Program Ropa za potraviny, který fungoval v letech 1996 až 2003, umožňoval Iráku zmírnit dopady sankcí kontrolovaným prodejem ropy. Výměnou za ní si pak mohl dovést léky a potraviny. Celkem se programu zúčastnilo na 4500 firem. Jak ukázalo vyšetřování, více než 2000 firem pak představitele bagdádského režimu uplácelo. Mezi zapletené podniky patří i giganti jako např. DaimlerChrysler, Siemens či Volvo.

Podle zveřejněné zprávy se francouzské podniky mohly těšit z lepších podmínek při získávání zakázek, protože "Francie byla vnímána jako spřátelená země, která se postavila proti sankcím". Jak uvedla vyšetřovací komise "Irák si mohl vybrat, komu prodá ropu". Proto si Bagdád své partnery pečlivě vybíral. Francouzský list Libération uvedl, že nejdříve Iráčané prodávali ropu "přátelům režimu". Cenu ropy navíc tajně zvyšovali. Získali tak nemalé částky, které putovaly do kapes představitelům Saddámova režimu. Současně Iráčané upláceli "příděly ropy" vysoké politické představitele, aby si zajistili jejich "proirácký postoj". Irák tedy dával "příděly na koupi ropy" lidem, které potřeboval uplatit. Takto získané černé zlato se pak prodávalo "s provizí" ropným společnostem.

Mezi nejdůležitější francouzské osobnosti, které jsou podezřelí z příjímání úplatků od Husajnova režimu, patří zejména bývalý ministr vnitra Charles Pasqua a jeho poradce Bernard Guillet. Dále pak bývalý velvyslanec Francie u OSN Jean-Bernard Mérimée a někdejší diplomat Serge Boidevaix.

Jean-Bernard Mérimée navíc pracoval jako poradce současného generálního tajemníka OSN Kofi Annana. Podle zveřejněné zprávy, Mérimée získal "příděl šesti miliónů barelů ropy". Jen v listopadu 2001 si tak přišel na více než 165 tisíc dolarů. Podle bývalého iráckého ministra Tárika Azíze si sám "o příděly" řekl. Obviněný to však popřel.

Podobně na všechna nařčení reagoval i ex-ministr vnitra Charles Pasqua. Ten údajně dostal povolení na odkoupení jedenácti miliónů barelů. Obchody s Iráčany vedl jeho poradce Bernard Guillet. Ten působil jako spojka mezi Tárikem Azízem a Pasquou. Poté co Guillet údajně předal Azízovu nabídku Pasquovi, ten vykřikl: "Bude ze mě ropný král!". Zpráva OSN ale publikovala i Pasquův dopis, kde výše zmíněný tvrdí, že o přidělování ropy nevěděl.

Aféra spojená s programem Ropa za potraviny tedy široce přesahuje rámec OSN a zasahuje hluboce do politické scény Francie. Pro Kofiho Annana se jedná o složitou situaci, kdy musí čelit pochybnostem o věrohodnosti bezpečnostní organizace. OSN navíc stojí před složitou reformou, která má upravit počet členů Rady bezpečnosti OSN.

Ve Francii vypukl po zveřejnění nové zprávy skandál. Všichni zapletení francouzští diplomaté pracovali téměř celý život ve státních službách. Jednalo se o zkušené úředníky, ve všech případech na velmi vysokých postech. I proto zpráva vyvolala aféru, které momentálně plní přední stránky francouzského tisku. Její rozuzlení může přinese pravděpodobně až prošetření celého případu.

Le Figaro ZDE