Jak je zbytečný názor pražských řadových členů sociální demokracie.

Jak ti, co zařídili podraz na M. Zemana, kteří vytvořili a nechali rozbujet "těžko prostupnou oligarchii uvnitř ČSSD," kteří neúnavně podporovali nejprve V. Špidlu, pak do roztrhání těla S. Grosse, a poté budou podporovat i každého dalšího, a jak tím stále dál a dál bojují neúnavně jen o své místo na výsluní.

Jak se nestydí a vysmívají se těm, kteří je na chyby upozorňují již léta, a jak jim nic nebrání po halasném odstranění Špidly, dnes najednou aktivně požadují vykopnutí Grosse cestou přijímání okresních usnesení... Jak se dřív báli, jak byli uctiví, jak rádi si o to víc dnes kopnou.

Jak špatné spaní je musí pronásledovat, nebo taky ne, a jak je na jedné straně jejich svědomí slaboučké a všude se vejdoucí a na druhé pak hroší kůže a silný žaludek.

Jak najít cestičku a podpořit cokoliv, co by se mohlo zalíbit těm, co stojí o stupínek výše.

Jak pražský socanský předseda zpochybňuje případnou nominaci I. Přikryla na místo volebního lídra v hlavním městě, kvůli údajnému pozitivnímu lustračnímu osvědčení, a jak se nohsled tohoto předsedy do deseti minut poté uřekne, že Přikryl byl právě jmenován vedoucím úřadu vlády a tudíž s lustrací žádný problém nemá.

Jak si vůbec neuvědomují, jakou politiku se to naučili, a jak ji za ta léta mají zadřenou pod kůži.

Jak se nám houfně množí problémy, aféry a kriminální kauzy. Vzpomeňte jen jména na tři: Vik, Rod, Kuš, Pok, Žák.

Jak si myslí, že slušní lidé nemají paměť, a jak věří, že jim každá lumpárna a podraz projde.

Jak mění názory někteří z těch, kteří mají psaní o ČSSD v popisu práce a je jejich denní skývou, a jak píší podle předem daných zadání.

Jak by se o tom všem chtělo podrobně napsat, ale narušovalo by to jednotu strany, tu jednotu, která je prohlašována za posvátnou a bude tomu tak zřejmě stále, dokud ji neumoří, nebo se nemnozí zbylí moudří nevzbouří.