvek
19. 2. 2006 Islámským teroristům se podařilo vážně omezit svobody Západu
20. 2. 2006 Klausovo sexuální pokrytectví Václav  Houfek
20. 2. 2006 Bez spisovatelů se kultura bez kultury obejde Štěpán  Kotrba
20. 2. 2006 Neokonzervativizmus ako hodená rukavica Eduard  Chmelár
20. 2. 2006 Súboj nadnárodného gigantu a slovenského podnikatela Braňo  Ondruš
20. 2. 2006 V akom svete chceme žiť? Armin  Pougs
20. 2. 2006 Nebezpečná slepá ulička Radovan  Geist
12. 2. 2006 Hospodaření OSBL za leden 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
21. 2. 2006 Literární server polemizující s uvyklostmi Miroslav  Vejlupek
20. 2. 2006 Spisovatelé vyklidili veřejný prostor Miroslav  Vejlupek
5. 2. 2006 Lidé čtěte !   
13. 1. 2006 Jak Komenský zabloudil v Amsterodamu Adam Samuel Hartmann
31. 12. 2005 Jak tomu bylo ve vězení Václav Vratislav z Mitrovic
24. 12. 2005 O českých špionech v 16. století Václav Vratislav z Mitrovic
13. 12. 2005 Poetry Slam v Ústí nad Labem   
1. 12. 2005 Pavel Janáček- Braková literatura   
24. 11. 2005 Nepotřebnost literatury a bezprizornost spisovatele Michal  Černík
17. 10. 2005 Brak Filip  Sklenář
17. 10. 2005 Umění je paměť, stopa po živých... Irena  Zítková
13. 10. 2005 Přátelé pokleslých forem Milan  Černý
6. 10. 2005 Late towards the morning Karel  Hlaváček
26. 9. 2005 Chvála braku Milan  Černý
23. 9. 2005 INVITATION