7. 10. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 10. 2005

O křesťanském pohledu na Písmo

Pro křesťanskou víru je základním zjevením to, o čem svědčí Písmo svaté. V něm nalezneme zprávu o vzniku veškerenstva, o osobním vztahu transcendence k lidem, o jejich svévolném pádu a o vykoupení, které jim bylo nabídnuto. V Písmu tedy vidíme dějiny lidstva i kosmu v jejich vztahu k transcendenci. Ačkoli se Bůh zjevuje různým způsobem i mimo Písmo (Ř 2,14-15), křesťané všechna ostatní zjevení poměřují Zjevením, které je obsahem Písma svatého a v němž je podle prvotní církve obsažena jediná pravda o trasncedenci, jediné platné slovo trasncedence k lidem (J 3,31-36, Ř 2,16).

Všechna ostatní zjevení, jak dřívější, tak pozdější, mohou být pravdivá jen natolik, nakolik souhlasí s Písmem (Ko 2,2-3). To platí přirozeně i pro různé křesťanské tradice. Apoštol Pavel nás volá nikoli k pouhému přijetí nějaké tradice, ale k autentickému hledání toho, co je vskutku správné a dobré, neboť to nemůže být v rozporu s apoštolským učením (F 4,8-9): "Konečně, bratří, přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst a co sklízí pochvalu. Čemu jste se u mě naučili, co jste přijali a uslyšeli i spatřili, to čiňte. A Bůh pokoje bude s vámi."

Už Klement Římský (konec 1. stol.) mluví o kánonu (1Kl 7,2, 2PČ): "Zanechme však zbytečných a pošetilých starostí, žijeme podle slavného a vznešeného kánonu, který nám byl předán." Órigenés (184-254), významný církevní představitel v křesťanské Alexandrii, shromáždil seznamy "kanonických spisů" z různých středisek křesťanství celého Středomoří a rozlišoval tzv. homologumena a antilegomena, tedy spisy, na kterých se křesťanské obce vzájemně shodovaly a neshodovaly. Jeden z jeho seznamů uvádí tato homologumena: všechna čtyři evangelia, Skutky apoštolské, třináct Pavlových listů, 1. list Janův, 1. list Petrův a Zjevení. Antilegomena jsou následující: List Židům, 2. list Petrův, 2. a 3. list Janův, List Jakubův, List Judův, List Barnabášův, Hermův Pastýř, Didaché a Evangelium Židů. Na koncilu v Kartágu roku 397 byl schválen novozákonní kánon v dnešní podobě. Lze tedy říci, že po staletí se široká a spontánní shoda křesťanů ustálila na určitých spisech, které byly později církví v Kartágu oficiálně uznány za kanonické.

V Písmu svatém si křesťané prvních staletí stanovili kánon, měřítko pravého obsahu křesťanské víry. Smyslem tohoto aktu bylo zabránit změnám toho, co nám bylo řečeno v Zjevení. Zjevení existovalo tedy už před vznikem Písma, zcela reálně, historicky se předtím odehrálo. Písmo je zprávou o něm, zprávou, která obsahuje to, co Zjevení chtělo říci. Text Písma je nutné vykládat nikoli útržkovitě a doslovně, nýbrž v celku a zejména v duchu toho, co nám zjevuje (Ga 3,2-5). Musíme rozlišovat mezi Písmem jako lidským textem a Písmem v jeho obsahu neboli duchu (2 K 3,6), v němž je inspirováno (2 Tim 3,16) samotným Zjevením Boha.

Augustin píše (KKC, str. 42): "Uvědomte si, že je to jedno a totéž Slovo, které se rozprostírá po celém Písmu svatém, a že je to totéž Slovo, které zaznívá v ústech všech svatých spisovatelů; to Slovo, které, poněvadž bylo na počátku Bůh u Boha, nemá zapotřebí slabik, protože nepodléhá času." Pöhlmann mluví podobně v KED str. 47: " Novozákonní křesťanský sbor má tři autority: 1. Starý Zákon (mj. 2 Tm 3,16), 2. apoštoly (Mt 16,19, Mt 18,18, L 10,16, J 17,20, Sk 1,8, Ga 1,8-11) jakožto svědky, kteří na vlastní oči a uši poznali Ježíše (Sk 1,21-26, 1 K 9,1!), a 3. Pána (1 K 7,10, 1 K 9,14) jako autoritu poslední platnosti, která autorizuje Starý zákon a apoštoly. Všechny tyto tři autority dosvědčují Boží slovo (Žd 1,1, 2 Tm 3,16 -- Sk 4,31, Sk 6,7, 1 Te 2,13 -- L 5,1, L 11,28, J 3,34, Žd 1,2) -- s tím rozdílem, že Kristus Boží slovo nejen dosvědčuje, nýbrž jím sám je... Apoštolské slovo nese jako základ stavbu církve, samo je však neseno Kristem: On je tím všezakládajícím prazákladem církve." V reformaci se (slovy M. Luthera) Písmo chápalo jako jediná královna. Luther psal (KED str. 49): "Co neučí Krista, to není apoštolské, byť by to učili Petr nebo Pavel, a naopak, co káže Krista, to je apoštolské, byť by to i činili Jidáš, Annáš, Pilát a Herodes."

Jakýkoli výklad Písma není Písmem samotným a nemá jeho autoritu. To, co nám zvěstuje Písmo především, není systém nějaké nauky, nýbrž svědectví o vztahu trasncedence k člověku a člověka k trasncedenci (výmluvným příkladem je Gn 18,22-33 nebo J 20,26-29). Základním cílem Písma je vtáhnout nás do tohoto živého vztahu (Mt 22,34-37). Hledání pravdy v jeho rámci může mít různé výsledky a podoby. Cílem křesťana má být v živém vztahu k Pánu hledat skrze Písmo s každým pokoj a jednotu, a to dokonce i se svými nepřáteli (Mt. 5,44-45).

Metoda výkladu Písma se značně lišila ve dvou z několika nejvýznamnějších městech raného křesťanství: v Antiochii a v Alexandrii. Zatímco antiošská škola zdůrazňovala doslovný význam Písma a zasazovala jeho svědectví do historického kontextu doby, v němž bylo psáno, alexandrijská škola hledala v Písmu alegorický výklad. Alegorický výklad Starého zákona poskytuje např. List Barnabášův. Rozpor mezi oběma přístupy se podílel na zásadních nedorozuměních ve staré církvi, která ústila v rozkol (vyloučení ariánů, monofyzitů a nestoriánů). Augustin (Vyzn. kn. XII, hl. XXVI) chápe rozmanitost výkladů Písma jako výhodu, ovšem stanovuje, že každý výklad, má-li být přijatelný, musí mít oporu ve slovech Písma: "...kdybych tedy byl býval Mojžíšem a od Tebe bylo mně uloženo napsati knihu Genesis, chtěl bych, aby mně byla propůjčena taková moc výmluvnosti a taková schopnost upraviti řeč, aby ani ti, kteří doposud nemohou pochopit způsob stvoření, neodmítli mých slov jako převyšujících jejich chápavost, a zároveň, aby ti, kteří je již poznati mohou, v oněch málo slovech sluhy Tvého nepostrádali žádné z pravd, na niž by přemýšlením mohli přijít; kdyby tedy ve světle pravdy jeden dospěl k jednomu výkladu, druhý ke druhému, aby každý měl v těchže slovech důvod pro svůj výklad." Tomáš Akvinský zná čtyři způsoby výkladu Písma (slovní, alegorický, mravní a anagogický), přičemž určuje následující zásadu (TS I ot. 1, čl. 10): "A tak nenastává žádná spletitost ve svatém Písmě, neboť všechny smysly mají základ v jednom, totiž ve slovním, z něhož jediného lze vésti důkaz, ne však z toho, co je řečeno alegoricky... Ale tím se ze svatého Písma nic neztrácí, neboť duchovní smysl neobsahuje nic pro víru nutného, čemu by Písmo jinde neučilo zřejmě slovním výkladem." V současné době převládá vědecký, historický a racionálně-kritický přístup k exegezi Písma svatého ve většině zvláště západního křesťanstva.

Bibličtí proroci, Ježíš i apoštolové ve svých listech mluvili především přímo k lidem, jejich učení není žádná tajná nauka, která by nebyla srozumitelná srdci prostého člověka (J 18,20-21). Ježíš dokonce říká, že jeho věřící znají v nejintimnějším smyslu přímo jej samotného (J 10,14-15). Proto má každý křesťan právo i povinnost autenticky hledat a nacházet v Písmu Boha, a to i kdyby se tím měl odcizit církevním tradicím (srv. Ř. 14,12-13, 2K 13,5 nebo Ga 6,4-5). Naopak církevní autorita má vydávat svědectví o učení církve z Písma a podle Písma (1K 2,1-5, 2K 6,3-10 ) a především takto zprostředkovat starobylou pravdu církevní nauky.

Augustin píše o knihách Písma: "A tato vážnost jejich mně připadala tím ctihodnější a svaté víry důstojnější, poněvadž byly každému ke čtení srozumitelny, i když uchovávaly vznešenost svého tajemství ve smyslu hlubším; pochopitelny každému jasností své mluvy a prostotou svého slohu, poskytující mnoho látky k úvaze těm, kteří nejsou lehkomyslného srdce (Vyzn. kn. VI, hl. V). Chci se však připojiti k těm, a s těmi se kochati v Tobě, kteří se občerstvují Tvou pravdou v hojnosti lásky; společně chceme přistoupiti ke slovům Tvého Písma a v něm hledati Tvou vůli skrze vůli Tvého sluhy, který nám ji svým perem oznámil (Vyzn. kn. XII, hl. XXIII)." Jeroným píše (DKV DV 25): "Vždyť neznát Písmo znamená neznát Krista."

Pravoslavný katechismus (CB, str. 19) říká, že "pozorným a zbožným čítaním Svätého písma stáva sa človek lepším, lebo vtedy s ním hovorí sám Boh." Na Druhém vatikánském koncilu se Římskokatolická církev vyslovila o Písmu takto (DKV DV 21): "Je tedy třeba, aby se všechno církevní kázání i křesťanská zbožnost živila a řídila Písmem svatým. V posvátných knihách totiž Otec, jenž je na nebesích, s láskou vychází vstříc dětem a rozmlouvá s nimi." Podle této církve ovšem má právo vykládat Písmo (a také církevní tradici) pouze církevní autorita (DKV DV 10 a DKV LG 25), tomuto pojetí se blíží i pravoslaví (PDB I, str. 34). Naopak reformace říká, že Písmo nepotřebuje výklad ani skrze církev ani skrze tradici, nepotřebuje navíc ani ověření ani objasnění (KED str.49).

Literatura:

Bible (ekumenický a revidovaný kralický překlad)

Patristické čítanky (PČ)

Dějiny církve (autor: J. B. North)

Katechismus katolické církve (KKC)

Kompendium evangelické dogmatiky (KED)

Vyznání (Vyzn) sv. Augustina

Theologická summa sv. Tomáše Akvinského (TS)

Dokumenty Druhého vatikánského koncilu (DKV)

pravoslavný katechismus Cesta k Bohu (CB)

Právoslavne dogmatické bohoslovie (PDB)

                 
Obsah vydání       7. 10. 2005
8. 10. 2005 Ptačí chřipka se zřejmě rozšířila už do Rumunska
9. 10. 2005 Více než 3000 osob zřejmě zahynulo při zemětřesení v jižní Asii
8. 10. 2005 Senát zakázal slovo "komunismus" Jan  Čulík
8. 10. 2005 Cejch Oldřich  Průša
9. 10. 2005 Zákaz slova "komunismus" je naprosto absurdní Boris  Cvek
9. 10. 2005 Evropský paternalismus je pro mě nepřijatelný Jan  Čulík
8. 10. 2005 Zdeněk Bárta v Senátu: Budu hlasovat proti iniciativě "Zrušte komunisty" Zdeněk  Bárta
31. 10. 2005
7. 10. 2005 Mluvčí nevědí, o čem mluví, a přesto mluví Štěpán  Kotrba
7. 10. 2005 El Baradei získal Nobelovu cenu míru
7. 10. 2005 Katolická církev už nebere Bibli jako zdroj pravdy
7. 10. 2005 Bible jako pramen inspirace ve 21. století Karel  Sýkora
7. 10. 2005 O křesťanském pohledu na Písmo Boris  Cvek
7. 10. 2005 George Bush: "Bůh mi přikázal, abych skoncoval s tyranií v Iráku"
7. 10. 2005 Bílý dům popírá, že by Bush byl k invazím inspirován Bohem
7. 10. 2005 Zázraky, které uctívá Itálie, jsou falešné
7. 10. 2005 Spánek sen Tomáš  Makaj
7. 10. 2005 To, co se tvrdí v médiích, jistě "musí být pravda" Bohumil  Kartous
7. 10. 2005 Požadoval předseda Rady BBC, aby byl propuštěn slavný moderátor?
7. 10. 2005 Darwin a "inteligentní design"
7. 10. 2005 Dětský ostrov zdravotnictví Michal  Vimmer
7. 10. 2005 O homosexuálech ve Španělsku
6. 10. 2005 Late towards the morning Karel  Hlaváček
6. 10. 2005 Vyhrožujete mi výpovědí Martin C. Putna
6. 10. 2005 Šikana zaměstnaců, kteří pracují s počítačem, šikana novinářů a protiteroristická hloupost Štěpán  Kotrba
7. 10. 2005 A New Book about Czechs and Slovaks in America
7. 10. 2005 Bienále + Bienále + Bienále = Tribienále (česká specialita) Petr  Jiška
7. 10. 2005 V Sin City nejde o boj Dobra a Zla Ján  Simkanič
7. 10. 2005 Zelení jsou v "normálu" Dušan  Lužný
7. 10. 2005 Lékaři nechtějí návrat socialismu Tomáš  Julínek
6. 10. 2005 Právní výbor EP doporučil zbavit poslance Železného imunity Daniel  Strož
6. 10. 2005 Co dělat, aby byl člověk šťastný?
6. 10. 2005 S komunisty se nemluvilo a už se mluví Václav  Žák
6. 10. 2005 Iná cesta a iný štandard v Británii Igor  Daniš
5. 10. 2005 Chvála podivných teorií... Štefan  Švec
5. 10. 2005 Literárky bez Patočky Štěpán  Kotrba
22. 11. 2003 Adresy redakce
8. 10. 2005 Hospodaření OSBL za září 2005

Katolická církev RSS 2.0      Historie >
7. 10. 2005 Katolická církev už nebere Bibli jako zdroj pravdy   
7. 10. 2005 Zázraky, které uctívá Itálie, jsou falešné   
7. 10. 2005 Bible jako pramen inspirace ve 21. století Karel  Sýkora
7. 10. 2005 O křesťanském pohledu na Písmo Boris  Cvek
5. 10. 2005 Laborem Exercens Jan  Pavel II.
29. 9. 2005 Zášť katolické církve vůči homosexuálům volá do nebe Romana  Radová
27. 9. 2005 Jürgen Habermas, náboženství a postsekulární společnost   
23. 9. 2005 Vatikán: Homosexuálové budou mít zakázáno stát se knězem   
5. 9. 2005 Státní dotace jsou pro umění zhoubné Boris  Cvek
19. 8. 2005 Všechny je za šest dnů stvořil Bůh Bohumil  Kartous
16. 8. 2005 Evoluce nebo kreacionismus?   
26. 7. 2005 V mystice se cesta za pravdou stává pravdou samotnou Boris  Cvek
8. 7. 2005 Hus, Konstantin a Metoděj Jaroslav  Štemberk
7. 7. 2005 Paměť a teologie Svatého Augustina Stanislav  Heczko
1. 7. 2005 Katolická církev nucena zaplatit odškodné ve výši 28 milionů Kč za sexuální zneužívání dítěte