26. 9. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
26. 9. 2005

Co odhalil výbuch AZF v Toulouse?

Ve středu 21 září uplynuly čtyři roky od největší průmyslové katastrofy ve Francii. Veřejnost ani média na událost nezapomínají, navíc její následky, zejména ekonomické a právní, jsou stále aktuální. Výbuch v Toulouse v roce 2001 měl na svědomí 30 mrtvých, 9 000 zraněných a velké hmotné škody. Neštěstí ukázalo, že i když je jeho pravděpodobnost známa i odborně vyhodnocena, málokdo věří v jeho skutečnou realizaci, a podle toho se tak i většina lidí chová.

Příčiny samotného výbuchu dosud neodhaleny

Čtyři roky trvající vyšetřování dodnes k odhalení příčin nedospělo. Soudní šetření se drží nejdéle u hypotézy nehody, vzniklé z chemické reakce chlóru s amonitrátem. Krátce se soudní vyšetřovatelé věnovali i dalším možným příčinám: atentátu, elektrického zkratu, pádu meteoritu a úniku plynu. Všechny tyto cesty však byly zakrátko opuštěny, přestože některá média pokračují ve sledování důkazů atentátu (L'Express, 22/03/2004).

Soudní žaloby se hromadí. Z maření vyšetřování byl nedávno obviněn i vlastník AZF, firma Total, která podala několik žalob, například na sousedící SNPE (společnost vyrábějící výbušniny) z údajného prvního výbuchu ze dvou, zaznamenaných svědky. Složité seismické zkoušky tuto možnost vyvracejí. Naopak Total čelí několika obvinění, která poukazují na známé nebezpečí zanedbaného hangáru 221, kde byly chemikálie skladovány. Zanedbávání bezpečnostních opatření při skladování a možný tajný obchod s chlorem za účelem prodeje vlastníkům bazénů jsou dalšími vyšetřovanými příčinami. Málokdo se však začte do neoficiálních dokumentů které uvádějí, že následky mohly být daleko horší, vzhledem k množství nebezpečných látek vyskytujících se v daném komplexu několika podniků.

Příčiny rozsáhlých následků jsou hlubší

Parlamentní a expertní zprávy, zpracované pro různé účely po události v Toulose, však odhalily o něco hlubší příčiny katastrofy a možná rizika i pro další průmyslové komplexy. Příklad Totalu, který je rafinérským magnátem, a jehož chemická filiálka Atofina nebyla příliš výnosnou a tudíž investičně podporovanou branží, není jediným případem managementu velkých společností. Vysoké procento subdodavatelských firem závodu, jejichž zaměstnanci neprošli kvalitním školením pro bezpečnost je rovněž následkem úspor, které firmy provádějí. A obecně mají investice do bezpečnostních opatření a počet odborníků zaměstnaných firmou stále klesající tendenci.

Zákonodárci v Paříži reagovali velmi rychle na nálezy odborných studií po událostech v Toulouse. Za jednu z příčin rozsáhlých následků byla označena špatná regulace urbanizace v okolí chemičky. Zákon schválený v roce 2003 a nazvaný Bachelot byl tedy zaměřen na vytvoření speciálních "Plánů prevence technologických rizik" s cílem zasáhnout především proti nepřijatelnému stavu urbanizace v blízkosti nebezpečných objektů zařazených a označených podle evropské direktivy Seveso II. Zákon umožňuje na základě schváleného plánu vyvlastnit objekty v případech opravdu velkého rizika pro obyvatele. V méně závažných případech mají vlastníci právo dát svůj majetek k odprodeji. V třetím pásmu nebezpečí pak může místní správa zřídit předkupní právo.

Úsilí o nápravu existujícího stavu

Ale již první pilotní projekt realizovaný v Toulouse ukázal, jak komplikované je nyní oddělit město a nebezpečný průmysl, které spolu někdy až po staletí srůstaly, a to i přes existující legislativní překážky. Nová legislativa přinutila ke spolupráci a především k financování nových opatření státní orgány, obce i zástupce průmyslových podniků. Politické tlaky podporující nebo naopak vytěsňující nebezpečné instalace zřejmě rozhodnou o osudu některých z nich. Restriktivní legislativa však mívá dvojsečné dopady. Vydání druhé direktivy Seveso v roce 1996 například zapříčinilo, že v regionu Midi Pyrenés zůstaly pouze dva ropné zásobníky. V jiných případech nechávají podniky nebezpečné látky cirkulovat po silnicích či železnicích a skladech, aby se množství skladovaných nebezpečných látek v lokalitě pohybovalo pod limitem direktivy Seveso.

A tak není divu, že dodnes se zákon Bachelot z roku 2003 a konkrétně žádný z připravovaných 300 Plánů prevence technologických rizik nedočkal aplikace. Neboť politici, zákonodárci, státní orgány i odborníci musí reagovat na neslučitelné požadavky oblíbeného udržitelného rozvoje : Zajistit ekonomickou prosperitu území, včetně fungování a rozvoje nebezpečných instalací, a zároveň umožnit rozvoj městských funkcí a bezpečnost obyvatel. Tolerance postindustriálních měst k průmyslovým rizikům je však dnes mnohem menší, než tomu bylo ještě před pár desítkami let.

                 
Obsah vydání       26. 9. 2005
26. 9. 2005 Organizovaný zločin v Karlových Varech je silnější než spravedlnost Robert  Kvacskai
26. 9. 2005 V Londýně je k dispozici 24 megabitový broadband za 1000 Kč měsíčně
19. 9. 2005 Moje osoba, tvoje osoba, naše osoby Alex  Koenigsmark
26. 9. 2005 VyVolení k autodafé aneb Voajéři všech zemí spojte se Lubomír  Brožek
31. 10. 2005
26. 9. 2005 BBC terčem kritiky za zpravodajství o útocích ze 7. července
26. 9. 2005 Štěstí Bohdana Slámy dostalo cenu v San Sebastian
26. 9. 2005 Tips aren't included II. Ladislav  Žák
26. 9. 2005 Michael  Marčák
26. 9. 2005 Chvála braku Milan  Černý
26. 9. 2005 Stránky věnované spisovateli Ludvíku Vaculíkovi
27. 9. 2005
26. 9. 2005 Patrone, nedej nám zahynouti, dej starostovi facku Václav  Dušek
17. 10. 2005 Nesmyslným preferováním silniční dopravy se zvýšení cen benzínu promítá do cen zboží František  Hájek
26. 9. 2005 Ekologie, nebo pokrok? Josef  Vít
26. 9. 2005 Co odhalil výbuch AZF v Toulouse? Lucie  Doleželová
26. 9. 2005 Sin City: Město ctnosti? Ondřej  Slačálek
23. 9. 2005 Čin hodný Josepha Goebbelse
26. 9. 2005 Třetí A-kontra roku 2005: Tématem jsou subkultury
26. 9. 2005 Sedmdesátá léta v Čechách Jiří  Černega
26. 9. 2005 Přepólovaná alternativa Ondřej  Slačálek
23. 9. 2005 Rifkinova zpráva o zániku jednoho amerického snu Josef  Brož
26. 9. 2005 Český sen mediálního břídila Štěpán  Kotrba
26. 9. 2005 Hysterická a vulgární mlátička Britských listů Petr  Šafařík
22. 11. 2003 Adresy redakce
3. 9. 2005 Hospodaření OSBL za srpen 2005