Předpokládá se, že Likud získá nejméně pět křesel navíc k průměrným patnácti, které si držel ve volebních průzkumech před palestinskými volbami. Zisk Likudu by měl být na úkor Kadimy, která po vítězství Hamásu ztratila pro svou politiku oporu na palestinské straně, a na úkor Strany práce, která se usilovně snažila o posun volební agendy směrem ke společensko-ekonomickým tématům. Pokud by se Netanjahuovi podařilo využít vítězství Hamásu, mohl by silně otřást pozicí Kadimy. Neuspěje-li, bude rád, když zůstane vůdcem opozice, a Kadima oslaví stejné celonárodní vítězství jako Hamás.

Vítězství Hamásu - komplikace pro americkou zahraniční politiku

Americká administrativa sice ocenila demokratičnost palestinských voleb, ale jejich výsledky pro ni znamenají komplikace. Bushova administrativa je ve složité situaci nejen kvůli ztrátě partnera pro řešení konfliktu skrze vytvoření palestinského státu, ale také proto, že negativně ovlivňuje Bushovu zahraniční politiku. Spojené státy ve své politice na první místo postavily demokratické principy a mezi nimi zejména svobodné volby. Proto se také před měsícem postavily proti nápadu představitelů Palestinské samosprávy odložit konání voleb kvůli jejich obavám z úspěchu Hamásu. Pro USA bylo konání voleb ve stanovený čas nejvyšší prioritou.

Tato politika však utrpěla ránu. Nejen, že dotlačila palestinskou samosprávu do procesu, který přivedl Hamás k moci, ale Spojené státy nadto budou muset s ohledem na současný stav věcí svou politiku přepracovat. První americkou obětí těchto voleb je plán roadmap. Bez ohledu na to, jak bude vypadat příští palestinská vláda, je jasné, že neodzbrojí vojenské křídlo Hamásu ani neudělá pořádek bezpečnostních složkách samosprávy. Pokud nebude naplněno některé z prvních ustanovení plánu roadmap, Izrael nebude chtít udělat krok kupředu.

<> Výhodou plánu roadmap bylo jeho založení na výsledcích, kdy bylo uskutečnění určité fáze podmíněno oboustranným plněním podmínek daných předchozí fází. Nyní zde není nikdo, kdo by teroristické skupiny zlikvidoval, proto ani nedojde k posunu vpřed. Před Spojenými státy nyní stojí otázka, jak udržet otevřený komunikační kanál s partnery v Palestinské samosprávě, když Hamás nyní kontroluje Palestinský legislativní výbor. Dokud bude předsedou samosprávy Mahmúd Abbás, USA budou moci vyjednávat s ním a lidmi z Fatáhu, kteří budou v nové vládě, a kontaktu s Hamásem se budou moci vyhnout. Spojené státy hrozily zastavením finanční pomoci. Hodnota příspěvku z USA je 250 milionů dolarů ročně, z EU je to dvojnásobek této sumy. Většina zahraniční pomoci směřuje nevládním organizacím a soukromým projektům, takže by zatím mělo být jedno, kdo v Ramalláhu vládne.

Hrozba zastavení toku peněz byla výzvou pro Abbáse, aby zakročil proti Hamásu. Nyní, po jednoznačném vítězství Hamásu, je zbytečná a lze očekávat, že Kongres svůj postoj přehodnotí.

Ztratí Hamás na radikalismu?

Palestinské parlamentní volby byly zřejmě nejdemokratičtějšími volbami v arabském světě a také byly prvními, z nichž ke znepokojení mezinárodní veřejnosti vzešla islamistická vláda. Poprvé tedy stojí demokraticky zvolení arabští islamisté před výzvou sladit ideologii s politickou praxí. Ve světě islámu mají pouze jeden vzor: Turecko.

Tam po desetiletích přísně sekulárního vojenského režimu přišli k moci islamisté, kteří však namísto obratu ke konzervatismu, islámu a izolaci vyvinuli značné úsilí o dosažení členství v EU. Je tedy otázka, zda Hamás půjde touto tureckou cestou pragmatismu a umírněnosti, nebo bude hledat vzor v Íránu a afghánském Talibanu. Hamás je první arabskou islamistickou stranou, která bude moci vést svůj lid a skutečně řešit jeho problémy; už nebude moci pouze kritizovat, aniž by sám nesl břímě odpovědnosti, jako je tomu v mnoha arabských státech, kde jsou islamisté pouhými slovními kritiky prozápadních vlád, jež je potírají.

Popularita a moc Hamásu bude konfrontována problémy omezeného rozpočtu, špatného zdravotnického systému, infrastruktury, nezaměstnanosti a propadu ekonomiky. Podobnou možnost měli islamisté v Alžírsku v roce 1991 v několikafázových celonárodních volbách, kde však vláda po jejich přesvědčivém vítězství v prvních regionech zakročila za podpory Francie a USA, zastavila volby a tím vyvolala dodnes trvající občanskou válku, která si vyžádala sto tisíc životů.

Arabský svět bude jistě další vývoj na palestinských územích sledovat velmi bedlivě. Někteří doufají, že válka proti Izraeli bude pokračovat, jiní doufají v očistu islámského hnutí od terorismu a přechod od bomb k rozhovorům. Deníku Jerusalem Post sdělili vůdci Hamásu, že nikomu nebudou vnucovat své přesvědčení a že jim jde o stabilitu. Vědí, že jejich útoky přinesou izraelské protiútoky, nicméně je otázka, nakolik budou chtít dělat v zájmu dosažení stability kompromisy se svou ideologií.