Objevují se dokonce i zbrusu noví, kteří bohužel nezažili 17. listopad (anebo měli zrovna něco důležitějšího na práci -- zazimování chaty, filmové představení, čtení oblíbené knížky apod.) . Ale tentokrát ani pan prezident nic nenamítá proti vzepjetí občanské společnosti a jejich četných sdružení. Viník je v této chvíli jasný a předem odsouzený. Kromě premiéra Paroubka (však my mu ty nesmyslně vysoké preference už nějak zkrouhneme) je to ústřední satanáš ministr Bublan.

Symbol všeho, proti čemu jsme v roce 1989 všichni tak statečně bojovali (tedy alespoň ti, kteří si na to v tom předvánočním shonu našli čas). Notoričtí bojovníci za demokracii jsou opět zpátky. Tentokrát nejsou okřikováni ani Klausem či jeho hlásnou troubou Jaklem, dokonce i celá ODS stojí na jejich straně.

Vždyť tam přeci mohlo to gestapo masakrovat i jejich "děti", tak je to pochopitelné a není se čemu divit. Bublan by měl odstoupit. Kdoví, co dělal před listopadem 89 (tady bych ovšem úplně vážně doporučoval toto si zjistit), i ten kukuč má podezřelý. Jistě se po večerech ukájí při pohledu na zkrvavené děti v těch roztomilých plandajících kalhotách, vidíte jak moc jsou podobní těm studentům z roku 89?

Skomírající ODS se chopila své příležitosti a rázně se ozvala, poslechla hlas demokraticky smýšlejícího lidu, který má tuhletu demokracii opravdu zažranou v krvi, vždyť jde o potomky Masarykovy, kteří nikdy nesešli z cesty! To se ví, že lid ví, o co tady jde. Hanba je to. Naše děti nám mlátit nebudete, chátro policajtská! Záběry plné divokých bojů a hlavně ty zvrhlé obličeje pitvořící se ve škodolibém šklebu, tak dobře schované v černých kuklách! Také vám to něco připomíná? Kdoví jestli ti samí nebyli před téměř 16 lety na Národní třídě. A jestli ne oni, tak jejich otcové určitě. To si necháme líbit? Už toho bylo dost. Tentokrát se umíme hlasitě ozvat, tentokrát boj za demokracii dotáhneme do konce. Na šibenici s těmi Bublanovými katy. Ať to stojí, co to stojí. Škoda, že už nemáme ty lidové soudy. Spravedlivě a rychle bychom s nimi zatočili. A ještě bychom jim v celách pouštěli to tekno, nebo jak se to jmenuje.

Ano, tolik vášní a neklidných emocí je dnes ve vzduchu, že se člověk snadno rozčílí a nadchne pro tu jedinou správnou věc. Až příští dny ukážou, jestli Czechtek je opravdu symbol boje za demokracii a viníci skutečnými viníky. Jako tomu někdy bývá, čas možná ukáže něco jiného.