17. 10. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
17. 10. 2005

Brak

Budiž mi odpuštěna příkrost soudu - nad nesplněnými sliby Milana Černého a galimatyášem, který po sobě čtyřmi články, jež se z avizované polemiky s mým nájezdem na Jiřího Kulhánka staly hned v počátku přihříváním si vlastní nijak nesouvisející polívčičky, vrtím hlavou už několik dní. Nevím, za jaký konec je popadnout, ne snad proto, že bych neměl po ruce argumenty, ale proto, že tyto čtyři články by vydaly na kritiku v knižním formátu. Těšil jsem se na ohňostroj slovní ekvilibristiky, kterým pan Černý dokáže - jak slíbil - že Kulhánek je největší žijící český spisovatel, důkaz nepřišel; zajímalo mne, jakých pochybení jsem se tedy dopustil - byla oznámena a zapomenuta, čekal jsem na definici braku - nedostalo se mi jí. Pan Černý není schopný psát svá "vysvětlení" tak rychle jako já chrlit své otázky k nim.

Abychom upřeli kritice právo na kritiku - zde Kulhánka - rozdělili jsme si nejprve umění do třech oblastí. Podívejme se jak.

"Nízká kultura rezignuje na estetiku a vyšší poslání kultury ve smyslu sdílení kulturních hodnot." Tolik pan Černý. Znamená to tedy, že kdejaká americká šmíra, v níž se přísahá na americkou vlajku, je již "kulturou vyšší"? Copak lze - u všech čertů - rezignovat na estetiku, čili emoční působivost jakéhokoliv díla? U díla, které by bylo "dokonale neestetické", by každý buďto umřel nudou, nebo by se vyzvracel. A dále. Nejsou snad právě ta nejpokleslejší umělecká díla - klasický komiks, laciná detektivka, milostný román téměř čelnými nositeli sdílených kulturních hodnot, tedy moralismů? A nejsou naopak vrcholná umělecká díla často synonymem rezignace na obecnou líbivost a jednoznačným popřením všech "sdílených kulturních hodnot"?

K čemu nám tedy bylo toto rozdělení? Nakolik se zakládá na pravdě?

Je skutečně "vysoká kultura" hledáním nového výrazu, nebo je většina nejvýznamnějších světových spisovatelů velmi formálně konzervativních?

Rozdíl mezi tím, co jsme si obvykle zvykli nazývat brakem, a uměním spočívá především v intelektuální hloubce. Ona "estetika", kterou pan Černý chce tajemným způsobem hodnotit z hlediska "uměleckého", "estetického" a "technického", čili emoční působivost díla je fakticky médiem, nosičem myšlenky. Čím silnější je estetická (de facto emoční) působivost původního díla při současné hloubce myšlenky - tedy intenzitě a závažnosti sdělení, tím většímu umění stojíme tváří v tvář. S ohledem na určitou výchovu mas je pak nejvýše hodnoceno takové umění, které je při velké emoční působivosti nositelem tzv. humanistického náboje, poslání. Taková díla aspirují na Nobelovu cenu, jakkoliv mohou být terčem pohrdání celé řady skutečně geniálních umělců, kteří mají jiný světonázor.

Na druhé straně máme brak: zábavu, která kromě emocí nepřináší nic. To je definice braku, na kterou pan Černý spotřeboval z mystických důvodů celou stránku. Tato zábava může být vytvořena perfektně, nebo to může být laciný pokus o ni. Hodnotící kritéria samotného díla jsou však stále stejná, i když od nich odečteme požadavek na jakési intelektuální poselství - jedná se o brak (zábavu bez myšlenky) opsaný, nebo původní, ovládá jeho autor - když je řeč o literatuře - základy slohu, nebo píše jako hotentot?

A když už jsme během oněch čtyřech článků neustále utíkali od jednoduchého tématu - Kulhánkových knih - kamsi do oblasti filmu a vágních definic, využijme toho. Skutečně nemůžeme hodnotit/kritizovat estrádu na Nově? Je jedno, jak burleskní, bulvární, bezobsažná a hloupá je tato zábava, přece však je platné posuzovat, zda jsou přednášené vtipy vousaté, nebo nové, zda moderátor koktá, zda nazvučení a světla fungují.

Přestože každý příměr kulhá, tento je velmi dobrý a Milan Černý je si sám vinen, že mi ho podstrčil. Přijde-li jakýkoliv kritik z řad odborné veřejnosti na takovou estrádu a konstatuje, že scéna je přesvícená, obraz nedoostřený a zvuk jako z bečky, lze pokládat za správnou odpověď cosi v duchu "ach, vy moralisti a kazatelé, tady se svými morálními soudy a nároky na hloubku myšlenky nemáte co dělat".

Jenže nic takového nebylo řečeno, kritice bylo podrobeno pouze prachmizerné řemeslné provedení estrády, od které nikdo nečekal vysvětlení hypotézy kontinua, ale prostě zábavu. Právě v tomto smyslu slova je skutečně mexická telenovela, Troškův film nebo třeba kniha Karla Maye (Trosky, Viewegha, Šabacha) brakem kvalitním a zdařilým - právě z těchto důvodů jsou Kulhánkovy knihy - z nichž jsem si pro jistotu a s bolením žaludku přečetl další dvě - šmírou i v této oblasti braku.

Akademický slovník cizích slov z roku 1998 definuje brak jako "populární zábavnou četbu bez umělecké hodnoty". Tento slovníkový paskvil, jenž obohacuje naši slovní zásobu o termíny jako "nacionálšovinizmus", definuje pojmy "paprikáš" a "majolka" a znejasňuje sto i více let ustálené termíny, není třeba brát vážně. Definice braku je uvedena svrchu - jedná se o zábavu, která rezignuje na myšlenkovou hloubku. A jako na takový na něj platí všechna zbývající kritéria: požadavek původnosti a alespoň elementární znalosti řemesla. Všechno ostatní už je úplná šmíra.

A pokud pan Černý dokazuje, že právě toto skutečně Kulhánek je, vůbec nelze pochopit, proč místo rozvleklých textů nadepsaných jako "polemika" mi nenapsal do soukromé pošty jednořádkový souhlas s mým správným zařazením Jiřího Kulhánka na místo, kterého se mu náleží v kontextu současné české literatury. Protože právě to je role polemické kritiky, jejíž tradici u nás založil Šalda - odhalit, pojmenovat a odkázat šmíru tam, kam patří.

                 
Obsah vydání       17. 10. 2005
17. 10. 2005 Rumunský gang Fabiano  Golgo
17. 10. 2005 Řecko potvrdilo ptačí chřipku
17. 10. 2005 Jak se ubránit před ptačí chřipkou
17. 10. 2005 Euronews po česku Fabiano  Golgo
17. 10. 2005 Harold Pinter - Londýnem opomíjený Londýňan Jan  Čulík
17. 10. 2005 Jak se nedělají rozhovory Jan  Čulík
17. 10. 2005 Autorské právo, písmo svaté a veřejná služba Štěpán  Kotrba
17. 10. 2005 Brak Filip  Sklenář
17. 10. 2005 Dopis Max  Park
17. 10. 2005 Letter Max  Park
27. 10. 2005
17. 10. 2005 Zdravotnictví: Právo na informace Petr  Wagner
25. 10. 2005
17. 10. 2005 Nesmyslným preferováním silniční dopravy se zvýšení cen benzínu promítá do cen zboží František  Hájek
17. 10. 2005 Hlavní architekt si bude rozhodovat sám Jan  Mech
17. 10. 2005 Každý něco pro vlast Václav  Dušek
31. 10. 2005
17. 10. 2005 Umění je paměť, stopa po živých... Irena  Zítková
17. 10. 2005 Konzervativci a komunisté Ondřej  Slačálek
17. 10. 2005 Učitelé na vás kašlou! Jan  Paul
17. 10. 2005 Odpor v EU proti orwellovské směrnici
17. 10. 2005 Ptačí chřipka a paní Müllerová Lubomír  Brožek
17. 10. 2005 Karel Marx a jeho dědictví Jiří  Stehlík
14. 10. 2005 Saddáma Husajna bude zastupovat britský obhájce
17. 10. 2005 Ukrajina: Šarvátka o výklad dějin
14. 10. 2005 Pocit marnosti Jindřich  Kalous
14. 10. 2005 Nigérie chce trestně stíhat rozesílání spamů
14. 10. 2005 Dědictví Margaret Thatcherové
8. 10. 2005 Hospodaření OSBL za září 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
17. 10. 2005 Karel Marx a jeho dědictví Jiří  Stehlík
17. 10. 2005 Autorské právo, písmo svaté a veřejná služba Štěpán  Kotrba
17. 10. 2005 Každý něco pro vlast Václav  Dušek
17. 10. 2005 Rumunský gang Fabiano  Golgo
17. 10. 2005 Euronews po česku Fabiano  Golgo
17. 10. 2005 Brak Filip  Sklenář
17. 10. 2005 Umění je paměť, stopa po živých... Irena  Zítková
17. 10. 2005 Jak se ubránit před ptačí chřipkou   
17. 10. 2005 Harold Pinter - Londýnem opomíjený Londýňan Jan  Čulík
14. 10. 2005 Pocit marnosti Jindřich  Kalous
12. 10. 2005 Vraždy, pohlavní choroby a rozpad manželství jsou častější v náboženských společnostech   
7. 10. 2005 Požadoval předseda Rady BBC, aby byl propuštěn slavný moderátor?   
6. 10. 2005 Late towards the morning Karel  Hlaváček
6. 10. 2005 S komunisty se nemluvilo a už se mluví Václav  Žák
5. 10. 2005 Chvála podivných teorií... Štefan  Švec

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
17. 10. 2005 Brak Filip  Sklenář
17. 10. 2005 Umění je paměť, stopa po živých... Irena  Zítková
13. 10. 2005 Přátelé pokleslých forem Milan  Černý
6. 10. 2005 Late towards the morning Karel  Hlaváček
26. 9. 2005 Chvála braku Milan  Černý
23. 9. 2005 INVITATION   
15. 9. 2005 15 let Českého dialogu a Libri prohibiti   
7. 9. 2005 Foglar, homosexualita, skejťácké paradigma a ideál jáství Jan  Stern
6. 9. 2005 Dnešním časopisům pro děti něco chybí... Štefan  Švec, Jan Čulík
2. 9. 2005 Co hledám v literatuře já Štefan  Švec
26. 8. 2005 Podpořte Českou knižnici Jiří  Holý
13. 7. 2005 Zkrat B. T. Chrochtan
11. 7. 2005 Vztah církve a pracujícího lidu Štěpán  Okač
7. 7. 2005 MÁ DĚVA JEŠTĚ DŘÍMÁ Karel Hynek Mácha

Co je podstatou uměleckého díla RSS 2.0      Historie >
17. 10. 2005 Brak Filip  Sklenář
13. 10. 2005 Přátelé pokleslých forem Milan  Černý
26. 9. 2005 Chvála braku Milan  Černý
7. 9. 2005 Tunel umění Alex  Koenigsmark
5. 9. 2005 Systém státních dotací je bojem o moc Jan  Samohýl
5. 9. 2005 Vysvětlovat prospěch z umění je jako vysvětlovat zamilovanost Jiří  Holý
5. 9. 2005 Umění je tyranií, překrucuje skutečnost a chová se k ní jako k děvce Jan  Paul
5. 9. 2005 Státní dotace jsou pro umění zhoubné Boris  Cvek
5. 9. 2005 Má stát dotovat umění?   
2. 9. 2005 "Jen kurvy se musí líbit, básně ne!" Martin  Škabraha
2. 9. 2005 Petr Zvěřina = beránek, který snímá hříchy světa Štefan  Švec
2. 9. 2005 Má estetika v kostce Boris  Cvek
2. 9. 2005 Co je opravdu podstatou uměleckého díla? Pavel  Šmerk
2. 9. 2005 Co hledám v literatuře já Štefan  Švec
2. 9. 2005 Neporadím vám Martin  Škabraha