7. 2. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 2. 2006

Muslimové nepožadují cenzuru, ale respekt

Konflikty karikatur

Neznamená to, že bychom měli omezovat svobodu projevu - jde prostě o apel na svědomí každého člověka, abychom využívali této svobody s vědomím, že i jiní mají určitá práva. Jde o občanskou odpovědnost. Muslimové nepožadují cenzuru, ale respekt. Vzájemný respekt nelze lidem vnutit zákony, vzájemnému respektu se lze naučit jménem svobodného, odpovědného a rozumného společného občanství.

Interpretovat kontroverzi o dánských karikaturách proroka Mohameda jako konflikt mezi svobodou a dogmatickým viděním světa je jen přilévání oleje do ohně, argumentuje v listě Guardian Tariq Ramadan, který v současnosti vyučuje na St. Antony's College na univerzitě v Oxfordu.

Když na podzim reagovali muslimové v Dánsku na zveřejnění karikatur proroka Mohameda jako na rasismus, jako na provokaci vyvolanou sílící pravicí v Dánsku, radil jsem jim, píše autor, aby nereagovali emocionálně, aby se snažili nevzrušeně vysvětlit, proč jsou ty karikatury urážlivé, a aby neorganizovali demonstrace. A aby nevyvolávali masové hnutí, které nemusí být jednoduché zvládnout.

Proč tedy, o tři měsíce později, vznikla z celé věci tak obrovská kontroverze? Několik muslimů z Dánska navštívilo země na Blízkém východě a vyvolali tam hněv: tamější vlády, vždy ochotné dokazovat, jak jsou pravověrně islámské, této věci využily a začaly se prezentovat jako stoupenci významné kauzy.

A na druhé straně pocítili západní politikové, intelektuálové a novináři potřebu prezentovat se jako zastánci stejně důstojné kauzy za svobodu slova a proti náboženskému obskurantismu jménem západních hodnot.

Vzniklo neuvěřitelné zjednodušení, vznikla hrubá polarizace. Údajný střet civilizací, konfrontace mezi principy. Na jedné straně stojí obhájci neporušitelnou svobodu projevu a na druhé straně hájí jiní obhájci neporušitelnou sféru svatosti. A tak se debata stala urputným bojem a otázka je, kdo zvítězí. Muslimové se dožadují omluvy, hrozí, že budou útočit na evropské zájmy, i na lidi, západní vlády. Intelektuálové a novináři odmítají ustoupit hrozbám, média přetiskují inkriminované karikatury. Většina lidí na světě se na tyto excesy dívá a je zmatena: co to je tohle za šílenství, ptají se?

Je nezbytně nutné, abychom našli cestu ven z tohoto ďábelského kruhu a požadovali od těch, kteří zintenzivňují tento konflikt, aby okamžitě přestali a vytvořili prostor pro seriózní, otevřenou, hlubokou debatu a mírový dialog.

Toto není střet civilizací. Tato kontroverze není symbolem konfrontace mezi principy osvícenství a principy náboženství.

Ne, je o smutnou otázkou, zda jsou svářející se strany schopny chovat se svobodně, racionáílně (ať už jsou to věřící nebo ateisté) a - normálně, rozumně!

Toto, prosím, není konflikt mezi Západem a islámem, ale mezi těmi, na jedné straně, kdo jsou schopni prosazovat svou totožnost klidně, jménem víry či rozumu, nebo obojího, a na druhé straně těmi, kteří jsou motivováni slepou vášní, reduktivním vnímáním a zbrklostí. A tyto druhé vlastnosti mají stejnou měrou někteří intelektuálové, náboženští učenci, novináři i obyčejní lidé na obou stranách.

Proto je naléhavě nutné, abychom silně apelovali na rozum a moudrost.

V islámu je přísně zakázáno zobrazovat jakékoliv proroky. Jednak je to otázkou respektu vůči nim a jednak zásadou víry, která požaduje, aby Bůh a proroci nebyli nikdy zobrazováni, aby nevznikaly modly. Proto nakreslit proroka je těžký hřích. Když k tomu ještě dodáme nehrabaný zmatek, urážky a posměch, který muslimové interpretují v dánských karikaturách, lze dobře pochopit, proč je velká část muslimského obyvatelstva po celém světě šokována. Tito lidé měli právo vyjádřit svůj šok a hněv.

Na druhé straně si muslimové musejí uvědomit, že za poslední tři století si západní společnosti - na rozdíl od společností, kde mají většinu muslimové, navykly na kritické, ironické, i posměšné zacházení s náboženskými symboly, mimo jiné i s papežem, Ježíšem Kristem a dokonce i s Pánembohem. I když muslimové tyto postoje nesdílejí, je důležité, aby si od toho udrželi intelektuální odstup a nenechali se svést emocemi, které mohou vést jen k nežádoucím důsledkům.

Muslimové měli vyjádřit svůj nesouhlas s těmito urážlivými, hrubými, idiotskými a zlovolnými kresbami v klidu, chladně. Měli počkat, až se uklidní, a teprve pak mluvit. Namísto toho, to, co vzniká v některých muslimských komunitách, je tak neproduktivní, jako je to šílené - posedlé požadavky na omluvu, bojkot evropských výrobků a výhrůžky násilnými akcemi, které je nutno odmítnout a odsoudit.

Avšak stejně přehnané a neodpovědné je požadovat "právo na svobodu projevu" - právo říkat cokoliv, jakýmkoliv způsobem, proti komukoliv. Svoboda projevu není absolutní. Například se odsuzují rasistické útoky. Také existují pravidla, týkající se kultur, tradic a kolektivní psychologie v každé jednotlivé společnosti, a ta regulují vztah mezi jednotlivým člověkem a rozrůzněností kultur a náboženství.

Vzhledem k tomu, že nyní žijí v západních společnostech i muslimové - nebylo by bývalo rozumné namísto obsesivního trvání na právu říkat cokoliv používat svého práva na svobodu projevu odpovědně a vzít v úvahu nejrůznější postoje v dnešní pluralitní společnosti?

To neznamená, že bychom měli omezovat svobodu projevu - jde prostě o apel na svědomí každého člověka, abychom využívali této svobody s vědomím, že i jiní mají určitá práva. Jde o občanskou odpovědnost. Muslimové nepožadují cenzuru, ale respekt. Vzájemný respekt nelze lidem vnutit zákony, vzájemnému respektu se lze naučit jménem svobodného, odpovědného a rozumného společného občanství.

podrobnosti v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       7. 2. 2006
7. 2. 2006 Konflikty karikatur
7. 2. 2006 Vydat či nevydat, toť otázka Fabiano  Golgo
7. 2. 2006 Íránské noviny zveřejní kreslené vtipy o holocaustu
8. 2. 2006 Radikální muslimský duchovní Abu Hamza odsouzen na sedm let do vězení
7. 2. 2006 Kde skončily peníze pro odškodnění romských obětí?
7. 2. 2006 Je vůbec možný „židovský stát“? Martin  Škabraha
7. 2. 2006 Svoboda slova a hledání hranic svobody Milan  Černý
7. 2. 2006 Michael  Marčák
7. 2. 2006 Čas mimo ciferník Irena  Zítková
7. 2. 2006 Kterak se počestný člověk nebude špinit špínou Karel  Moudrý
7. 2. 2006 Betty Friedanová – jedna z matek feminismu Irena  Ryšánková
6. 2. 2006 Lidská práva versus humanitární vzdělání Miroslav  Prokeš
7. 2. 2006 Magazín ONA – dokonale promarněná šance Irena  Ryšánková
7. 2. 2006 Objektivisté aspirují na sektu nadlidí Jiří  Martišek
7. 2. 2006 Autisté sobě Vojtěch  Tělupil
7. 2. 2006 Lidé neustále vstupují do vzájemných interakcí
7. 2. 2006 Ve farmových chovech nežije zvěř, ale zvířata
6. 2. 2006 Islámští demonstranti v Londýně zřejmě budou čelit trestnímu stíhání
6. 2. 2006 Británie bohatství a bídy, 2006
6. 2. 2006 Jde o následovníky, nikoliv pamětníky Vlastimil  Balín
6. 2. 2006 Náklady války v Iráku a v Afghánistánu dosáhnou 440 miliard dolarů
5. 2. 2006 Lidé čtěte !
6. 2. 2006 Americká média "se chovají ostudně"
6. 2. 2006 Amerika: Soukromá data z internetu se intenzivně využívají v trestním vyšetřování i civilních soudních sporech
6. 2. 2006 "Za 15 let budeme zřejmě prodávat daleko tenčí noviny za 100 Kč" Jan  Čulík
6. 2. 2006 Unipetrol: Jde médiím opravdu o pravdu? Pavel  Hojda
4. 2. 2006 Bulvární úzkost českých šéfredaktorů Jan  Čulík
6. 2. 2006 Benešovy zákony Emanuel  Mandler
2. 1. 2006 Hospodaření OSBL za prosinec 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
7. 2. 2006 Konflikty karikatur   
7. 2. 2006 Kde skončily peníze pro odškodnění romských obětí?   
7. 2. 2006 Je vůbec možný „židovský stát“? Martin  Škabraha
6. 2. 2006 Británie bohatství a bídy, 2006   
6. 2. 2006 Endymión Boris  Cvek
6. 2. 2006 Luciferův ráj aneb úvaha nejen o kovbojích v sukni Karel  Moudrý
5. 2. 2006 Lidé čtěte !   
4. 2. 2006 Bulvární úzkost českých šéfredaktorů Jan  Čulík
3. 2. 2006 Štěk Bohumil  Kartous
3. 2. 2006 Vydali byste v Německu antisemitské kreslené vtipy?   
3. 2. 2006 Bush řekl Blairovi: "Invazi do Iráku provedeme stůj co stůj"   
3. 2. 2006 Google uprostřed kontroverze o cenzuře a plagiátství   
3. 2. 2006 Civilizační retardace a katalyzátory modernosti Martin  Škabraha
3. 2. 2006 Vzdělanostní společnost, univerzity a kvalita vzdělání Boris  Cvek
2. 2. 2006 Sedlecký vyloučen z České komory architektů? Jan  Mech