Mrzí mě, že si tito omezenci předem uzavírají svoji cestu ke mne, zkrátka nemám šanci jim ukázat, co dovedu, jaká jsem a že v Česku není všechno zlé a špatné. To, jak rasismus bolí, je druhá stránka věci. Poznala jsem dokonce i lidi, kteří nekupují jiné než domácí produkty, necestují do jiných zemí, protože Finsko je bezpečná a nejlepší země, a tato izolovanost z nich dělá ještě větší xenofoby. Kdybych se nezjímala tolik o psychologické pohnutky Adolfa Hitlera, tak by mě to nedopalovalo.

Jaky paradox, já Slovanka mám árijského manžela, tedy Fina.

Někdy se opravdu podivuji, že jsme se nepoučili z historie, do jakých rozměrů může rasismus vyrůst a jaké hrozné následky ( koncentrační tábory, vyhlazení národů) může způsobit.

I já mám své špatné zkušenosti s určitými lidmi, ale mám strach odsuzovat kvůli jednotlivcům celý národ.

Ještě jsem chtěla dodat, že nechci v žádném případě označit Finsko za rasistickou zemi. Je to úžasná země, kde, až s výjimkou pár oslů, si lidé uchovávají tradiční hodnoty a tím i úctu k člověku jako takovému.