27. 6. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 6. 2005

Rakušané jsou hrdi na svoji vlast

"Pamětní rok 2005", jak je v Rakousku nazýváno 60. výročí osvobození Rakouska od hitlerovské nadvlády a především 50. výročí znovuzískání suverenity bylo pro politology příležitostí zjistit, jaký vztah má obyvatelstvo ke své vlasti.

Na jedné straně o toto jubileum podle ankety klagenfurtské univerzity mělo mezi mladými ve věku 18 - 29 let "velký zájem" pouze 12% dotázaných a dokonce každý třetí se o to nezajímal. Na druhé však Rakušané jsou podle nejnovější ankety pro magazín rozhlasu a televize ORF "Report" 92% hrdi na svoji zem a tím se zařadili na nejpřednější evropské místo. Více národní hrdosti mají pouze Irové a Řekové a dostali se tak i před Francouze, kteří dosáhli 85%.

Obdobnou anketu nedávno uspořádala v České republice agentura STEM, která došla k závěru, že u nás je hrdých na příslušnost k Česku 83% obyvatel, z čehož 42% odpovědělo rozhodně ano a spíše ano 41%. Zatím co u nás však obyvatelstvo české národnosti nepochybuje o své identitě, v Rakousku, pokud jde o národní hrdost, došlo k rozhodujícímu zvratu až v posledním půlstoletí. Do rozpadu mnohonárodnostní monarchie se německy hovořící Rakušané považovali za Němce a po vzniku první rakouské republiky v roce 1918 se hovořilo o "Deutschösterreich".

Po anšlusu v roce 1938 nacisté i z mapy vymazali vše, co by připomínalo názvem Rakousko a obyvatelstvo bylo považováno za příslušníky Velkoněmecké říše. Zlom teprve nastal po roce 1945, kdy německy hovořící obyvatelstvo i z taktických důvodů začalo vyzdvihovat své rakušanství a politici se striktně distancovali od poražené Říše. Začalo se ne neprávem zdůrazňovat, že již několik staletí se rakouská hudba i literatura začala oddělovat od německého vlivu a dokonce v mnohém zaujímala nejen v německy hovořícím, ale i v evropském prostoru prioritní postavení. Vždyť na příklad skladatelé Haydn, Mozart, Mahler, Schönberg, nebo spisovatelé Raimund, Grillparzer, Zweig, Musil i nositelka poslední Nobelovy ceny za literaturu Jelinek, jakož i vídeňská Státní opera, Burgtheater, Vídeňští symfonici, Solnohradské hudební slavnosti a další jsou toho důkazem.

Významnou roli sehráli i pováleční politici a především pak Bruno Kreisky (1911-1990), který jako dlouholetý ministr zahraničí a spolkový kancléř obhajoval rakouskou identitu.

Jak zdůraznil politolog Peter Filzmaier, "dnes již sotva někdo pochybuje, že Rakušané nejsou vlastním národem". Po desetiletích nucená orientace na Německo dnes již neexistuje. Zatímco při vzniku druhé republiky v roce 1945 oddělení se od Německa hrálo rozhodující úlohu pro zrození dlouho zpochybňujícího rakouského národa, státní smlouva z roku 1955 a neutralita staly se základem pro současný rakouský patriotismus. Obdobného názoru je i odborník na výzkum veřejného mínění Peter Ulram, který konstatuje, že "nemáme již žádný problém s vlastním nacionalismem ani s národní hrdostí". Ještě v polovině osmdesátých let mělo mnoho Rakušanů obdiv a závist vůči svým německým sousedům. "Dnes, kdy již na tom jsme ekonomicky lépe než Německo, naše sebevědomí se podstatně zvýšilo". Při dotazech jsou rakouské výsledky v oblasti hospodářství a ochrany životního prostředí důvodem pro hrdost na vlastní zemi daleko více než kdykoliv předtím.

Při bližším pohledu pak s neutralitou spojuje 82 % Rakušanů spontánně své osobní pocity, které jsou právě odvozené od podepsání Státní smlouvy v roce 1955 ve vídeňském Belvederu. Jak prohlásil známý politolog profesor Anton Pelinka, "pro nás je státní smlouva a neutralita právě tou historickou událostí, ke které se většina Rakušanů bezvýhradně hlásí. Nemáme totiž žádnou legendu jako Švýcaři s Vilémem Tellem". Pelinka přitom ironicky poznamenává, že rakouský patriotismus se opírá o smlouvu, kterou málokdo vůbec četl a neutralitu, s kterou mimo Rakousko nikdo neví, co si počít.

Paradoxně totiž patří Rakousko v Evropské unii k nejsilnějším podporovatelům společné bezpečnostní a obranné politiky, pro kterou se podle posledního Eurobarometru vyslovilo na 70% dotázaných. Přitom 46 % Rakušanů ponechává rozhodnutí na evropských strukturách a pouze necelá třetina na vlastní vládě.

Pokud by však šlo o vlastní nasazení, pak Rakušané by neměli zřejmě tak vysoké odhodlání, protože pouze výrazná menšina 15% by byla odhodlána za Evropu vzít zbraň do vlastních rukou. Překvapivě menší nadšení v Rakousku je vůči fungování demokracie v EU, protože pouze 45% je s ním spokojena a téměř stejné množství (43%) nemá důvěru k způsobu a pokynům, jak jsou prováděna. Tím se ocitá Rakousko v táboře euroskeptiků jako Britové a Dánové nehledě na negativní výsledky při hlasování o euroústavě ve Francii a Holandsku a posledním krachu o společném rozpočtu.

V Rakousku se tak prohlubuje příkop mezi těmi, kteří jsou spokojeni s demokracií ve vlastní zemi a těmi, kteří ji schvalují na evropské úrovni. Zejména nyní se dostává do popředí stále nevyřešená otázka, zdali bude ještě následovat referendum o přístupu k Evropské ústavní smlouvě poté, co parlament ji s drtivou většinou schválil. Politolog Filzmaier v této souvislosti poukázal na informační deficit politiků s rakouskou veřejností jak v otázce neutrality, tak budoucího postoje vůči EU. To přesto, že si politici stěžovali na nízkou volební účast při eurovolbách v minulém roce.

Ukázalo se, že všechny sliby politiků občanům budoucnost v EU vysvětlit, byly zatím plané a nebyla ani využita šance při oslavách jubilea.

Podrobnosti ZDE ZDE ZDE

                 
Obsah vydání       27. 6. 2005
27. 6. 2005 Mrtvé maminky nepláčou
27. 6. 2005 Chěli byste raději bydlet vedle jaderné, anebo větrné elektrárny?
27. 6. 2005 Spojené státy vyjednávají s iráckými povstalci
27. 6. 2005 Češi se vůbec nevyznají v tom, co se děje v EU Jaroslav  Zvěřina
27. 6. 2005 Češi se vůbec nevyznají v tom, co se děje v EU Miloslav  Zima
27. 6. 2005 Michael  Marčák
27. 6. 2005 Česká politická mizérie Boris  Cvek
24. 6. 2005 Poplatky: Deset piv měsíčně Štěpán  Kotrba
27. 6. 2005 Konec nových časů Václav  Dušek
27. 6. 2005 Ekonomové nechtějí být omezováni ničím, ani etikou Jan  Tuláček
27. 6. 2005 Nenáviděný ZISK u Josefa Víta Jan  Bláha
27. 6. 2005 Obchodní řetězce zlevňují až o 50% Josef  Vít
27. 6. 2005 Ivan Brezina je odstrašující příklad českého ekoteroristy Milan  Grus
27. 6. 2005 Michael  Marčák
27. 6. 2005 Rakušané jsou hrdi na svoji vlast Richard  Seemann
27. 6. 2005 Německá radikální levice před volbami Milan  Neubert
27. 6. 2005 Protiamerický duchovní získává v Iráku podporu
27. 6. 2005 Zpravodajství iráckého odboje za dny 27. května -- 2. června 2005
25. 6. 2005 Írán zvolil ultrakonzervativního prezidenta
24. 6. 2005 Lékaři v Guantánamo terčem kritiky
27. 6. 2005 Národní strana pořádá "pochod proti komunismu"
25. 6. 2005 Radikální levice a stalinismus jsou neslučitelné pojmy
24. 6. 2005 Demokracie v EU Ano či Ne - to již brzy napoví jednání o softwarových patentech
24. 6. 2005 Je král nahý? Michal  Giboda
27. 6. 2005 4. 5. 1978 - 23. 6. 2005
22. 6. 2005 Britské listy: Průběžný stav financí
8. 6. 2005 Hospodaření OSBL za květen 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Rakousko nejen za časů Jörga Haidera RSS 2.0      Historie >
27. 6. 2005 Rakušané jsou hrdi na svoji vlast Richard  Seemann
7. 6. 2005 Bývalý generální tajemník FPÖ byl spolupracovník Mossadu Richard  Seemann
30. 5. 2005 Polovina Rakušanů věří v možný holocaust Richard  Seemann
16. 5. 2005 Rakousko: Haider chce referendum o ústavě EU Richard  Seemann
2. 5. 2005 Hitler jako "sociální revolucionář" Richard  Seemann
18. 4. 2005 Haiderova oranžová revoluce   
12. 2. 2005 Rakousko dohání Českou republiku -- ve skandálech Karel  Dolejší
3. 2. 2005 Holocaust nebyl!? Jan  Maršák
13. 7. 2004 V Rakousku se vyšetřuje sexuální skandál v katolickém semináři   
7. 7. 2004 Zemřel rakouský prezident Klestil   
9. 12. 2003 Rakousko a Pražské jaro Přemysl  Janýr
21. 10. 2003 Rakúsko a Únia Zolo  Mikeš
26. 9. 2003 Vranitzky v Praze: rakouské zkušenosti se vstupem do EU Miroslav  Polreich
26. 8. 2003 O Češích, jejich sousedech a odsunu Hans Henning Hahn, Eva Hahnová