24. 10. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
24. 10. 2005

Omyly pana Burkoviče

Mohou odbory poškozovat odborově neorganizované zaměstnance?

Návrh Ing. Burkoviče z ostravského JOB-centra v článku "K vybraným paragrafům nového zákoníku práce" zveřejněný 18. října na Pamservis.cz, v němž autor požaduje, aby bylo umožněno v novém zákoníku práce odborově neorganizovaným nechat se vyjmout z kolektivní smlouvy je - na první pohled - velmi hezký a demokratický, umožňující zaměstnanci projevit svou "svobodnou" vůli. Ve skutečnosti se hemží hypotetickými nesmysly. Z pera (klávesnice) zaměstnavatele je navíc obhajoba práv jakéhokoliv zaměstnance (ať už člena odborů nebo neorganizovaného) mimořádně drzá. A v praxi, na kterou se autor odvolává, má přesně opačný účinek.

V první řadě tu ani nejde o odbory samotné, ale o systém kolektivních smluv mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem, jehož vykonavatelem jsou dnes - a zůstává to zachováno i v novém ZP - na straně zaměstnanců odborové organizace. Uvedené argumenty navíc patří do série zavádějících polopravd a neúplných informací zaměstnavatelů v jejich současné kampani proti návrhu ZP.

Už první věta článku: "Nově navrhovaný § 24 odst. 1 zákoníku práce zní: Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu také za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni," má zavádějící úvod. Na § 24 odst. 1 tady není nic nového, protože stejné znění (jen místo "také" je tam "i") má současný § 5 odst. 3 zákona č. 2/1991 o kolektivním vyjednávání. Stejně je to se zaměstnavateli kritizovanými pravomocemi odborů atd., jejichž kritice jako "novince" v pracovním právu nepochopitelně dávají prostor snad všechna hlavní média.

Ale věcně. Pan Burkovič uvádí případy, kdy podle něj může kolektivní smlouva zaměstnance poškodit, týkající se pracovní doby a přesčasů a prostojů z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách. Že by mohla kolektivní smlouva přinutit zaměstnance podle § 83 odst.1 a podle § 99 odst. 4 "snášet přesahování pracovní doby a přesčasovou práci po celý rok", je dokonalý nesmysl.

Musím-li např. zůstat některé dni v práci ne osm, ale třeba 9 - 10 hodin, jindy mi zaměstnavatel musí umožnit odejít o hodinu nebo dvě dřív, případně mi dá náhradní volno, jinak jde o přesčas. Přesčasy zase nesmějí překročit v průměru 8 hodin týdně. Jestliže tedy jeden týden odpracuji 12 hodin přesčasů, můžu druhý týden dělat jen 4 hodiny navíc s tím, že mi nakonci vyjde průměr 8 hodin týdně, tedy maximum, které umožňuje ZP.

V ZP se ovšem pro výpočet průměru neberou dva ale 26 týdnů a opět pouze odbory mohou zaměstnavateli umožnit prodloužení této doby na 52 týdnů, tedy rok - rozdíl je pouze v tom, za jaké období se odpracovaná doba a přesčasy přepočtou na týdenní průměr. Přitom dál platí, že zaměstnavatel může nařídit zaměstnanci nejvýše 150 hodin přesčasů ročně a s dalšími přesčasy musí zaměstnanec souhlasit (max. však do celkové výše 416 hodin za rok - to pouze v nezákonném případě, že by zaměstnanec nečerpal dovolenou).

Ať tedy autor laskavě vysvětlí, jak může kolektivní smlouva donutit odborově neorganizovaného zaměstnance dělat proti své vůli víc, než musí?

Částečnou pravdu má pan Burkovič pouze u prostojů, kdy po dohodě s odbory může zaměstnavatel platit zaměstnance, které nechá doma, pouze 60 % průměrných mezd. Ano, hypoteticky může. Pokud ale vím, i ty nejhorší odborové organizace na něco takového přistoupily jen vyjímečně a v případech, kdy hrozilo, že zaměstnavatel nebude schopen platit vůbec.

Obecně odbory slouží k tomu, aby ohlídaly a kontrolovaly dolní hranice standardů odměňování, pracovních podmínek a bezpečnosti práce podle toho, jak se jim je podaří prosadit. V tomto smyslu odborově neorganizovaného zaměstnance poškodit nemohou, ani kdyby chtěly. Vyjmout část zaměstnanců z kolektivních dohod - a pan Burkovič jistě není hloupý a ví to - by fakticky umožnilo dvojí nebo několikeré zacházení se zaměstnanci pracujícími vedle sebe, včetně různých mezd. A zaměstnavatelé by tak dostali do ruky to, po čem ve skutečnosti touží - jednoznačný bič na odborovou sebeorganizaci zaměstnanců, prostředek, jak zrušit materiálním nátlakem byť jen náznak společného postupu zaměstnanců.

Pan Burkovič a jiní zaměstnavatelé v poslední době oplývají odhalováním "nespravedlností" v pracovním právu. Jako jedinou nespravedlnost ale ve skutečnosti cítí fakt, že stále existuje něco, co mohou zaměstnanci použít na svou obranu proti svévoli nadřízených a majitelů.

Jaké ty které odbory jsou, zda hájí nebo nehájí zaměstnance dobře, to je a zůstává otázka pro členy odborových organizací, nikoliv pro pana Burkoviče. Já se také nestarám o to, jak zaměstnavatelské svazy hájí své členy. Jen úsměv vzbuzující perlička z autorových konstrukcí na závěr: "Dochází k paradoxům, kdy např. zanedbatelný počet odborově organizovaných zaměstnanců vyhlásí stávkovou pohotovost nebo stávku, která bezprostředně ohrozí existenci zaměstnavatele a tím pracovní místa drtivé většiny odborově neorganizovaných zaměstnanců nebo zaměstnanců organizovaných v jiné organizaci." Jak může podle pana Burkoviče "zanedbatelný počet" zaměstnanců efektivně zastavit práci?

                 
Obsah vydání       24. 10. 2005
24. 10. 2005 Štvanice Štěpán  Kotrba
24. 10. 2005 Na rektora kandidovaly dvě osoby, které se měly právo samy volit! Jiří  David
24. 10. 2005 Jan Paul nepsal o všem
24. 10. 2005 Ti, kteří zaručeně znásilňují a vraždí
24. 10. 2005 Ivanova válka: O hromadném znásilňování německých žen v roce 1945
24. 10. 2005 Now is the time for agents provocateurs Jan  Čulík
24. 10. 2005 Nahé duše Vladimír  Skalla
24. 10. 2005 Nadace pro srdeční choroby bude děsit kuřáky drastickými televizními reklamami
23. 10. 2005 Newyorská konference o ropném zlomu Jindřich  Kalous
4. 11. 2005
24. 10. 2005 Je Evropská unie před zánikem?
27. 10. 2005
24. 10. 2005 Evropská komise o ropném zlomu
31. 10. 2005
24. 10. 2005 Když dva se perou, třetí se směje Štěpán  Kotrba
25. 10. 2005
24. 10. 2005 Šel jsem si to zkusit a vyhrál jsem! Jan  Paul
24. 10. 2005 Pánové Zedníku a Tošenovský, Boris  Cvek
24. 10. 2005 Papoušek, dovezený do Británie "byl nakažen smrtelnou ptačí chřipkou"
24. 10. 2005 Hugo Chávez na třetí návštěvě Paříže Simone  Radačičová
24. 10. 2005 Afgánský novinář odsouzen na dva roky do vězení za to, že ze zastal práv žen
24. 10. 2005 Církev ryze virtuální aneb Od Doležala k Doležalovi František  Schilla
20. 10. 2005 O Středoevropanech: Jak se stát v Británii bezdomovcem
20. 10. 2005 Průzkumy veřejného mínění - jak by to mělo vypadat Jiří  Staněk
21. 10. 2005 S Adrianou Krnáčovou z Transparency International ČR o korupci Michal  Rusek
21. 10. 2005 Jak Blairův způsob vyjadřování ovlivňuje politiku všech
21. 10. 2005 Český rozhlas zahajuje digitální vysílání
24. 10. 2005 Cichlida plochohlavá Milan  Neubert
24. 10. 2005 Mohou odbory poškozovat odborově neorganizované zaměstnance? Petr  Jindra
22. 11. 2003 Adresy redakce
8. 10. 2005 Hospodaření OSBL za září 2005

Mzdy, odbory a sociální politika RSS 2.0      Historie >
24. 10. 2005 Mohou odbory poškozovat odborově neorganizované zaměstnance? Petr  Jindra
5. 10. 2005 Francie: Armáda zasáhla proti námořníkům, přístavní dělníci se vzbouřili Petr  Jindra
3. 10. 2005 Zvyšování platů ve zdravotnictví - problém nesystému Ivan  David
9. 5. 2005 Místopředseda vlády odpovědný za ekonomiku státu neumí počítat Josef  Vít
23. 2. 2004 Ministr práce a důchodového zabezpečení: "Je to tvrdé, ale spravedlivé"   
18. 2. 2004 Má to pan poslanec Křeček (dobře) spočítané? Jan  Hošek
18. 2. 2004 Poslanec Křeček to má dobře spočítané... Zuzana  Nielsenová
29. 9. 2003 Bohatí musí být bohatší (a Špidla silnější) Darius  Nosreti
9. 9. 2003 Nezaměstnanost v ČR lze snížit spotřebou zboží domácí provenience Michal  Rusek
9. 9. 2003 Kdo nemá rád odbory...?! Ladislav  Žák
18. 8. 2003 V současné době peníze nejsou kryté zlatem, ale dluhy Josef  Hromádko
18. 8. 2003 Hospodářský růst -- tabuizované téma? Jaroslav  Krajči
8. 8. 2003 Jak se v ČR kradou platy - další reakce čtenářů   
7. 8. 2003 Jak se v ČR kradou platy - reakce čtenářů   
7. 8. 2003 Jak stát nechrání zaměstnance