Hamza byl odsouzen za šest trestných činů, souvisejících s vyzýváním k vraždění a za dva trestné činy podle Zákona o veřejném pořádku z roku 1986 za "používání výhrůžných, násilných či urážlivých slov či chování s úmyslem vyvolávat rasovou nenávist." Byl také odsouzen za vlastnictví video a audionahrávek, které chtěl rozšiřovat za účelem šíření rasové nenávisti a podle článku 58 Zákona proti terorismu za vlastnictví dokumentu "Encyklopedie afghánské svaté války", který obsahuje informace "užitečné osobám připravujícím teroristické útoky".

Porota ho neshledala vinným z pěti dalších trestných činů.

Při vyhlášení sedmiletého rozsudku konstatoval soudce Hughes:

"Hovořil jste s velkým hněvem. Bylo to zaměřeno v podstatě na všechny země a na velký počet lidí. Máte právo na své názory a v této zemi máte právo je vyjadřovat, ale jen až do okamžiku, kdy začnete vyzývat k vraždění nebo k nenávisti.

Využíval jste své autority k legitimizaci hněvu a vytvořil jste povinnost vraždit, povzbuzoval jste své stoupence, aby vraždili v případech, které jste pro ně připravil, pomáhal jste vytvářet atmosféru, v níž začali někteří lidé považovat zabíjení za morální a náboženskou povinnost ve věci spravedlnosti. Nikdo nemůže nyní určit, jaké škody vaše slova vyvolala. Nikdo nemůže říci, zda vaši posluchači, přítomní, nebo i vzdálení, jednali na základě vašich výzev." Avšak, podle soudcových slov, Abu Hamzovy názory vytvořily "skutečné nebezpečí životům nevinných lidí v různých částech světa."

Při vynášení verdiktu se soudce Hughes zmínil i o tom, že vzal v úvahu "reálnou možnost, že bude Hamza deportován do Spojených států, a varoval, že by mohl být připraven o své britské občanství. Po propuštění z vězení v Británii čelí Hamza v USA obviněním z terorismu, za něž by tam mohl být odsouzen do vězení až na 100 let. Spojené státy ho chtějí stíhat za pokusy založit v Oregonu výcvikový tábor pro teroristy, za pokus unášet rukojmí v Jemenu a za umožňování teroristického výcviku v Afghánistánu. Podle britského práva mělo domácí soudní stíhání přednost před vydáním Hamzy do zahraničí.

Hamzova obhájkyně Muddassar Arani konstatovala, že se islámský kazatel odvolá a že bude usilovat i o zrušení deportace do USA. Uvedla před soudní síní: "Abu Hamza se považuje za vězně za náboženské přesvědčení. Je podrobován pomalému mučednictví." Dodala, že Hamza považuje svůj případ za politicky motivovaný a že proti němu byla "obrovská mediální kampaň".

Peter Clarke, šéf protiteroristické jednotky londýnské policie zdůraznil, že v Hamzově případě nebyl souzen islám. "Souzen byl Abu Hamza, nikoliv islám, nikoliv muslimská komunita," dodal. "Drtivá většina muslimů absolutně odmítá nenávist a násílí, které prosazoval Hamza. Už mnoho let považují lidé Hamzovy postoje za nepřijatelné a nesmírně urážlivé. Nyní jsme byli schopni dokázat, že jsou i protizákonné."

Ken Macdonald, šéf britské prokuratury, zdůraznil, že i když je "právo vyjadřovat názory, které jiní mohou považovat za urážlivé, je důležitou součástí otevřené a demokratické společnosti, povzbuzovat lidi k vraždění a vyvolávat nenávist vůči jiným osobám na základě rasy přijatelné není."

Podrobnosti v angličtině ZDE