Je sice zjevné, kdo je kdo, pokud každý z nich má odlišnou barvu pleti, ale to přece není důvod porušovat pravidlo, které je dané: tedy že základním odlišujícím znakem boxerů jsou trenýrky. Bez ohledu na barvu pleti. Komentátor boxerského zápasu nemá důvod porušovat tohle pravidlo, které je logicky vždy platné a nadřazené jiným rozlišovacím znakům, byť přirozeným, leda že by k tomu byl nějak motivován - a ta motivace by mohla být klidně považována za rasistickou.

Mohla by být považována za rasistickou třeba proto, že jazyk neslouží pouze k zachycování rozdílů a komunikaci. V jazyku se odrážejí, jak už upozornil Jan Čulík, různé stereotypy, které v sobě obsahují různé informace sice přímo z pojmu neodvoditelné, ale v kulturním kontextu zřejmé. Proto Američané plošně prosazují pojem Afroameričan, kterým chtějí nahradit pojem černoch.

Je nutné si uvědomit, že pojem černoch je v jejich kulturním kontextu odkazem k úplně jiným hlubinným informacím, než v kulturním kontextu dejme tomu ČR. Otázkou zůstává, jestli je takový zásah shora schopen opravdu docílit změny kulturního kontextu v předpokládaných rozměrech. Spíše se zdá, že dochází k jakémusi rozštěpení jazyka na dvě roviny -- rovinu oficiálního označování, které v sobě vzhledem ke své kulturní nezatíženosti nenese nepřijatelné konotace, a rovinu běžného uvažování, v němž se pojem Afroameričan rovná pojmu černoch se všemi možnými odkazy na původní kontext. Pak už opět záleží pouze na jedinci, které odkazy považuje za přípustné, a které ne.

Dále existuje rozdíl mezi kolektivními znaky a kolektivní vinou. Kolektivní znaky (černochů, žen, kuchařů a dalších) existují a slouží k tomu, aby člověk mohl kategorizovat. Nešťastné je až to, když jsou tyto kolektivní znaky použity k tomu, aby plošně přenášely i vlastnosti, které vůbec kolektivní nejsou. Z tohoto hlediska dochází ve výroku o černošských násilnických ganzích k přesunu reálných kolektivních znaků na vlastnosti, které kolektivní nejsou. Opět ale záleží na tom, jak si subjekt tento výrok "přeloží". Informovaný a soudný subjekt si jej (zjednodušeně, ale logicky správně) přeloží tak, že v New Orleans žije většinová černošská komunita, která zároveň tvoří sociálně slabší část obyvatelstva, z čehož dále vyplývá, že z této komunity častěji pocházejí asociální jevy. Neinformovaný nebo jinak "znevýhodněný" subjekt usoudí, že černoši jsou násilníci a vrazi.

Jan Čulík může mít pravdu v tom, že média a jejich tvůrci by se do největší možné míry vyvarovat sdělení, která umožňují zavádějící chápání. Bohužel, a je to pro mě dost nepochopitelné, sám často užívá kolektivisticky odsuzujících výroků, na což už před nedávnem upozornil v jiné diskusi Fabiano Golgo. Je pravděpodobné, že výroky o zasmrádlém rasistickém teplíčku a kolektivním rakouském rasismu mají vystavovat čtenáře do pozice kolektivně odsouzených a evokovat vnitřní pocit, který by jim pomohl pochopit, ale např. v interview pro britskou ITV Čulík uvedl, že Češi si o Britech myslí, že jsou idioti...

Pozn. JČ: Uvedl jsem, že Češi si myslí o opilých Britech, zvracejících v 21 hodin v tramvaji, že jsou idioti.