Pokud žádný zákon povolení takové akce neupravuje, nemůže ho nikdo (tedy ani obec) od pořadatelů požadovat - takové jednání by bylo protiústavní. Podle článku 2 odst. 4 Ústavy ČR totiž "Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá."

Již třináct let tedy souhlas obce ke konání kulturní akce na jejím území nepotřebujete. Podle platné právní úpravy nemá obec žádný nástroj, který by jí umožňoval konkrétní akci "nepovolit". Někteří starostové i pořadatelé kulturních akcí však patrně dodnes změnu právní úpravy nezaznamenali.

Obec nicméně může konání těchto akcí v obecné rovině upravit vyhláškou podle § 10 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Podle něj může obec obecně závaznou vyhláškou "stanovit povinnosti pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku."

Obdobnou pravomoc jí přiznává i § 96 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, podle kterého "obec může obecně závaznou vyhláškou nařídit pro území obce nebo jeho část k ochraně zdraví před vznikem a šířením infekčních onemocnění provedení speciální ochranné dezinsekce a deratizace, a k ochraně před hlukem a vibracemi konec veřejné produkce hudby, provozní doby hostinských provozoven, heren a obdobných provozoven služeb, pokud jejich produkcí nebo provozem dochází k neúměrnému obtěžování občanů". (Zde může mimochodem spočívat i řešení problému, které má pan Čulík s hlasitou kubánskou restaurací).

Takto vydaná vyhláška se však nemůže s ohledem na zásadu obecnosti týkat jednotlivých, konkrétních akcí, tím méně pak může retroaktivně řešit akce již proběhlé. Je patrně namístě připomenout, že Ústavní soud v minulosti shledal řadu vyhlášek vydaných obcemi na základě uvedeného ustanovení protiústavními (viz např. nálezy Ústavního soudu č. 583/2004 Sb., č. 567/2004 Sb. a zejména pak 2702001 Sb.).

Nic jistě nebrání tomu, aby se pořadatelé kulturních akcí v rámci slušných vztahů se zástupci samosprávy na konání akce a jejích podmínkách domluvili. Jak již bylo řečeno, žádný právní předpis jim však takovou povinnost neukládá a její domnělé porušení proto nemůže zakládat protiprávnost takto "nepovoleného" podniku.

Místní poplatek ze vstupného pak organizátoři akcí typu Czechtech platit nemusejí, protože podle § 6 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích se poplatek ze vstupného "...vybírá ze vstupného na kulturní, sportovní, prodejní nebo reklamní akce, sníženého o daň z přidané hodnoty, je-li v ceně vstupného obsažena. Vstupným se pro účely tohoto zákona rozumí peněžitá částka, kterou účastník akce zaplatí za to, že se jí může zúčastnit." Není-li vstupného, není ani poplatku.

Pokud se mnou pan Kolberk nesouhlasí, budu mu zavázán, pokud svoji argumentaci dokáže podepřít citací konkrétních právních předpisů.

Reakce Pavla Kolberka:

Jak píše Mgr. Rovenský (tuším že nedávný absolvent PF v Plzni, pokud se zas opět nepletu), tak mě poněkud jímá hrůza, že stávající pravomoce místních orgánů české samosprávy jsou takto zásadně okleštěny.

Já bohužel v tomto okamžiku pouze nevím (a plně uznávám, že to je moje chyba), zda-li úplně všechny OÚ a MěÚ mají povinně vypracovánu příslušnou vyhlášku k regulaci pro pořádání věřejnosti přístupných kult., sport. apod. podniků. Pokud je mi však známo, tak většina měst a obcí, kde se nějaký takový podnik kdy koná, zřejmě tuto svoji vyhlášku už dávno vydala.

Proto také PČR text takové vyhlášky po starostovi Přimdy vyžadovala. Přimda má sice hezké webovky, avšak v sekci vyhlášky zde tuto "o regulaci kult., sport. atd. podniků" vystavenu nemá.

Protože sám často říkám, že jsem omezen pouze zákony této země, omluvám se, že jsem, byť nechtěně, uvedl čtenáře BL v omyl, že tedy v případě Czechteku 2005 šlo o výslovné porušení zákona. Pokud bych měl prostudovánu jejich vyhlášku, uvedl bych tedy, že akce byla v rozporu s touto, pokud by tam ten rozpor skutečně byl.

V tomto případě bych nahradil zavádějící text "ale je třeba rovněž získat souhlas místně příslušného místního či městského úřadu" textem "je třeba postupovat podle místní vyhlášky regulující pořádání veřejnosti přístupných kult., sport. a jiných podniků".

Otázkou k diskuzi je pak zejména, jakým způsobem může být porušení místní vyhl. např. v Přimdě sankcionováno atd. Pokud však vzhledem ke stávající právní úpravě je pravomoc místních orgánů státní zprávy takřka nicotná, jsem nucen kontaktovat své p.t. poslance s tím, aby svou aktivitou rozhodně zasáhli tam, kde nechali jejich předchůdci tak snadno zneužitelnou díru.

Děkuji tedy JR za jeho právní rozbor mého omylu a velmi se omlouvám pánům Čulíkovi a Kotrbovi, že jsem ve svatém nadšení vrhl stín na věrohodost jejich internetovského periodika.