20. 2. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
20. 2. 2006

Kanadští hasiči podléhají rakovině

Důvodem, proč jsem poslal tento příspěvek do Britských listů, je moje obava, že by se mohlo v České republice dlouho tápat, podobně jako v Kanadě, nad případným "nepochopitelným" rozšiřováním rakoviny u českých hasičů.

Hasiči dnes hasí nejen hořící dřevěné trámy, dřevotřískové a sádrolepenkové stěny, nýbrž i hořící záclony, koberce, počítače, baterie, chemikálie, barvy a laky, umělé hmoty, auta a spoustu jiných věcí, které se ohněm mění na jedy a rakovinotvorné látky. Jsou vystaveni nebezpečí nejrůznějšího druhu - a umírají mladí.

     Názory na dřevěné rodinné domky jsou různé mezi lidmi žijícími v Kanadě a v České republice. Před příchodem do Kanady jsme žili v jednoposchoďovém domku ze škvárobetonových tvárnic a obavou z požáru jsme rozhodně netrpěli. V Kanadě jsme ale poznali, jaké nebezpečí oheň znamená. O velikonocích v roce 1968 jsme během jednoho dne viděli z balkonu činžáku, jak dva rodinné domky v poměrně chudé čtvrti pod námi vzplály a brzy jsme viděli hasiče v akci.

Z betonového činžáku (v němž nicméně vyhořel jeden byt o poschodí níž tak, že zvenčí bylo vidět místo oken tři černé díry) jsme se brzy přestěhovali do přízemního dřevěného rodinného domku - bungalowu - se 3 malými ložnicemi. Z betonu je odlita pouze vana sklepa a to v jednom kuse, od postavení již na několika místech popraskaná a opravená.

Na první pohled by nikdo neznalý situace netušil, že béžový kámen a cihly jsou jen vnější ozdobou a ne konstrukčním materiálem.

Podle zákona máme hlásiče ohně ve sklepě i na přízemí. Ve dveřích vedoucích na ulici i do zahrady jsou v noci zastrčeny klíče, abychom je nemuseli hledat, kdybychom museli narychlo domek opustit. Jenže ani při detektorech ohně s pravidelnou výměnou baterií nemáme jistotu, že bychom přežili oheň, kdyby v domku vypukl. Noviny přinášejí velice často zprávy o tragických následcích požáru.

Naši známí v České republice hledí na kanadské či finské domky jako na "dokonalé rodinné bydlení", teplé, pohodlné a bezpečné. Zde se ví o jejich slabinách. Nedávno řádily požáry na jihu Spojených států a z celých čvrtí rodinných domků často zůstaly stát jen kominy krbů. Všechno ostatní bylo stráveno ohněm. Podobně tomu bylo při nedávných požárech tuctu baptistických kostelů, rovněž postavených ze dřeva, zřejmě založených zločinnými žháři. Dřevěné domky nejsou příliš bezpečné, i když se odhlédne od ohně. Silný vítr a déšť je ničí mnohem snadněji než zděné domky. Fotografie pořízené po každém tornádu ukazují, že na zemi zůstanou z domů i nábytku jen třísky.

I my bychom dali přednost něčemu trvanlivějšímu, co není po záplavě zachváceno plísněmi, které v krátké době vytvoří velké množství jedovatých spór a jichž je nesnadné zbavit se i vytrháním sádrolepenkových zdí, což bylo názorně vidět na snímcích z Nového Orleansu. Něco, oč bychom se nemuseli obávat při silném větru - a kde by se zapálená svíčka nepodobala zápalné šňůře vedoucí k náloži. Nadšení našich vzdálených známých pro dřevěné kanadské nebo finské domky by se dalo přirovnat k pocitům, že tráva za plotem je zelenější a šťavnatější.

Proč se tedy nestaví z cihel nebo tvárnic? Neví se snad o tomto trvanlivějším stavebním materiálu? Jednou jsem si fotografoval rozestavěné 4-podlažní domy. Samé trámy, samé dřevotřískové desky - už ani dřívější překližka se nepoužívá, jen snad u luxusních domků. Úřednice realitní kanceláře se divila, proč fotografuji a já jsem se divil, proč se i tak velké budovy stavějí pouze ze dřeva. "Kvůli ceně", řekla ta paní. "Pojďte dovnitř, něco zajímavého vám ukáži". Opravdu, stavební společnost používala pouze dřevo u většiny staveb, ale stavěla přízemní domky i z tvárnic. Jestliže na tom stavebník trval, mohl mít domek bez dřeva - ale za cenu pětkrát vyšší. V tehdejší době se pohybovala cena 3-ložnicového bungalowu slabě nad 100 tisíc dolarů, ale podobný domek z tvárnic stál něco přes půl milionu.

Je-li tedy celé předměstí postaveno ze dřeva, je třeba mnoha hasičských sborů, aby při požáru nelehlo celé popelem. Zvláště dnes, kdy byly silně zmenšeny bezpečnostní vzdálenosti mezi domky. My je máme větší, než jsou u novějších domků. Tím jsme se poučili, že tyto vzdálenosti nijak nesouvisí s bezpečností, nýbrž s politickými a obchodními zájmy - podobně jako tzv. zónování, což znamená nařízení, jak velké domky a jakého druhu se v dané oblasti smějí stavět. Ta jsou jen mírně na obtíž a když se odůvodní jejich momentální nevhodnost, mohou se změnit. Chce to ovšem určité intervence.

Zatímco jednotliví majitelé domků za svůj život neprodělávají několik požárů a samozřejmě si všichni přejí, aby se nikdy do takové situace nedostali, hasiči jezdí od jednoho požáru ke druhému. I když nemohou zachránit to, co hoří, chtějí především zachránit z ohně obyvatele domku a ochránit před ohněm okolí.

V roce 1999 se po odborové schůzi sešli 3 hasiči v restauraci hotelu Holiday Inn v ontarijském městě Mississauga. Paul Atkinson z města Scarborough se zmínil o tom, že několik jeho kolegů umíralo v té době na rakovinu. Oba další muži souhlasili a řekli, že i oni mají mezi svými spolupracovníky několik nemocných a že jich už dokonce několik zemřelo. Začali si psát jejich jména na ubrousek, ale ten brzy nestačil. Jeden hasič ve Scarborough a dva v Ottawě trpěli nádorem mozku, tři muži v Torontu měli diagnózu lymfoidní leukémie a několik jich zemřelo v Londonu na rakovinu tlustého střeva. I když bylo mezi nemocnými několik těsně před odchodem do penze, řada dalších byla teprve ve věku kolem 40 roků. Ti tři kamarádi usoudili, že zde nebylo něco v pořádku, že hasiči umírali, aniž se jim věnovala nějaká pozornost.

Seznam na tehdejším papírovém ubrousku se rozrostl na databázi se 600 jmény zemřelých. A to jen v Ontariu. Pan Atkinson, který je dnes odborníkem na nemoce z povolání při Ontarijské asociaci hasičů z povolání, a jeho kamarádi, kapitán Barry Quinn, dnešní místopředseda Asociace, i hasič Colin Grieve dodali většinu jmen. Sílí mezi nimi přesvědčení podobně jako mezi všemi ostatními hasiči, že zavedení umělých hmot, zejména polyvinylchloridu do výroby domů i automobilů, vedlo k velkému vzrůstu případů rakoviny mezi hasiči. Úkolem Asociace je dbát na to, aby členové pracovali v co možná nejzdravějších podmínkách a aby byli jejich pozůstalí, zejména v případě rodin byli náležitě odškodňováni Ontárijským výborem pro bezpečnost práce a pojištění (WSIB).

Rostoucímu výskytu různých druhů rakoviny u ottawských hasičů se nyní v únoru 2006 věnovala reportérka Shelley Pageová v novinách The Ottawa Citizen dlouhou zprávou na 4 pokračování. Důvodem, proč jsem poslal tento příspěvek do Britských listů, je moje obava, že by se mohlo v České republice dlouho tápat, podobně jako v Kanadě, nad případným "nepochopitelným" rozšiřováním rakoviny u českých hasičů. Ne snad, že by se o zvýšeném riziku onemocnění hasičů rakovinou nevědělo. Zadání "firefighters +cancer" v Google přineslo 1 790 000 odkazů a přidání Kanady ten počet snížilo na 400 tisíc. Je tedy z čeho vybírat. V podstatě se o problému ví a v mnoha případech jsou pozůstalí odškodňováni. Některé kanadské provincie dokonce hledí na Ontario jako na příklad hodný následování, ale ani v Ontáriu není uspokojivá situace. Dotaz "hasič +rakovina" přinesl ale jen 259 odkazů.

Před několika dny navštívil Paul Atkinson a Colin Grieve v Ottawě umírající hasiče, 41-letého Patricka Thibodeaua v terminálním stádiu rakoviny mozku, a 43-letého Marka Johnstona, trpícího rakovinou tlustého střeva. Zjistili při tom, že ve městě zemřeli na rakovinu 4 další hasiči, aniž o tom někdo věděl. Hasičské odbory totiž nepožadovaly po svých členech či jejich rodinách, aby hlásili onemocnění nebo úmrtí na rakovinu, i když k tomu došlo během jejich aktivní kariéry. Zemřelo tedy vlastně mnoho hasičů na následky "choroby z povolání" a tedy by měli jejich pozůstalí nárok na nějakou formu finanční náhrady.

Asociace podala výboru WSIB návrh na finanční náhradu u 150 případů, ale výbor jich většinu zamítnul. Je velice nesnadné přesvědčit WSIB a tedy ontarijskou provinční vládu, že jsou hasiči v mnohem větším nebezpečí onemocnění na rakovinu než ostatní obyvatelstvo. Věda, jež by mohla zvýšený výskyt odůvodnit účinkem karcinogenních chemických látek, které vznikají při hoření umělých hmot, je dosud v začátcích. Jde přece o peníze, které by se měly vyplácet manželkám a dětem zemřelých hasičů a jestliže se někde penězi doslova mrhá, je velice nutné na jiné straně peníze ušetřit. Někdy však jde jen o nevědomost. Pouze velké epidemiologické studie prováděné na univerzitách na tisících hasičů, jako byla loňská studie na Lékařském středisku Johna Hopkinse, by snad mohly přesvědčit úřady, že jsou hasiči vystaveni podstatně vyššímu riziku onemocnění různými formami rakoviny.

Když zemřelo 8 hasičů poté, co hasili v roce 1987 požár v zahradnickém podniku v Kitcheneru, odbory doufaly, že jim pomůže krátká doba mezi hašením a úmrtím zúčastněných hasičů na rakovinu získat pro pozůstalé finanční náhradu, ale nestalo se tak. Letos v únoru, 19 roků po požáru, jedná ještě stále hasičská Asociace s WSIB, aby získala peníze pro pozůstalé po 3 zemřelých hasičích. Co se stalo v roce 1987 v Kitcheneru?

Dne 6. března požární hlásiče u firmy Horticultural Technologies Inc. vyhlásily poplach, ke kterému se sjeli hasiči několika městských sborů. Šedesát osm hasičů (polovina všech městských hasičů) bojovalo s požárem celou noc až do příštího dopoledne. Neměli představu o tom, co vlastně hořelo, ale podali zprávu o tom, že plameny i kouř hráli všemi duhovými barvami. Později se dověděli, že se v podniku vyráběla "květinářská pěna Oasis", tvrdá pěnovitá látka, která se používá při aranžování květin. Zelené barvivo, které se při výrobě používalo, zabarvilo i hasiče, přestože měli ochranné oděvy.

Netrvalo dlouho a mnozí muži začali umírat. První byl 32-letý Dave Ferrede - v květnu 1989 onemocněl a do měsíce zemřel na rakovinu jater. Kapitán Stahley (54) byl brzy na to diagnostikován s rakovinou jater. Zemřel v červenci 1990. V květnu téhož roku zemřel 48-letý policista seržant Lloyd MacKillop, který vykonával při požáru dozor. A tak reportérka Pageová jmenovala všechny další zemřelé hasiče. Většina návrhů na finanční vyrovnání s pozůstalými byla výborem WSIB zamítnuta.

Paní Pageová psala v následujícím pokračování o osudech jednotlivých hasičů a hned druhého dne se začaly v novinách objevovat další zprávy, které musely přinést uspokojení z dobře vykonané práce nejen paní Pageové ale i umírajícím hasičům a pozůstalým po zemřelých. Nejprve se situací začaly zabývat úvodníky novin i mnoho dopisů čtenářů a brzy na to ohlásila ontárijská provinční vláda, že bude prošetřena situace tak, aby se tomuto ostudnému jednání s hasiči učinil konec. V tomto ohledu bychom tedy chápali, kdyby naši vzdálení známí viděli u nás určitou přednost:

Díky pečlivému průzkumu redaktorky Pageové a reakcím čtenářů dojde k nápravě. A k vědomí, že hasiči dnes hasí nejen hořící dřevěné trámy, dřevotřískové a sádrolepenkové stěny, nýbrž i hořící záclony, koberce, počítače, baterie, chemikálie, barvy a laky, umělé hmoty, auta a spoustu jiných věcí, které se ohněm mění na jedy a rakovinotvorné látky. V Kanadě i v České republice, všude na světě.

                 
Obsah vydání       20. 2. 2006
20. 2. 2006 Britský historik David Irving odsouzen na tři roky do vězení
20. 2. 2006 Poučení z Dálného východu - jak Vietnam úspěšně neutralizoval ptačí chřipku
20. 2. 2006 Dobrou noc a hodně štěstí!
20. 2. 2006 Pozor! Intenzivní kouření konopí způsobuje duševní choroby
19. 2. 2006 Londýnští policisté budou trestně stíháni
20. 2. 2006 18 Jiří  Studený
19. 2. 2006 Topolánek se vrací do hry? Boris  Cvek
19. 2. 2006 Vrací se skutečně Topolánek do hry? Miroslav  Šuta
19. 2. 2006 Islámským teroristům se podařilo vážně omezit svobody Západu
20. 2. 2006 Michael  Marčák
20. 2. 2006 Hloupost, zaujatost a nenávist Britských listů
20. 2. 2006 Jsem rád, že Britské listy existují
20. 2. 2006 Procento aneb od kdy se omezila reklama v České televizi? Štěpán  Kotrba
20. 2. 2006 Strýčku Toby, a co karikatury? Boris  Cvek
20. 2. 2006 Klausovo sexuální pokrytectví Václav  Houfek
20. 2. 2006 Michael  Marčák
20. 2. 2006 Británie "potřebuje 11 miliard liber na podporu populační politiky"
20. 2. 2006 Spisovatelé vyklidili veřejný prostor Miroslav  Vejlupek
20. 2. 2006 Bez spisovatelů se kultura bez kultury obejde Štěpán  Kotrba
20. 2. 2006 Piráti se vrací na scénu Jan  Klusáček
20. 2. 2006 Weak ODS leadership hurting `blue` chances Irena  Ryšánková
20. 2. 2006 Tak já tedy stále nevím... Ladislav  Žák
20. 2. 2006 Kanadští hasiči podléhají rakovině Miloš  Kaláb
20. 2. 2006 Proč nevolit Zelené Ondřej  Ručka
20. 2. 2006 Krátká nevědecká úvaha o umění Martin  Damašek
20. 2. 2006 Jazyková politika EU musí počítat i s umělými jazyky
17. 2. 2006 Dobrá zpráva - snílkům se dá ještě věřit Bohumil  Kartous
17. 2. 2006 Aby byl parlament lidem blíž Lubomír  Zaorálek
20. 2. 2006 Súboj nadnárodného gigantu a slovenského podnikatela Braňo  Ondruš
20. 2. 2006 Neokonzervativizmus ako hodená rukavica Eduard  Chmelár
20. 2. 2006 V akom svete chceme žiť? Armin  Pougs
20. 2. 2006 Nebezpečná slepá ulička Radovan  Geist
20. 2. 2006 Liberální konzervativec Klaus Josef  Provazník
16. 2. 2006 OSN: Spojené státy by měly zlikvidovat tábor v zálivu Guantánamo
12. 2. 2006 Hospodaření OSBL za leden 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce

Mzdy, odbory a sociální politika RSS 2.0      Historie >
20. 2. 2006 Kanadští hasiči podléhají rakovině Miloš  Kaláb
8. 12. 2005 Boj s nezaměstnaností -- proč nemáme šanci? Miroslav Václav Steiner
7. 12. 2005 Důchodová reforma Josef  Provazník
29. 11. 2005 Tupohlaví odboráři Milan  Valach
31. 10. 2005 "Call centres" v Indii jsou "novodobým otroctvím"   
24. 10. 2005 Mohou odbory poškozovat odborově neorganizované zaměstnance? Petr  Jindra
5. 10. 2005 Francie: Armáda zasáhla proti námořníkům, přístavní dělníci se vzbouřili Petr  Jindra
3. 10. 2005 Zvyšování platů ve zdravotnictví - problém nesystému Ivan  David
9. 5. 2005 Místopředseda vlády odpovědný za ekonomiku státu neumí počítat Josef  Vít
23. 2. 2004 Ministr práce a důchodového zabezpečení: "Je to tvrdé, ale spravedlivé"   
18. 2. 2004 Má to pan poslanec Křeček (dobře) spočítané? Jan  Hošek
18. 2. 2004 Poslanec Křeček to má dobře spočítané... Zuzana  Nielsenová
29. 9. 2003 Bohatí musí být bohatší (a Špidla silnější) Darius  Nosreti
9. 9. 2003 Nezaměstnanost v ČR lze snížit spotřebou zboží domácí provenience Michal  Rusek
9. 9. 2003 Kdo nemá rád odbory...?! Ladislav  Žák