V posledních letech se cituje velký úspěch Indie při získávání zakázek ze Západu jako příklad pozitivní tváře globalizace - Indové prý tak získávají dobré platy a nové pracovní příležitosti. Studie argumentuje, že za zdánlivě pozitivní fasádou těchto "nových firem" pokračují tradiční formy imperiálního vykořisťování.

Kontroverze dodá oheň do už tak hněvivé debaty v Británii i v USA ohledně toho, do jaké míry je etické přesunovat podniky a služby ze západních zemí do třetího světa. Studie byla zveřejněna v době, kdy indická ekonomika zaznamenala podstatnější ztráty. V Indii v poslední době vzniklo několik skandálů v souvislosti s krádežemi datových bank o zákaznících a některé západní společnosti se rozhodly ukončit své operace v Indii a vrátit se domů. Minulý týden například oznámila britská banka Abbey, že se rozhodla vrátit 1000 pracovních příležitostí z Indie zpět do Británie.

Nová studie, která je prý první nezávislou studií poměrů v indických call centres, tvrdí, že toto průmyslové odvětví záměrně najímá "pracovně poslušné zaměstnance", kteří nemají žádná zaměstnanecká práva a jsou najímáni na krátkodobé kontrakty bez existenčních jistot.

Tito zaměstnanci pracují pod neustálým dohledem, v atmosféře, která je obdobná atmosféře "ve vězeních z 19. století anebo na římských galérách". Navzdory relativně vysokým platům a modernímu pracovnímu prostředí dospívá studie k závěru, že "většina těchto mladých lidí plýtvá, v situaci vyčerpání, nejvíce tvůrčími léty svého života tím, že pracuje jako 'počítačoví otroci' vykonávající mechanickou, rutinní práci.

Monotónnost tohoto druhu zaměstnání je kamuflována předstíráním, že tato "práce je zábavná" - v call centrech jsou kavárny, stánky, kde se prodává popcorn a pingpongové stoly. Kvóty na počet telefonních rozhovorů či emailů se zákazníky jsou tak vysoké, že je "zaměstnanec dokáže splnit jen s naprostým vyčerpáním", tvrdí zpráva.

Zaměstnanci call centres musejí v důsledku toho, že cílová oblast, s níž komunikují, je v jiných časových zónách, pracovat v noci. Ve dne žijí jako Indové a v noci jako lidé ze Západu, což vystavuje vážnému stresu jejich fyzický i duševní zdravotní stav, konstatuje studie. Nejvážnějším problémem je však skutečnost, že práce v call centrech vede k plýtvání lidskými zdroji a k dekvalifikaci pracovních sil, což bude mít dlouhodobě záporný vliv na indické hospodářství, uzavírá zpráva, kterou vypracoval Národní pracovní ústav V. V. Giriho, financovaný indickým ministerstvem práce.

Pramod Bhasin, šéf čelné společnosti Genpact, která provozuje call centra, označil závěry studie za "nesmysl": "Vážně to poškozuje průmyslové odvětví, za jehož vznik svět Indii oslavuje. Takováto zpráva povede lidi k pochybnostem, zda mají investovat do Indie, anebo raději do Číny či do Rumunska," varoval Bhasin. Dodal, že pracovní podmínky v call centres jsou daleko lepší než ve většině indických podniků. Zaměstnanci dostávají jídlo i dopravu do práce zadarmo, pravidelně se konají pro zaměstnance zábavné akce, existuje podniková služba, která jim objedná předem lístky do kina a před budovou call centra trvale čeká sanitka pro případ, že by nějaký zaměstnanec onemocněl.

Raman Roy, podnikatel, který do Indie před 12 lety přivedl první zahraniční call centre, odmítl zprávyu jako nevědeckou, založenou na příliš malém vzorku a politicky motivovanou. "Takováto práce se dělá i v Americe a v Británii a nikdo tam tamější zaměstnance neoznačuje za otroky. Skutečností je, že tyto firmy poskytují obrovské množství příležitostí," uvedl.

Odbory tuto studii přivítaly. "Zaměstnavatelé hledají dva druhy lidí. Jednak lidi, kteří jsou naprosto mrtví, kteří jsou ochotni přijímat rozkazy a automaticky je vykonávat. A pak chtějí malí počet věřících, z nichž udělají manažery a učitele," konstatoval Gautam Mody, odborový aktivista, který se snaží zavést do call center odbory. Ředitelé call centres do svých podniků nechtějí připustit odbory, avšak zavádějí pro pracovní podmínky minimální standardy. Kiran Karnik, ředitel firmy Nasscom tvrdil, že zaměstnanci call centres nechtějí být odborově organizováni. "V tomto průmyslu se každý mladý člověk chce do dvou let stát jeho ředitele," uvedl. "Nemyslím si, že by chtěli s takovým přístupem být členy odborů."

Podrobnosti v angličtině ZDE