CDU netajila uspokojení. "Výsledek v Drážďanech posílil pozici Angely Merkelové (předsedkyně CDU a Schröderova protikandidátka na kancléřský post, pozn. red.). V každém případě se s SPD sejdeme k dalšímu kolu sondážních rozhovorů. Věříme, že pokročíme kupředu," uvedl generální tajemník CDU Volker Kauder.

Internetové servery a řada televizních relací měly v dané chvíli jasno: "Schröder odstupuje." V mírnější variantě pak titulky hlásaly, že je Schröder připraven odstoupit.

Jenomže zdání klame, v politice obvykle více než jinde.

PRVNÍ DOJEM poopravil ještě téhož dne, přesně v 18.30, předseda SPD Franz Müntefering. "SPD je připravena zahájit jednání o velké koalici. Musíme však jednat jako rovný s rovným. Rozhodne předsednictvo. SPD trvá při jednáních o velké koalici na tom, aby byl kancléřem Gerhard Schröder."

Takže jak je to, ptali se poté komentátoři, stejně jako diváci a posluchači. Odchází Schröder, nebo ne?

Tanečky kolem případné kancléřovy demise jsou v každém případě taktickou hrou. Muž, který vedl po sedm let vládní rudo-zelenou koalici, nejde zatím nikam. To jen jeho strana, konkrétně Müntefering, pochopila, že zeď hlavou neprorazí. Tím spíše po drážďanské "dotočné."

Z tohoto pohledu je Schröderovo náhlé "obětavé" přemítaní výsledkem tlaku špiček SPD, které dospěly k závěru, že pro velkou koalici může být Schröderovo vládnutí cílem, ale ne nutnou podmínkou. Je ostatně veřejným tajemstvím, že pro mnohé socialisty je zásadový kancléř vážnou překážkou pro případné setrvání u moci. Zejména půjde-li o setrvání za každou cenou, třeba s podporou exkomunistů. Pragmatický Müntefering, ideologicky o hodně více nalevo a o dost bezskrupulóznější, je pro tuto skupinu "partajních veteránů" rozhodně přijatelnější. Ne náhodou neopomněla média v pondělí večer zdůraznit, že SPD stojí názorově za Münteferingem.

Jeho vystoupení, naoko na Schröderovu obranu, je zase nutné vnímat jako výraz názoru, že pokud socialisté za své šance "být ještě u toho" někomu vděčí, je to právě Schröder. Zbavit se takovéhoto trumfu by byla nepředloženost. Nemluvě o tom, že Schrödera, v případě fiaska všech tří kol hlasování o důvěře nové vládě a v okamžiku vypsání nových voleb, by SPD znovu potřebovala jako sůl.

SÁZÍM na rozumné síly v SPD, reagovala na aktuální dění Angela Merkelová. I tady je to jasné, radovali se zastánci jednoduchých řešení: Cesta pro Angie je volná.

Jenže i tu zdání klame. Merkelové se mohou opravdu otevřít dveře ke kancléřskému stolci na špici velké koalice. Té koalice, o níž sdělovací prostředky a mnozí vysocí představitelé tamní ekonomiky zprvu tvrdili, že je nepřijatelná, aby posléze usoudili, že se představy obou velkých stran zas tak "hrozně" neliší.

Současně se však pod Merkelovou může rozevřít politická propast.

V záloze totiž číhají ti, kdo ji po celou dobu okázale ujišťovali svou podporou - dolnosaský premiér Christian Wulff a jeho hesenský kolega Roland Koch. Volební systém Spolkové republiky jim jde na ruku: už po prvním nezdaru v hlasování o důvěře může být osud Merkelové zpečetěn. Pak už nominuje další kandidáty na nejvyšší výkonný post federace Spolkový sněm.

A nikde není řečeno, že bude "Angie" povolána znovu.

Ve stále pravděpodobnější velké koalici tak nakonec nemusí být místo ani pro jednoho z těch, kdo se od patové volební neděle 18. září houževnatě prali o kancléřské křeslo - tedy ani pro Gerharda Schrödera, ani pro Angelu Merkelovou.

Spodní proudy v obou stranách jsou už v pohybu.

Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom