5. 8. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
5. 8. 2005

Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 25. července 2005

Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová

Britský magazín New Scientist přinesl zprávu, že testy nových "neusmrcujících" zbraní, které hodlá Pentagon poslat do Iráku, budí vážné znepokojení, pokud jde o radiaci a popálení. Dobrovolníci, na nichž testy probíhaly, nesměli mít při nich kontaktní čočky ani brýle, aby nedošlo k poškození zraku. Při dalších zkouškách byly zakázány jakékoli kovové ozdoby na oblečení, zipy, knoflíky a klíče. Zbraň vysílá mikrovlnné záření 95 gigahertzů, které dokáže kůži zahřát, ale nezpůsobí fyzické poškození. Záření působí po 2 - 3 sekundách bolest, po 5 minutách se stává nesnesitelným. Pud sebezáchovy lidi donutí vzdálit se dřív, než jim kůže začne hořet. V irácké "demokracii" by tato zbraň měla být používána na rozhánění protiokupačních demonstrací. Jak New Scientist podotýká, nebylo by patrně praktické, aby byl před použitím takové zbraně dav nejprve varován, že musí odložit brýle, hodinky a knoflíky.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL

Úterý 19. července 2005

Boje v Rawě ...

Třetí den bojů o město byl poznamenán řadou útoků námořní pěchoty a bombardováním. Všechny silnice vedoucí k městu byly uzavřeny. Američtí vojáci v doprovodu iráckých loutkových sil prohledávali čtvrti Mu'allimín a Dubbat, kde vpadli do více než 50 domů a zatkli nejméně 25 mladíků. Město zůstalo bez pitné vody, protože Američané v pondělí bombardovali městskou vodárnu pod záminkou, že se tam skrývají "ozbrojenci". V posledních dnech explodovaly u amerických kolon čtyři automobily naložené výbušninou -- dva v pondělí časně ráno a další dva v noci na úterý. Při jednom z nočních výbuchů bylo zničeno celé kontrolní stanoviště. V noci se také desítky rodin snažily uniknout z města přes Eufrat k městu Ána. Stali se však terči zuřivého bombardování a střelby. Američané je donutili vrátit se do města s tím, že prý bude cesta ráno otevřena.

V poledne korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že když se Američané snažili dostat do jižních a západních částí města, najel do jejich kolony sebevražedný útočník. Zničil obrněné vozidlo a zabil nebo zranil jeho pětičlennou posádku. Kolona byla nucena zastavit, načež ji zasáhlo osm minometných střel, které zničily a zapálily několik dalších vozidel. Bojovníci s lehkými a středními zbraněmi pak na vojáky zaútočili a donutili je ustoupit i se zničenými vozidly, mrtvými a zraněnými.

Americké vrtulníky zasáhly čtyřmi raketami blízké obytné čtvrti města, zničily několik domů a zabily čtyři civilisty včetně malé holčičky, a zranily sedm dalších, mezi nimi tři ženy a děti.

... a další útoky po celé provincii Anbár

V noci na středu ostřeloval odboj americké ležení u severozápadního vjezdu do Fallúdže 10 minometnými střelami. Ty zničily velkou část tábora, z něhož šlehaly plameny. Vzhledem k zákazu vycházení však korespondent Mafkarat al-Islam nemohl zjistit na místě rozsah škod a ztrát.

V noci explodovala pozemní mina v centru Hítu pod projíždějící hlídkou šesti Humvee. Zničila jedno a poškodila druhé vozidlo, zabila čtyři vojáky a tři zranila.

Americko-irácká hlídka se v průmyslové zóně Fallúdže stala v 15:00 terčem bombového útoku, který poškodil Humvee, zabil jednoho amerického a dva irácké vojáky, další tři loutkoví vojáci utrpěli zranění.

Na dálnici severně od Ramádí explodovala v 16:00 bomba pod kolonou osmi obrněných vozidel a dvou Humvee, zneškodnila obrněné vozidlo, zabila jednoho a zranila čtyři vojáky.

Hnutí Muqtady as-Sadra obvinilo Američany ze spáchání útoku na irácké děti i z útoku v Musajjibu

Úřad Mučedníka as-Sadra, hnutí vedené Muqtadou as-Sadrem, vydalo prohlášení, v němž obvinilo americké okupační síly a jejich sluhy ze spáchání masakru 32 iráckých dětí 13. července v bagdádské Džadídě a bombového útoku u čerpací stanice v Musajjibu 16. července, při němž zahynuly desítky civilistů.

V prohlášení se uvádí: "Pokud jde o masakr, k němuž došlo minulou středu v bagdádské Džadídě a který stál život 32 iráckých dětí, byl proveden rukama amerických okupantů a jejich kolaborantů, kteří pak z odpovědnosti za útok obvinili ,teroristy'. Tvrdíme, že skutečnými vrahy iráckých dětí a civilistů v Musajjibu a v Bagdádu v posledních dnech jsou američtí okupanti a jejich sluhové. Jejich cílem je destabilizovat bezpečnostní situaci a tím ospravedlnit útoky na města, zabíjení a vyhánění lidí z jejich domů a ničení infrastruktury, to všechno s cílem prodloužit svou přítomnost na irácké půdě."

Výbor pro sestavení nové irácké ústavy přišel o několik desítek členů

Sebevražedný útočník najel s automobilem Kia naloženým výbušninou do brány budovy v okupačním táboře Sarah na severovýchodě Bagdádu, kde sídlí tzv. Nejvyšší volební komise. Při explozi pak zabil 25 členů výboru pro sepsání ústavy. Korespondent Mafkarat al-Islam nalezl celou ulici uzavřenou a opatřenou nápisy "Zákaz fotografování". K akci se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek. Irácký režim se snažil celou záležitost ututlat, teprve po třech dnech se podařilo zjistit, ke k akci došlo už v neděli, a další podrobnosti. Z 25 zabitých členů výboru bylo šest Kurdů, ostatní byli většinou šíité.

V úterý dopoledne zastřelili partyzáni poblíž nemocnice Rahíbat dva sunnitské členy téhož výboru - dr. Sámína al-Ubajdího a dr. Mudžbíla aš-Šajch Isu - a jednoho člena podvýboru. (Původní zprávy hovořily jen o dvou jmenovaných členech výboru, zastřelených při vycházení z restaurace).

Mafkarat al-Islam upozornil, že loutkový režim vydal zprávu o smrti sunnitských členů výboru, neoznámil však naprosto nic o smrti 25 jeho dalších členů přesto, že už v pondělí se v Bagdádu konaly pohřby 11 z nich. Další pohřby proběhly v Hillá a v Nadžafu. Podobné mlčení zachovala též místní, arabská i mezinárodní média, věnující se pouze zastřelení tří sunnitů.

V tzv. Zelené zóně byly podle některých zpráv vzápětí nato vypracovány plány na přesun přeživších členů výboru do relativně bezpečné severoirácké provincie Irbíl.

Spát na dvorku vlastního domu se nevyplácí

Horká noc z 13. na 14. července (50 C) přiměla mnoho obyvatel Bagdádu -- město bylo jako obvykle za okupace bez elektřiny - k tomu, aby si ke spaní vybrali místo, kde by vál alespoň lehký větřík. Devatenáctiletý Jásín Chaláf as-Sámarrá'í si k tomu vybral dvorek svého rodinného domu. Ve 3 hodiny ráno se při jedné z četných razií začali do domu dobývat američtí vojáci. Vpředu vyrazili dveře a současně z druhé strany prorazil tank zeď kolem dvora a vjel dovnitř. Pod ním skončil Jásínův život.

Zničen celý konvoj Brigád Badr

Jižně od Bagdádu podnikl odboj rozsáhlý útok proti kolaborantským Brigádám Badr. Tři automobily Kia, v nichž sedělo po 14 členech brigád, a černý automobil Prince se čtyřmi veliteli byly na cestě z Bagdádu do Hillá přepadeny členy odboje v šesti autech. Bojovníci je donutili zastavit a zahájili na ně soustředěnou palbu, při níž všech 46 kolaborantů včetně velitelů postříleli. Na místě pak zanechali auto naložené výbušninou, které explodovalo, když o 15 minut později dorazila tzv. Irácká národní garda. Výbuch usmrtil sedm a zranil pět gardistů. Tzv. ministerstvo vnitra přiznalo tuto druhou akci, o předchozím útoku na Brigády Badr se však vůbec nezmínilo. K celé akci se přihlásila Základna džihádu v Zemi dvou řek s prohlášením, že šlo o odplatu za akce brigád proti sunnitům v Hillá.

Obyvatelstvo Samáwy žádá odchod Japonců

Stovky obyvatel města se zúčastnily demonstrace na níž protestovali proti "lžím" japonských sil. Sepsali petici, v níž shrnuli pět stížností na japonské vojáky, kteří "lhali lidem ve městě", když jim slibovali Samáwu obnovit, zajistit dodávky pitné vody, obnovit přívod elektřiny, poskytnout místním lidem zaměstnání a zastavit šíření dětských nemocí.

Šajch Alí aš-Šamárí, vůdce kmene Šamár, který stížnost předal Japoncům, je označil za "nejhorší vyslance nejhorší země, která přišla do Iráku". Současně je nazval "strašáky do zelí v ječmenném poli", protože "nebojovali s jinými armádami, ale nedělali ani to, co nám ve městě slíbili." Pokračoval: "Nedostali jsme od nich nic než odpadky, které odhazovali na kraji města; hovno z jejich tábora, které zohyzdilo vzhled Samáwy." Hořce dodal: "Jediná dobrá věc, kterou nám poskytli, je, že nás zbavili toulavých psů, kteří jsou pro ně pochoutkou."

"Lhali nám," řekl šajch pro Mafkarat al-Islam, "a musí z města odejít, zvláště teď, kdy má do města přijít Zarqáwího skupina a provádět tu operace proti jejich základně. Možná si myslíte, že jde o armádu, která se může bránit sama, ale po každém útoku hrabou všichni jako velké krysy uvnitř základny další zákopy, aby se zachránili před výbuchy raket. Pro irácké síly se stali přítěží. Jakmile jsou zasaženi, běží k nim a žádají o pomoc. A poplaší celé město jekotem svých sirén, jakoby je zasáhly atomové bomby. Víte, proč odboj v Iráku dosud na tyhle Japonce vážně nezaútočil? Ani Mahdího armáda po nich nešla, když Muqtadá as-Sadr zahájil své povstání. To proto, že silný muž bojuje jen s jiným silným mužem. Ale japonská armáda je armádou zbabělců. Slyší jednu explozi a jen se třesou, zapnou sirény a volají o pomoc. I když je tu silný odboj, jsou před ním úplně bezpeční, poslední útoky na ně byly jen odpovědí na oznámení japonské vlády, že její síly v Iráku zůstanou. Jako vůdce a šajch největšího kmene v Samáwě žádám, aby tyhle síly opustily město co nejdříve," uzavřel.

Aby zjistil názor obyvatel města, tázal se korespondent během tří dnů 132 jednotlivců, co si myslí o přítomnosti Japonců a zda si přejí, aby odešli. 76 procent dotázaných odpovědělo, že si přejí, aby Japonci z města odešli, protože jejich přítomnost ničemu neprospívá. Zbývajících 24 procent řeklo, že chtějí, aby Japonci zůstali, dokud bude trvat okupace Iráku, protože jsou lepší než Američané.

Další útoky na okupační a kolaborantské síly

V 6:00 vybuchla na západním okraji města Mašrú východně od Hillá bomba pod polskou vojenskou kolonou tří transportních a pěti obrněných vozidel. Zničila jedno vozidlo na přepravu vojáků a zabila nebo zranila pět z nich.

Hlídku loutkové policie zasáhl ráno v Kirkúku výbuch bomby, který usmrtil jednoho policistu a současně aktivistu kolaborantského Vlasteneckého svazu Kurdistánu a další čtyři policisty zranil.

V 8:00 explodovala bomba v Mosulu pod americkou kolonou čtyř obrněných vozidel, dvou Humvee a hledačky min, která bombu nezaregistrovala. Exploze zničila obrněné vozidlo a zabila nebo zranila pět vojáků.

V ranních hodinách podnikl odboj útok na minibus, převážející irácké kolaboranty do práce na americké základně severně od Ba'qúby. Bojovníci donutili vozidlo zastavit a zasypali je deštěm kulek, přičemž deset kolaborantů zabili a další zranili. Pak zmizeli dřív, než na místo dorazila policie a vojáci. Podle tvrzení policie byli při akci zabiti tři civilisté, jejichž auto sjelo z vozovky a havarovalo.

Ve 14:00 došlo ke dvojitému útoku na americkou kolonu v centru Tal Afáru. Nejprve zničila exploze bomby Humvee, vzápětí nato zastavenou kolonu zasáhlo šest minometných střel. Ty zničily další Humvee, zneškodnily obrněné vozidlo a zabily nebo zranily 12 vojáků. Palba Američanů kolem sebe pak zabila či zranila několik místních lidí.

Odpoledne zaútočila skupina asi 15 bojovníků na americko-iráckou hlídku ve čtvrti Ta'mím ve východní části města Sámarrá. Přestřelka trvala asi 10 minut a byla v ní zapálena dvě Humvee, v nichž zemřeli čtyři a zraněno bylo šest vojáků. Kromě toho byli zabiti čtyři iráčtí vojáci, mezi nimi jeden poručík.

Americký voják se postřelil, aby se nemusel vrátit do Iráku

Korespondentka pařížského listu Le Monde přinesla právu, že příslušník americké námořní pěchoty Moises Fernandez (19), který se 5. června vrátil na dovolenou domů do Chicaga, se postřelil do nohy v naději, že se nebude muset do Iráku vrátit, protože trpěl nočními můrami. Své zranění se snažil vysvětlit tím, že k němu přišel náhodou při přestřelce. To nikoho neudivilo, protože násilí je v oné čtvrti Chicaga běžné, a on sám i jeho otec byli už dříve napadeni. Policie však zjistila, že o žádnou přestřelku nešlo, a postřelený byl okamžitě odeslán k jednotce do Pendeltownu.

Nejde o první případ svého druhu. V prosinci 2004 se ze stejných důvodů příslušník pěchotní divize nechal synovcem své ženy střelit do nohy. Podle Pentagonu bylo od jara 2003 z dezerce obviněno už přes 5 000 vojáků. 800 rezervistům se nepodařilo doručit povolávací rozkaz, nábor nových rekrutů do armády se rovněž nedaří plnit.

Světová banka půjčí Iráku peníze

Světová banka oznámila ochotu půjčit iráckému loutkovému režimu 500 milionů dolarů "na rozvoj a rekonstrukci země". Peníze mají být určeny na "nutné potřeby", aby prý Iráčané mohli "pocítit zlepšení svého každodenního života".

Irácké obyvatelstvo prožívá následkem americké invaze humanitární katastrofu a Washington se prostřednictvím půjčky nyní snaží zbavit alespoň části svých potíží.

Středa 20. července 2005

Sebevražedný útok u Hadíthy

Ve 14:00 najel sebevražedný útočník na strategické silnici u Haqláníje jižně od Hadíthy do americké kolony osmi obrněných vozidel a čtyř Humvee. Zničil dvě obrněná vozidla, v nichž zabil a zranil 12 amerických vojáků.

Fallúdža po třetí obležena

Americké síly zahájily další tvrdou blokádu města, z něhož nikdo nesmí odejít ani do něho vstoupit. Východní a jižní vstup do města byly přitom uzavřeny už před třemi dny. Opatření je odplatou za útok odboje, k němuž došlo v úterý v 17:00, kdy odboj zasáhl 11 minometnými střelami budovu guvernérského úřadu, používanou nyní okupanty jako štáb. Útok podle zpráv zabil a zranil řadu vojáků. Po útoku přiletěly vrtulníky a Američané spolu s iráckými kolaboranty začali prohledávat městské domy a obchody. Podle sdělení kapitána loutkové armády prohledali Američané 56 domů, o nichž se domnívali, že se uvnitř zdržují bojovníci, a přitom zatkli 14 osob. Podle zdroje mají razie pokračovat několik dalších dní.

Události v Bagdádu

V noci na středu byl střelou země-země nad Tádžím na severním okraji Bagdádu sestřelen americký vrtulník Apache. Po prohledání rozsáhlé oblasti se Američanům ráno podařilo jeho trosky najít v nedaleké vesnici, ale dál pročesávali okolí a pátrali po posádce. Podle svědků stroj explodoval ještě ve vzduchu, takže posádka v něm pravděpodobně zahynula. Američané oficiálně oznámili noční "nouzové přistání" stroje pro "technické potíže" a popřeli jeho sestřelení. Místní lidé včetně policie však potvrdili, že k jeho zřícení došlo následkem střelby.

Na hlavní silnici ve čtvrti Sáb al-Búr na severu Bagdádu explodovala v 9:00 bomba pod americko-iráckou hlídkou, zničila americké Humvee a poškodila pickup loutkových sil. Zabiti byli dva američtí vojáci a jeden příslušník iráckého přepadového komanda, zraněn byl další Američan a dva loutkoví vojáci.

V 9:30 najel sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninou do odvodního střediska loutkové armády na americké základně Muthanna v západním Bagdádu. Podle agentury QANA bylo zabito 10 osob, podle webové stránky Khaleej Times bylo osm branců usmrceno a dalších 26 zraněno.

Minometná palba zasáhla dopoledne štáb loutkové irácké armády v Kázimíji. Podle sdělení tzv. ministerstva obrany byli přitom dva vojáci zraněni.

Odpoledne zaútočila skupina bojovníků na americko-iráckou hlídku v bagdádské Džadídě. Zničili Humvee a pickup, zabili dva Američany a tři irácké vojáky, další tři američtí vojáci byli v boji zraněni.

Tři útoky na ropovod

Exploze bomby pod větví ropovodu z kirkúckých ropných polí způsobila dopoledne podle zprávy katarské tiskové agentury QANA obrovský požár.

Rovněž dopoledne vybuchla bomba pod větví ropovodu, jíž se surová ropa dopravuje z Bajdží do rafinérií v bagdádském předměstí Durá. Požár se podařilo uhasit až po řadě hodin.

Do třetice způsobila několikahodinový požár bomba, která explodovala pod ropovodem mezi Latífíjí a Mahmúdíjí.

Ostřelování americké základny

Asi ve 14:00 zasáhly čtyři rakety Grad středního doletu americkou základnu Sindžár na severozápadně Mosulu. Podle obyvatel okolních čtvrtí bylo ze základny slyšet silné exploze, po nichž se nad komplexem objevily sloupy kouře.

Další bombové útoky a bojové akce

V 7:00 vybuchla bomba pod konvojem amerických cisteren s pohonnými hmotami v Šarqatu jižně od Mosulu. Zničila jednu cisternu a usmrtila jejího řidiče.

Ráno došlo na mezinárodní dálnici vedoucí k Rawě u východního okraje Karábíly nedaleko Qá'imu k dvojité explozi, která zasáhla americkou hlídku, složenou z 10 obrněných vozidel a čtyř Humvee. Obě bomby vybuchly najednou a zničily Humvee, poškodily obrněné vozidlo, pět vojáků usmrtily a čtyři zranily.

Na hlavní ulici města Túz Churmátú východně od Tikrítu explodovalo dopoledne zaparkované auto, zničilo kolem něho projíždějící Humvee a zranilo celou jeho posádku.

Po poledni podnikl oddíl asi osmi bojovníků na dálnici východně od Júsufíje útok na americko-iráckou hlídku. V sedmiminutovém boji zabili jednoho amerického a šest loutkových vojáků a zničili vozidlo iráckých sil. Zraněni byli tři Američané a tři členové tzv. Vlčí brigády. Podle svědků padl v boji jeden mudžáhid. Američané v následujících hodinách prohledávali celou oblast, ale bojovníkům se podařilo zmizet hned po boji.

Skupina bojovníků zaútočila odpoledne v Latífíji na kolonu obrněných automobilů cizích bezpečnostních sil. Zničili jedno z vozidel, v němž usmrtili čtyři cizí žoldáky.

Při střelbě na policejní hlídku bylo odpoledne v Mosulu zabito pět policistů, mezi nimi tři důstojníci. Brigádní generál Sa'íd Ahmad al-Džabbúrí z policejního velitelství v Mosulu kromě toho sdělil agentuře QANA, že v mosulské čtvrti Sukkár na levém břehu Tigridu došlo k rozsáhlému požáru, způsobenému střelbou amerických vojáků na kamión se střelným prachem. Podle jeho sdělení shořela řada aut a mnoho lidí utrpělo zranění.

Čtvrtek 21. července 2005

Za útoky na civilisty nesou odpovědnost Američané

Irácké odbojové organizace vydaly prohlášení, rozšiřované po bagdádských mešitách, oznamující, že nemají nic společného s útoky na irácké civilisty a obviňující z minometných útoků na domy a z používání aut s výbušninami proti iráckým civilistům okupační síly: "...je pozoruhodné, že kdykoli přibude útoků na židy a křižáky, uchýlí se ke špinavým metodám a pokoušejí se tak poškodit mudžáhidy a zastavit příval útoků."

Prohlášení uvádí: "Vidíte je zatýkat ženy, aby mohli vyvíjet nátlak na jejich příbuzné a zabránit jim účastnit se džihádu. Blokují města, přerušují dodávky životních potřeb a sabotují v nich veřejné služby. Pak zahájí mohutné razie a přecpou věznice mladými i starými a dokonce i dětmi." Další špinavou praktikou proti džihádu je minometná střelba na domy, z níž pak okupanti obviní mudžáhidy. Jiným trikem je kladení bomb blízko škol a nemocnic, načež američtí "zachránci" přijdou výbušninu odhalit a zneškodnit, čímž "zachrání muslimy".

"Posledním špinavým trikem je odpálení aut naložených výbušninou na veřejných místech, jako jsou tržiště a křižovatky, to se děje v zoufalé snaze pošpinit džihád a mudžáhidy a naznačit lidem, že ,mudžáhidové nedbají na muslimskou krev' a že zabili mnohem více muslimů než křižáci -- což informační média křižáků tvrdí, zatímco se vůbec nezmíní o útocích, při nichž bylo mudžáhidy zabito mnoho křižáků a jejich sluhů."

Prohlášení adresované celé muslimské světové komunitě se táže: "Jak je možné, že triky a podvody nevěřících mohou někoho zmýlit? Co bychom získali odpálením aut s výbušninou na veřejných místech? Skutečně, říkáme vám: podívejte se, kdo má z těchto bombových útoků prospěch a uvidíte, kdo je zločinec.

Tak jako pravda nemůže být přestrojena za lež, prohlašujeme, že nepovažujeme krev muslimů za tak lacinou, jak to činí křižáci, abychom ji tímto způsobem prolévali. To je pravda zvláště proto, že jedním z hlavních důvodů vyhlášení džihádu je naše snaha chránit muslimskou krev. Pamatujeme na prohlášení Proroka Božího Muhammada, kéž mu Bůh dá mír a požehnání, v němž řekl: ,První věcí, která bude posuzována při Posledním soudu, bude prolévání krve', a na jeho druhý výrok: ,Člověk dobře slouží svému náboženství, dokud neprávem neprolévá krev.'"

Prohlášení uzavírá: "Našimi nepřáteli jsou křižáci a jejich pomocníci v policii, armádě, špehové a proíránská odpadlická vláda. Křižáci používají nečistých způsobů, když odpalují auta, umisťují bomby do aut, která prohlížejí na kontrolních stanovištích a pak je dálkově odpalují. Jejich vrtulníky rovněž zasahují raketami vybraná auta tak, aby všechno vypadalo jako sebevražedný útok."

Rawě hrozí humanitární krize

Obyvatelé Rawy zaslali organizacím lidských práv zprávu o amerických útocích na své město: "Od neděle 17. července útočí americké okupační síly a irácké loutkové síly na naše město pod záminkou, že pronásledují ozbrojence, způsobují konec života ve městě, kde skutečně zabili a zranili řadu obyvatel, zničili několik domů a obchodů a odpojili elektřinu. Jejich letectvo stále naše město bombarduje."

V prohlášení se dále hovoří o tom, že v úterý 19. července po poledni nařídili Američané obyvatelům Rawy vyklidit město a desítky rodin donutili vydat se na cestu. Někteří odešli společně, další se shromáždili u východů z města, jiní zůstali ve městě a odevzdali se osudu.

Městská nemocnice nemá dostatek léků a lékařských potřeb, aby ošetřila zranění, způsobená bojovými operacemi a blokádou. Požádala proto o pomoc nemocnici v blízkém městě Ána.

"V těchto tragických a zhoršujících se podmínkách žádáme každého, kdo respektuje důstojnost lidskosti a lidských práv, která garantují všechna náboženství a všechny světské zákony bez výjimky, aby pomohli zmučenému městu dodávkami nezbytných potravin, pitné vody, léků, lékařského vybavení a všeho, co je třeba k zachování lidského života a zdraví.

Žádáme všechny světové agentury, aby se zasadily o ukončení obléhání našeho města a ukončení vojenských operací, které za sebou zanechávají jen zkázu, trosky, smrt a další násilí."

Fallúdža

V 10:00 ostřeloval odboj ležení amerických a iráckých sil na severním okraji města osmi silnými minometnými střelami. Palba způsobila požáry ve značné části ležení. Američané odpověděli palbou na okolní domy, zabili šestiletou holčičku a zranili další čtyři civilisty.

Ostřelování základen

Po 8:00 povstalci vypálili 18 minometných střel na americkou leteckou základnu Saqr v Habbáníji. Útok trval asi půl hodiny, způsobil na základně exploze a druhotné výbuchy munice. Nad základnu stoupaly sloupy kouře. Řada vrtulníků pak prohledávala okolí a pátrala po útočnících.

Kolem 14:00 vypálili Iráčané šest kaťuší středního doletu na americký štáb v bývalém mládežnickém centru v Hítu. Zničen byl zadní trakt centra a většinu ostatních částí zasáhl požár. Pro mrtvé a raněné přiletěly speciální vrtulníky Medevac, okolí budovy bylo uzavřeno a na střechách okolních budov se rozmístili ostřelovači.

Čtyřmi minometnými střelami zasáhli povstalci kolem 15:00 americkou základnu na západním okraji Tal Afáru. Tři z nich dopadly přímo do ležení, kde způsobily požáry.

Sebevražedné útoky

Hlídka loutkové armády se v poledne stala terčem sebevražedného útočníka v Mahmúdíji. Podle informace tzv. ministerstva vnitra výbuch zabil pět iráckých vojáků a devět zranil, zraněna byla údajně rovněž mladá dívka.

Bombové a jiné útoky

V 9:00 zaútočila skupina asi osmi partyzánů v Dulu'íji na americkou hlídku, zničila dvě Humvee, zabila tři vojáky a dalších šest zranila. Jeden z útočníků při útoku padl, další byl zraněn. Američané pak celou vesnici obklíčili a pátrali po ozbrojencích, ale bez úspěchu.

V Tárimíji explodovala v 10:00 bomba pod kolonou čtyř transportních vozidel a čtyř Humvee jedoucích do Baládu. Zničila transportní vozidlo, zabila čtyři a zranila dva americké vojáky.

Auto naložené výbušninou vybuchlo u kontrolního stanoviště tzv. přepadových sil ministerstva vnitra v okrsku Húr Radžab v jižním Bagdádu. Jeden člen loutkových sil byl přitom zabit a osm dalších zraněno.

V průmyslové zóně Ramádí explodovala dopoledne bomba pod americkou kolonou a zničila jedno ze čtyř Humvee. Rozsah ztrát se nepodařilo zjistit, Američané místo útoku okamžitě uzavřeli.

Odboj odpálil několik bomb v komplexu, používaném britskou bezpečnostní společností v bagdádské čtvrti Jarmúk. Podle zprávy agentury QANA výbuchy zabily iráckého strážce a zranily dvě "jiné osoby".

Kolem 15:00 zasáhl výbuch bomby americkou hlídku v Šahrabánu severně od Ba'qúby. Jedno z pěti Humvee bylo zcela zničeno, čtyřčlenná posádka zabita.

Na silnici k Júsufíji explodovala v 16:00 bomba pod kolonou sedmi amerických tanků a tří Humvee, směřující do Latífíje. Zničila jeden tank, z jehož posádky tři vojáky zabila a tři zranila.

Americká armáda oficiálně přiznala ztrátu jednoho vojáka při bombovém útoku v Hítu. Bližší detaily jako obvykle neuvedla.

Unesen alžírský diplomat

Loutkové bezpečnostní a diplomatické zdroje oznámily, že v západobagdádské čtvrti Mansúr byl unesen alžírský vyslanec a jeho řidič. Podle svědků, kteří únos pozorovali z protilehlé kavárny, donutili ozbrojení muži v černém BMV a Daewoo k zastavení dva Landrovery. Obklopili je se zbraněmi v rukou a dva muže z nich -- vyslance a atašé - odvedli.

Atentáty

V bagdádském Madínat as-Sadr byl zastřelen kolaborant z tzv. ministerstva obchodu, který právě jel do práce.

Cestou do internetové kavárny v bagdádské tzv. Zelené zóně byli zastřeleni tři členové loutkové správy provincie Qádisíja.

Exploze bomby před domem důstojníka irácké loutkové armády zabila v Midhatíji u Hillá jeho ženu a dceru. Značně poškozen byl rovněž jeho dům.

Skupina šesti ozbrojenců zaútočila v bagdádském předměstí Durá na Mudára Abd as-Sattára al-Hakíma, synovce předsedy kolaborantské strany SCIRI Abd al-Azíze al-Hakíma a zastřelila ho. Zastřeleno bylo rovněž šest členů Brigád Badr, kteří byli jeho strážci.

Zatčen další člen rady ulamá

Rada ulamá oznámila, že tzv. přepadový oddíl ministerstva vnitra zatkl při razii v jeho domě v bagdádské čtvrti Ša'b jejího člena Šajcha Ahmada Qásima an-Nadždžára, imáma mešity al-Haqq v téže čtvrti. Loutkové síly prohledaly i mešitu, vyrazily dveře, vykradly ji a zkonfiskovaly zbraně stráže mešity.

Američané zatýkají příbuzné a ženy partyzánů, aby je donutili vzdát se

Americké síly v Mosulu vydaly rozkaz, který jim umožňuje zatýkat irácké ženy, pokud to usnadní dopadení členů odboje. Tamní korespondent Mafkarat al-Islam se od poručíka irácké armády dozvěděl, že námořní pěchota dostala před několika dny rozkaz zatýkat při raziích matky, setry a ženy bojovníků, aby tak donutila členy odboje vydat se do rukou okupantů. Američané tak v neděli zatkli sestru velitele Základny džihádu v Zemi dvou řek Abú al-Hasana a ten je v úterý požádal o záruky, že jeho sestra bude bez úhony propuštěna, pokud se on sám vzdá. Podle zdroje používali američtí vojáci tuto metodu už před několika měsíci, ale zanechali jí po stížnosti loutkového iráckého ministerstva lidských práv. Teď její použití bez ohledu na námitky některých kolaborantů obnovili. Přede dvěma byly ve čtvrti Sumár zatčeny čtyři dívky mladší 20 let s hrozbou, že na nich bude spácháno násilí, pokud se jejich příbuzní nevzdají.

V iráckých věznicích jsou porušována lidská práva

Předsedkyně tzv. výboru lidských práv loutkového národního shromáždění dr. Saláma al-Chafádžíová přiznala, že v iráckých věznicích dochází k porušování lidských práv. Pro agenturu QANA prohlásila, že "velký počet vězňů nepřijde před soud, jsou nevinní a stráví ve vězení dlouhý čas bez rozhodnutí jejich případu." Přiznala, že 50 procent vězňů je nevinných a že výbor řeší otázku nakládání se zajatci v americké věznici Camp Bucca, kterou členové výboru navštívili: "Okamžitě jsme požádali OSN a iráckou vládu, aby zjistila, kdo dal americkým silám právo dohledu na vězně a zda o tom existuje dohoda, protože my v národním shromáždění o žádné nevíme a neznáme ani roli iráckého ministerstva spravedlnosti v této věci." Dodala, že pokud budou iráčtí vězni v rukou amerických sil, bude to znamenat porušování irácké suverenity.

"Mnoho příbuzných vězňů si stěžuje, že jména jejich drahých zmizí ze seznamů, když se po nich shánějí. Nemohou jejich jména najít, ačkoli opravdu jsou ve vězení. Důvodem toho je, že záznamy pořizuje americká strana," dodala ještě.

Američané testují nové zbraně k použití proti Iráčanům

Britský magazín New Scientist přinesl zprávu, že testy nových "neusmrcujících" zbraní, které hodlá Pentagon poslat do Iráku, budí vážné znepokojení, pokud jde o radiaci a popálení. Dobrovolníci, na nichž testy probíhaly, nesměli mít při nich kontaktní čočky ani brýle, aby nedošlo k poškození zraku. Při dalších zkouškách byly zakázány jakékoli kovové ozdoby na oblečení, zipy, knoflíky a klíče.

Zbraň vysílá mikrovlnné záření 95 gigahertzů, které dokáže kůži zahřát, ale nezpůsobí fyzické poškození. Záření působí po 2 - 3 sekundách bolest, po 5 minutách se stává nesnesitelným. Pud sebezáchovy lidi donutí vzdálit se dřív, než jim kůže začne hořet. V irácké "demokracii" by tato zbraň měla být používána na rozhánění protiokupačních demonstrací. Jak New Scientist podotýká, nebylo by patrně praktické, aby byl před použitím takové zbraně dav nejprve varován, že musí odložit brýle, hodinky a knoflíky.

Navzdory otázkám týkajícím se bezpečnosti a radiace americké ministerstvo obrany hodlá verzi této zbraně, namontovanou na vozidlo pod názvem Sheriff v roce 2006 nasadit v okupovaném Iráku. Americká námořní pěchota a policejní síly pracují na verzi zbraně a letectvo na systému, který by umožnil zasáhnout demonstranty ze vzduchu.

Pátek 22. července 2005

Akce odboje ve Fallúdže

Dopoledne najel sebevražedný útočník v západní části města do americko-irácké hlídky, zničil dvě americká vozidla a zanechal po sobě mrtvé a zraněné mezi americkými vojáky i kolaboranty. Američané vzápětí po útoku vyhlásili v okolí zákaz vycházení, proto nebylo možno zjistit přesné počty ztrát.

Kolem poledne došlo k explozi bomby pod pěší americko-iráckou hlídkou na západě města poblíž mostu Šuhadá. Zabito či zraněno bylo celkem devět vojáků.

Odpoledne explodovala ve čtvrti Džaghifi na severu města bomba pod americko-iráckou hlídkou. Z Američanů zabila jednoho a dva zranila, z loutkových vojáků byli čtyři usmrceni a tři zraněni.

Ve čtvrti Nazal zaútočila mezitím skupina povstalců na podobnou hlídku, zničila dvě vozidla loutkových sil, šest kolaborantů zabila a dva zranila.

Ve čtvrti Nazal kromě toho podnikl odboj minometný útok na spojený štáb amerických sil a iráckých zrádců. Agentura QANA s odvoláním na zdroj z iráckých loutkových sil uvedla, že byli zabiti čtyři a zraněno šest iráckých vojáků, že však nemá žádné informace o amerických ztrátách.

V Ramádí přepaden vojenský štáb

Štáb, který si americké síly spolu s kolaboranty zřídily v budově guvernérského úřadu v Ramádí, byl kolem 11:00 zasažen šesti silnými minometnými střelami ráže 120 mm. Všechny dopadly dovnitř komplexu, usmrtily minimálně pět ostřelovačů, rozmístěných po střechách, a způsobily požár, který budovu z valné části zničil.

Na hranicích sestřelen vrtulník

V pohraniční oblast Ar'ár v sousedství Saúdské Arábie byl dopoledne sestřelen vrtulník Apache. Jeho zbytky odvezl velký transportér do nitra provincie Anbár, Američané oblast uzavřeli a začali prohledávat stany tamních beduínů, vyslýchat je a konfiskovat jejich lovecké pušky. Osud posádky nebyl znám.

Události v Bagdádu a blízkém okolí

V Baladíjatu ve východním Bagdádu ostřelovali povstalci dopoledne ve dvou samostatných akcích policejní vozidla, v nichž zabili tři policisty (mezi nimi jednoho důstojníka) a jednoho zranili. Při jedné z akcí byly zastřeleny i dvě jiné osoby.

Předměstí Durá, místo častých útoků na okupanty, bylo i tentokrát svědkem boje skupiny partyzánů s americko-iráckou hlídkou. Agentura QANA o něm informovala s tím, že v boji byli zabiti dva povstalci a tři zajati.

Oddíl bojovníků podnikl v 18:30 útok na americko-iráckou hlídku v jedné z uliček v Sajjidíji na jihu Bagdádu. Zapálili dvě Humvee a pickup, zabili čtyři americké a šest loutkových vojáků, a dalších šest Američanů zranili. Sami ztratili dva své druhy a tři utrpěli zranění.

V 19:00 explodovala bomba pod konvojem osmi vojenských kamionů naložených zásobami pro americkou armádu na mezinárodní dálnici v Chán Dárí na západě Abú Ghurajb. Exploze zapálila jeden kamion, zabila jednoho a zranila druhého vojáka.

Bagdádští lékaři pokračují ve stávce

Lékaři a ostatní lékařský personál fakultní nemocnice v západobagdádské čtvrti Jarmúk pokračovali ve stávce, zahájené na protest proti útokům loutkové policie vůči nim. Zástupce tzv. ministerstva zdravotnictví dr. Džalíl aš-Šamárí prohlásil, že on a ministerstvo jsou s lékaři solidární a odsuzují útoky policie, protože mají dopad na morálku lékařů a sester a omezují je při zachraňování životů a pomáhání nemocným.

Katarská agentura QANA však oznámila, že útoky policistů pokračovaly navzdory ujištění ministerstev zdravotnictví, obrany a vnitra, že jim bude učiněna přítrž.

Sebevražedné útoky v Tikrítu

Podle informace příslušníka tzv. sil rychlého nasazení najeli v 8:30 dva sebevražední útočníci současně prudkou rychlostí v Tikrítu na silnici spojující Bagdád se severními provinciemi do obrněné americké kolony. Dvě obrněná vozidla zničili a třetí poškodili, osm Američanů zabili a tři zranili.

Další útoky na okupační a loutkové síly

V centru Basry zasáhl v 7:00 střelec britského vojáka z pěší hlídky procházející čtvrtí Ma'qíl

V mosulské čtvrti Islá az-Zirá'í došlo kolem 9:00 ke kombinovanému útoku na americkou kolonu šesti obrněných vozidel a čtyř Humvee. Exploze bomby nejprve zneškodnila jedno obrněné vozidlo. Kolona tím byla donucena zastavit, načež ji zasáhlo osm minometných střel, které zničily Humvee a další obrněné vozidlo a zabily nebo zranily osm vojáků.

V Rašídíji severně od Bagdádu explodovala v 10:00 bomba pod konvojem osmi amerických cisteren a čtyř Humvee. Zničila jednu cisternu a usmrtila dva vojáky.

Ve městě Mušáhada na hlavní silnici vedoucí z Bagdádu na sever zasáhla v 16:00 exploze bomby kolonu čtyř amerických obrněných vozidel a čtyř Humvee. Zneškodnila jedno obrněné vozidlo, v němž jednoho vojáka zabila a čtyři vážně zranila.

V blízkém Sámarrá zaútočila skupina povstalců na americko-iráckou hlídku. TV al-Džazíra citovala sdělení loutkových bezpečnostních sil, podle něhož byl při útoku zabit jeden voják a tři kolemjdoucí, dalších 11 civilistů mělo být zraněno.

V Hawídži jihozápadně od Kirkúku došlo podle agentury QANA na hlavní silnici u mostu Táhaddí k explozi bomby pod vojenskou hlídkou. Agentuře se však nepodařilo získat další údaje.

V Mahmúdíji jižně od Bagdádu vybuchla v 17:00 na silnici do Hillá bomba pod kolonou šesti obrněných vozidel a dvou Humvee. Podle svědků zničila jedno obrněné vozidlo a usmrtila jeho pětičlennou posádku.

Tak jako předchozího dne přiznala i v pátek americká armáda ztrátu jednoho příslušníka námořní pěchoty, který zemřel na následky zranění při bombovém útoku v oblasti Hítu. Ani tentokrát neuvedla nic bližšího.

Část členů loutkového provinčního shromáždění v Basře odstoupila

Dvacet členů provinčního shromáždění v Basře oznámilo svou rezignaci na členství na protest proti chování loutkového guvernéra Muhammada Musbiha al-Wá'ilího. Vedly je k tomu bezpečnostní a administrativní důvody. Ve svém prohlášení uvedli: "Pokud jde o bezpečnost, guvernér není schopen zastavit rostoucí počet vražd v Basře. Co se týče administrativních důvodů, guvernér dosadil do důležitých provinčních úřadů příbuzné a členy své rodiny, což shromáždění nedovoluje hrát příslušnou úlohu ve správě provincie."

Korespondent Mafkarat al-Islam uvedl, že oněch 20 členů patří ke kolaborantské tzv. Islámské listině Basry, soustřeďující členy strany SCIRI a dalších šíitských hnutí. Guvernér a řada dalších členů provinčního shromáždění patří naproti tomu ke kolaborantské tzv. Islámské straně al-Fádila. Protože místní sunnité volby bojkotovali, není ve shromáždění žádný sunnita.

Odpoledne Mafkarat al-Islam s odvoláním na informovaný zdroj oznámil, že britští vojáci guvernéra Wá'ilího zatkli a zabavili mu osobní zbraň. Podle místních lidí celá guvernérská správa ve velkém kradla ropu a veřejné finance pro vlastní potřebu. Místním novinám bylo zakázáno zmínit se o guvernérově uvěznění, protože místní správa se zřejmě snaží zabránit veřejnému skandálu.

Předseda místní rady v Basře Husajn Hamíd ad-Darrádží byl zastřelen, když opouštěl budovu provinční správy.

Sobota 23. července 2005

Američané se při pacifikaci Rawy neštítí žádných prostředků

Podle zprávy korespondenta Mafkarat al-Islam zajali američtí vojáci kolem poledne manželku šajcha Abd al-Hádího al-Umarího, který je velitelem jedné z největších odbojových organizací v západním Iráku. V šajchově domě a u sousedů zanechali vzkaz, že pokud chce šajch dostat svou ženu zpět zdravou a neporušenou, musí se jim vydat do rukou. Korespondent dodal, že po 55letém šajchovi pátrají Američané už déle než rok a kladou mu za vinu řadu větších ozbrojených akcí proti okupačním silám. Situace ve městě je podle něho po zatčení ženy velmi napjatá.

Útoky na vojenské základny

V 8:00 vypálil odboj osm raket Kaťuša středního doletu na americkou základnu Ajn al-Asad v Baghdádí. Podle sdělení příslušníka tzv. sil rychlého nasazení šest z nich základnu zasáhlo, z toho pět dopadlo přímo do hlavní jídelny na základně. Z valné části ji zničily a usmrtily nebo zranili nejméně 19 Američanů.

V poledne ostřeloval odboj silnými minometnými střelami americkou základnu ve vesnici Rúmmána u Qá'imu. Asi pět minut po vypálení prvních čtyř střel dopadly na základnu další tři. Když se pak vojáci nahrnuli na místo, aby hledali mrtvé a raněné, zasáhlo je znovu pět dalších střel. Po útoku byla celá základna včetně přístupových cest uzavřena a po okolních domech rozmístěni ostřelovači. Korespondentovi Mafkarat al-Islam se proto nepodařilo zjistit, jaké škody a ztráty útok způsobil.

Pozdě večer zaútočil podle agentury QudsPress oddíl asi 50 bojovníků na základnu loutkové irácké armády v Madá'inu jihovýchodně od Bagdádu. Řada loutkových vojáků včetně důstojníků byl zabita, zatímco další základnu opustili a hledali úkryt v okolních civilních domech. Někteří se ukryli v blízkém archeologickém památníku Ktésifón.

Další bombové a jiné útoky

V  Qásimu jižně od Hillá explodovalo v 9:30 auto naložené výbušninou, když je míjela hlídka čtyř polských transportních a dvou obrněných vozidel se čtyřmi pickupy iráckých loutkových sil. Výbuch zničil jedno transportní a jedno obrněné vozidlo, pět Poláků usmrtil a čtyři zranil. Zabiti byl také jeden irácký kolaborant.

Pod americkou kolonou mířící na bagdádské mezinárodní letiště vybuchla v 10:00 v bagdádské čtvrti Džihád bomba, která zničila jedno ze sedmi Humvee, dva vojáky usmrtila a tři zranila.

V tutéž dobu explodovala bomba také pod kolonou dvou obrněných vozidel a čtyř Humvee v okrsku Isháqí na severu Bagdádu. Zničila rovněž Humvee a jeho pětičlennou posádku částečně zabila, částečně zranila.

Před polednem explodovala silná bomba pod kolonou vojenských vozidel ve fallúdžské čtvrti Mu'allimín. Silná exploze roztrhala Humvee a zabila čtyři vojáky a pátého zranila, přičemž jejich těla odhodila až do vzdálenosti 10 metrů.

V Chálidíji zničila skupina bojovníků při útoku na americkou hlídku jedno její vozidlo.

Na hlavní silnici v Tárimíji poblíž severního okraje města vybuchla ve 14:00 bomba pod americkou okupační hlídkou pěti Humvee. Jedno zničila, zabila tři vojáky v něm a čtvrtého zranila.

Ve stejnou dobu zasáhla exploze bomby americko-iráckou hlídku ve čtvrti Askarí na západě Bajdží. Zničila pickup a donutila kolonu zastavit. V té chvíli na ni zaútočila skupina bojovníků vybavená lehkými a středními zbraněmi. V 10minutové přestřelce zničili Humvee a další pickup a poté z místa bez překážky a nezraněni zmizeli. Pátrání po nich v okolí zůstalo bezvýsledné.

V 16:30 explodovala bomba pod kolonou obrněných vozidel v Abú Ghurajb na silnici vedoucí do Fallúdže. Zničila obrněné vozidlo, v němž dva vojáky zabila a čtyři zranila.

Jak oznámila agentura QANA, v Sámarrá zabila bomba jednoho člena irácké vojenské hlídky a pět dalších zranila.

Sestřelen špionážní letoun

Nad čtvrtí Sa'd v Tal Afáru zasáhli bojovníci kolem 17:00 americký bezpilotní špionážní letoun. Ten se vzápětí po zásahu vzňal a zřítil se 2 km od města.

Výbuch americké střely v Nadžafu

Americká střela, vystřelená na město před několika měsíci při útoku okupačních sil na Mahdího armádu Muqtady as-Sadra, která zůstala nevybuchlá ležet v troskách ve zdejší obytné čtvrti Karáma, explodovala při rekonstrukčních pracích a zabila čtyři irácké dělníky a zranila šest dalších. Policie místo uzavřela a pátrala po dalších bombách. Zprávu přinesla saúdskoarabská agentura WAS s tím, že jde o třetí podobnou událost v Nadžafu za poslední dva měsíce.

Kuvajtští vojáci posunuli hraniční kameny

Kuvajtští vojáci překročili v poledne nedaleko Umm Qasru iráckou hranici a na iráckém území stavěli hraniční kameny. Korespondentu Mafkarat al-Islam člen místní rady v Umm Qasru v telefonickém rozhovoru řekl, že kuvajtské vojáky osobně pozoroval a informoval o nich loutkové provinční shromáždění, které mu nařídilo držet to v tajnosti, dokud se k věci nevyjádří národní shromáždění v Bagdádu. Obyvatelé Umm Qasru chtěli podle něho sami proti vojákům zakročit, ale dostali rozkaz zachovat klid a čekat na pokyn z Bagdádu.

Neděle 24. července 2005

Sebevražedné útoky

Kolem poledne najel sebevražedný útočník s autem naloženým výbušninou do oddílu amerických vojáků, střežících irácko-jordánskou hranici. Odpálil se na dálnici nedaleko čerpací stanice a blízko hraničního přechodu Taríbíl. Exploze zničila dvě Humvee a zabila nebo zranila 10 vojáků. Tento údaj potvrdil zdroj z loutkových sil rychlého nasazení s tím, že zranění jsou ve vážném stavu. Podle agentury QudsPress zničila mohutná exploze tři americká vozidla. Američané pak celou mezinárodní dálnici na dvě hodiny uzavřeli a posílili pohraniční hlídky v oblasti kolem Taríbílu.

Po poledni najel sebevražedný útočník v Bagdádu do policejní stanice Rašad na východní straně města. Zdroj z policejních řad sdělil agentuře QudsPress, že exploze usmrtila 22 a zranila asi 25 osob, většinou z řad policistů. Na místo dorazily hasičské vozy a ambulance, načež americké a irácké síly okolí stanice uzavřely. Veškeré operace komplikovala vysoká teplota a písečná bouře, která viditelnost omezila na 50 metrů.

Další akce odboje v Bagdádu

Při ranním minometném ostřelování budovy tzv. ministerstva vnitra byl zabit jeden policista a další zraněni.

Dopoledne byl v Bagdádu zastřelen velitel loutkové policie okrsku Kázimíja Chalaf Ahmad, na jehož kolonu zaútočila při odjezdu od obydlí v okrsku Húrríja skupina bojovníků. Zabito a zraněno bylo několik velitelových průvodců. Loutková vláda přiznala velitelovu smrt s tvrzením, že s útočníky bojoval až do posledního náboje. To však svědkové popřeli s tím, že nikdo z kolony nevystřelil.

Na sklonku odpoledne zaútočila v Tádží na severu Bagdádu skupina bojovníků na konvoj osmi kamionů se zásobami a vybavením pro americkou armádu, doprovázený čtyřmi Humvee. Exploze bomby nejprve zničila jeden kamion. Jakmile se kolona zastavila, zničili bojovníci střelbou další kamion a zneškodnili Humvee, přičemž byli čtyři vojáci zabiti a tři zraněni. Podle informace tamních obyvatel padl při útoku jeden z bojovníků a další byl zraněn.

Ostřelování vojenských základen a štábů

V 11:00 ve chvíli, kdy do budovy guvernérského úřadu v Sámarrá, nyní používané jako americký štáb, vjížděla kolona čtyř hlídkových Humvee a tří transportérů loutkových sil, zahájil odboj ostřelování objektu minometnými střelami ráže 82 mm. Většina střel zasáhla vjezd do objektu, těžce poškodila budovu, zničila jedno americké a dvě vozidla loutkových sil. Zabito či zraněno přitom bylo kolem 14 vojáků amerických i loutkových. Americké a loutkové síly pak obklíčily jižní části města a pod ochranou vrtulníků pátraly po útočnících.

Agentura QudsPress oznámila, že došlo k raketovému útoku na americkou základnu západně od Ramádí, neuvedla však žádné podrobnosti.

Kolem 17:00 podnikl odboj silný raketový útok na americkou základnu Ghazlání v Mosulu. Šest raket Grad tu způsobilo rozsáhlé exploze, po nichž na základnu přiletělo několik vrtulníků, určených pro přepravu mrtvých a raněných.

Útoky na vojenské kolony a hlídky

Skupina bojovníků vyzbrojených lehkými a středními zbraněmi přepadla v 6:00 jižně od Mosulu na hlavní silnici do Bagdádu americkou kolonu pěti vozidel. Zničili jedno obrněné vozidlo, zabili čtyři a zranili tři Američany. Dva z mudžáhidů utrpěli při útoku zranění.

Exploze bomby v Ridwáníji jihozápadně od Bagdádu zničila v 7:00 Humvee americké hlídky a zabila čtyři vojáky v něm.

Hlídku námořní pěchoty zasáhla exploze bomby v9:00 v Chálidíji západně od Bagdádu. Jak sdělil korespondentovi Mafkarat al-Islam příslušník loutkové armády, zcela zničila Humvee a na místě usmrtila čtyři vojáky. Podle zprávy agentury QudsPress byl zabit pouze jeden voják a tři další zraněni.

Na hlavní ulici Basry explodovalo ve 14:00 zaparkované auto naložené výbušninou, když kolem něho projížděla britská kolona čtyř transportních a dvou obrněných vozidel.

Americkou obrněnou kolonu zasáhla v 9:00 na dálnici u Júsufíje exploze silné bomby, která zničila jedno obrněné vozidlo s celou šestičlennou posádkou.

U jižního okraje města Baládu 70 km severně od Bagdádu explodovaly na hlavní silnici v 15:15 dvě bomby pod americkou kolonou. První exploze zničila vojenské vozidlo, zabila dva a zranila čtyři vojáky. Ve chvíli, kdy je Američané ze zasaženého vozidla vytahovali, vybuchla druhá bomba a zabila či zranila dalších šest vojáků.

Pondělí 25. července 2005

Sebevražedné útoky ve Fallúdže

V 9:00 najel sebevražedný útočník v autě naloženém výbušninou do hlídky několika amerických Humvee a obrněných vozidel západně od Fallúdže. Dvě Humvee zničil, zabil devět vojáků a dva zranil. Podle proamerické TV al-Iráqíja byli při explozi zabiti dva civilisté, ředitel místní nemocnice však korespondentovi Mafkarat al-Islam potvrdil, že žádný civilista nebyl při tomto útoku ani zabit, ani zraněn. Američané po útoku provedli razii v okolí a zatkli několik lidí.

Sebevražedný útočník najel v 18:00 ve čtvrti Džubajl do kolony několika Humvee, zčásti opancéřovaných. Odpálil se uprostřed kolony mířící z města na jih a podle informace z řad loutkové armády zabil nebo zranil 23 příslušníků námořní pěchoty, mezi nimi sedm žen. Tři vozidla přitom byla zcela zničena. Korespondent Mafkarat al-Islam se osobně pokusil několikrát na místo exploze dostat, ale Američané stříleli po každém, kdo se objevil v dálce na silnici. Kromě toho uzavřeli všechny hlavní silnice vedoucí do Fallúdže a zatkli nejméně 15 místních mladíků. Korespondent pozoroval, jak je při zatýkání loutkové síly tloukly, tupily a ponižovaly.

Boje v Ramádí

Dopoledne explodovaly na západě města v ulici Mádiq dvě bomby pod americkou kolonou. První zničila Humvee a zabila čtyři vojáky, druhá zneškodnila další Humvee, v němž zabila jednoho a zranila čtyři Američany. Korespondent Mafkarat al-Islam se pokusil trosky vozidel fotografovat,ale loutkoví vojáci v tom jemu i ostatním novinářům zabránili se tím, že Američané jakékoli fotografování zakázali.

Před polednem propukl ve středu města boj mezi americkými vojáky a mudžáhidy poté, co střelec odboje zastřelil amerického vojáka stojícího na obrněném vozidle v ulici Muháfaza. Několik bojovníků pak zaútočilo na vozidlo a zničilo je. Poté další mudžáhidové zahájili střelbu na zbytek kolony a došlo k boji. Byli při něm zabiti také dva civilisté -- jeden při pokusu odtáhnout stranou zraněného bojovníka, druhý odmítl přes varování bojovníků opustit svůj řeznický krámek a zasáhla jej střelba. Zraněni byli během boje tři lidé, z toho dva bojovníci.

Obyvatelstvo prchá ze zničené Rawy

Přes 600 iráckých rodin nyní nocuje v západoirácké poušti, protože je z domovů vyhnalo nekonečné americké bombardování a ostřelování jejich domů v Rawě. Místní korespondent Mafkarat al-Islam oznámil, že mu toto číslo sdělil ředitel nemocnice v blízkém městě Ána dr. Ahmad Džabbár al-Alí. Podle ředitele během posledních dvou dnů zemřelo sedm těhotných žen a čtyři staří lidé, kteří nepřežili v pouštním vedru. Dodal, že pomalá smrt čeká i na další, pokud se pro ně nepodaří zajistit potraviny a stany. Právě přede dvěma hodinami dorazila dobročinná nadace ze Spojených arabských emirátů, která přivezla šest kamionů potravin, stanů, přikrývek a konzerv. Dr. Alí poznamenal, že jiná pomoc nepřišla odnikud, ani od tzv. irácké vlády, ačkoli její mluvčí tvrdil, že rodiny budou po celou dobu, než bude "čištění města" Američany dokončeno, zaopatřeny vším potřebným.

Útoky proti okupantům v Bagdádu a nejbližším okolí

Seržant americké námořní pěchoty Thanasy Goren přiznal, že americký vrtulník byl po zasažení střelou ráno donucen nouzově přistát ve čtvrti Zawbí'a v Abú Ghurajb. Tvrdil, že jeho posádka vyvázla bez zranění.

V okrsku Chán Dárí v Abú Ghurajb zastřelil Iráčan dva americké vojáky z pěší hlídky procházející okrskem.

Sebevražedný útočník najel v 6:00 do kontrolního stanoviště před hotelem Sudajr v centru Bagdádu, v němž se ubytovávají cizí podnikatelé a žoldáci. Při explozi byly nejméně čtyři osoby zabity a pět zraněno; kouř stoupající z místa byl viditelný z velké části města.

Další útočník najel do hlídky tzv. přepadových sil ministerstva vnitra u mostu Hárithíja na západním břehu Tigridu, zabil dvě osoby a sedm zranil.

Okupanti opustili základnu u Qá'imu

V noci na pondělí evakuovali Američané svou základnu západně od Qá'imu. Stalo se tak po sérii prudkých útoků odboje během posledních tří dní. Očití svědkové pozorovali desítky amerických vozidel naložených výstrojí, zásobami a vojáky, obrněná vozidla a stavební stroje, jak opouštějí za přísných bezpečnostních opatření a v doprovodu vrtulníků a bojových letounů základnu. Kolona směřovala na jihovýchod k základně Ajn al-Asad (Lví doupě). Policejní důstojník potvrdil pro Mafkarat al-Islam, že Američané se k opuštění základny rozhodli, když viděli, že nejsou schopni opakovaným útokům čelit.

Usmrceni další kolaboranti

V noci na pondělí byl v Sámarrá zastřelen ředitel městské správy Táhá al-Hudajrá. Jeho smrt potvrdil korespondentu Mafkarat al-Islam oficiální zdroj z řad nově vytvořené Brigády Škorpion tzv. ministerstva vnitra. Zastřelen byl rovněž kolaborantův syn a tři jejich průvodci.

Ve čtvrti Bárizán v centru severoiráckého Irbílu byl ráno zavražděn velitel kurdské pešmergské milice v provincii Sirwán Chalíl. Spolu s ním byl zabit řidič a další spolujezdec.

Sedm bojovníků zaútočilo v 19:00 v Kirkúku na autokolonu plukovníka Núr ad-dína Ahmada, velitele policejní stanice v Miqdádíji, když se po práci vracel do svého domu. Zcela zničili jeho auto a na místě usmrtili plukovníka, řidiče a tři strážce. Po obdobné akci v Mosulu a bagdádské Kázimíji šlo o třetí útok odboje na velitele loutkové policie během 48 hodin. Přihlásily se k němu Brigády al-Farúqa.

Útok na štáb Brigád Badr v Tal Afáru

Ve 2:00 podnikl odboj rozsáhlý útok na sídlo kolaborantských Brigád Badr ve městě. Brigády si zřídily štáb v sunnitské mešitě Umara al-Farúqa, kterou za mlčenlivého souhlasu místních loutkových představitelů zabraly a přejmenovaly na Šahíd al-Mihráb. Při útoku, k němuž se přihlásily Síly Umara ibn al-Chattába, byla budova zcela zničena a zabito minimálně 20 členů brigád.

Exploze bomby v Nadžafu

Čtyři americké vojáky usmrtila bomba, kterou se pokusili zneškodnit. Byla umístěna ve velkém hasicím přístroji na zdaleka viditelném místě, kde přístroj vzbuzoval podezření a bylo jisto, že přiláká pozornost amerických ženistů.

Loutkové síly v Nadžafu z nálezu bomby vyvozují, že do města přišel odboj a zahájil operace proti okupantům.

Únos alžírského diplomata

Základna džihádu v Zemi dvou řek se prostřednictvím internetu přihlásila k únosu alžírského vyslance a dalšího diplomata, k němuž došlo 21. července. V záznamu zveřejnila diplomatovu fotografii a osobní doklad. V pondělí zbývající personál alžírského vyslanectví opustil Bagdád a přesunul se do Jordánska.

Zdroj: ZDE

                 
Obsah vydání       5. 8. 2005
6. 8. 2005 Válka idiotů Štefan  Švec
7. 8. 2005 Ministr Bublan v Otázkách Václava Moravce opět lhal
6. 8. 2005 Zemřel Robin Cook
5. 8. 2005 Czechtek 2005: Vzpoura formou dávnověkého rituálu Bohumil  Kartous
5. 8. 2005 Paroubek: "V jednotlivostech proto mohlo přirozeně dojít i k excesům" Jiří  Paroubek
5. 8. 2005 Paroubek: "Je potřeba oddělit zrno od plev !" Jiří  Paroubek
5. 8. 2005 Paroubek: "Zásah policie u Přimdy byl oprávněný!" Jiří  Paroubek
5. 8. 2005 Pan Kolberk se mýlí: Ke kulturním akcím není zapotřebí žádného povolení Jan  Rovenský
5. 8. 2005 Czechtek 2005: Akce nebyla legální Pavel  Kolberk
5. 8. 2005 Czechtek 2005: Svobodný festival pod politickým nátlakem Ondřej  Kopáček
4. 8. 2005 Czechtek: Amnesty International kritizuje českou vládu
5. 8. 2005 Británie: Dva muži postaveni před soud pro vraždu studenta
4. 8. 2005 Zawahiri: "V Londýně dojde k dalším atentátům"
5. 8. 2005 Američtí piloti jsou dodnes hrdi, že svrhli atomovou pumu na Hirošimu
5. 8. 2005 Čína a Spojené státy se spojily proti reformě RB OSN
5. 8. 2005 Británie: Studentům bude trvat 15 let, než splatí dluh za vysokoškolské studium
5. 8. 2005 * * * J. H. Krchovský
5. 8. 2005 Skandál v pařížské márnici mrtvých andělů Josef  Brož
5. 8. 2005 Tachovsko a Londýn: dva případy policejní brutality Thomas  Franke
5. 8. 2005 Czechtek 2005: Pár spratků se chtělo poprat s policisty, a tak se poprali Petr  Švec
5. 8. 2005 "Léčbu" neopakovat! Petr  Wagner
5. 8. 2005 Už zase bijou děti Štěpán  Kotrba
5. 8. 2005 Czechtek 2005: Čtvrteční demonstrace v Plzni... Jan  Rovenský
5. 8. 2005 Pokud chce někdo teknaře postavit mimo zákon, musí ten zákon vydat
5. 8. 2005 Paroubek přišel do funkce nepřipraven Darius  Nosreti
5. 8. 2005 Czechtek 2005: NeNeNeNeNeNeNeNe Oldřich  Průša
5. 8. 2005 Černá se to, černá Václav  Dušek
5. 8. 2005 Pár techno paradoxů Patrik  Nacher
4. 8. 2005 Důkaz brutality Policie ČR?
4. 8. 2005 Český rozhlas spustil o CzechTeku na internetu speciál Štěpán  Kotrba
4. 8. 2005 Strana jménem Czechtek Jan  Wagner
4. 8. 2005 Británie šokována rasistickou vraždou studenta
5. 8. 2005 Obětí fanatiků jsou téměř vždy nevinní lidé Jaroslav  Foldyna
4. 8. 2005 Za lepší vztahy mezi Čechy a Rakušany
5. 8. 2005 Hlasy odporu Laith  Al-Saud
4. 8. 2005 Lze předejít dalším bitvám mezi policií a účastníky CzekTeku? Antonín  Slejška
4. 8. 2005 Budoucí elita národa
4. 8. 2005 Před působností zákonů nikam neutečeš Michael  Kroh
5. 8. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 19. - 25. července 2005
5. 8. 2005 c23chtek 2oo5 SUMMARY
22. 11. 2003 Adresy redakce
4. 7. 2005 Hospodaření OSBL za červen 2005