V té době se psalo v tom neodpovědném zahraničním tisku o tom, jak je katolická církev ve svém počínání kontroverzní, jak dogmaticky se brání použití účinných prostředků v boji proti pandemii AIDS, když v některých afrických zemích je podstatná část obyvatelstva HIV pozitivní.

V ČR se tato špinavost odehrála pouze na těch odporných a zvrhlých Britských listech, které jsou podporovány z rudých peněz bolševických kapitalistů, tištěných v tajné tiskárně ukryté ve zruinovaných výrobních halách Poldovky, takže jakoby se nic nestalo. Kromě toho, že některým bohabojným čtenářům se z toho chtělo až zvracet.

Seriózní česká média, ale věděla jak se v takové situaci zachovat. Věděla dobře, jaký chléb rád jídá malý český člověk, který tak rád vzhlíží k autoritám, ať už mluví o hokeji nebo o Bohu. A tak i ČT, věrná chápání média veřejné služby jako věrného zrcadla "naší" společnosti v politováníhodném slova smyslu, vysílala stále dokola, jakým humanistou vážně nemocný a posléze zesnulý papež byl (milosrdenství na prvním místě), jak přispěl k porážce komunistické totality v Evropě (to už tak nějak vyplývalo z láskyplného vztahu mezi ideologií katolickou a komunistickou) a jak vyšel vstříc dalším náboženstvím (co měl asi v globalizujícím se světě dělat).

Útlocitná mediální péče o poslední cestu svatého otce v zemi vyhlášených neznabohů vytěsňovala kontroverzní témata o "zásluhách" papeže na okraj a dařilo se jí to velmi dobře.

Za těch osm měsíců se v ČT muselo něco stát. Patrně se jednalo o hlubinné procesy, které se odehrávaly v oblastech pod televizní obrazovkou a vyvřely až v nedělním sumarizujícím pořadu Přehled zahraničních událostí roku 2005. Událost konce jednoho a začátku druhého pontifikátu nemohla ve výčtu hlavních událostí uplynulého roku samozřejmě chybět, ale kdo by čekal další požehnání s přikázáním, ten asi znechuceně přepnul; v nudném období, kdy nejsou k vidění žádní prosťáčci v akváriu, se musel uspokojit něčím méně zajímavým.

Sledovat převážně a hlavně kritickou reportáž a srovnávat ji se skutečností, jak ji před osmi měsíci ČT představovala, znamenalo dojít k naprosto odlišným závěrům. Opět byly připomenuty zásluhy minulého papeže, ale tentokrát už nezůstalo jen při tom.

Následoval poukaz na tvrdošíjnou zabedněnost katolické církve v otázce antikoncepce, což bylo akcentováno hlavně v souvislosti se změnou, která se udála na papežském stolci. Nový papež byl označen za ultrakonzervativního, stejně jako u jiných politiků byly uvedeny přezdívky, jako třeba "rotvailer boží" a jeho postoje byly v závěrečné a hodnotící části reportáže ironicky komentovány.

Úplně nejhříšnější a zvrhle impozantní bylo zhodnocení celé události uvnitř katolické církve: "katolická církev bude dál strašit kondomy...", řekla Česká televize a v mnoho lidí muselo s počínajícím nastavováním rychle na záchod. Ale možná, že už je to náhlé poblouznění za těch osm měsíců přešlo. Pohřeb je pryč, chvíle už není tak dojemná...

No nic. Z jedné reportáže nelze dělat žádné závěry, ale pro odporného švába hostícího se v žumpě Britských listů to bylo velmi potěšující a vzrušující. Jako každému jinému parazitovi na staré dobré české serióznosti mi nezbývá doufat, než že se nejedná o pouhé poblouznění, a že ČT se skutečně vydá cestou etického zločinu...:)