Příliš často si politikové a agenti výzvědných služeb myslí, že informace, získané tajně, jsou daleko významnější než informace, získané z otevřených zdrojů. Rozdíl je však často velmi malý. Otevřené zdroje jsou často stejně významné, anebo ještě významnější než informace z utajovaných zdrojů, analyzujeme-li naléhavé problémy, jako je terorismus, šíření zbraní hromadného ničení a kontrašpionáž. Posmívat se otevřeným zdrojům, to není způsob jaké vést výzvědnou službu. Pro výzvědnou práci mají otevřené zdroje zásadní význam.

Výzvědné agentury nyní získávají podstatné množství informací z fotografování zemského povrchu ze satelitů, z analýzy elektronického komunikačního provozu a pak od lidí. CIA také analyzuje vysílání zahraničních rozhlasových a televizních stanic. Bohužel však je studium otevřených zdrojů vážně zanedbáváno. Je na ně ve výzvědném rozpočtu věnováno pouze jen asi 1 procento!

Přitom je známo, že tajné zprávy byly často v minulosti kompilací novinových výstřižků z různých zemí světa. Tisk často publikuje zpravodajství, založené na prozrazených důvěrných informacích. Veterán agent CIA James Lilley si před leti uvědomil, že čínští agenti CIA "podváděli" jeho kancelář tím, že mu poskytovali údajně důvěrné informace o vývoji v Číně, ve skutečnosti to však byly vyšperkované překlady článků z regionálního čínského tisku. Podobně i evropští podvodníci v padesátých letech často předávali CIA informace, získané ze sovětského tisku.

Avšak není to úplně špatné. Za druhé světové války. bylo přísně zakázáno informovat v médiích o letech bombardérů B-29. Agent Samuel Halpern vzpomíná na to, jak jednou překvapil jednoho admirála, když ve svém informačním shrnutí informoval o letech těchto bombardérů. "Jak je možné, že to víte," ptal se admirál. Halpern ho informoval, že o letech bombardérů ze dověděl z monitoringu japonského rozhlasu. To, co bylo v USA utajováno, bylo v Japonsku otevřenými informacemi. To může vést k absurdní situaci, kdy se cizinci dovídají o akcích CIA z celostátních sdělovacích prostředků, avšak v Americe je to přísně tajné a armáda a CIA vůbec nevědí, že se o těchto akcích otevřeně píše v místním tisku. Vlastně je to potom tak trochu "jednostraně utajovaná" zpráva.

Otevřené zdroje jsou důležité, a to z těchto důvodů:

Rychlost. Často jsou nejvýznamnějšími informacemi, které se šíří nesmírně rychle. Když dojde ke krizi v nějaké části světa, pokud tam výzvědné agentury nemají agenty, přirozeně se analytikové v první řadě obrátí na televizi a na internet.

Množství informací. Na světě je daleko více bloggerů, novinářů, analytiků, televizních reportérů a odborníků než výzvědných agentů. Je velmi pravděpodobné, že informační analýza, vypracovaná kompilací všech těchto zdrojů, bude daleko kvalitnější než to, co mohou dát dohromady tajní agenti.

Kvalita: Jak známo, tajní agenti občas píší své zprávy tak, že je zakládají na novinových článcích a část informací si vymýšlejí. Takové analýzy mají daleko menší hodnotu než otevřené zdroje, nepokažené lžemi tajných agentů.

Náklady: Výzvědný satelit vám poskytne fotografie střechy zbrojovky anebo ponorky v moři, ale bude to stát miliardy dolarů. Zahraniční magazín, jehož roční předplatné málokdy stojí víc než 100 dolarů, možná otiskl fotografie toho, jak to vypadá uvnitř té zbrojovky anebo uvnitř té ponorky.

Otevřené zdroje jsou velmi cenné. Když si nějaký stát začne vyvíjet zbraně hromadného ničení, na takovém programu se musejí podílet stovky, možná tisíce inženýrů, vědců a výrobců. Byrokraté a obchodníci pak prodávají tyto zbraně v zahraničí. Možnosti otevřených zdrojů jsou obrovské. Inženýři cestují na vědecké konference, vědci publikují vědecké články, výrobci zavádějí výrobní linky, byrokraté vydávají předpisy, obchodníci tisknou brožury pro možné zákazníky.

Předtím, než teroristé spáchají atentát, vydávají varování. Náboženští představitelé přednášejí kázání, političtí představitelé prosazují v projevech svou politiku. Otevřené zdroje nám možná nedají vědět, kde vybuchne příští bomba, ale umožňují nám pochopit agendu teroristů a odstranit jejich pocit křivdy případně zahájit přesvědčovací protikampaň.

Podrobnosti v angličtině ZDE