2. 6. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 6. 2005

Jak se Japonsko brání globalizaci

Japonsko je už dlouho součástí rozvinutého světa. Bylo první nezápadní společností, která zahájila svou industrializaci už v 19. století. Japonsko má druhou největší ekonomiku na světě a má velmi vysokou životní úroveň. Při tom se však silně odlišuje od západních společností - nikoliv moderní technologií, tedy automobily, počítači, dálnicemi, ale vztahy ve společnosti, píše Martin Jacques, který je v současnosti hostujícím profesorem na Aichi University v Japonsku.

Každý náhodný pozorovatel si okamžitě povšimne rozdílů: v Japonsku neexistuje antisociální chování, Japonci se vůči sobě navzájem chovají zdvořile a s neuvěřitelnou výkonností a pořádkumilovností, které charakterizují každodenní život v Japonsku, od veřejné dopravy až po nakupování. Ve srovnání se západními společnostmi v podstatě neexistuje zločinnost.

Japonské firmy jsou neobyčejně úspěšné. Podstatou jejich úspěchu jsou sociální vztahy, charakteristické pro japonskou společnost, které umožňují pracovním silám účastnit se na pracovním procesu úplně jinak než na Západě.

Rozdílem mezi Japonskem a Západem je odlišný etos. Na Západě vládne individualismus, a to nyní více než když předtím. Naproti tomu základním principem japonské společnosti je pocit skupinové totožnosti, pocit, že jsou lidé součástí daleko širší komunity.

Ve srovnání se západními společnostmi, Japonsko je hustá síť odpovědností a povinností v rodině, na pracovišti, ve škole i v komunitě.

Když nedávno došlo v Japonsku k železniční havárii, při níž zahynulo 106 lidí, ředitel železniční společnosti byl donucen rezignovat. To je normální a očekávaní reakce od ředitele firmy, kde dojde k vážným problémům. Platové rozdíly mezi řediteli a řadovými pracovníky ve velkých korporacích jsou daleko menší než v anglosaských zemích, protože hlavní hodnotou v Japonsku je skupinová soudržnost a nikoliv individuální ego. Dokonce i během japonské recese nezaměstnanost nevystoupila příliš nad 5 procent. Japonci totiž požadovali za nesprávné řešit svou hospodářskou krizi rozsáhlou nezaměstnaností. I ti, kteří dělají manuální zaměstnání - prodavači, bezpečnostní pracovníci, zřízenci na nádražích a zaměstnanci kantýn - dělají svou práci s hrdostí a se zdvořilostí, která je v pozoruhodném kontrastu k nezdvořilosti v Británii a v ostatních západních společnostech.

Při nedávném průzkumu, prováděném japonskou firmou Dentsu, se 68 procent Američanů a 60 procent Britů identifikovalo "se společností, v níž může každý svobodně konkurovat podle svých schopností" - s takovou společností se však identifikovalo jen 22 procent Japonců. Jen 15 procent Japonců souhlasilo s tvrzením, že "je správné porušovat předpisy, pokud to okolnosti vyžadují", zatímco s ním souhlasilo 37 procent Američanů a 39 procent Britů. Důsledkem toho je docela bizarní jev, že chodci často čekají na přechodu na zelenou, přestože zdaleka není nikde na dohled automobil. Dokonce i volba automobilu odráží společenský etos: v Americe a v Británii je nejoblíbenějším automobilem Landrover - samo zosobnění individualistického postoje, ignorujícího životní prostředí. Naproti tomu oblíbeným automobilem je v Japonsku miniaturní mikroautomobil, který se v Británii vůbec nevyrábí ani neprodává.

Záporem japonské společnosti je rigidní rozdělení pracovních příležitostí podle pohlaví. V průzkumu ohledně rovnosti pohlaví, které právě vydalo Světové hospodářské fórum, se Japonsko octlo z 58 zemí na 38. místě, je to neobyčejně nízké místo pro tak rozvinutou zemi. Demokracie je v Japonsku také podivná. Existuje tam sice všeobecné volební právo, ale představa, že by se ve vládě měly střídat opoziční strany, je Japonsku téměř úplně cizí. Skutečnou moc vykonávají frakce ve vládnoucí Liberálně demokratické straně. Ostatní strany jsou jen okrajové. Neměli bychom být překvapeni: ve společnosti, založené na skupinové kultuře a nikoliv na individualismu, je "demokracie" zcela jiná než na Západě.

Japonsko zůstává dodneška silně odolné veškerým tlakům globalizace. Poučením pravděpodobně je, že zřejmě totéž bude platit i ohledně jiných asijských tygrů a zejména nakonec i Číny.

Kompletní článek v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       2. 6. 2005
1. 6. 2005 Jak se Japonsko brání globalizaci
2. 6. 2005 Používáte MS Office? Pak jste dinosauři! Jan  Sýkora
2. 6. 2005 Pozor, v Ruzyni se krade Jan  Čulík
2. 6. 2005 Po privatizaci britských železnic: Vlaky jezdí pomaleji
1. 6. 2005 Holandsko odmítlo ústavu EU
2. 6. 2005 Památník anebo byty? Přemysl  Janýr
2. 6. 2005 Některé názory by se měly zakazovat Milan  Valach
2. 6. 2005 Elita bohužel selhává a kritika Národní galerie má slabiny v argumentaci Jan  Paul
2. 6. 2005 Malý - ať člověk nebo stát - je vždycky bit Josef  Vít
2. 6. 2005 Kapitalismus je nutno demontovat Miloslav "Kraken" Junek
1. 6. 2005 Elity informačního věku a útlak v Americe?
1. 6. 2005 Marihuanové lži Jakub  Ježek
1. 6. 2005 PBS: Co bude znamenat odmítnutí EU Francií pro USA?
1. 6. 2005 Nepořádám hon na Knížáka Jiří  David
1. 6. 2005 Problémy Evropské ústavní smlouvy Martin  Kunštek
1. 6. 2005 Kracie Petr  Pospíchal
1. 6. 2005 Návrat politiky do Francie Milan  Neubert
6. 5. 2005 Hospodaření OSBL za duben 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
2. 6. 2005 Používáte MS Office? Pak jste dinosauři! Jan  Sýkora
2. 6. 2005 Pozor, v Ruzyni se krade Jan  Čulík
2. 6. 2005 Památník anebo byty? Přemysl  Janýr
2. 6. 2005 Elita bohužel selhává a kritika Národní galerie má slabiny v argumentaci Jan  Paul
1. 6. 2005 Jak se Japonsko brání globalizaci   
1. 6. 2005 Elity informačního věku a útlak v Americe?   
1. 6. 2005 Nepořádám hon na Knížáka Jiří  David
30. 5. 2005 Vždy může být ještě hůř Bohumil  Kartous
30. 5. 2005 Případ dvou domů v ulici Pod Vyšehradem v Praze – Podolí Petr  Kužvart
30. 5. 2005 Prokletí zahraničních investic Milan  Zelený
30. 5. 2005 Vykročí ČSSD z dnešní mizérie? Lukáš  Jelínek
27. 5. 2005 Proč jsem nevolil Richarda Medka Štěpán  Kotrba
27. 5. 2005 Třináct otázek k situaci na pražské výtvarné scéně Jan  Paul
27. 5. 2005 První pražské bienále zahájeno Jan  Paul
24. 5. 2005 Tichý převrat Miloš  Kužvart st.

Japonsko RSS 2.0      Historie >
1. 6. 2005 Jak se Japonsko brání globalizaci   
13. 4. 2005 Interpretace faktů Jan  Polívka
18. 1. 2005 Konec Citibanky v Japonsku Petr  Fiala
10. 9. 2004 Zahraniční dělníci v Japonsku se stali velkou hospodářskou silou v zemích, odkud přišli Miloš  Kaláb
22. 1. 2004 Rok Zelené opice v Číně a Japonsku   
21. 11. 2003 Suzuki, nový žák   
29. 1. 2003 Rusko a Japonsko – čoraz viac spoločných záujmov Viktor  Kovaľov
18. 9. 2002 Severní Korea unášela japonské občany