Britská vláda se těsně před publikací Pricových memoárů rozhodla reagovat útokem, že je prý autor "lhář" a "fantazíruje". "Je trpkou ironií," poznamenává Daily Mail, "že se britská vláda autora memoárů pokouší zdiskreditovat přesně týmiž metodami, jaké jsou popsány v Pricově knize."

Lance Price pracoval po tři roky, do roku 2001, jako náměstek Alastaira Campbella, Blairova poradce pro styk se sdělovacími prostředky.

Líčí chaotický obraz vlády, která často činí zásadní rozhodnutí provizorně na poslední chvíli, těsně před tím, než jde Blair do televizního studia, hovoří o ministrech, kteří se neustále trpce hádají a jsou pouhými bezmocnými pozorovateli vzhledem k tomu, že veškerá rozhodnutí činí sám Blair a jeho propagandisté.

Sdělovací prostředky jsou zastrašovány a korumpovány výsadami ve snaze přimět je, aby informovaly o labouristické vládě vstřícně a pozitivně.

V knize jsou četné informace o těsných stycích Tonyho Blaira s Rupertem Murdochem, který vlastní News International, televizi Sky News a deníky The Times a The Sun. V knize se praví:

"Úřad Tonyho Blaira v Downing Street byl velmi nervózní, když pronesl Peter Mandelson proevropský projev, protože jsme prý slíbili firmě News International, že nebudeme měnit svou politiku vůči EU, aniž bychom ji o tom předem informovali."

Price také uvádí, že Blair "zuřil", když v roce 1999 oznámil ministr průmyslu a obchodu Stephen Byers, že zablokoval Murdochův pokus koupit si fotbalový tým Manchester United. Blair chtěl, aby to blokaci provedl britský Antimonopolní úřad a jeho vláda v té věci zůstala "čistá".

V roce 1999, během prvních voleb do welšského parlamentu bylo zjevné, že se Labouristická strana příliš dobře neumístí. Když toho Blair byl při volební noci svědkem, zuřil. Mnohokrát opakoval: "Zasraní Welšani!"

Pricova kniha potvrzuje image Alastaira Campbella, který měl ve svém úřadě právo zacházet s Blairem s pohrdáním a do obličeje mu nadávat: "Ty kreténe!" (dickhead). Campbell také odmítal přijímat telefonáty od ministrů, jako byla ministryně zdravotnictví Harriet Harmanová, protože "ho iritovala".

Dnes již zemřelého Donalda Dewara, labouristického Prvního ministra skotské vlády, označovali v Downing Street jako "nekompetetního komika".

Price uvádí, že Blair a Campbell si udržovali písemný seznam toho, jak často se dostanou do televizního zpravodajství, a navzájem o počet svých krátkých výroků v televizi (soudbites) tvrdě soupeřili.

Půl hodiny před televizním rozhovorem se sirem Davidem Frostem se Blair rozhodl vyhlásil nový program "boje proti drogám", aniž by to komunikoliv ve vládě řekl, aby odlákal pozornost moderátora od svých trvalých ostrých sporů s ministrem financí Gordonem Brownem.

Blair nebyl při diskusích v Dolní sněmovně příliš úspěšný ve slovních potyčkách s tehdejším šéfem britských konzervativců Williamem Haguem, a tak labourističtí ministři rozšiřovali v parlamentě šeptandu, že Hague je "trapnej chudák", (sad bastard), který se nezmůže na nic jiného než jen na diskuse v parlamentě.

Stejný cynismus projevil Alastair Campbell, když se rozhodovalo o výročním povyšování zasloužilých Britů do šlechtického stavu. Určoval to právě Campbell a uvažoval: "Ty ceny musíme rozdat tak, aby z toho pro nás vznikly pozitivní články.

Blaira silně zajímá jeho plat a Lance Price popisuje jeho hněv nad tím, že ministr financí zakázal další zvyšování platu ministrů.

Některé části Pricovy knihy jsou "velmi zábavné". Je známo, že Lance Price je homosexuál. Během jedné cesty k němu přistoupil zvědavý Blair a zeptal se ho: "Doufám, že vám nevadí, že se na to ptám, ale když uvidíte krásnou ženskou, ono to s vámi nic nedělá?"

Blair byl nervózní, že bude muset nosit na veřejnosti brýle, a tak musel jeho úřad vypracovat "brýlovou strategii". "Přátelský novinář" si Blairových brýlí "náhodou všimne na jeho stole" a zmíní se o nich ve vstřícném článku. Blair chce brýle od firmy Calvin Klein, kdežto Alastair Campbell ho přesvědčuje, že z politických důvodů by si měl nechat udělat brýle od státního zdravotnictví.

Podrobnosti v angličtině ZDE