Souhlas jde napříč politickými stranami  a většina obyvatel očekává střídání na místě kancléře. Pouhá necelá pětina počítá se znovuzvolením Gerharda Schrödera na úřad kancléře, který podle 74% dotázaných obsadí předsedkyně CDU Angela Merkelová. Více jak polovina počítá s vytvořením vlády křesťansko-liberální , 27% s velkou koalicí CDU/CSU se sociálními demokraty a pouze deset procent obnovení červenozelené většiny.

I většina prognostiků  předvídala, že volby jednoznačně vyhraje společenství křesťansko konzervativních stran CDU/CSU se Svobodnými liberály s jasnou nadpoloviční většinou. Ručičky posledního průzkumu tzv. volebního barometru ale klesly u černožluté barvy na 49 % a jsou již pouze těsně nad 48% u červené, rudé a zelené. Preference činí k 22.7  u unionistů 42%, sociálních demokratů 27%, u nové levicové strany 12%, u zelených 9% a liberálů FDP 7%.

K obdobnému závěru došel i  průzkum Druhého německého televizního programu ZDF, podle kterého  unionisté by získali   43% , sociální demokraté  26%, nová levicová strana  12% a zelení 10% a liberálové  7%.  Ani zde konzervativci a liberálové se nedostali přes 50%, přičemž především pozoruhodný je neustálý vzestup nové "Levicové strany-WASG", která by získala 12%, v západním Německu 8% a ve východním dokonce 32%.

 Největší počet hlasů, pokud jde o jednotlivé staré spolkové země, by získala v rodném Sársku Lafontaina, kde by mu každý pátý volič  odevzdal svůj hlas. Za této situace se stále více proto hovoří o možnosti vytvoření velké koalice CDU/CSU s SPD, která by podle některých politologů jediná byla schopna dosíci národního a sociálního konsensu při neodvratitelné reformě důchodové a sociální a nastartování ekonomického vzestupu země. Nelze však přehlédnout , že se stále více  stává "Levicová strana/WASG" nepřehlédnutelnou politickou silou, vyvolávající představu u značné části obyvatelstva  o bezbolestné cestě, která by byla schopna vyřešit stávající problémy, které nakonec vyvolaly nutnost předčasných parlamentních voleb.

Podle průzkumu Infratestu Dinap pro veřejnoprávní televizní a rozhlasovou ARD nová levice získala 29 % hlasů od současné SPD, 28% od dosavadních postkomunistů PDS, 23% od nevoličů a dokonce 7% z řad CDU. To za situace, kdy dvě třetiny z tisíce dotázaných vyslovilo přesvědčení, že levicová strana prosazuje populistické věci, které nemůže však ve skutečnosti prosadit. Více než polovina však prohlásila, že zastupuje  nejlepší zájmy  obyvatel východního Německa.

   Profesor   Micha Brumlik, ředitel frankfurtského "Institutu Fritze Bauera a dokumentačního centra dějin holocaustu",  v této souvislosti vystoupil s ostrou kritikou Oskara Lafontaina, protože podle jeho názoru se jím ovládaná WASG  systematicky vzdaluje duchu Ústavy a právního státu. Poukazuje přitom na jeho kritiku tzv,,Fremdarbeitrů" - cizích dělníků a na tvrzení, že "nacisté nebyli nepřátelé cizinců, ale rasisté". Rovněž za protiústavní považuje Lafontainovy názory, že ačkoliv kriminalita v důsledku stárnutí obyvatelstva je v současné době nejnižší , je nutno, aby v boji proti zločinnosti se nedržel stát zákonů, ale aby se je nebál překračovat. Tak vzniká podle Brumlika Lafontainův projekt, který zlepšení životní úrovně chudých a nejchudších vyřeší Německo vybudováním záchytných táborů pro uprchlíky v Africe a silnou policií, která může použít i mučení.

Otevírá se tím opět spor kolem odsouzeného náměstka frankfurtského policejního ředitele  Daschnera, který hrozil únosci mučením, pokud nevyzradí úkryt své oběti. Lafontaine odmítl tak argumenty policejních odborníků,  právníků a většiny veřejnosti, že bylo možné jiným způsobem dosáhnout doznání  s tím, že se s "jejich názorem nekryje". Vzniká tak obava, že by Lafontaine jako poslanec  se mohl snažit prosadit co by zákonodárce princip, že je možné mučení za určité situace právně legitimovat.  Kritici tak stále více poukazují, že Lafontaine prosazuje  nejen  zlepšení sociální situace obyvatelstva, ale též nacionální protekcionismus. Výsledkem je obava, že levicově populistický program ohrožuje demokratickou kulturu Spolkové republiky.

  Nelze se proto divit, že  "Levicová strana-WASG"  je kritizována zprava i zleva - bavorští křesťanští sociálové prohlašují, že má barvu "temně červenou" (v němčině je slovo rudá nepřeložitelné), která se spojí s červenou (SPD) a zelenou do jedné koalice. To vedení sociálních demokratů jak ústy svého předsedy tak spolkového kancléře rozhodně odmítá, protože jde o "kazatele nenávisti"a zelení je označují za "haiderovce". Současné vedení SPD jednoznačně  odmítlo jakoukoliv koalici se stranou Lafontaina a Gysiho.

Z berlínského ústředí SPD  zaznívá, že s těmito politiky se "spojuje stará levice, která vždy ví, oč jde, ale nikdy neví, co vlastně chce a kdo to zaplatí". Ministr obrany Peter Struck (SPD) však upozornil , že nemůže být pochyb, že voliči nejsou spokojeni s reformní agendou spolkové vlády a nejsou ochotni akceptovat její dopady na životní úroveň. To bude stát hlasy i voličů CDU, a proto je nutno vysvětlit lidem,. že " kde je Lafontaine, tam je SED-PDS". Předseda sárské SPD Heiko Maas varoval odboráře před příklonem k nové levicové straně. "Právě odbory musí vědět, že sociální stát může být udržen díky sociální demokracii a pracujících". Pokud se ztratí spojení mezi SPD a odbory, pak zbudou jen "poražení".

   Sociálně demokratická levice je však odhodlána pokračovat v konfrontaci se spolkovým kancléřem  a její prominentní poslanci  žádají, aby koalice s Levicou stranou nebyla kategoricky odmítána.  Poslankyně Bundestagu Sigrid Skarpelis-Sperk přímo prohlásila: "Kdyby unionisté a FDP nedosáhli většiny , pak přichází v úvahu červeno-rudě- zelená. Velká koalice posiluje radikální síly na levém a pravém okraji". Varuje přitom před úvahou uzavřít velkou koalici s unionisty. Skupina mladých sociálních demokratů uvnitř poslanecké frakce prohlásila, že přece není možno koalovat se stranou, která chce zvýšit daň z přidané hodnoty, a tím vytáhnout peníze z kapes občanů. Též spolkový ministr hospodářství Wolfgang Clement varoval svou stranu zahrávat si s myšlenkou velké koalice.

Gerhard Schröder zatím vyloučil jakoukoliv spolupráci s Levicovou stranou. V rozhovoru pro "Bild" řekl , že není nic jiného než  rozšířená PDS,  nástupnická strana SED. Lafontaine i Gysi již potvrdili, co si představují o odpovědnosti. "Oba jednoduše utekli, když se ukázaly těžkosti", prohlásil Schröder. Pokud by vznikla velká koalice, pak bez jeho účasti, kategoricky zdůraznil.